|
|
Funkce hipokampální formace při vyhýbání se pohyblivému objektu u potkana
Zitta, Pavel ; Svoboda, Jan (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent)
V poslední dekádě došlo v oblasti výzkumu hipokampu k významnému posunu směrem od statických úloh k dynamickým prostředím, která lépe modelují skutečné situace zvířat v přírodě. Zároveň v poslední době je zvláštní pozornost věnována inhibičním parvalbuminovým interneuronům (PVI), které modulují hipokampální oscilace. Cílem práce proto bylo zjistit, jakou úlohu PVI hrají v orientaci v dynamických prostředích, respektive v chování vzhledem k potenciální hrozbě představovanou pohybujícím se objektem. V tomto kontextu byly využity chemogenetické metody, umožňující experimentální manipulaci s PVI. V rámci této práce jsme trénovali transgenní PV-cre potkany v úloze vyhýbání se robotu. Navzdory intenzivnímu behaviorálnímu tréninku se ukázalo, že potkani se úlohu učili jen velmi pomalu. Chemogenetická aktivace PVI pomocí látky C21 měla za následek pouze zvýšení lokomoční aktivity se stabilním robotem. Výsledky ukazují, že C21 jinak nemá zásadní vliv na chování potkanů, alespoň ne při relativně nízkém počtu exprimovaných hM3Dq v PVI. Na základě výsledků nahrávání místních potenciálů (LFP) jsme dále ukázali, že aktivace PVI měla vliv na výkon theta frekvenčního pásma. Klíčová slova: Behaviorální úloha, Hipokampus, Chemogenetika, LFP, Parvalbumin, Robot
|
|
|
Vliv spánku na psychické funkce adolescentů
Kaňková, Zuzana ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent)
Kvalita spánku je jedním z klíčových faktorů pro homeostázu organismu, fungování mozku, a tedy i psychických funkcí jedince. Spánek prochází během života různými změnami. Výrazné spánkové změny lze pozorovat u adolescentů. Během tohoto vývojového období dochází k posunu cirkadiánních preferencí směrem k pozdějšímu chronotypu, což je často v nesouladu s nároky na fungování v běžném životě (např. vstávání do školy). Tato skupina je tak velmi ohrožená chronickým omezením spánku a s tím spojenou spánkovou deprivací, která může vést k mnoha patologiím. Cílem této práce bylo zkoumat vliv částečné spánkové deprivace na kognitivní funkce a emoční regulaci u adolescentů. Studie byla provedena na 59 adolescentech ve věku od 14 do 21 let, 30 z nich bylo vystaveno částečné spánkové deprivaci (4 hodiny/noc) a 29 spalo normálním spánkem (8 ± 1 hodin/ noc). Následující den po instruovaném spánku/spánkové deprivaci podstoupili participanti experimentální testování baterií kognitivních testů. Bylo zjištěno, že adolescenti po jedné noci částečné spánkové deprivace vykazovali větší míru subjektivní ospalosti než jejich vrstevníci po noci s normálním spánkem. Tento efekt spánkové deprivace byl silnější u dívek než u chlapců. Zároveň byly pozorovány u jedinců po spánkové deprivaci horší výsledky v krátkodobé paměti. V...
|
|
|
Kognitivní a behaviorální změny u neurovývojových a farmakologických animálních modelů schizofrenie
Malenínská, Kristýna ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent) ; Telenský, Petr (oponent)
Vytváření spolehlivých animálních modelů psychiatrických onemocnění, jako je schizofrenie, je klíčové pro zlepšení našeho porozumění neurobiologického, behaviorálního a genetického základu této poruchy a pro vývoj nových léčiv s vyšší terapeutickou účinností. Tyto modely umožňují studovat různé aspekty schizofrenie, včetně pozitivních, negativních a kognitivních schizofrenii podobných příznaků. Všechny dostupné zvířecí modely schizofrenie lze zařadit do čtyř různých kategorií indukce: vývojové, farmakologické, genetické a navozené lézí. Ani jeden z těchto modelů ovšem dokonale nekopíruje všechny aspekty schizofrenie u lidí, a je tak zásadní přesně definovat vliv jednotlivých manipulací. Tato práce se zaměřuje na studium farmakologických a vývojových animálních modelů schizofrenie s důrazem na výzkum kognitivních a behaviorálních změn souvisejících s touto poruchou. Konkrétně se jedná o farmakologické navození schizofrenii podobných příznaků akutní aplikací MK-801, o vývojové two-hit modely kombinující imunitní reakci matky po podání poly (I:C) a následný stres potomků v dospívání a o opakované prenatální a neonatální podání lipopolysacharidu (LPS). U farmakologického modelu jsme zkoumali citlivost časové a prostorové kognice na akutní podání MK-801 v modifikované úloze Kolotočového bludiště. Časová...
