|
|
Dvojité kláštery klarisek a minoritů na území Střední Evropy ve 13. století. Typologie architektury, fundace královských princezen a dobový kontext na příkladech klášterů zejména v Praze a Vratislavi.
Zelenková, Gabriela ; Kolářová Takácsová, Kornélia (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je srovnání typologie architektury dvojitých klášterů klarisek a menších bratří. Specifika konventu sester klarisek se musela přizpůsobit přísné řeholi a liturgickým předpisům řádu, což se projevilo v budování architektury podle určitého vzoru, projevujícího se v podobě klášterních kostelů včetně empory, ambitu a společných prostor, oddělených od kontaktu s okolním světem. To ale nebránilo ve zvyšování vzdělanosti sester a udržování vazeb mezi jednotlivými kláštery. Menší bratři pro sestry zajišťovali duchovní vedení. Františkáni vznikají ve 13. století jako řád, který reaguje na rozvoj středověkých měst a širokého rozvrstvení obyvatel, což se odráží v situování klášterů v blízkosti řek a hradeb (funkce špitálu, dostupnost vody). Ve regionu se tak v reakci na nový církevní řád odráží tehdejší touha po návratu k následování evangelia a Krista v osobách žen z královských rodů v Čechách, Polsku i Uhrách. S tím souvisí královské fundace hlavních zkoumaných příkladů, tedy kláštera sv. Anežky v Praze a kláštera v polské Vratislavi, který založila Anežčina sestra Anna (přivádí tak do Slezska klarisky). Tyto dva příklady pojí také funkce pohřebiště významných členů královského rodu, což se projevilo na dispozici prodlouženého chóru klášterních kostelů. Cílem mé práce je, kromě...
|
|
|
Ikonografie Světelského oltáře
Kolářová Takácsová, Kornélia ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Resumé Kornélia Kolářová Takácsová: Ikonografie Světelského oltáře Tématem této bakalářské práce je ikonografie Světelského oltáře v Adamově u Brna. Jedná se o zachovalou část pozdně gotického oltáře, který byl původně vytvořen pro cisterciácký klášter v rakouském Zwettlu. Ikonografickým tématem oltáře je nanebevzetí Panny Marie. Práce proto přináší historický vývoj tohoto motivu a konečně podrobný popis samotného Světelského oltáře. Klíčové pojmy: 1. Světelský oltář 2. ikonografie 3. nanebevzetí Panny Marie 4. pozdní gotika 5. dunajská škola
|
|
|
Pastorační aspekty křtu v současné diskusi v německé jazykové oblasti.
Kolářová Takácsová, Kornélia ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Michalcová, Andrea (oponent) ; Filipi, Pavel (oponent)
Práce shrnuje a kriticky analyzuje diskusi o pastoračních aspektech křtu, která probíhá v německém jazykovém prostoru od sedmdesátých let minulého století. Konstatuje, že křest je zbavován svého úzce christologicko-sakramentálního určení a je traktován především jako kazuálie. Biografické a rituálně-teoretické koncepce kazuálií připisují těmto aktům samostatným teologický význam, který nelze odvodit z Kristova pověření zvěstovat evangelium, ale má spíš kořeny ve zbožnosti orientované na životní cyklus jednotlivce a rodiny. Kazuálie jsou proto chápány jako pastorační doprovázení člověka v jeho zlomové (a tedy krizové) životní etapě, které má zprostředkovat emocionální a kognitivní stabilizaci a pomáhat při znovuustavení rozkolísané identity. Křestní praxe má v této perspektivě vycházet z ambivalentních zkušeností rodičů a poskytovat jim odpovídající náboženskou intervenci. Tradiční teologické obsahy křtu jsou přitom do značené míry eliminovány s odvoláním na situaci distancovaných křesťanů, kteří se těmto obsahům odcizili. Klíčová slova Křest, pastorační péče, kazuálie, rituál, lidová církev
|
|
|
Jiřina Adamcová a křesťanské náměty v její tvorbě
Kurcová, Eliška ; Kolářová Takácsová, Kornélia (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bibliografická citace Jiřina Adamcová a křesťanské náměty v její tvorbě: bakalářská práce / Eliška Kurcová; vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Kornélia Kolářová Takácsová, Th.D. -- Praha, 2021. - 74s. Anotace Bakalářská práce představuje dosud ne příliš probádané dílo umělkyně pocházející z evangelického prostředí - Jiřiny Adamcové. Práce se zaměřuje na její obrazy s křesťanskou tematikou a mapuje způsob, jakým Adamcová pracovala s niterným spirituálním sdělením formou kombinované techniky. Právě propojení malby, kresby a grafiky s biblickými verši, básněmi a deníkovými texty je důležitou součástí její tvorby. Dílo je v této práci zasazeno do kontextu křesťanské symboliky, do kontextu života umělkyně a osobního pojetí víry Jiřiny Adamcové. Pro tuto analýzu tvorby se práce zaměřuje obzvlášť na cykly Vzkříšení a Piety, které jsou zkoumány z ikonografického hlediska, i metodou ikonologie. Klíčová slova Jiřina Adamcová, evangelická spiritualita, české umění 20. století, křesťanské motivy ve výtvarném umění, Bible v umění, křesťanská ikonografie, koláž, grafika, malba, vzkříšení Páně v umění, pieta
