|
|
Česká reflexivní deagentizace v diachronním pohledu
Pergler, Jiří ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Berger, Tilman (oponent) ; Zikánová, Šárka (oponent)
Tématem disertační práce je česká reflexivní deagentní konstrukce v diachronním pohledu, jedná se o konstrukci tradičně označovanou jako reflexivní pasivum (či reflexivní neosobní konstrukce), v níž se sloveso vyskytuje v reflexivní podobě a agens je odsunut z pozice syntaktického subjektu. Práce sestává ze dvou částí: teoretické a analytické. Cílem teoretické části je zapojit dosavadní poznatky o zkoumané české konstrukci do kontextu mezinárodní lingvistické literatury orientované na problematiku reflexivity či deagentnosti i lingvistické literatury obecně teoretické. V kapitole II.2 se věnujeme základním teoretickým východiskům, především teorii gramatikalizace, přičemž ukazujeme, jak lze různé používané teoretické koncepty aplikovat na oblast české reflexivity a reflexivní deagentní konstrukce. V kapitole II.3 se zabýváme problematikou reflexivity: porovnáváme zde různé přístupy věnující se reflexivu se v češtině, načež reflektujeme některé popisy typologické, na jejichž základě ukazujeme, do jaké míry odpovídá situace v češtině fungování reflexivity v perspektivě kroslingvistické. Tématem kapitoly II.4 je deagentizace: představujeme zde různé české konstrukce, jejichž funkcí je defokalizovat agens, ukazujeme, jak ke konkurenci takových konstrukcí přistupuje zahraniční literatura, a zabýváme se...
|
|
|
Development of the Czech secondary preposition kvůli from a constructional perspective
Čermák, Jan ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Králová Zíková, Magdalena (oponent)
Cílem této práce je zmapovat historický vývoj české sekundární předložky kvůli, která v současném jazyce vyjadřuje příčinnost. Ve spisovném jazyce se pojí s komplementem dativním, v dialektech severní Moravy pak s komplementem genitivním. Etymologickým zdrojem současné předložky ve staré češtině byla benefaktivní předložková fráze k vóli/k vuoli, která sloužila coby příslovečné určení vyjadřující příčinu ("podle něčí vůle") či účel ("k něčí spokojenosti") události vyjádřené přísudkem. Beneficient byl vyjádřen buď běžnými způsoby značení posesivity uvnitř předložkové fráze (např. genitivní nominální frází či posesivním zájmenem), nebo externí dativní nominální frází, která představuje slovesný argument a je na předložkové frázi syntakticky nezávislá. Práce využívá teoretického rámce konstrukční gramatiky (Fillmore, 1988, 1989; Fried & Östmann, 2004) a poznatků z výzkumu gramatikalizace k analýze historického materiálu pokrývajícího období staré, střední a moderní češtiny. Důraz je kladen na rysy jednotlivých kontextů, které umožnily řadu vzájemně souvisejících změn na rovině sémantické, syntaktické, morfosyntaktické a fonologické, jež vedly k dnešnímu předložkovému použití výrazu. Původní benefaktivní příslovečné určení se rovněž do současné češtiny dochovalo, a to coby součást ustáleného slovní...
|
|
|
Non-Conjunctional Concession in German
Drobník, Ondřej ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Vachková, Marie (oponent)
v češtině Předkládaná magisterská diplomová práce se zabývá německým nespojkovým výrazivem vyjadřujícím přípustkový vztah. Přípustku chápe jako ternární sémanticko-logickou relaci založenou na přípustkové implikaci a konjunkci. Teoreticky je celá práce zakotvena v konstrukční gramatice. Cílem práce bylo potvrdit hypotézu, že výrazů vyjadřujících přípustku je daleko více, než se tradičně uvádí v mluvnicích. Jako zdroj dat byl použit paralelní korpus InterCorp, pomocí něhož byly "promítnuty" české přípustkové výrazy excerpované z gramatik do němčiny. Získaných ekvivalentů bylo skutečně násobně více a následně byly klasifikovány podle vyjadřované modifikace přípustkového vztahu (čistá přípustka, irelevance atd.). Poslední částí práce je empirická, daty z monolingvního korpusu podpořená případová studie věnující se konstrukci [ob XP oder XP]. Daná konstrukce vyjadřuje irelevanci, může se pojit s různými slovními druhy (substantiva, slovesa, partikule...), vykazuje interní syntaktickou variaci a mj. naznačuje, jak mluvčí konceptualizují irelevanci. Klíčová slova: přípustka, konstrukční gramatika, irelevance, němčina, korpus
|
|
|
The influence of task complexity and motivation on L2 pragmatics
Márquez Guzmán, Daniel Alejandro ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Révész, Andrea (oponent) ; Pallotti, Gabriele (oponent)
