|
|
Vztah fyziologických a optických vlastností listu k projevům napadení olše lepkavé (Alnus glutinosa) patogenem Phytophtora × alni
Oramová, Viktorie ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent)
Napadení olše lepkavé (Alnus glutinosa) patogenem P. × alni je současný problém, který zapříčiňuje úbytek olšových porostů a narušuje břehové ekosystémy. K šíření "fytoftorového onemocnění" dochází vodou, hostitel je infikován skrze kořenový systém a patogen napadá vodivá pletiva. V důsledku onemocnění strom postupně přichází o kořenový systém, objevují se mokvající léze na kmeni, dochází k defoliaci a nevyhnutelně i smrti jedince. Jediným řešením vzniklé situace jsou preventivní opatření zabraňující dalšímu šíření a opatrná likvidace napadených olšových porostů. Cílem této práce je nahlédnout do vztahu olše a P. × alni v kontextu fyziologických změn reflektovaných v listoví napadeného jedince. Za použití neinvazivních metod byly měřeny funkční znaky listoví, fluorescence chlorofylu a optické vlastnosti olše lepkavé vystavené působení P. × alni (inokulace do půdy či potvrzený výskyt patogenu v přírodních podmínkách). Výsledky komorových experimentů naznačují, že průměrné hodnoty měřených parametrů se v počátečních fázích infekce signifikantně nemění, ovšem dochází k rozšíření rozptylů hodnot u napadených jedinců. Testovali jsme, zda do projevu infekce ve funkčních znacích a fluorescenčních parametrech listoví zasáhne faktor genetického původu olše (česká a norská provenience), zvýšené koncentrace...
|
|
|
Odezvy sazenic buku lesního na stres suchem sledované pomocí fyziologických a optických indikátorů.
Červenka, Ondřej ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Gebauer, Roman (oponent)
Jedním z projevů globální změny klimatu je nárůst extrémních teplot a vln sucha, přičemž prognózy budoucího vývoje se přiklání k variantě prohlubování negativních dopadů. Působení těchto abiotických stresových faktorů se odráží ve fyziologickém stavu vegetace. Je proto nutné nalézt vhodné indikátory působení stresu, které pomohou včas detekovat zhoršující se fyziologický stav vegetace. Indikátory mohou být zjišťovány nejen fyziologickými metodami, ale i optickými, pro další využití sledování vegetace metodami dálkového průzkumu. Buk lesní (Fagus sylvatica L.) je v našich podmínkách původní dřevina v kontextu, v současnosti hojně využívaná v lesnictví pro výsadbu druhově pestřejších společenstev dřevin, která jsou odolnější vůči dopadům klimatické změny. Cílem diplomové práce bylo zkoumat odezvy buku lesního na stres suchem pomocí fyziologických a optických indikátorů. Sazenice buku (výsadbový materiál ze školky) byly po dobu dvou experimentálních sezón umístěny v kontejnerech v experimentálním skleníku, přísun vody byl zprostředkován kapkovou závlahou. Experimentální materiál byl rozdělen do tří skupin s odstupňovanou zálivkou (kontrola, mírné sucho a sucho). Zálivkový režim sestával ze tří period sucha a fází s rovnoměrnou zálivkou. Hodnoceny byly odezvy sazenic buku lesního na působení stresu...
|
|
|
Porovnání fyziologického stavu mlazin jedle bělokoré na stanovištích s rozdílným mikroklimatem pomocí biochemických a optických parametrů jehlic.
