|
|
Performance utrpení a slasti: Playthrough Resident Evil: Village optikou psychoanalytické teorie diváctví
Formánková, Lucie ; Anger, Jiří (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Klíčová slova (česky): Psychoanalytická filmová teorie, Masochismus, Teorie diváctví, Resident Evil: Village, Videohry, Playthrough Keywords (in English): Psychoanalytic film theory, Spectatorship, Masochism, Resident Evil: Village, Video games, Playthrough Abstrakt (česky): Idea diváka coby souboru emočních, percepčních a identifikačních procesů se od počátků psychoanalytické filmové teorie vázala na dispozitiv kinosálu, kde je hlavním hybatelem duševních procesů pohyblivý obraz na plátně. Diváka tak klasická psychoanalytická teorie chápe jako v temnotě ukrytou, pasivně přijímající figuru v individuálním svazku s audiovizuálním dílem. K čemu však dochází, jsou-li emoce vyvolané filmem obnaženy, pozice, s níž se konzument identifikuje, tematizována výrazovými prostředky nových médií a vzájemně vyjednána podmínkami stanovenými specifickým audiovizuálním dílem? Jak můžeme z hlediska psychoanalytické teorie diváka k takovému modelu přistupovat? K jakým procesům dochází na straně diváka coby aktivního participanta, který své sledování filmu zviditelňuje, reflektuje a performuje v kontextu současné online kultury? Fenomén tzv. playthrough videí pracuje s motivem umístění sebe sama, svých reakcí a postojů k danému dílu přímo do pohyblivého videoherního obrazu. Hráč se tak stává performerem, jehož zachycená...
|
|
|
Interface, Control and Visual Culture: Distracted Attention in the Internet Era
Jurenka, Adam ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Anger, Jiří (oponent)
Bakalárska práca vychádza z rôznych teoretických prístupov, ktorých styčný bod sa pokúša nájsť práve v ich vzťahu k pozornosti, a najmä potom k rôznym formám a procesom jej rozptyľovania. Tieto procesy skúma v ich širšom historickom a sociokultúrnom kontexte, hlavne vo vzťahu k procesom modernizácie, digitalizácie, komodifikácie a artikulácie normatívnosti. Prvú časť práce definujú najmä dve filozofické línie: pojem rhizomu Gillesa Deleuzea a Félixa Guattariho, ako acentrického, variabilného systému, na základe ktorého sa práca snaží načrtnúť ontológiu globálnej pozornosti; a dekonštrukcia Jacquesa Derridu ako vzor pre dekonštrukciu polárnej opozície medzi pozornosťou a rozptýlením. Druhá časť práce sa snaží budovať na hre medzi pozornosťou a rozptýlením a prehodnotiť koncept ekonómie pozornosti v kontexte súčasnej vizuálnej kultúry. Teoretický terén je tu omnoho rozptýlenejší: hlavné línie skúmajú vzťah technológie a človeka, globalizáciu médií a neoliberálnych ideológií kontroly, pokroku a produktivity. Na príkladoch z vizuálnej kultúry skúšajú ukázať, ako tieto vzťahy formujú vzorce pozornosti, a najmä ako to robia prostredníctvom viacvrstevného internetového rozhrania, produkujúc tak súčasnú podobu ekonómie pozornosti, nevyhnutne spätú s kapitalistickým systémom produkcie. Táto podoba často...
|
|
|
Aesthetics of the Crack-Up: Digital Kříženecký and the Autonomous Creativity of Archival Footage
Anger, Jiří ; Česálková, Lucie (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Denson, Shane (oponent)
v češtině Bylo by možné dělat filmovou teorii "zdola", z perspektivy filmového objektu, jeho roztodivných detailů a odstínů, ať už jsou jakkoli okrajové, nezáměrné nebo aleatorní? Mohli bychom s nahodilými figurativními a materiálními prvky v pohyblivých obrazech zacházet jako s plnohodnotnými estetickými aktéry se specifickými formami, funkcemi a účinky a rozeznatelným původem a genealogií? Dílo, které tyto otázky klade, se vynořilo s digitalizací "prvních českých filmů", které natočil Jan Kříženecký v letech 1898-1911. Digitalizované filmy sice těží z vysoké kvality obrazu, kterou umožnilo skenování materiálů ve 4K rozlišení, deformace přítomné v originálních materiálech však nebyly vyretušovány, nýbrž o to více zviditelněny. Původní analogové prvky tak zasahují do formy a obsahu pohyblivých obrazů do té míry, že vytvářejí spekulativně a esteticky generativní rysy pohyblivých obrazů. S pomocí digitální technologie můžeme tyto detaily izolovat a přiblížit, ale zároveň experimentovat s tím, jak je lze přetvořit a promyslet nanovo. Cílem této disertační práce je teoreticky uchopit podivné tvary, které vznikají, když materiálně- technologické prvky pronikají do figurativního obsahu pohyblivého obrazu. V Kříženeckého filmech jednotlivé deformace (včetně neodmyslitelných rysů rané lumièrovské filmové...
