|
| |
|
| |
|
|
Montessori pedagogika v předškolním vzdělávání jako jedna z možností volby pro dítě
MALÁ, Lucie
Práce se zabývá Montessori pedagogikou, jako možností volby pro dítě v předškolním vzdělávání. Hlavním cílem je zjištění důvodu rodičů, pro umístění dítěte do Montessori mateřské školy a zda jsou naplněna jejich očekávání. Teoretickou část tvoří kapitoly o alternativním vzdělávání, Montessori a Waldorfské pedagogice, Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) a o lidech, kteří se u nás snažili o první změny školství. V metodologii jsou popsány metody využité pro výzkumné šetření. Praktická část obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, které proběhlo pomocí dotazníků, případové studie a rozhovorů.
|
|
|
On the Interface between Thematic Progressions and Cohesive Ties in Selected Modern Short Stories and a Fairy Tale
Malá, Lucie ; Pípalová, Renata (vedoucí práce) ; Matuchová, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním dvou povídek Angely Carterové s pohádkou, ze které vycházejí. Cílem práce je určit, do jaké míry autorka ve svých povídkách zachovala jazykovou strukturu pohádky. Práce také interpretuje motivaci a efekt odchylek struktury obou povídek od struktury pohádky. Všechny tři zmíněné texty jsou analyzovány ze tří hledisek: tematických posloupností, předmětů řeči a kohezních řetězců, a kohezních vazeb. Texty jsou nejprve popsány odděleně, poté se práce zaměří na jejich porovnání. Pozornost je věnována především odlišnostem mezi povídkami na jedné straně a pohádkou na straně druhé. Ze srovnání vyplývá, že struktura pohádky byla v povídkách ve velké míře zachována, protože texty sdílí charakteristiky na všech třech úrovních analýzy. Podařilo se nalézt dva vzájemně propojené aspekty, které vedou k rozdílům mezi strukturou povídek a pohádky: věk zamýšlených čtenářů a kontext a prostředí příběhu.
|
|
|
Interpretace románu Spas Ivana Matouška
Malá, Lucie ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o románu Spas Ivana Matouška vydaném roku 2001. Po popisu kompozice a času vyprávění následuje charakteristika ironického sebevědomého vypravěče a jeho vztahu k fiktivnímu světu a hlavní postavě. Interpretace využívá některých podnětů z teoretické práce o ironii Vladimira Jankélévitche a porovnává jeho pojetí ironie s pracemi Paula de Mana. Výklad se také opírá o teorii sebereflexivity a metafikce Lindy Hutcheonové a koncept mise en abyme.
|
|
|
Karel Slavoj Amerling jako postava románů Vladimíra Macury
Malá, Lucie ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá metodou, jakou využíval Vladimír Macura při tvoření své tetralogie historických románů Ten, který bude. Na příkladu postavy Karla Slavoje Amerlinga, která je inspirována historickou osobností, se pokusí postihnout vztah mezi dokumenty a informacemi ze zdrojů, jako jsou paměti či korespondence, a románovou fikcí. Přihlédne rovněž k odborné práci Vladimíra Macury, který se Karlem Slavojem Amerlingem a problematikou českého národního obrození intenzivně zabýval. Vedle vyjmenování rozdílů a podobností se právě s přihlédnutím k nim práce v závěru pokusí o interpretaci románů.
|
|
|
Neologisms in Arundhati Roy's God of Small Things
Malá, Lucie ; Matuchová, Klára (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá neologismy v románu Arundhati Royové Bůh maličkostí. Cílem práce je popsat morfologicko-syntaktické rysy těchto neologismů, slovotvorné procesy, kterými byly vytvořeny, a kontextovou funkci neologismů v analyzovaném textu. Práce dále porovnává původní text s českým překladem a zkoumá způsoby překladu neologismů do češtiny. Bakalářská práce ověřuje tři hypotézy. Za prvé, nejčastěji bude k tvorbě neologismů v daném textu použito slovotvorného procesu skládání. Za druhé, český překlad bude obsahovat méně neologismů než originál. Za třetí, rozložení neologismů ve zkoumaných kapitolách nebude rovnoměrné a jejich frekvence bude stoupat v kapitolách, které jsou psané z pohledu dětí. První a třetí hypotéza se potvrdila. Druhou hypotézu nebylo možné při daném rozsahu a zaměření práce ani potvrdit ani vyvrátit.
|
|
|
Dědičné a nedědičné faktory ovlivňující obsah škrobu v hlízách bramboru
Malá, Lucie ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dvořák, Petr (oponent)
Tato literární rešerše se týká škrobu přítomného v hlízách bramboru a genetických i negenetických faktorů, které mají vliv na jeho obsah. Z počátku práce je pozornost věnována bramborám jako takovým, a to především jejich obecné charakteristice. Nutno zmínit také obsah látek v hlízách a jejich vliv na lidské zdraví. Dále je práce soustředěna na hlavní téma, a to škrob přítomný v hlízách bramboru. Škrob má značný význam pro celé národní hospodářství, v současné době se používá nejen ve škrobárenském průmyslu, ale má stále větší uplatnění i v ostatních průmyslových odvětvích, jako je například papírenský a textilní průmysl. Škrob je složen ze dvou důležitých polysacharidů, amylosy a amylopektinu, které jsou v práci podrobně popsány. Existují faktory, které mohou obsah škrobu v hlízách bramboru ovlivňovat, jedná se o faktory genetické i environmentální. Důležitá je biosyntéza škrobu, která je závislá hned na několika enzymech, které spouštějí jeho metabolickou dráhu. Jedná se o pyrofosforylasu, syntázu škrobu (SS), enzymy větveného škrobu (SBEs) a enzymy nevětveného škrobu (DBEs). Důležitou roli zde hraje syntáza škrobu, zejména její izoforma GBSS (granule bound starch synthase), pomocí které je syntetizována amylosa. Amylopektin je syntetizován komplexem enzymů SSI, SSII, SSIII, SSIV. Manipulací s jednotlivými geny cukerného metabolismu lze ovlivnit tvorbu a složení škrobu v jakékoliv odrůdě bramboru. Tato manipulace se nazývá transgenóze a jejím cílem je vznik nových genotypů bramboru. Lze produkovat škrob brambor s vysokým obsahem amylosy pomocí inhibice enzymů SBE A a SBE B. O škrob s vysokým obsahem amylosy je velký zájem ze strany průmyslu, jelikož takový škrob má jedinečné funkční vlastnosti. Nutno zmínit DNA markery, které v souvislosti se šlechtěním brambor nabízí nové příležitosti pro selekci genotypů brambor. S DNA markery souvisí MAS analýza a s ní spojená metoda PCR metoda polymerázové řetězové reakce. Důležitá je také metoda QTL. Environmentálními faktory, které ovlivňují obsah škrobu v bramborách, a které jsou v práci zmíněny, jsou sucho, světlo, mráz. Nutno také podotknout, že i posklizňový stres má negativní vliv na obsah škrobu v hlízách bramboru. Environmentální stres velmi mění a ovlivňuje výnos škrobu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.