|
|
Analýza akutního vlivu srdeční resynchronizační terapie na elektrokardiogram
Holík, Jiří ; Vítek, Martin (oponent) ; Pospíšil,, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá nefarmakologickou léčbou symptomatického srdečního selhávání, konkrétně srdeční resynchronizační terapií. Úvodní rešerše rozvádí téma jako celek a připravuje autora i čtenáře na navazující praktickou část. Ta se věnuje analýze vybraných parametrů, u kterých dochází k akutní změně po implantací kardiostimulačního systému. Dle pokynů zadání byl zrealizován funkční software pro detekci QRS komplexů ve vybraných svodech, výpočet tepové frekvence a je provedeno rozměření QRS komplexu u vybraných svodů. Dále je provedena analýza variability srdečního rytmu ve frekvenční oblasti a výsledky zaznamenány do tabulek.
|
|
|
Analýza akutního vlivu srdeční resynchronizační terapie na elektrokardiogram
Holík, Jiří ; Vítek, Martin (oponent) ; Pospíšil,, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá nefarmakologickou léčbou symptomatického srdečního selhávání, konkrétně srdeční resynchronizační terapií. Úvodní rešerše rozvádí téma jako celek a připravuje autora i čtenáře na navazující praktickou část. Ta se věnuje analýze vybraných parametrů, u kterých dochází k akutní změně po implantací kardiostimulačního systému. Dle pokynů zadání byl zrealizován funkční software pro detekci QRS komplexů ve vybraných svodech, výpočet tepové frekvence a je provedeno rozměření QRS komplexu u vybraných svodů. Dále je provedena analýza variability srdečního rytmu ve frekvenční oblasti a výsledky zaznamenány do tabulek.
|
|
|
Democracy or Stability in the Maghreb? : Security Policy of the EU towards the Region between 2005 and 2010
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na...
|
|
|
Security Policy of the EU towards the Maghreb: Promoting Democracy or Stability?
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na straně...
|
|
| |
|
|
Democracy or Stability in the Maghreb? : Security Policy of the EU towards the Region between 2005 and 2010
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na...
|
|
|
Security Policy of the EU towards the Maghreb: Promoting Democracy or Stability?
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na straně...
|
|
|
Politické systémy Malajsie a Singapuru optikou teorie hybridních režimů
Holík, Jiří ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce provádí komparativní analýzu klíčových rysů politických systémů Malajsie a Singapuru pomocí vybraných konceptů teorie hybridních režimů. V první části práce jsou představeny hlavní konceptualizace této teorie, aby byly následně podrobeny kritickému zhodnocení. Následuje důkladný srovnávací rozbor politických systémů zkoumaných zemí, přičemž rámec pro analýzu poskytuje tzv. "řetěz demokratické volby" Andrease Schedlera. Poté je na obě země aplikována operacionalizovaná verze konceptu soutěživého autoritářství Stevena Levitského a Lucana Waye. Výsledkem je klasifikace Malajsie jako soutěživého autoritářského režimu, zatímco Singapuru jako hegemonického volebního autoritářství. Co se teoretických závěrů týče, práce zaujímá ten postoj, že hybridní režimy jako takové sice nepředstavují svébytný režimní typ na půli cesty, nicméně koncepty představené v rámci tohoto paradigmatu nabízí vhodný nástroj pro zkoumání nedemokratických režimů.
|
|
| |
host ::
RSS.