|
|
Celistvost jako výchozí předpoklad pro chápání významu zprostředkovaného architektonickým jazykem
Kinnert, Filip ; Löw, Jiří (oponent) ; Michl, Jan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Je možné dnes vnímat významuplnost míst a architektonických forem bez symbolického odkazování? Je možné hovořit o duchu místa a životě ve věcech bez kýčovitého sentimentu? Tato práce přistupuje k architektuře jako k uměle budované součásti životního prostředí, a zabývá se tím, jak se my lidé k tomuto kontextu vztahujeme nejen jeho dotvářením, ale i naplňováním vnitřní potřeby smyslu. Jistý způsob myšlení a vnímání orientovaný hlavně na užitnost, nás zaměstnává a vzdaluje přemírou abstraktních konceptů, což nám znemožňuje, se s naším prostředím bytostně propojovat. S tím souvisí i ztráta oduševnělých míst, neschopnost taková místa nově vytvářet nebo se s nimi identifikovat. Výchozím bodem pro tuto práci je studium teorií architekta a teoretika Christophera Alexandera, jehož pojetí celistvosti překonává zdánlivé vydělení z přírody, nebo oddělení subjektu od objektivní skutečnosti. To nám umožňuje nově přistupovat k životu a životnímu prostředí jinak než jako k mechanismu. Z této polohy pak studium architektonického jazyka spočívá v rozpoznávání významů architektonických forem, které náleží rovině arbitrárního kulturního kódu a těch, které se na nic neodkazují, ale přece nám zprostředkují smysl a jsou hodnotami samy o sobě. Druhé zmíněné významy, které jsou vlastní prožitku subjektivity, nám pomáhá zvědomovat např. umění. Jsou nám však přístupné v každodenní zkušenosti, v našemu způsobu bydlení a tvorbě míst, díky zkušenosti domova. Na této cestě rozpoznávání si pomáhám díly předních představitelů fenomenologického proudu v architektuře a také odborníky v oblasti filosofie, umění a vědy, kteří v rámci svého oboru poznání došli ke stejnému či analogickému základnímu předpokladu celistvosti. Induktivní metodou, srovnáním a logickou argumentací dokládám jejich ideovou spřízněnost a doplňuji je o vlastní pozorování na konkrétních příkladech. Celek této práce pak nabízím jako příspěvek do diskuse o sjednocené teorii architektury. Za další přínos studované látky považuji příležitost citlivě navazovat na bohatost architektonického dědictví bez striktního vymezování se tzv. „novotvarem“ a úzkostlivého napodobování forem „historických“. Převážně teoretickou práci doplňuji i o vlastní empirický výzkum, v němž poukazuji na to, že některé nevizuální charakteristiky mohou mít stejnou nebo větší důležitost v hodnocení míry celistvosti (života) než vizuální komplexita forem. Tím zpřesňuji některé závěry předních badatelů, kteří se věnují kvantitativnímu zkoumání celistvosti.
|
|
| |
|
|
Johann Alois Lamb v kontextu hudební kultury v Čechách 2. poloviny 18. století
Michl, Jakub ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Niubo, Marc (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl shrnout poznatky o životě a díle Johanna Aloise Lamba, kantora působícího ve Vrchlabí od 2. poloviny 18. století až do své smrti roku 1820. Ve snaze zasadit tuto osobnost do kulturního kontextu své doby, je věnována pozornost důležitým fenoménům této oblasti, jako byly zdejší pašijové hry, klášter augustiniánů, divadelní spolky, místní škola či residence hrabat Morzinů. Samostatná část je věnovaná Lambovu životu, jeho působení na vrchlabské škole a hudebním aktivitám. V kapitole o díle je nejprve pojednáno o hudebních pramenech, autenticitě jejich autorství a proveniencích jednotlivých opisů; poté je zde nastíněn stručný rozbor a charakteristika Lambovy skladatelské tvorby. Přílohy obsahují návrh tematického katalogu s čtyřiadvaceti nespornými Lambovými skladbami a soupisem pramenů se sporným a vyvráceným Lambovým autorstvím, dále i diplomatický přepis jeho drobného oratoria Der gute Samaritan.