|
|
|
Severní portál kostela sv. Prokopa v Třebíči ve středoevropském kontextu se zvláštním zřetelem ke kostelům benediktinských klášterů v Uhrách
Kolářová Takácsová, Kornélia ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Benešovská, Klára (oponent)
Kornélia KOLÁŘOVÁ TAKÁCSOVÁ: Severní portál kostela sv. Prokopa v Třebíči ve středoevropském kontextu se zvláštním zřetelem ke kostelům v Uhrách. Praha 2021 Anotace Předkládaná disertační práce zařazuje severní portál baziliky sv. Prokopa v Třebíči do širších středoevropských souvislostí se zvláštním zaměřením na uherské stavby. Po uvedení do historie třebíčského opatství a kostela, popisu portálu a jeho ikonografickém rozboru následuje analýza významných portálů z oblasti Německa, Rakouska a Maďarska, které bývají zmiňovány ve vztahu k třebíčskému portálu a jsou spojovány s normanských ornamentem, včetně pokusu o jejich chronologické zařazení. Součástí práce je kritické pojednání různých teorií putování normanského dekoru po střední Evropě. Zvláštní pozornost je věnována otázce zadavatele třebíčské baziliky, která odkazuje jednak na vládnoucí přemyslovský rod, jednak na pozoruhodnou postavu olomouckého biskupa Roberta. Ve všech zemích středovýchodní Evropy byli kromě zahraničních stavitelů, kteří se ve skupinkách oddělili od velkých západních hutí, zapojeni místní kameníci, kteří se svým dílem podepsali na konečných podobách konkrétních staveb. Evidentní podobnosti mezi stavbami a dynastické vazby naznačují kontakt mezi těmito zeměmi, který zůstal živý i navzdory nepříznivým politickým okolnostem či...
|
|
|
Klášter dominikánek na Zaječím ostrově na Dunaji. Příklad architektury ženského dominikánského kláštera.
Kolářová Takácsová, Kornélia ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
Tématem diplomové práce je architektonický rozbor kláštera dominikánek na Zaječím ostrově na Dunaji v Budapešti, který založil král Béla IV. pro svou dceru sv. Markétu Uherskou. Klášter vznikl mezi léty 1246-1252. V práci je představen jako příklad architektury ženského dominikánského kláštera v Evropě. Diplomová práce se rovněž věnuje historickému pozadí kláštera a taky se podrobně zabývá otázkou stavební huti, která se na jeho výstavbě podílela. Stavby pocházející z této hutě lze vystopovat na celém území Budína zejména proto, že pracovala ve službách uherského krále Bély IV. Práce se vyrovnává s tezí některých maďarských badatelů, podle nichž huť byla povolána Bélou IV. do Uher z moravského kláštera cisterciaček Porta Coeli v Tišnově. V neposlední řadě je v diplomové práce věnována pozornost sv. Markétě Uherské a jejímu kultu na území Uher i v Evropě.
|
|
|
Pastorační aspekty křtu v současné diskusi v německé jazykové oblasti.
Kolářová Takácsová, Kornélia ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Michalcová, Andrea (oponent) ; Filipi, Pavel (oponent)
Práce shrnuje a kriticky analyzuje diskusi o pastoračních aspektech křtu, která probíhá v německém jazykovém prostoru od sedmdesátých let minulého století. Konstatuje, že křest je zbavován svého úzce christologicko-sakramentálního určení a je traktován především jako kazuálie. Biografické a rituálně-teoretické koncepce kazuálií připisují těmto aktům samostatným teologický význam, který nelze odvodit z Kristova pověření zvěstovat evangelium, ale má spíš kořeny ve zbožnosti orientované na životní cyklus jednotlivce a rodiny. Kazuálie jsou proto chápány jako pastorační doprovázení člověka v jeho zlomové (a tedy krizové) životní etapě, které má zprostředkovat emocionální a kognitivní stabilizaci a pomáhat při znovuustavení rozkolísané identity. Křestní praxe má v této perspektivě vycházet z ambivalentních zkušeností rodičů a poskytovat jim odpovídající náboženskou intervenci. Tradiční teologické obsahy křtu jsou přitom do značené míry eliminovány s odvoláním na situaci distancovaných křesťanů, kteří se těmto obsahům odcizili. Klíčová slova Křest, pastorační péče, kazuálie, rituál, lidová církev
|
|
|
Ikonografie Světelského oltáře
Kolářová Takácsová, Kornélia ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Resumé Kornélia Kolářová Takácsová: Ikonografie Světelského oltáře Tématem této bakalářské práce je ikonografie Světelského oltáře v Adamově u Brna. Jedná se o zachovalou část pozdně gotického oltáře, který byl původně vytvořen pro cisterciácký klášter v rakouském Zwettlu. Ikonografickým tématem oltáře je nanebevzetí Panny Marie. Práce proto přináší historický vývoj tohoto motivu a konečně podrobný popis samotného Světelského oltáře. Klíčové pojmy: 1. Světelský oltář 2. ikonografie 3. nanebevzetí Panny Marie 4. pozdní gotika 5. dunajská škola
|
host ::
RSS.