Kabilková, Eva ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Pokorný, Radek (oponent)
Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je kandidátní dřevinou v procesu transformace zejména smrkových monokulturních porostů (Picea Abies (L.) H. Karst.), a to díky lepším růstovým vlastnostem v podmínkách mírného sucha. Ovšem jedle jakožto stínomilná dřevina může být náchylnější k různým abiotickým stresorům v otevřenějších lesních zápojích, a proto je nutné tyto její ekologické nároky studovat v souvislosti s co možná nejúčinnější aplikací do lesního hospodářství. V této práci byl studován fyziologický stav mlazin jedlí ovlivněný různými světelnými mikroklimatickými podmínkami, které byly představovány různými typy lesní obnovy. Konkrétně se jedná o clonnou seč, která představuje pravděpodobnou nejvyšší míru stínění dospělým porostem, dále o přirozenou obnovu, skupinovou a násečnou seč, které představují střední míru stínění dospělým porostem a v neposlední řadě o holou seč, která představuje nejnižší míru stínění dospělým porostem. Hodnocení fyziologického stavu bylo prováděno pomocí biochemických a optických vlastností jehlic a mimo jiné byly hodnoceny i další mikroklimatické podmínky stanovišť, a to teplota a půdní vlhkost. Naše výsledky ukázaly, že použité biochemické i optické vlastnosti jehlic jsou na různé světelné mikroklima citlivé, zejména pro krajní situace (clonná a holá seč). Nicméně...
|
|
|
Voda ve veřejném prostoru Starého Brna
Šerek, Jiří ; Lhotáková, Zdenka (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Cílem práce je vrátit vodu do veřejných prostorů nejstarší městské čtvrti Staré Brno, připomenutím zaniklého Svrateckého náhonu podpořit obnovu génia loci této charakteristické části města. Hlavním motivem práce bude propojení inženýrské problematiky s urbanistickou a architektonickou tvorbou se zvláštním zřetelem na kultivací veřejných prostorů s uplatněním lineárního vodního prvku.
|
|
|
Význam a úloha umělých vodních toků v soudobém městě
Ležatka, Lukáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Lhotáková, Zdenka (vedoucí práce)
Cílem této disertační práce je nalezení odpovědi na otázku podoby a úlohy vodních toků v našem soudobém městě. Práce se zaměřuje na vodní toky, které mají převážně charakter uměle budovaného toku - tedy kanálu, a zabývá se jejich možnou revitalizací v rámci obnovy a rozvoje města v současném postindustriálním období. V úvodu práce je zpracována souhrnná analýza historického a typologického vývoje uměle budovaných vodních toků, která je nezbytná pro pochopení souvislostí a celkového současného stavu vodních toků v urbanizovaném prostředí. Podrobněji je zpracována problematika nejčastěji uměle budovaného vodního toku - náhonu. Práce si klade za cíl obhájit nezastupitelnou roli vodního toku jako veřejného prostoru v obrazu města a tedy i jeho případnou nezbytnou revitalizaci. Na příkladech zejména ze západní Evropy jsou popsána konkrétní řešení, přístupy a strategie obnovy především uměle budovaných vodních toků v městském prostředí. Práce se věnuje i nástrojům řešení.
|
|
|
Voda v urbanizovaném prostředí Svratecký náhon ve městě Brně
Pavlovský, Tomáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Sátora, Josef (oponent) ; Lhotáková, Zdenka (vedoucí práce)
V disertační práci je popsán jednak historický vývoj vodních toků na území města Brna se zaměřením na umělý kanál Svratecký náhon, jednak na základě dostupných mapových podkladů, zachovalých obrazových materiálů a fotodokumentace i současný stav území, kterým náhon protékal, s kterým sousedil. V práci jsou zachyceny vzpomínky několika pamětníků města Brna na umělý tok, jež dokreslují stav Svrateckého náhonu v době jeho zániku. V kapitole Příklady obnovy náhonů a přírodních toků u nás i v zahraničí je nastíněno, jakým způsobem k náhonům přistupují dvě partnerská města města Brna Lipsko a Graz. Práce by měla sloužit jako ucelený podkladový materiál pro další studium Svrateckého náhonu a pro možné studie řešení území, kterým náhon tekl, a pro jeho alespoň částečnou obnovu.
