|
|
Podpora kvalitativních požadavků služeb v operačních systémech unixového typu pro provoz v bezdrátových sítích WiFi
Mizera, Josef ; Komosný, Dan (oponent) ; Novotný, Vít (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na podporu kvalitativních požadavků služeb v bezdrátových sítích, především v operačních systémech Linuxového typu. Téma je spojeno nejen se samotným OS, ale také se standardem bezdrátových sítí podporujícím QoS, který je nazván IEEE 802.11e. Podpora QoS je zapotřebí zejména u časově náročných datových přenosů v reálném čase. Teoretická část práce se zabývá teoretickým rozborem problematiky podpory QoS. Jsou zde popsány parametry, které se u řešení podpory kvalitativních požadavků služeb vyskytují. Tato část se také zabývá dělením služeb používaných pro přenos dat v počítačových sítích. Je zde také popsána podpora QoS v bezdrátových sítích podle standardu 802.11e, jeho zavedení a metody přístupu k médiu s možností klasifikace provozu a bez možnosti klasifikace provozu. Na tuto část navazuje popis podpory QoS v operačních systémech unixového typu. V kapitole je popsáno, jakým způsobem je podpora QoS v těchto operačních systémech řešena, dále jsou zde charakterizovány jednotlivé nástroje, které se pro řízení datového toku v operačních systémech linux používají. V poslední řadě se teoretická část zabývá jednotlivými typy front a metodami používanými v OS linux. V praktické části práce jsou navrženy různé topologie a scénáře, pro ověření funkčnosti podpory QoS v bezdrátových sítích s využitím unixového systému. V těchto kapitolách jsou zobrazeny výsledky různých testování při přenosu zvolených datových toků, které jsou citlivé na přenos v čase. Je zde také ověřena součinnost podpory QoS mezi zařízeními fungujícími na síťové a linkové vrstvě. Výstupem práce je navržení laboratorní úlohy pro předmět Architektura sítí. Tato úloha je zaměřena na seznámení se s funkčností podpory QoS v bezdrátových sítích a v OS unixového typu. V kapitole jsou popsány samotná zařízení a programy, které jsou pro změření úlohy potřeba. Poslední část kapitoly popisuje postup pro přípravu měřicího pracoviště. K laboratorní úloze je v příloze vypracován návod k vypracování.
|
|
|
Využití senzorových bezdrátových sítí pro monitorování životního prostředí
Mizera, Josef ; Červenka, Vladimír (oponent) ; Morávek, Patrik (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na využití bezdrátových senzorových sítí pro monitorování životního prostředí. Bezdrátové senzorové sítě se k těmto účelům v dnešní době využívají čím dál více. Tato technologie má velké výhody proti kabelovým sítím, hlavně co se týká obtížnosti jejich realizace. Práce obsahuje popis bezdrátových senzorových sítí, normy a specifikace využívané u těchto sítí. Jaké požadavky jsou kladeny na software zpracovávající data přijatá ze senzorů, jakým způsobem je signál šířen. Jsou zde uvedeny příklady aplikací, kde se bezdrátové senzorové sítě využívají. Z jakých důvodů se zde tyto sítě začali využívat a v čem ulehčili práci v dané oblasti, nebo jaký problém je pomocí těchto sítí řešen. V poslední části práce je dle zadání návrh aplikace pro monitorování lesních požárů v oblasti Komonce pomocí bezdrátových senzorových sítí, kde by mohlo být využití bezdrátové senzorové sítě přínosem.
|
|
|
Podpora kvalitativních požadavků služeb v sítích WLAN
Mizera, Josef ; Hošek, Jiří (oponent) ; Novotný, Vít (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na bezdrátové sítě WiFi a přenos multimediálních služeb pomocí těchto sítí. Pojednává o spojení služeb telekomunikačních a datových sítí, jejich společném využití pro přenosy dat v reálném čase, konkrétně přes bezdrátové přenosové médium pomocí standardů IEEE 802.11. Popisuje jednotlivé standardy 802.11, hlavně standard 802.11e, na který je celá práce zaměřena. Druhá část práce se zabývá navržením stanovišť pro provedení měření na ověření, funkčnosti podpory kvalitativních požadavků QoS v testované síti.