|
|
| |
|
|
Hudební kultura v konventu alžbětinek na Novém Městě Pražském
Michl, Jakub ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Aschenbrenner, Vít (oponent) ; Perutková, Jana (oponent)
Disertační práce Jakub Michl: Hudební kultura v konventu alžbětinek na Novém Městě pražském Abstrakt Alžbětinky byly řádem, jehož prioritou byla péče o nemocné. Hudba proto nikdy nebyla prioritou řádových aktivit, jako tomu bylo u jiných, zejména školských řádů. Díky nepřerušené kontinuitě pražského konventu, který uniknul především josefínským reformám, se však dochovala řada pramenů, která svědčí o vyspělé hudební kultuře řádového domu, včetně rozsáhlé sbírky hudebnin i písemných pramenů svědčící o charakteru této kultury. Dizertace se snaží o zasazení hudebních pramenů do kontextu řádové struktury, řádového společenství, kontextu města a jeho institucí, každodennosti konventu s fenomény jako klauzura, práce v nemocnici, hierarchie řádového společenství či rekreace. Hudba v klášterech byla úzce svázána s liturgií. U alžbětinek byl soustředěn hudební provoz na velké svátky (sv. Alžběta, sv. František Serafínský, Porciunkule, Vánoce, Epifanie, Velikonoce) a zádušní pobožnosti za dobrodince konventu. Klášter spolupracoval se světskými hudebníky i skladateli (F. X. Brixi, Z. V. Suchý, F. X. Labler, J. N. Bayer, ad.), zároveň se ve společenství nacházela řada povolaných hudebnic. Seznamech řádových sester najdeme ředitelky kůru, varhanice, hudebnice i basistky. Instrumentáři kláštera čítal varhany, housle,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě z roku 1999 (Montrealská úmluva) se zaměřením na rozsah aplikace
Michl, Jan ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Záměrem této diplomové práce je analyzovat rozsah aplikace Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě podepsané v Montrealu dne 28. května 1999 (Montrealská úmluva). Diplomová práce se skládá ze čtyř kapitol, z nichž každá se zabývá různými aspekty působnosti Montrealské úmluvy. Zvolena byla analytická metoda přístupu, která užívá čtyři základní interpretační metody. Práce vychází ze zahraničních pramenů, zejména anglických, amerických, kanadských a německých. V diplomové práci je rovněž zohledněna aktuální judikatura k tématu (primárně americká a judikatura SDEU). České prameny jsou užívány výhradně při pojednání o teoretických a obecných otázkách. Žádné relevantní soudní rozhodnutí českého soudu vyšší instance není v práci obsaženo, neboť k datu odevzdání této práce dle dostupných informací autora neexistuje. Kapitola první se primárně zabývá výkladem článku 1 Montrealské úmluvy, který obsahuje některé významné termíny mající vliv na rozsah aplikace Úmluvy jako je např. pojem mezinárodní přeprava. Dále je v této kapitole diskutován věcný rozsah aplikace Úmluvy, jakož i další instrumenty rozšiřující rozsah její aplikace (postupná přeprava, kombinovaná přeprava, letecká přeprava prováděná jinou osobou než je smluvní dopravce). Druhá a třetí kapitola upozorňují na problémy...
|
|
| |
|
|
Johann Alois Lamb v kontextu hudební kultury v Čechách 2. poloviny 18. století
Michl, Jakub ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Niubo, Marc (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl shrnout poznatky o životě a díle Johanna Aloise Lamba, kantora působícího ve Vrchlabí od 2. poloviny 18. století až do své smrti roku 1820. Ve snaze zasadit tuto osobnost do kulturního kontextu své doby, je věnována pozornost důležitým fenoménům této oblasti, jako byly zdejší pašijové hry, klášter augustiniánů, divadelní spolky, místní škola či residence hrabat Morzinů. Samostatná část je věnovaná Lambovu životu, jeho působení na vrchlabské škole a hudebním aktivitám. V kapitole o díle je nejprve pojednáno o hudebních pramenech, autenticitě jejich autorství a proveniencích jednotlivých opisů; poté je zde nastíněn stručný rozbor a charakteristika Lambovy skladatelské tvorby. Přílohy obsahují návrh tematického katalogu s čtyřiadvaceti nespornými Lambovými skladbami a soupisem pramenů se sporným a vyvráceným Lambovým autorstvím, dále i diplomatický přepis jeho drobného oratoria Der gute Samaritan.
|
host ::
RSS.