|
|
| |
|
|
Reakce na abiotický stres u rostlin zelených zdí a fasád ve městech mírného pásma
Hrochová, Růžena ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Se zvyšující se urbanizací se zvyšuje teplota měst a vzniká efekt městského tepelného ostrova. Tento efekt se dá zmírnit přítomností vegetace například vertikálními systémy zeleně: fasádami a zdmi. Cílem práce bylo definovat tyto systémy a jejich účinky na městské mikroklima, vytvořit přehled nejčastěji využívaných druhů rostlin pro systémy zeleně a shrnout jejich reakce na abiotické stresy měst mírného pásma. Kvůli nedostatku studií zaměřujících se na mírné pásmo jsem čerpala ze studií z diteránu, jejichž výsledky by se nám v budoucnu mohly hodit díky měnícím se klimatickým podmínkám. Pro výběr vhodné vegetace systémů zeleně můžeme využít šablonu prostředí, rostliny aklimované či adaptované k městskému prostředí. Hlavními mechanismy účinku rostlin na mikroklima je stínění a transpirační chlazení, které ideálně přispívají ke snižování efektu tepelného ostrova za optimální zálivky a ke snížení teploty ve svém okolí. Stresory sledované v této práci byly sucho, vysoká teplota a ozářenost, znečištění vzduchu a zasolení půdy. Na všechny tyto stresory rostliny reagovaly omezením fyziologických funkcí a snížením růstu. Nejčastější reakcí bylo snížení rychlosti fotosyntézy a obsahu chlorofylu. Reakce rostlin vertikálních systémů zeleně na různé stresory a jejich kombinace jsou málo studované a pro jejich účelné...
|
|
|
Termální obrazová data jako nástroj pro hodnocení chladícího efektu rostlin zelených fasád
Nohová, Michaela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Schwarzerová, Kateřina (oponent)
Urbanizace i globální oteplování stále nabírá na rychlosti a s nimi roste i potřeba zvýšit tepelný komfort obyvatel měst. Kvůli geometrii města a tepelným vlastnostem materiálů, které ho tvoří, vzniká takzvaný efekt městského tepelného ostrova, kvůli kterému je teplota v centrech měst vyšší než v rurálních oblastech. Jedním z možných způsobů zmírnění městského tepelného ostrova je zakomponování vegetace do městské infrastruktury. Právě k tomu slouží zelená architektura, z níž se v této práci zabývám konkrétně zelenými fasádami a jejich chladícím efektem. Vzhledem k tomu, že zelené fasády jsou obvykle velké plochy zeleně, je tato práce zaměřená na termální obrazová data a jejich využití pro měření míry chlazení budov i okolního vzduchu zelenými fasádami. Právě použití termokamer se vyznačuje možností snímat velké plochy a zaznamenávat jejich teplotu v reálném čase, což z termokamer dělá ideální nástroj pro výzkum zelených fasád. Protože je toto téma velmi specifické a v literatuře není ještě tolik rozšířené, rozebírám termografii z více úhlů pohledu v rámci využití pro výzkum fyziologických parametrů rostlin a věnuji se i různým metodám a úskalím práce s termálními obrazovými daty. Klíčová slova: abiotický stres, evapotranspirace, chladící efekt, infračervené záření, městská vegetace, městský...
|
|
|
Podzimní senescence listoví temperátních a boreálních dřevin v podmínkách měnícího se klimatu
Kosová, Barbora ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Podzimní senescence listoví opadavých dřevin mírného a boreálního pásma je každoročně se opakující fenologický jev, který je součástí adaptace k životu v mírném a boreálním pásmu s periodickým obdobím mrazu a omezením slunečního záření. Při senescenci listoví dochází k rozkladu fotosyntetických pigmentů, remobilizaci minerálních živin a následnému opadu listoví. Načasování senescence listoví u boreálních a temperátních opadavých dřevin je řízené vnějšími a vnitřními faktory. Práce je zaměřena na vnější faktory spouštějící sensecenci listoví dřevin. Největší roli pro načasování senescence mají fotoperioda a teplota, které postupně klesají ke konci vegetační doby. Teplota se v důsledku globální klimatické změny zvyšuje, a tím ovlivňuje délku vegetačního období a sekvestraci (poutání) uhlíku do lesních porostů. Klimatickou změnou jsou ovlivněné i další faktory, například dostupnost vody, které mohou senescenci listoví uspíšit. Na dřeviny boreálních a temperátních lesů působí výše vyjmenované faktory v různé míře, a proto je důležité se zabývat jejich reakcemi, abychom byli schopni odhadnout budoucí vývoj senescence listoví i sekvestrace uhlíku v temperátních a boreálních lesích.
|
host ::
RSS.