|
|
Mezinárodní hodnocení vysokoškolských systémů a institucí
Bartušek, Aleš ; Koucký, Jan (vedoucí práce) ; Ryška, Radim (oponent) ; Šťastná, Věra (oponent)
Mezinárodní hodnocení vysokoškolských systémů a institucí DISERTAČNÍ PRÁCE (2022) Ing. Aleš Bartušek ABSTRAKT Disertační práce reaguje na relativně nový fenomén související s významnými proměnami vysokoškolských systémů v posledních desetiletích. Postupná globalizace, masifikace a diverzifikace vysokého školství nepochybně znamenaly posun od tradičního pojetí a zvýšily celosvětovou potřebu dostupnosti srozumitelných a srovnatelných informací. Především proto se začala objevovat první mezinárodní hodnocení vysokoškolských institucí. Cílem práce bylo podrobit tyto nově vznikající iniciativy důkladnému studiu a přispět tak ke správnému chápání a interpretování zveřejňovaných údajů. Toho bylo dosaženo zasazením problematiky do širších vztahů a souvislostí, monitorováním významných trendů a rozborem metodologií a výsledků hlavních celosvětových iniciativ v čele s žebříčky Academic Ranking od World Universities (ARWU), QS World University Ranking (QS) a THE World University Ranking (THE). Přes mnohá omezení a kritiky jsou zveřejňovaná mezinárodní hodnocení vysokých škol prvními snahami o zjišťování a měření kvality na celosvětové úrovni. Cenné jsou i tím, že podněcují diskuse na toto téma. Pojednáním o významu, důsledcích a vlivu mezinárodních hodnocení disertační práce shrnuje přínosy a upozorňuje na potenciální...
|
|
|
Vliv Boloňského procesu na české vysoké školství se zřetelem k vývoji Univerzity Karlovy
Šťastná, Věra ; Walterová, Eliška (vedoucí práce) ; Šebková, Helena (oponent) ; Koucký, Jan (oponent)
Předkládaná práce je věnována Boloňskému procesu, zejména přechodu na strukturované stu- dium. Jejím cílem je ukázat na základě dlouhodobě sledovaných kvalitativních i kvantitativních údajů, jak Boloňský proces z evropské úrovně prostupoval na národní úroveň a jak dopadl na Univerzitu Karlovu. Základní výzkumnou metodou v prvních dvou částech byla strukturovaná obsahová analýza dokumentů Boloňského procesu a příslušných národních dokumentů. V em- pirické části výzkumné otázky směřovaly ke zjištění problémů spojených se strukturací studia, případné možnosti návratu k dlouhým magisterským programům, vertikální prostupnosti stu- dia, předčasným odchodům ze studia a délce studia. Na základě dotazníkového šetření a analýzy kvantitativních dat vznikla vícepřípadová analytická studie. Mimo jiné bylo zjištěno, že 1) ná- vrat k dlouhým programům nepovažuje většina fakult za vhodný, 2) dělítkem v této odpovědi je profesní či akademická orientace studijního programu, 3) strukturace studia mnohdy vedla k vysokému počtu malých oborů, do kterých se navazující magisterské studijní programy vy- profilovaly, což podle fakult vede k větší atraktivitě, podle mezinárodních hodnotitelů ji naopak oslabuje, 4) studenti, kteří absolvovali bakalářské studium jinde, předčasně odcházejí ze studij- ních programů přibližně...
|
|
|
Vliv Boloňského procesu na české vysoké školství se zřetelem k vývoji Univerzity Karlovy
Šťastná, Věra ; Walterová, Eliška (vedoucí práce) ; Šebková, Helena (oponent) ; Koucký, Jan (oponent)
Předkládaná práce je věnována Boloňskému procesu, zejména přechodu na strukturované stu- dium. Jejím cílem je ukázat na základě dlouhodobě sledovaných kvalitativních i kvantitativních údajů, jak Boloňský proces z evropské úrovně prostupoval na národní úroveň a jak dopadl na Univerzitu Karlovu. Základní výzkumnou metodou v prvních dvou částech byla strukturovaná obsahová analýza dokumentů Boloňského procesu a příslušných národních dokumentů. V em- pirické části výzkumné otázky směřovaly ke zjištění problémů spojených se strukturací studia, případné možnosti návratu k dlouhým magisterským programům, vertikální prostupnosti stu- dia, předčasným odchodům ze studia a délce studia. Na základě dotazníkového šetření a analýzy kvantitativních dat vznikla vícepřípadová analytická studie. Mimo jiné bylo zjištěno, že 1) ná- vrat k dlouhým programům nepovažuje většina fakult za vhodný, 2) dělítkem v této odpovědi je profesní či akademická orientace studijního programu, 3) strukturace studia mnohdy vedla k vysokému počtu malých oborů, do kterých se navazující magisterské studijní programy vy- profilovaly, což podle fakult vede k větší atraktivitě, podle mezinárodních hodnotitelů ji naopak oslabuje, 4) studenti, kteří absolvovali bakalářské studium jinde, předčasně odcházejí ze studij- ních programů přibližně...
|
|
|
Nerovnosti v přístupu k terciárnímu vzdělání
Koucký, Jan ; Walterová, Eliška (vedoucí práce) ; Šebková, Helena (oponent) ; Kolář, Petr (oponent)
Celkovým cílem mé disertační práce je vytvořit teoreticky podložený, dostatečně propracovaný a nosný koncept a na jeho základě zpracovat srovnávací analýzu vývoje nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v evropských zemích. Vedle rozsáhlého studia relevantní literatury z řady zemí týkajícího se uvedeného tématu, kterému jsem se s různými přestávkami věnoval prakticky čtvrtstoletí, šlo ovšem také o to, jak pro komparaci získat potřebné zdroje údajů. Originálním způsobem jsem pro to využil databázi vzniklou spojením tří fází šetření ESS (European Sociál Survey), realizovaných v letech 2002-2007, která jsem rozšířil o další poměrně aktuální údaje ze speciálního českého šetření z let 2007/2008.
|
|
| |
host ::
RSS.