|
|
Potenciál záchytných parkovišť u železničních stanic pro dojížďku do Prahy
Malátek, David ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Haas, Václav (oponent)
Metropole jako Praha jsou v důsledku rostoucí individuální automobilové dopravy stále více zatěžovány jejími negativními aspekty. Největší zátěž pravděpodobně přináší pravidelná dojížďka za zaměstnáním z širšího zázemí Prahy do hlavního města. Možnosti veřejné hromadné příměstské dopravy jsou omezené a existují různé důvody, proč se lidé nechtějí nebo nemohou používání vlastního dopravního prostředku vzdát. Podstatným důvodem je omezená dopravní dostupnost v místě bydliště. Naproti tomu v Praze je dopravní dostupnost zpravidla na vysoké úrovni. Proto pro odlehčení silniční sítě v centrální části Prahy vznikají záchytná parkoviště (P+R) u železničních stanic nebo stanic metra na okraji hlavního města. V širším zázemí Prahy na území Středočeského kraje však parkovišť tohoto typu zatím příliš není. Tato práce bude zkoumat potenciál záchytných parkovišť u železničních stanic v Pražské metropolitní oblasti pro příměstskou dopravu, a to se zaměřením na dojížďku do zaměstnání a škol. Problematika bude vysvětlena na základě zdrojů odborné literatury a statistických zdrojů. Poté bude provedena analýza výhodnosti využití parkovišť P+R při dojížďce do zaměstnání nebo škol pro jednotlivé obce zkoumaného území a budou vymezena vhodná místa pro vznik těchto parkovišť. Výsledky analýzy pak budou porovnány s...
|
|
|
(Ne)využívání učebnic ve výuce zeměpisu na nižším sekundárním stupni vzdělávání.
Faltisová, Kateřina ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Marada, Miroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou využívání učebnic zeměpisu českými učiteli na nižším sekundárním stupni vzdělávání. Jedinečnosti této práce spočívá v jejím zaměření na specifické aspekty přístupu učitelů v učebnicím, což je téma, které nebylo zkoumáno v kontextu českého vzdělávacího prostředí. Vzhledem k různorodosti možností práce s učebnicemi je hlavní cíl této práce identifikovat klíčové vlastnosti učebnice, které vedou k učitelově rozhodnutí je (ne)využívat. Jedním z dílčích cílů je provést analýzu geografických témat s ohledem na míru využívání učebnic při výuce Pro naplnění těchto cílů byly prováděny polostrukturované rozhovory s 25 učiteli zeměpisu na nižším sekundárním stupni vzdělávání. Scénář rozhovoru byl sestaven na základě odborné literatury přímo související s tématem. Všechny rozhovory byly následně přepsány a proběhlo otevřené kódování odpovědí respondentů. Do rozhovoru byla zakomponována metoda třídění karet, díky které byly statistickou metodou vyhodnoceny nejdůležitější funkce a kritéria výběru učebnic. Následnou analýzou bylo zjištěno, že způsob a míra využívání učebnic závisí na učitelově pojetí výuky. Ukázalo se, že za klíčovou vlastnost učebnic považují učitelé její schopnost prezentovat informace. Zásadní překážkou ve využívání učebnic je jejich...
|
|
|
Temporalita ve využívání sdílených kol v městské mobilitě: příklad města Písku
Kučera, Ondřej ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Květoň, Tomáš (oponent)
Sdílená cyklomobilita má pozitivní dopady na městské prostředí. Nicméně fungování systémů sdílených kol ve středně velkých městech zůstává dosud málo prozkoumané. Tato práce se zaměřuje na analýzu rytmů a temporality výpůjček ve městě Písek podle časových řezů. Práce zkoumá rozdíl mezi pracovním a víkendovým dnem, stejně jako mezi školním rokem a letními prázdninami. Analytický přístup vychází z geolokačních dat od poskytovatele služby. Prostřednictvím prostorové analýzy, analýzy toků mezi jednotlivými funkčními typy stojanů a analýzy rytmů u vybraných stojanů autor identifikuje rozdíly v rytmicitě pohybů obyvatelstva. Institucionální omezení, jako je školní výuka nebo otevírací doba služeb, mají klíčový vliv na rytmy pohybu obyvatel, přičemž tyto rozdíly jsou nejvýraznější mezi pracovními dny a víkendy. Výsledky naznačují, že rozdíly mezi víkendy během školního roku a prázdnin nejsou signifikantní, zatímco rozdíly mezi pracovními dny během školního roku a prázdnin jsou především v aktivitě žáků. Ti jsou během školního roku vázaní školní výukou, o prázdninách naopak cestují za rekreací nebo sportem. Klíčová slova: temporalita, mobilita, sdílená cyklodoprava (bikesharing), GIS, Písek
|
|
|
Školní učebnice a její užívání v praxi: role žáků při hodnocení učebnic a zeměpisného obsahu
Kulma, Natanael ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Cimová, Tereza (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou školních učebnic. V teoretické části je jasně definovaná učebnice z hlediska její výsadní pozice mezi výukovými zdroji, vnitřní struktury i funkcí, ke kterým je uzpůsobena. Dále je zmapována míra jejího užívání, a způsob, jakým je v praxi ze strany učitelů a žáků používaná. Na závěr je představena role žáka, jako hodnotícího subjektu učebnic, a jsou nastíněna konkrétní doporučení pro výzkum a tvorbu učebnic s cílem jejich většího používání ze strany žáků. Praktická část představuje vhled do prostředí žáků základní školy s cílem ověřit teoretická východiska ohledně zkušeností žáků s používáním učebnic, jejich hodnocení učebnice a preferovaných geografických témat v obsahu zeměpisných učebnic.