Charles University Faculty of Arts Department of General Linguistics Abstract (in Czech) of Doctoral Dissertation Daniel Alejandro Márquez Guzmán The Influence of Task Complexity and Motivation on L2 Pragmatics Vliv složitosti úkolu a motivace na pragmatiku druhého jazyka Supervisor doc. Mirjam Friedová, Ph.D. Prague, 2022 Abstrakt V této studii jsou společně zkoumány pragmatika druhého jazyka (L2), úkolově orientovaná výuka jazyků (TBLT) a motivace k učení L2. Hodnocení pragmatického výkonu je důležitým aspektem výuky L2 a teprve nedávno se mu začala věnovat stále větší pozornost v literatuře věnované úkolům (Taguchi & Kim, 2018). Zatímco většina současných prací využívá k objasnění pragmatického výkonu holistické a analytické postupy, Márquez a Barón (2021) vyjádřili obavy, zda jsou hodnotitelé používající deskriptory schopni objektivně posoudit pragmatický výstup. Jádrem této studie jsou návrhy, protože návrhy jako řečový akt nebyly dosud dostatečně zkoumány (Sharqawi & Anthony, 2019). Je potřeba sladit dosavadní taxonomie návrhů, a to zejména při kategorizaci strategií řečových aktů a zdvořilosti zaměřených na snížení negativních sociálních důsledků. Zkoumá se také vliv explicitní výuky na kvantitu a kvalitu pragmatického výsledku. Ve výzkumu zatím neexistuje jasná shoda v tom, jaký typ výuky nejlépe...
|
|
|
Structural Iconicity and Possessive Constructions: Explorations in Artificial Language Learning
Láznička, Michal ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývala projevy strukturní ikonicity v posesivní klasifikaci. Hypotéza o ikonicitě vzdálenosti předpokládá, že lingvistická vzdálenost mezi posesorem a posesem odráží konceptuální vzdálenost, a je tak menší u nezcizitelného vlastnictví. Role ikonicity vzdálenosti ve zpracování jazyka byla otestována s využitím experimentální metody osvojování umělého jazyka. Navržený experiment sledoval, zda se čeští mluvčí dokážou lépe naučit gramatiku strukturovanou ikonicky. Experiment provedený se 40 účastníky sice neukázal statisticky významné rozdíly ve výkonnosti obou skupin, ovšem výsledky jsou nejednoznačné a získaná data naznačují, že strukturní ikonicita by mohla mít vliv na zpracování jazyka. Výsledky experimentu zároveň naznačují, že mluvčí češtiny dokáží používat zcizitelnost jako jazykovou kategorii.
|
|
|
Hindi Ideophones
Diatka, Vojtěch ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Dingemanse, Mark (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat ideofony v hindštině. Ideofony jsou "příznaková slova, která zpodobňují smyslové vjemy" (Dingemanse 2011:25). Tato diplomová práce obsahuje 4 hlavní kapitoly. (A) V první části se ideofony definují a nabízí se nová perspektiva na tento jazykový jev. Zároveň se diskutuje jejich vztah s citoslovci. (B) Ve druhé části se uvádí některé společné rysy ideofonů v hindštině, které je oddělují od zbytku slovní zásoby. (C) Třetí kapitola představuje výsledky terénního výzkumu, který se zaměřuje na to, jestli mluvčí hindštiny tato slova skutečně aktivně používají nebo ne. (D) Poslední část se zaměřuje na téma pro ideofony nejzásadnější - na jejich sémantiku. Pro analýzu se využívají nástroje Frame Semantics (rámcové sémantiky). V této kapitole je navržen nový rámec pro zachycení ideofonických významů. Přílohou této magisterské práce je seznam sesbíraných ideofonů, který je první svého druhu.
|
|
|
Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech
Zíková, Magdalena ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Nedolužko, Anna (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
7 Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje užití referenčních prostředků v mluveném narativním diskursu s převahou anaforického odkazování. Zvláštní pozornost patří konkurenci dvou forem: lexikálních frází s lexémem ten (ten-frází) a lexikálních frází bez lexému ten (N-frází) při opakovaných zmínkách. Prvořadým cílem práce je (i) identifikovat faktory, které mluvčí vedou k volbě ten-fráze oproti N-frázi za co možná nejsrovnatelnějších podmínek, a (ii) prozkoumat možnosti gramatikalizace výrazu ten z anaforického užití. Teoretické a metodologické zázemí práce představuje zejména koncepce diskursní anafory a teorie gramatikalizace. Distribuci referenčních prostředků sleduji ve vztahu k sadě parametrů, které odrážejí konceptuální (životnost referentu), gramatické (syntaktickou funkci, typ klauze ad.), a především diskursní charakteristiky referenčních prostředků (informační status fráze v rámci klauze, aktivaci a persistenci referentů ad.). Srovnání je vedeno systematicky, parametr po parametru, v ohledu kvantitativním (rozvržení jednotlivých forem do tříd podle hodnot každého z parametrů) i kvalitativním (analýza jednotlivých dokladů z hlediska signalizovaných pragmatických významů). Materiál tvoří korpus 45 mluvených monologických narativů v podání 15 mluvčích, sestávající z převyprávěných verzí 3...
