|
|
Právní aspekty spolupráce Evropské unie se zeměmi skupiny AKT
Pšenka, Lubomír ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Shrnutí: Právní aspekty spolupráce Evropské unie se zeměmi AKT Počátky spolupráce EU se skupinou zemí subsaharské Afriky, Karibiku a Tichomoří (Skupina AKT) sahají až k samotným počátkům evropské integrace, kdy již Římská smlouva ve své části IV založila přidružení skupiny tehdejších kolonií některých zakládajících členských zemí k Evropskému hospodářskému společenství. Po osamostatnění těchto bývalých kolonií byla úprava jejich přidružení k EHS postavena na mezinárodněprávní základ dohodami z Yaoundé (1963, 1969), které byly následovány dohodami z Lomé (1975, 1980, 1985, 1990 - revidována v roce 1995). Spolupráce mezi ES/EU a zeměmi AKT se postupně vyvinula v komplexní partnerství zahrnující oblast politické, rozvojové a hospodářské spolupráce. V současné době jsou vztahy mezi Evropskou unií a 78 zeměmi AKT upraveny Dohodou z Cotonou z roku 2000 (revidována v letech 2005 a 2010), jejíž platnost vyprší v roce 2020. Partnerství mezi EU a zeměmi AKT představuje svébytný systém mezinárodního práva a tvoří zřejmě nejkomplexnější vztah mezi skupinou rozvinutých a rozvojových zemí ve světovém měřítku. Spolupráce se zeměmi AKT představuje v řadě ohledů zvláštní kapitolu v oblasti vnějších vztahů Evropské unie a především v důsledku specifického historického vývoje vykazuje některé zvláštnosti, jakou je například...
|
|
|
K otázce francouzského vývozu zbraní v do Číny v letech 1919-1929
Pšenka, Lubomír ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
V první polovině 20. století procházela Čína velmi nesnadným obdobím. Revoluce roku 1911 neodstranila vleklou vnitřní krizi a spíše než aby zemi sjednotila, umocnila její prohlubující se dezintegraci. Jednotlivé čínské provincie se stávaly doménami vojenských vládců - militaristů, jejichž kliky mezi sebou soupeřily o moc a to prostředky politickými, ale především vojenskými. Tento rozvrat zasáhl také zájmy velmocí, které v průběhu 19. století získaly od císařské vlády řadu privilegií podpisem tzv. nerovnoprávných smluv. V průběhu první světové války byly západní velmoci nuceny věnovat téměř veškerou svou pozornost a prostředky evropskému bojišti, což dočasně oslabilo jejich pozice v Číně. Zmírnění tlaku západních velmocí tlaku přineslo Japonsku nebývalou příležitost k velmi výraznému posílení jeho vlivu v Číně. Západní velmoci tak byly konfrontovány s dvojí nepříjemnou realitou neklidné čínské vnitropolitické situace a mocné japonské expanze, přičemž tyto dva problémy byly do značné míry vzájemně propojené. Především rozháranost vnitřních poměrů v Číně umožňovala Japoncům prosazovat jejich požadavky a tyto japonské zásahy pak zpětně působily rozkladně na vnitřní čínskou situaci. Oba tyto problémy se západní velmoci, především Velká Británie a Spojené státy americké, pokusily řešit tak, že se pokusily Čínu...
|
|
|
Právní aspekty spolupráce Evropské unie se zeměmi skupiny AKT
Pšenka, Lubomír ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Shrnutí: Právní aspekty spolupráce Evropské unie se zeměmi AKT Počátky spolupráce EU se skupinou zemí subsaharské Afriky, Karibiku a Tichomoří (Skupina AKT) sahají až k samotným počátkům evropské integrace, kdy již Římská smlouva ve své části IV založila přidružení skupiny tehdejších kolonií některých zakládajících členských zemí k Evropskému hospodářskému společenství. Po osamostatnění těchto bývalých kolonií byla úprava jejich přidružení k EHS postavena na mezinárodněprávní základ dohodami z Yaoundé (1963, 1969), které byly následovány dohodami z Lomé (1975, 1980, 1985, 1990 - revidována v roce 1995). Spolupráce mezi ES/EU a zeměmi AKT se postupně vyvinula v komplexní partnerství zahrnující oblast politické, rozvojové a hospodářské spolupráce. V současné době jsou vztahy mezi Evropskou unií a 78 zeměmi AKT upraveny Dohodou z Cotonou z roku 2000 (revidována v letech 2005 a 2010), jejíž platnost vyprší v roce 2020. Partnerství mezi EU a zeměmi AKT představuje svébytný systém mezinárodního práva a tvoří zřejmě nejkomplexnější vztah mezi skupinou rozvinutých a rozvojových zemí ve světovém měřítku. Spolupráce se zeměmi AKT představuje v řadě ohledů zvláštní kapitolu v oblasti vnějších vztahů Evropské unie a především v důsledku specifického historického vývoje vykazuje některé zvláštnosti, jakou je například...
|
|
|
K otázce francouzského vývozu zbraní v do Číny v letech 1919-1929
Pšenka, Lubomír ; Kovář, Martin (oponent) ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce)
V první polovině 20. století procházela Čína velmi nesnadným obdobím. Revoluce roku 1911 neodstranila vleklou vnitřní krizi a spíše než aby zemi sjednotila, umocnila její prohlubující se dezintegraci. Jednotlivé čínské provincie se stávaly doménami vojenských vládců - militaristů, jejichž kliky mezi sebou soupeřily o moc a to prostředky politickými, ale především vojenskými. Tento rozvrat zasáhl také zájmy velmocí, které v průběhu 19. století získaly od císařské vlády řadu privilegií podpisem tzv. nerovnoprávných smluv. V průběhu první světové války byly západní velmoci nuceny věnovat téměř veškerou svou pozornost a prostředky evropskému bojišti, což dočasně oslabilo jejich pozice v Číně. Zmírnění tlaku západních velmocí tlaku přineslo Japonsku nebývalou příležitost k velmi výraznému posílení jeho vlivu v Číně. Západní velmoci tak byly konfrontovány s dvojí nepříjemnou realitou neklidné čínské vnitropolitické situace a mocné japonské expanze, přičemž tyto dva problémy byly do značné míry vzájemně propojené. Především rozháranost vnitřních poměrů v Číně umožňovala Japoncům prosazovat jejich požadavky a tyto japonské zásahy pak zpětně působily rozkladně na vnitřní čínskou situaci. Oba tyto problémy se západní velmoci, především Velká Británie a Spojené státy americké, pokusily řešit tak, že se pokusily Čínu...
|
host ::
RSS.