|
|
|
Reakce české nákladní dopravy na pandemii Covid-19: celostátní statistiky a příklad dopravní firmy
Štěpánek, Zdeněk ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Randák, Jakub (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat a popsat vliv celosvětové pandemie Covid-19 na českou nákladní dopravu. Problematika je posuzována nejprve z národního hlediska, kdy jsou porovnávány změny v objemu zboží a dopravním výkonu české nákladní dopravy mezi lety 2015-2021. Dále práce popisuje vládní protiepidemická nařízení a kompenzace související s dopravou. Chronologie vládních opatření tvoří interpretační rámec pro případovou studii společnosti ESA logistika s.r.o., která patří mezi největší společnosti svého druhu v Česku. V případové studii se práce zaměřuje zejména na ekonomické a provozní dopady, které pandemie na společnost měla. Celostátní vývoj nákladní dopravy je vyhodnocen pomocí statistické analýzy dat z ročenek Ministerstva dopravy, úředních dokumentů vydaných pro dopravce, článků psaných dopravci a dalších seriózních zdrojů. Případová studie ESA logistiky využívá interní firemní data, články a v neposlední řadě také polostrukturovaný rozhovor s jedním z vedoucích pracovníků. Celkově lze konstatovat, že se pandemie Covid-19 dotkla více silniční než železniční nákladní dopravy. Ve vydávání protiepidemických opatření na počátku panoval chaos, následně díky politice Evropské unie začaly státy více spolupracovat. Vládní kompenzace a různé typy úlev stavěly některé dopravce do...
|
|
|
Časoprostorová mobilita obyvatel Prahy: Hodnocení prostřednictvím dat o využití carsharingu
Janeš, Jan ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
Práce se zaměřuje na tématiku carsharingové dopravy, která představuje dosud málo prozkoumaný, avšak dynamicky se rozvíjející segment městské mobility. Mezi úvodní cíle patří zmapování současného carsharingového trhu v Praze a nastínění základních mechanismů fungování tohoto typu dopravy v porovnání s osobním automobilem. Následná geografická analýza se opírá o důležitost časoprostorových souvislostí, které spoluutváří hlavní faktory determinující rozmístění a míru koncentrace carsharingových vozidel. Nalezení hlavních územních diferenciací je zásadní pro objasnění příčin shlukových míst, důraz je kladen zejména na rozbor rozsáhlých dat za účelem nalezení a vysvětlení pravidelností. Analýza je uskutečněna na základě poskytnutých dat soukromou carsharingovou společností, které obsahují údaje o více než 17 000 pronájmech sdílených vozidel. Část práce se také zaměřuje na potenciální optimalizaci současného nastavení carsharingové společnosti pro nalezení maximální efektivity. Klíčová slova: carsharing, doprava, městská mobilita, udržitelná doprava
|
|
|
Přínos zeměpisu pohledem žáků gymnázií
Žalud, Martin ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Marada, Miroslav (oponent)
Hlavní cílem diplomové práce bylo poznat a porozumět tomu, jak žáci a žákyně gymnázií vnímají přínos vyučovacího předmětu zeměpis pro svůj osobní a budoucí studijní a profesní život. Tento cíl byl konkretizován a naplněn prostřednictvím 4 výzkumných otázek. Výzkumné otázky zní: Jak žáci a žákyně gymnázií vnímají užitečnost jednotlivých tematických okruhů v předmětu zeměpis a dovedností rozvíjených v předmětu zeměpis? Jak žáci gymnázií vidí uplatnění geografických znalostí a dovedností ve svém současném a ve svém budoucím studijním a profesním životě a jak vidí uplatnění geografických znalostí v profesním životě obecně? Jak žáci gymnázií vnímají přínos zeměpisu pro svůj budoucí studijní a profesní život a jak vnímají celkový přínos ve srovnání s jinými předměty? Jaký přínos vyučovacímu předmětu zeměpis přisuzují žáci, kteří vnímají užitek znalostí a dovedností z hodin zeměpisu ve svém budoucím osobní, studijním a profesním životě? Výsledná zjištěné korespondují s těmito otázkami. Zdrojem kvantitativních a kvalitativních dat bylo dotazníkové šetření, které bylo realizováno mezi žáky a žákyněmi českých gymnáziích. Prostřednictvím první výzkumné otázky (VO1) bylo zjištěno pořadí vnímané užitečnosti jednotlivých zeměpisných tematických okruhů a dovedností podle pohlaví a navštěvovaného ročníku...