|
|
|
Ontogeneze neurálních mechanismů epizodické paměti
Šafová, Lucie ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent)
Pro epizodickou paměť, tedy schopnost vybavit si osobní zkušenosti s detaily o čase, místě a události, jsou zásadní zejména dvě mozkové struktury - hipokampus a prefrontální kůra (PFC). K postupnému rozvoji epizodické paměti výrazně přispívají právě jejich vývojové změny. Hipokampus je komplexní strukturou složenou z několika podoblastí, která zaujímá ústřední postavení ve funkci nervových základů epizodické paměti. Zjištění ukazují, že vliv na epizodickou paměť mají jak v něm probíhající neuronální změny, tak změny v jeho objemu a objemu hipokampálních podpolí. Stejně jako v hipokampu, i změny v prefrontální kůře mají na epizodickou paměť vliv, PFC patří mezi poslední oblasti, které plně dozrávají a ovlivňuje přesnost vybavování kontextových detailů epizodických vzpomínek. Pro epizodické vzpomínky je pak zásadní i přenos informací mezi oblastmi mozku, ten zajišťují propojení bílé mozkové hmoty (fornix, cingulum, uncinátní fascikulus). Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o strukturách a mechanismech, které se uplatňují ve vývoji epizodické paměti, a zmiňuje i faktory, které mají na vývoj vliv. Klíčová slova: epizodická paměť, ontogeneze, hipokampus, prefrontální kůra, synaptická plasticita
|
|
|
Hipokampální aktivita při konsolidaci komplexních prostorových reprezentací
Lavrova, Kseniia ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent)
V reálném světě často potřebujeme porozumět složitým prostorovým vztahům a integrovat stávající znalosti. Když se například učíme novou trasu mezi známými místy, musíme integrovat nové znalosti a vytvořit novou kognitivní mapu prostoru. Vzhledem k tomu, že hipokampus je klíčovou strukturou pro tvorbu epizodické paměti a prostorovou navigaci, zkoumali jsme aktivitu hipokampálních neuronů CA1 při kombinaci jednoduchých map složeného prostoru. Byl navržen experiment, skládající se z několika fází, v každé z nich se potkan seznámil se čtyřmi různými rameny bludiště. V první fázi potkan prozkoumal páry nepřekrývajících se ramen. Ve druhém prozkoumal kombinaci již dříve známých ramen a ve třetím všechna ramena labyrintu. Během těchto návštěv musel potkan porozumět prostorovým vztahům mezi různými kombinacemi a vytvořit celou mapu prostoru. Moje výsledky naznačují, že potkan nedokázal pochopit vztah mezi nezávislými rameny, než navštívil celé bludiště. Při prozkoumávání celého labyrintu vznikla zcela nová mapa pro bludiště a došlo i ke změnám v aktivitě neuronů kódujících již známé kombinace ramen. Klíčová slova: hipokampus, spánek, přemapování, buňky místa.
|
|
| |
|
| |
|
|
Prostorové poznání v dynamických prostředích
Blahna, Karel ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Syka, Josef (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
Souhrn Pro účel studia neurálních mechanismů a modelování kognitivních funkcí se s výhodou využívá přirozeného prostorového chování laboratorních zvfřat. Detailní analýza chování umožňuje lépe pochopit funkce některých zúčastněných mozkových struktur jako je hipokampus, entorhinální či posteriomf parietálnf kůra . Většina behaviorálnrch prostorových úloh probíhá ve stabilnfch prostředích, ačkoliv v přirozených podmínkách se svět dynamicky mění. Pffnosem disertační práce je rozšíření vědomosti o navigačnfch schopnostech potkana v pohyblivém prostředi. Tyto nové poznatky roz!iřujf roz!ířit znalosti o chování laboratornfch zvířat a o zapojeni mozkových struktur, které se podílejí na zpracováni dynamických prostorových informací.
|
|
| |
host ::
RSS.