|
|
|
Datování vývěrů radioaktivních minerálních vod v krkonošsko-jizerském krystaliniku metodou 230Th/234U
Fanta, Martin ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Mizera, Jiří (oponent)
Izotopy 238 U, 234 U a 230 Th, jakožto členy uran-radiové rozpadové řady, v přírodním prostředí se změnami geochemických podmínek frakcionují a je možné je využít pro datování probíhajících či předešlých geochemických dějů v kvartéru. Na dvou studovaných lokalitách vývěrů radioaktivních minerálních vod v oblasti krkonošsko-jizerského krystalinika, Svatý Vojtěch v Horní Malé Úpě a Bukový pramen v Těsném dole v Janských Lázních, byly odebrány vzorky vod s obsahem uranu a vzorky vodou aktivovaných pevných materiálů. Uran byl v terénních podmínkách koprecipitován s hydroxidy FeIII+ z 50 l vzorků vod radioaktivních pramenů. V laboratoři byly z precipitátů z vod i z pevných materiálů po chemickém rozkladu separovány uran a thorium pomocí chromatografického extrakčního činidla UTEVA. Všechny tři zájmové izotopy jsou alfa zářiče, proto byly jejich aktivity měřeny alfa-spektrometricky a vyjádřeny v poměrech 234 U/238 U a 230 Th/ 234 U. Jako vnitřní standart byl užit 232 U/228 Th. Výsledné poměry aktivit 234 U/ 238 U čtyř naměřených vzorků vod se pohybovaly v rozmezí 1,0747 až 1,423. U dvanácti vzorků pevných fází byly stanoveny poměry 234 U/ 238 U v rozmezí 0,861 až 1,129 a poměry 230 Th/ 234 U v rozmezí 0,006 až 0,0242, resp. 1,0542. Na základě poměrů 230 Th/234 U jsou vzorky s hodnotami 0,006 až 0,0242...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Využití senzorových bezdrátových sítí pro monitorování životního prostředí
Mizera, Josef ; Červenka, Vladimír (oponent) ; Morávek, Patrik (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na využití bezdrátových senzorových sítí pro monitorování životního prostředí. Bezdrátové senzorové sítě se k těmto účelům v dnešní době využívají čím dál více. Tato technologie má velké výhody proti kabelovým sítím, hlavně co se týká obtížnosti jejich realizace. Práce obsahuje popis bezdrátových senzorových sítí, normy a specifikace využívané u těchto sítí. Jaké požadavky jsou kladeny na software zpracovávající data přijatá ze senzorů, jakým způsobem je signál šířen. Jsou zde uvedeny příklady aplikací, kde se bezdrátové senzorové sítě využívají. Z jakých důvodů se zde tyto sítě začali využívat a v čem ulehčili práci v dané oblasti, nebo jaký problém je pomocí těchto sítí řešen. V poslední části práce je dle zadání návrh aplikace pro monitorování lesních požárů v oblasti Komonce pomocí bezdrátových senzorových sítí, kde by mohlo být využití bezdrátové senzorové sítě přínosem.
|
|
|
Stanovení stáří sekundárních minerálů uranu metodou 230Th/234U na vybraných lokalitách Českého masívu
Roll, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Mizera, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o předních ložiscích uranu v České republice, na který se vyvinula sekundární uranová mineralizace. Práce si klade za cíl analýzu radioaktivních složek a případné určení stáří těchto sekundárních fází. Dále vyslovuje hypotézu vzniku těchto uranových sekundárních minerálů v důsledku glaciálního zvětrávání během kvartéru. Jako vhodná metoda byla zvolena alfa spektrometrie a pro výpočet stáří minerálů byl použit datovací pár 230 Th/234 U. Zvolená metodika byla nejdříve ověřena na referenční materiálu PU1 (Příbramský uraninit), který se nacházel ve stavu radioaktivní rovnováhy s přidaným vnitřním standardem, v obou případech o známé aktivitě. Při analýze spekter bylo zjištěno, že některé vzorky leží na okrajích datovacího intervalu, respektive již mimo něj. Tato skutečnost se potvrdila u vzorků PL1 a GF1, které jsou velmi mladé a mohou souviset s antropogenní činností (změněné podmínky po vyražení důlního díla), skutečnost naopak nenastala u vzorku GF3, byť se jedná také o poměrně mladou fázi. V opačném případě se ukázalo vysoké stáří u vzorků ME3, ME4 a ME6 z lokality Medvědín. Ostatní vzorky vybrané pro datování se nacházely uvnitř datovacího intervalu a mohli tak být datovány absolutně. Vzorky GF3 (3 725 ± 845 let), JE1 (10 655 ± 1 795 let) a JE3 (24 865 ± 3 885...
|
host ::
RSS.