Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Masopust v Roztokách a jeho symbolický význam v životech účastníků
Burýšková, Kateřina ; Jagošová, Anna (vedoucí práce) ; Košťálová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kulturní akcí Masopust v Roztokách u Prahy. Autorka zkoumá, jak tuto akci vnímají jednotliví účastníci a zejména se pak snaží odpovědět na otázku, jaký symbolický význam může plnit návštěva této akce v jejich životech a zda považují tuto kulturní akci za důležitý milník v roce, který by nechtěli vynechat. Dále autorka rozvíjí tato témata: do jaké míry se účastníci aktivně zapojují do dění na akci, jak se na ni připravují, zda je pro ně důležité mít na sobě masku a proč. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá dějinami masopustu v českých zemích a také historií samotného masopustu v Roztokách. Praktická část pak zahrnuje výsledky terénního výzkumu prováděného autorkou v letech 2022 a 2023. Kvalitativní data byla získána metodou polostrukturovaných rozhovorů s vybraným vzorkem informátorů, jejichž identita byla anonymizována. Klíčová slova: masopust, folklor, folklorní slavnosti, současné tradice, terénní výzkum, polostrukturovaný rozhovor
Pražská galerka a její obraz v masové kultuře mezi světovými válkami
Jagošová, Anna ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Starcová, Marcela (oponent)
Pražská galerka a její obraz v masové kultuře mezi světovými válkami Anna Jagošová Abstrakt Tato diplomová práce se bude zabývat problematikou fenoménu tzv. pražské galerky. Bude se snažit odpovědět na otázky, jak pražskou galerku vnímala tehdejší veřejnost, jak tato skupina vnímala sama sebe a kdo do ní patřil. Tato problematika bude zkoumána skrze masová média - film, periodika, skrze prizma policejních komisařů a jejich vzpomínek a pokud to bude možné vzhledem k získaným materiálům, tak také prizmatem jednotlivých členů pražské galerky. V teoretické části bude vymezeno, co je to pražská galerka, jaké má signifikantní znaky a kdo je její součástí. Praktická část bude pracovat především s filmem, periodiky a vzpomínkovými monografiemi jako s prameny a doklady doby. Sledovaným místem je Praha, časově je téma práce vymezeno především obdobím mezi světovými válkami. Klíčová slova: Československo, čtyřka - policejní komisařství, komisař, policie, pražská galerka, podzemí, první republika, zločin.
Současný dětský folklor
Jagošová, Anna ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Segi Lukavská, Jana (oponent)
Anna Jagošová, Současný dětský folklor Abstrakt Diplomová práce se zabývá současnou podobou dětského slovesného folkloru. Zaměřuje se konkrétně na dětské hry, rozpočítávadla, posměšky a okrajově říkadla a písně s ustálenou a převážně veršovanou strukturou. Cílem práce je porovnat projevy současného dětského slovesného folkloru s projevy tradičního dětského slovesného folkloru. Popsat jejich charakteristické rysy, porovnat s již navrženou kategorizací (srov. Jelínková, 1952, Tucker, 2008), případně navrhnout kategorizaci vlastní, a především analyzovat projevy dětského slovesného folkloru z hlediska českého jazyka. Pozornost bude věnována také kontextu dětských folklorních projevů v prostředí školy, ať už jako součásti výuky nebo volnočasové aktivitě. Diplomová práce si klade za cíl sledovat současný (i tradiční) dětský folklor mezioborovou optikou bohemistiky a etnologie. Vzhledem k přetrvávající mimořádné situaci související s pandemií Covid-19, která omezuje možnosti terénního výzkumu, jsou hlavním výchozím materiálem již existující sbírky dětského folkloru, zejména prameny publikované knižně (pro současný stav např. Votruba 2009 a Votruba a kol. 2010), popř. i internetové zdroje. Ty by měly být v rámci diplomové práce představeny jako nový terén pro výzkum dětského slovesného folkloru. Klíčová slova:...
Slovácký verbuňk v interpretaci dětských tanečníků
Jagošová, Anna ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Anna Jagošová, Slovácký verbuňk v interpretaci dětských tanečníků Abstrakt Diplomová práce zabývá fenoménem současné interpretace mužského sólového tance slovácký verbuňk dětskými tanečníky. Jedná se o novodobý prvek projevu folklorismu pozorovatelný zhruba v posledních dvou dekádách v oblasti Moravského Slovácka. Hlavním tématem výzkumu a následné analýzy je forma a provedení verbuňku dětskými tanečníky, částečně i jejich vlastní názor a postoj k problematice verbuňku, původně chápaného jako tanec výlučně dospělých mužů. Práce se také věnuje Národní přehlídce dětských verbířů pořádané v rámci Mezinárodního dětského folklorního festivalu Kunovské léto, která má na fenomén současné popularity dětského verbuňku bezesporu nejvýraznější vliv. Při zpracování byl hlavní oporou kvalitativní výzkum založený na rozhovorech především s dospělými aktéry fenoménu - lektory a dospělými tanečníky verbuňku, vedoucími dětských folklorních souborů a rodiči dětí. Diplomová práce si klade za cíl kriticky a detailně popsat tento novodobý fenomén a jeho dynamický vztah k tradiční lidové kultuře a původnímu významu slováckého verbuňku. Klíčová slova: autenticita, dítě, folklor, folklorismus, infantilizace, lidový tanec, mužský sólový projev, verbuňk, Mezinárodní dětský folklorní festival Kunovské léto, Moravské Slovácko, Morava,...
Slovácký verbuňk mezi folklorem a folklorismem
Jagošová, Anna ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Tyllner, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komplexním uchopením tématu lidového mužského sólového tance slovácký verbuňk. Práce si klade za cíl zmapovat současnou i historickou podobu tance, včetně popsání jeho původních podob a funkcí. Hlavním tématem je aktuální podoba tance a její funkce prezentované v rámci novodobého fenoménu Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku pořádané v rámci MFF Strážnice. Věnuje se historickému vývoji této soutěže od jejího vzniku do současnosti, včetně jejích dílčích aspektů, jako jsou regionální kola nebo samostatná příprava účastníků. Jako zdroj práce využívá písemných a audiovizuálních pramenů a především rozhovorů s aktéry - tanečníky verbuňku a porotci soutěže. Pozornost je věnována i zapsání verbuňku do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Záměrem této bakalářské práce je popis fenoménu slovácký verbuňk jak v jeho původní formě, tak především v podobě, která je prezentována při soutěži a od původní se výrazně liší. Klíčová slova: autenticita, folklor, folklorismus, lidový tanec, mužský sólový projev, verbuňk, soutěž ve verbuňku, Mezinárodní folklorní festival Strážnice, Moravské Slovácko, Morava, Česká republika.

Viz též: podobná jména autorů
4 Jagošová, Adriana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.