|
|
|
Afekt, výraz, performance: Transformace melodramatického excesu v díle Wernera Schroetera
Anger, Jiří ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá možnými cestami, jakými lze stylistická vyjádření emocí v melodramatickém modu reinterpretovat v kontextu experimentálního filmu, (nejen) na příkladu tvorby režiséra Wernera Schroetera. Východisko tvoří dvě vzájemně provázané myšlenky. Zaprvé, melodramatickému modu jakožto nadžánrové kategorii je vlastní specifický exces, určitý repertoár výrazových prostředků sloužící k vyjádření krajních emocionálních stavů či situací. Tento druh excesu se typicky uplatňuje v momentech intenzivního vzplanutí, kdy děj ustrne ve statickém a symbolickém uspořádání buď skrze živý obraz, nebo detail tváře, a vše se soustředí na gesta a pózy hrdinů, již situaci vstřebávají, ještě než jsou schopni adekvátně zareagovat. Zadruhé, určité experimentální snímky dokážou tento exces pomocí tzv. expresivních a performativních operací s prostorem, časem a tělesností přeměnit z roviny exteriorizace rozpoznatelných emocí do podoby afektivní. Afekt lze přitom chápat jako určitý druh ozvláštnění emocí, jenž vyjevuje, jakým způsobem se těla zasažená patosem mohou měnit, aniž by se ustálila v rozpoznatelných gestech či symbolech. Mezi melodramatickým excesem a afektem (či šířeji afektovou teorií) lze potom rozehrát tzv. dvousměrný pohyb: na jedné straně existují experimentální filmová díla, která...
|
|
|
Melodramatická imaginace a divadlo krutosti: V roce se třinácti úplňky
Anger, Jiří ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá souvislostmi mezi melodramatem a "divadlem krutosti" Antonina Artauda. Vychází především z koncepce "melodramatické imaginace", jejímž autorem je literární teoretik Peter Brooks: podle jeho teorie lze melodrama uchopit nikoli jako pouhý nízký žánr či fenomén populární kultury, nýbrž jako estetický systém se širokým repertoárem výrazových prostředků, jenž zároveň odráží určitý způsob uvažování. Na základě Brooksovy koncepce se snažím dokázat, že mezi melodramatickou imaginací a Artaudovou vizí divadla existuje afinita, která se projevuje jak v estetické, tak v ideové rovině: docházím k závěru, že divadlo krutosti představuje radikální vyjádření melodramatické imaginace, jež umožňuje naplno realizovat její možnosti. Jak se pokouším ukázat, spřízněnost těchto dvou systémů lze zároveň aplikovat i na film, což dokládám analýzou snímku Rainera Wernera Fassbindera V roce se třinácti úplňky, v němž tato spřízněnost vychází najevo. Strukturálně je práce rozdělena do tří částí: v první vymezuji teoretické pole pro zkoumání melodramatu za pomoci dvou klíčových statí, knihy Petera Brookse s názvem The Melodramatic Imagination a eseje podobně uvažujícího filmového teoretika Thomase Elsaessera Tales of Sound and Fury, ve druhé se věnuji Artaudově divadelní teorii a praxi právě v...
|
|
|
Právní úprava tzv. švarcsystému
Anger, Jiří ; Soušková, Milena (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou tzv. švarcsystému neboli zastřeného pracovněprávního vztahu. Jedná se o situaci, kdy určitá osoba vykonává pro formálního zaměstnavatele závislou práci mimo pracovněprávní vztah, nejčastěji na základě obchodní smlouvy. První kapitola vymezuje základní pojmy související se sledovanou problematikou. Následující část mapuje historický vývoj právní úpravy švarcsystému v ČR a hodnotí hlavní slabiny a přednosti jednotlivých ustanovení. Hlavní část obsahuje rozbor současné právní úpravy zastřeného pracovněprávního vztahu a uvádí dílčí hlediska, jež slouží k odlišení závislé práce od podnikání a jsou tedy nezbytné k rozpoznání švarcsystému. Další kapitola se zabývá ekonomickými příčinami využívání švarcsystému a jeho dopady na státní rozpočet. Praktický příklad ukazuje rozdíly mezi daňovou a odvodovou povinností zaměstnanců a OSVČ. Následující část je věnována dvěma klíčovým soudním rozsudkům, jež výrazným způsobem ovlivnily chápání švarcsystému nejen v odborné veřejnosti. Poslední kapitola zkoumá různé podoby švarcsystému v ostatních zemích EU. Závěr hodnotí poznatky získané z práce a obsahuje návrhy de lege ferenda.
|
host ::
RSS.