|
|
Legislativa vzdělávání dětí se specifickými potřebami a dětí mimořádně nadaných
Dubcová, Barbora ; Bartůňková, Staša (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Název práce: Legislativa vzdělávání dětí se specifickými potřebami a dětí mimořádně nadaných Cíle práce: Analýza legislativních trendů ve vzdělávání jedinců vymykajících se populační normě. Výzkum je tedy zaměřen jak na děti se specifickými potřebami, tak i na děti mimořádně nadané. Metoda: Byla použita historicko-srovnávací metoda jednotlivých právních dokumentů (zákonů, vyhlášek, vládních nařízení, metodických pokynů atd.) týkajících se začlenění dětí se specifickými výukovými potřebami a dětí mimořádně nadaných do procesu vzdělávání. Sběr dat byl proveden návštěvou knihoven, pomocí internetu, databáze ASPI, jednorázového šetření odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu hlavního města Prahy. Analýza respektovala časové, kvalitativní i kvantitativní hledisko. Výsledky: Z popisovaných právních dokumentů v průběhu dějin vyplývá stále větší snaha o začleňování dětí se specifickými potřebami do společnosti. Tato snaha je patrná i z postupného vytváření a vylepšování právních podmínek pro vzdělávání lidí s nejrůznějšími handicapy. Z kvantitativního hlediska (podle množství přijatých zákonů, vyhlášek a pokynů) vyplývá, že po roce 1989 se na děti se specifickými vzdělávacími potřebami zaměřovala legislativa podstatně více než v minulých obdobích, a to jak v množství zákonných ustanoveních, tak v...
|
|
|
Vliv normativních faktorů na environmentálně šetrné spotřební chování
Dubcová, Barbora ; Urban, Jan (vedoucí práce) ; Rajchlová, Zuzana (oponent)
Spotřební chování má zcela zásadní úlohu v otázkách problémů životního prostředí. Spotřební chování je tedy typem environmentálně signifikantního chování. Současné vzorce spotřeby a výroby nejsou dlouhodobě udržitelné. Cílem této práce bylo proto zkoumat vliv deskriptivních sociálních norem na environmentálně šetrné spotřební chování. Pro výzkum byla zvolena kvantitativní metoda randomizovaného experimentu. Data byla sbírána prostřednictvím online dotazníků. Výsledky experimentů ukázaly, že informace o chování druhých lidí mění vnímané deskriptivní normy a že změna deskriptivních norem má vliv na záměr environmentálně významného chování. Toto však bylo potvrzeno pouze v případě, kdy se lidé identifikovali s referenční skupinou, která byla nositelem deskriptivních norem. Tato práce tak rozšiřuje dosavadní poznání o vlivu deskriptivních norem na proenvironmentální chování, protože doposud se předpokládalo, že deskriptivní normy jsou významným faktorem pouze v situaci, kdy je referenční skupina velmi úzce vymezená. Tento výzkum naopak ukazuje, že se tento vliv objevuje i v případech relativně abstraktního vymezení skupiny, která je nositelem deskriptivních norem, pokud jsou vytvořeny podmínky, aby se jedinec s touto skupinou alespoň částečně identifikoval. Tyto výsledky jsou potencionálně zajímavé i z...
|
|
| |
|
|
Legislativa vzdělávání dětí se specifickými potřebami a dětí mimořádně nadaných
Dubcová, Barbora ; Čedík, Miloslav (oponent) ; Bartůňková, Staša (vedoucí práce)
Název práce: Legislativa vzdělávání dětí se specifickými potřebami a dětí mimořádně nadaných Cíle práce: Analýza legislativních trendů ve vzdělávání jedinců vymykajících se populační normě. Výzkum je tedy zaměřen jak na děti se specifickými potřebami, tak i na děti mimořádně nadané. Metoda: Byla použita historicko-srovnávací metoda jednotlivých právních dokumentů (zákonů, vyhlášek, vládních nařízení, metodických pokynů atd.) týkajících se začlenění dětí se specifickými výukovými potřebami a dětí mimořádně nadaných do procesu vzdělávání. Sběr dat byl proveden návštěvou knihoven, pomocí internetu, databáze ASPI, jednorázového šetření odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu hlavního města Prahy. Analýza respektovala časové, kvalitativní i kvantitativní hledisko. Výsledky: Z popisovaných právních dokumentů v průběhu dějin vyplývá stále větší snaha o začleňování dětí se specifickými potřebami do společnosti. Tato snaha je patrná i z postupného vytváření a vylepšování právních podmínek pro vzdělávání lidí s nejrůznějšími handicapy. Z kvantitativního hlediska (podle množství přijatých zákonů, vyhlášek a pokynů) vyplývá, že po roce 1989 se na děti se specifickými vzdělávacími potřebami zaměřovala legislativa podstatně více než v minulých obdobích, a to jak v množství zákonných ustanoveních, tak v...
|
host ::
RSS.