|
|
Bronzová industrie mladší a pozdní doby bronzové z ornice na pomezí východních Čech a severozápadní Moravy
Vích, David ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Chvojka, Ondřej (oponent) ; Salaš, Milan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro archeologii Disertaèní práce Svazek I PhDr. David Vích Bronzová industrie mladší a pozdní doby bronzové z ornice na pomezí východních Èech a severozápadní Moravy Bronze industry of the Late and Final Bronze Age from ploughsoil in the borderland between eastern Bohemia and northwestern Moravia 2023 Vedoucí práce: doc. PhDr. Luboš Jiráò, CSc. Abstrakt: Detektorovou prospekcí se na zemìdìlsky obdìlávaných plochách na pomezí východních Èech a severozápadní Moravy pro mladší a pozdní dobu bronzovou podaøilo v letech 2005-2015 shromáždit archeologické prameny v poètu témìø jednoho tisíce kusù s hmotností pøevyšující 11 kg. Nejèastìji (33,5 %) se setkáváme se s doklady práce s kovem. Následuje kategorie nástrojù (27,7 %) s výrazným podílem srpù (15,1 %) a seker (7,8 %) a šperky (18,8 %). 6,6 % artefaktù náleží militariím. Další nálezové kategorie zùstávají zcela marginální. Pokud se zamìøíme pouze na nálezy z areálù sídliš pøi vynechání dokladù práce s kovem, necelou polovinu získaných artefaktù (42 %) tvoøí nástroje s dominancí srpù a následnì seker, více než ètvrtinu artefaktù zjištìných na sídlištích tvoøí šperk (27 %) s výraznou pøevahou jehlic. Na nálezovì výraznìjších lokalitách vykazuje výraznìjší zastoupení také kruhový šperk. S militarii se...
|
|
|
Rekonstrukce zdraví a životního stylu jedinců pohřbených v sídlištních jamách a hrobech starší a střední doby bronzové na základě patologických znaků na kostře
Pankowská, Anna ; Smrčka, Václav (vedoucí práce) ; Salaš, Milan (oponent) ; Horáčková, Ladislava (oponent)
V průběhu starší doby bronzové, na území střední a jižní Moravy (2200-1500 BC), narůstá variabilita v pohřbívání. Kromě ojedinělých žárových hrobů a pohřbů v pithoi, se paralelně vyskytují dvě významné skupiny pohřbů, jejichž množství dosahuje značného rozsahu. Jedním z nich jsou známé pohřby v hrobech na pohřebištích a druhým jsou pohřby v zásobních jamách na sídlištích, které byly dosud považovány za odchylku. Díky novým terénním výzkumům lze pomocí kvantifikačních postupů sledovat nejen nárůst jejich množství, ale také překvapivou uniformitu a očekávatelnost v podobě uložení těla a charakteru milodarů. Na základě bioarcheologické a archeologické evidence se pokouším potvrdit teorii existence dvou paralelních pohřebních ritů. Zaměřuji se na rekonstrukci zdravotního a sociálního statusu jedinců pohřbených v zásobních jamách a v hrobech. U obou skupin pohřbů hledám stejnou míru variability distribuce v demografické struktuře, v onemocnění, zranění a v hrobovém či jámovém inventáři. Předpokládám, že uvnitř každé skupiny bude stejné zastoupení onemocnění ve vztahu k věku, pohlaví a archeologickému záznamu, tj. k sociálnímu statusu. Pokud ano, můžeme hovořit o dvou ekvivalentních pohřebních praktikách. Pokud však nalezneme v jámových pohřbech odchylky, můžeme uvažovat o pohřbech určených pro minoritní...
|
|
|
Rekonstrukce zdraví a životního stylu jedinců pohřbených v sídlištních jamách a hrobech starší a střední doby bronzové na základě patologických znaků na kostře
Pankowská, Anna ; Smrčka, Václav (vedoucí práce) ; Salaš, Milan (oponent) ; Horáčková, Ladislava (oponent)
V průběhu starší doby bronzové, na území střední a jižní Moravy (2200-1500 BC), narůstá variabilita v pohřbívání. Kromě ojedinělých žárových hrobů a pohřbů v pithoi, se paralelně vyskytují dvě významné skupiny pohřbů, jejichž množství dosahuje značného rozsahu. Jedním z nich jsou známé pohřby v hrobech na pohřebištích a druhým jsou pohřby v zásobních jamách na sídlištích, které byly dosud považovány za odchylku. Díky novým terénním výzkumům lze pomocí kvantifikačních postupů sledovat nejen nárůst jejich množství, ale také překvapivou uniformitu a očekávatelnost v podobě uložení těla a charakteru milodarů. Na základě bioarcheologické a archeologické evidence se pokouším potvrdit teorii existence dvou paralelních pohřebních ritů. Zaměřuji se na rekonstrukci zdravotního a sociálního statusu jedinců pohřbených v zásobních jamách a v hrobech. U obou skupin pohřbů hledám stejnou míru variability distribuce v demografické struktuře, v onemocnění, zranění a v hrobovém či jámovém inventáři. Předpokládám, že uvnitř každé skupiny bude stejné zastoupení onemocnění ve vztahu k věku, pohlaví a archeologickému záznamu, tj. k sociálnímu statusu. Pokud ano, můžeme hovořit o dvou ekvivalentních pohřebních praktikách. Pokud však nalezneme v jámových pohřbech odchylky, můžeme uvažovat o pohřbech určených pro minoritní...
|
host ::
RSS.