|
|
Kardioprotektivní účinky inhibitorů sodno-glukózového kotransportéru SGLT2.
Thořová, Markéta ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění je jednou z nejčastějších příčin úmrtí jak u pacientů bez diabetu, tak u pacientů s diabetem. V dnešní době však existuje velká řada léčiv zaměřených na potíže kardiovaskulárního systému. Jednou z velmi slibných terapií je používání inhibitorů sodno-glukózového kotransportéru druhého typu (SGLT2). Inhibitory SGLT2 se staly předmětem širokého zájmu v oblasti léčby diabetu 2. typu díky své schopnosti snižovat hladinu glukózy v krvi nezávisle na působení inzulinu. Nicméně, vedle jejich hlavního účinku na kontrolu glykémie se objevují stále jasnější důkazy o jejich příznivých účincích na kardiovaskulární systém, které jsou nad rámcem jejich hypoglykemických efektů. Tyto léky snižují hyperglykémii, vysoký krevní tlak a zlepšují diabetickou retinopatii prostřednictvím mnoha mechanismů, z nichž mnohé ještě nejsou zcela objasněny. Hlavní důraz se klade na zjišťování mechanismů, skrze které tyto léky ovlivňují srdce a cévy, ať už prostřednictvím redukce krevního tlaku, ovlivnění srdečních buněk nebo zlepšení metabolických procesů. Klíčová slova: SGLT2, inhibitory SGLT2, kardioprotektivní účinek, diabetes mellitus, srdce
|
|
|
Struktura a funkce síní u obratlovců - srovnávací pohled.
Thořová, Markéta ; Sedmera, David (vedoucí práce) ; Galatík, František (oponent)
Srdeční síně jsou nevelké dutiny, které slouží k příjmu, uskladnění a následnému pumpování krve do srdečních komor. V průběhu evoluce dochází k změnám srdečních síní i celého srdce z jednoduché srdeční trubice až po komplikovaný čtyřdutinový orgán, jehož rytmus a funkci lze zaznamenávat pomocí neinvazivních metod. Čtyřdutinový orgán lze nalézt u savců a ptáků, kteří patří do skupiny endotermů, ale také u ektotermních krokodýlů. U člověka jsou zajímavé hlavně struktury síňových přívesků, takzvaných oušek, která se mohou u jedinců svým tvarem lišit. Třídutinový orgán lze nalézt u plazů a také u obojživelníků, kde jsou patrné dvě síně a jedna komora. Komora je sice pouze jedna, ale díky své houbovité struktuře dochází k minimálnímu mísení různých typů krve. Srdce pouze se dvěmi dutinami mají ryby. I přes rozdílnou konečnou strukturu srdce napříč jednotlivými druhy obratlovců jsou patrné společné rysy, které jsou považovány za zásadní pro zajištění normálních funkcí, například hřebenité svaly. Poznatky vyplývající z této práce mohou přispět k dalšímu výzkumu zejména v kontextu evoluce, fyziologie a patologie.
|
host ::
RSS.