|
|
Sezónní dynamika fyziologických parametrů jehlic smrku ztepilého horské smrčiny ve vztahu k vodnímu režimu stanoviště
Bednář, Pavel ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Gebauer, Roman (oponent)
Smrku ztepilý (Picea abies (L.) Karst.) je významnou hospodářskou dřevinou České republiky, která je v současnosti významně oslabena a odumírá pod dopady změny klimatu. V mladé horské smrčině, založené po velkoplošném rozpadu porostů v polovině 90. let 20. století, na výzkumné ploše "U Dvou louček" reprezentované malým lesním povodím o rozloze 32,6 ha, situované ve vrcholové partii Orlických hor v nadmořské výšce 880 - 920 m n. m., a to na stanovištích převážně kyselých bukových smrčin (Abieti-fageta piceae - Afp), byla v průběhu vegetačních období 2019 a 2020 realizována měření vodní bilance. Současně bylo během uvedených dvou let provedeno 6 odběrů biologického materiálu podle standardizované metodiky odběru a na odebraných vzorcích byly realizovány laboratorní analýzy. Laboratorní analýzy se soustředily na tři věkové kategorie jehlic, a to 1, 2, a 4 a více roků starých. Byly při nich stanoveny biofyzikální parametry jehlic na základě měření strukturních parametrů a koncentrací fotosyntetických pigmentů - chlorofylu a, chlorofylu b a celkových karotenoidů ze vzorků extrahovaných v DMF pomocí laboratorního spektrofotometru. Dále byly zjištěny optické vlastnosti jehlic měřením hyperspektrálních dat odrazivosti ve vlnových délkách 350 - 2500 nm pomocí kontaktní sondy spektroradiometru. Od třetího...
|
|
|
Strukturní modifikace primární kůry kořene v odpovědi na podmínky prostředí
Lehmannová, Justýna ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Albrechtová, Jana (oponent)
Rostliny se ve svém prostředí setkávají s mnoha nepříznivými faktory, kterým se musí přizpůsobit, aby své prostředí mohly efektivně využívat i přes působení stresu v podobě nedostatku vody, deficience živin, zasolení, utužení či zaplavení půdy. Tato práce je zaměřena na vnitřní stavbu kořene a její změny v odpovědi na stresové podmínky prostředí. Konkrétně se zaměřuje na strukturní modifikace střední části primární kůry kořene, které mají důležitou roli v optimalizaci funkcí kořenového systému ve stresových podmínkách. Shrnuje poznatky o struktuře, způsobu vzniku a regulačních mechanismech tvorby aerenchymu, který má velký význam pro přežití rostlin v hypoxických podmínkách. S těmi se setkává mnoho rostlin v zaplavovaných oblastech, včetně významných zemědělských plodin, jako jsou rýže nebo kukuřice. Práce analyzuje také roli aerenchymu v odpovědi na jiné stresové faktory, jako je deficience živin, nedostatek vody nebo utužení substrátu. Dále se tato práce věnuje méně známým strukturním modifikacím střední části primární kůry, jejichž funkce zatím nebyla zcela pochopena, ale představují potenciálně důležité charakteristiky kořenového systému, na které by se v budoucnu mohlo zaměřovat šlechtění odolných kultivarů zemědělských plodin. Mezi tyto modifikace patří ukládání sekundárních buněčných stěn...
|
|
|
Význam kořenových exudátů rostlin pro poutání uhlíku do půdní biomasy
Bourdais, Lukáš ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Globální klimatická změna je proces, který již dnes ovlivňuje většinu z nás a bude nás ovlivňovat se sílící intenzitou i do budoucna. Velmi důležitým způsobem, jakým je možné snižovat koncentraci CO2 v atmosféře je poutání (sekvestrace) uhlíku do jiných zásobníků, než je ten atmosférický,předevšímdo půdy. Jednímze způsobů, kterým jetoho možnédosáhnout,jezvýšení sekvestrace uhlíku do půdní biomasy pomocí kořenových exudátů. Kořenové exudáty jsou uvolňovány kořeny rostlin do půdy z důvodů prospěšných pro rostlinu a jsou zároveň dobrým zdrojem uhlíku pro rhizosféru (půdu v nejbližším okolí kořene, kterou ovlivňují kořenové exudáty). Rhizosféra je tak vhodným životním prostředím pro mnoho mikroorganismů, které hrají velkou roli při půdní sekvestraci uhlíku. V práci popisuji složení a význam kořenových exudátů pro rostlinu, význam hraničních buněk kořenové čepičky a buněk jim podobných, význam exudovaných uhlíkatých látek v půdě pro mikroorganismy a význam mikroorganismů pro poutání uhlíku a mineralizaci CO2 v půdě. Význam exudátů a mikroorganismů v koloběhu uhlíku v půdě je diskutován s důrazem na půdní organický uhlík asociovaný s minerály a půdní agregáty. Dále se práce věnuje významu exudátů pro rhizosférní priming efekt a jeho mechanismy. Tuto problematiku, je kvůli její důležitosti v koloběhu...