|
|
|
Změny dopravního chování během života: zjištění z retrospektivního dotazníkového šetření
Nejedlá, Štěpánka ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Zevl, Jiří-Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce tematicky spadá pod téma biografie mobility. Výzkum se zaměřuje na události v průběhu života jednotlivců, které mění jejich uvažování o volbě dopravního prostředku nebo ovlivňují podmínky, za nichž k volbě dochází. Protože se tento pohled na výzkum dopravního chování praktikuje již řadu let v zahraničí, vychází tato bakalářská práce z již získaných zahraničních výsledků. Hlavním cílem je identifikovat tyto události a určit, jaký mají vliv na volbu dopravního prostředku. Použitými metodami byl retrospektivní dotazník, který přinesl informace o dopravním chování jednotlivců jak z přítomnosti, tak hlavně i z minulosti. Retrospektivní dotazník byl v online podobě umístěn na sociální sítě a také rozšířen pomocí osobních kontaktů. Dotazník vyplnilo 92 respondentů. Výzkumem v této práci se zjistilo, že se dopravní chování v našich podmínkách mění, a sice na základě klíčových událostí, které byly zjištěny rovněž v zahraničních výzkumech. Vliv klíčových událostí je různý a různá je i síla s jakou jsou schopné změnit volbu dopravního prostředku. Všechny zmíněné události v této práci, ale použití dopravního prostředku nějakým způsobem mění. Nejsilnějšími událostmi jsou přechod na vysokou školu, přechod na střední školu nebo učiliště, změna bydliště, nástup do zaměstnání a změna...
|
|
|
Automobilová závislost v Česku: příklad ORP Černošice a Kralovice
Dvořáček, Jan ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Zevl, Jiří-Jakub (oponent)
Automobilová závislost představuje problém, který od doby masového rozšíření automobilismu v druhé polovině 20. století úzce souvisí s dopravním i územním plánování. Přílišná nebo úplná odkázanost na automobil má mnoho negativních dopadů, především environmentálních a sociálních. Cílem práce bylo prozkoumat rozšíření automobilové závislosti v Česku na vybraných územích, reprezentujících typické problémové oblasti (periferie a suburbium), identifikovat a charakterizovat v nich nejzávislejší místa. Za tímto účelem byla využita síťová analýza dostupnosti veřejné dopravy provedená pomocí dopravního modelu pěší dostupnosti v prostředí GIS a výpočet indikátoru automobilové závislosti. Výsledky ukazují, že v českém prostředí ve sledovaných oblastech jde výrazněji o problém týkající se malých, obvykle správně nesamostatných vesnic spíše než suburbánních čtvrtí, které jsou v angloamerické literatuře zmiňovány nejčastěji. Identifikována byla také velmi špatná situace v původně čistě rekreačních chatových oblastech, které však již dnes bývají zčásti i trvale obydlené. Klíčová slova: automobilová závislost, veřejná doprava, mobilita, síťová analýza
|
|
|
Vliv percepce obtížnosti učiva na vznik miskonceptů ve výuce geografie: výskyt a geneze vybraných miskonceptů
Cimová, Tereza ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Baarová, Barbara (oponent)
Disertační práce se zabývá dvěma na sebe navazujícími šetřeními - výzkumem vnímání obtížnosti geografického učiva jakožto faktoru podmiňujícího vznik miskonceptů a kvalitativním výzkumem směřujícím k odhalení geneze vybraných miskonceptů. První část výzkumu staví na předpokladu, že s rostoucí vnímanou obtížností učiva se zvýší výskyt miskonceptů. Práce se nejprve zaměřuje na obtížnost geografických témat vnímanou žáky a učiteli. Poté didaktickým testem ověřuje výskyt miskonceptů u témat vybraných na základě vnímané obtížnosti žáky a učiteli. Součástí této části práce je rovněž diskuse nad pojmem obtížnost. Ta je zde definována třemi dimenzemi: kognitivní náročností, subjektivně vnímanou obtížností učiva a motivací k učení. Výsledky naznačují, že žáci vnímají obtížnost "reálněji" ve shodě s předpokladem, že lehké otázky budou řešit s vyšší úspěšností. Odhad učitelů zase koresponduje s výskytem očekávaných miskonceptů. Při shodě učitelů a žáků na obtížnosti byla zaznamenána vyšší úspěšnost (včetně těžkých témat). Jsou zaznamenány také rozdíly v percepci obtížnosti u témat fyzické a sociální geografie - u fyzické geografie se žáci a učitelé výrazně liší, u sociální geografie se poměrně shodují. Druhá část práce se zabývá intenzivním výzkumem, který vychází z první části práce. Vybraní respondenti...
|
host ::
RSS.