|
|
|
Počítání pomnožných jmen v polštině
Plasová, Anna ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Křivan, Jan (oponent)
Pluralia tantum - podstatná jména, která nemají kategorii singuláru - tvoří v rámci polských substantiv oddělenou skupinu, a to především s ohledem na zvláštní způsob kvantifikace, jež pro tato substantiva předepisuje jazyková norma: počítání pomocí specifického typu číslovek, tzv. číslovek souborových. Protože je však paradigma souborových číslovek málo frekventované a pro rodilé mluvčí obtížné, objevují se v praxi různé kompenzační strategie, pomocí nichž se mluvčí problematickým číslovkám vyhýbají a nahrazují je analytickými konstrukcemi (např. dwie pary wrót místo dwoje wrót). V teoretické části práce autorka shrnuje dosavadní stav výzkumu v oblasti počítání polských pomnožných jmen zejména na základě článků polonistů Zygmunta Saloniho a Anny Andrejczuk. V druhé, praktické části práce autorka na datech získaných z Národního korpusu polského jazyka provádí vlastní výzkum s cílem zjistit, jak mluvčí polštiny skutečně postupují, když chtějí pluralia tantum kvantifikovat. Kromě opisných konstrukcí nachází také časté použití základních číslovek, což je v přímém rozporu s jazykovou normou. Užívání souborových číslovek se i přes to, že je norma vyžaduje, zdá být jevem, jehož frekvence je na poklesu, a to zejména v méně formálních vrstvách jazyka. Úzus se tak dostává do konfliktu s normou, od níž se...
|
|
|
Distribuce a funkční využití staročeského reflexiva "sě"
Pergler, Jiří ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Práce se zabývá funkcemi reflexiva sě ve staré češtině. Ve 2. kapitole reflektuji odbornou literaturu k tématu, ve 3. kapitole popisuji metodu svého výzkumu, představuji zde analyzovaný jazykový materiál a uvádím, jaké funkce reflexiva byly výzkumem identifikovány. Klíčovou částí práce jsou kapitoly 4, 5 a 6, kde na základě výsledků výzkumu popisuji tři funkce reflexivního sě (typy konstrukcí, ve kterých se reflexivum sě vyskytuje): akuzativní tvar zájmena, spontánnost a deagentizaci. Věnuji se základním syntaktickým a sémantickým vlastnostem těchto konstrukcí, dále analyzuji především kritéria životnosti podmětu a slovesného vidu, která se ukázala být pro jednotlivé typy konstrukcí relevantní. Popisované funkce mají charakter prototypů, nemají tedy jasné hranice. Pozornost proto věnuji také případům na pomezí mezi různými funkcemi. V 7. kapitole tyto funkce navzájem porovnávám a upozorňuji na nejdůležitější rozdíly mezi užitím reflexiva ve staré a nové češtině.
|
|
|
Cognitive motivation for translation universals
Sloupová, Tereza ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Fidler, Masako (oponent)
Tereza Sloupová: Kognitivní výraznost a její vliv na proces překladu - Krok za překladové univerzálie / Cognitive salience and its effects on the translation process: Going beyond translation universals, 2021 Abstrakt - CS Práce vychází z hypotézy Sandry Halverson z roku 2003, známé jako "gravitational pull hypothesis" (hypotéza přitažlivosti), pokoušející se vysvětlit velké množství jevů spadajících pod tzv. překladové univerzálie, a to pomocí vědomostí z kognitivní lingvistiky, především v oblasti struktury jazykové a pojmové paměti. V rámci práce je navržen experiment, který má podpořit teoretické předpoklady Halversonové. Jsou vysvětlena teoretická východiska experimentu (především jde o kognitivní gramatiku, prototypy a bázové kategorie) a je sestaven pokus o dvou částech, dotazníku hodnotícím prototypičnost a experimentu založeném na překladech proložených otázkami reflektujícími myšlenkový proces účastníků a jejich překladová rozhodnutí. Výsledky experimentu podporují uplatnění konceptu kognitivní výraznosti (salience) na problematiku překladových univerzálií. Dále jsou vypozorovány i další potenciálně užitečné jevy, například význam konektivity (connectivity) při překladu nebo role ustálení (entrenchment) jazykové jednotky nebo konceptu. Na začátku práce je vyzdvihnuto několik relevantních bodů z...
|
host ::
RSS.