|
|
|
Fyziologické, strukturální a biochemické znaky listoví vybraných druhů Poaceae s významem v ochraně proti stresu a aklimaci k různým světelným podmínkám
Hunt, Lena Macrie ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Lux, Alexander (oponent) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Tato práce zkoumá fyziologické, strukturální a biochemické vlastnosti listů trav (čeleď Poaceae) a jejich příspěvek k ochraně proti oxidativnímu stresu. Světlo je hlavním faktorem přispívajícím jak k oxidativnímu stresu u rostlin, tak k indukci ochranných mechanismů na úrovni listu. Významným druhem pro zemědělskou produkci je ječmen (Hordeum vulgare), který byl použit k zjištění reakcí na různé úrovně osvětlení a atmosférické hladiny CO2. Ječmen byl dále použit jako modelový organismus ke studiu vlivu různých spektrálních charakteristik na ochranné mechanismy proti oxidativnímu stresu, zejména indukci fenolických sloučenin. Tato práce také zkoumá ochranné funkční vlastnosti listů divokých travních druhů (Nardus stricta, Calamagrostis villosa, Molinia caerulea a Deschampsia cespitosa) v travnatém arkticko- alpínském tundrovém ekosystému s vysokým osvětlením. Fenolické sloučeniny jsou důležité ochranné sekundární metabolity rostlin, které chrání proti oxidativnímu stresu způsobenému vysokým osvětlením. Tato práce hodnotí fenolické sloučeniny a jejich příspěvek k toleranci rostlin vůči stresu a představuje novou metodu kvantifikace histologické detekce fenoliků v průřezech listu. Klíčové výsledky naznačují, že množství a kvalita světla mají významný vliv na hromadění fenolických sloučenin. Podmínky s...
|
|
|
Jak ovlivní delší vegetační sezóna poutání uhlíku do biomasy rostlin
Kasperová, Denisa ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
V důsledku činnosti člověka je do ovzduší uvolňováno velké množství skleníkových plynů, zejména CO2, které zapříčiňují větší skleníkový efekt a nárůst teploty povrchu planety i vzduchu v atmosféře. Probíhající klimatická změna je jednou z velkých výzev, které společnost čelí, neboť rostoucí teploty na planetě značně ovlivňují fungování jejich ekosystémů. Extrémy vznikající při změně klimatu, zejména růstu teploty a nedostatek srážek nebo změna roční distribuce srážek ovlivňují fyziologii a fenologii rostlin. Vyšší teploty zapříčiňují posun a prodloužení vegetačních období rostlin, a to má přímý dopad na poutání uhlíku do rostlinné biomasy prostřednictvím biochemického fyziologického procesu rostlin zvaného fotosyntéza. Růst koncentrace CO2 v atmosféře zpomalují terestrické lesní ekosystémy, neboť ve svých pletivech, zejména ve dřevě dokáží zadržet uhlík po relativně dlouhou dobu, než se vrátí zpět do atmosféry. Účinnost poutání uhlíku do biomasy však závisí i na dalších fyziologických procesech, např. fotorespiraci, dýchání, výměně plynů mezi rostlinou a atmosférou. Stresory způsobené klimatickou změnou pak mohou omezit růst, fotosyntézu, navýšit respiraci a může tak dojít k omezení poutání uhlíku do biomasy až k uhynutí, čímž je narušen globální koloběh uhlíku.
|
|
|
Význam kořenových exudátů pro pěstování plodin v klimatické změně
Schnürer, Oliver ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Kořenové exudáty jsou látky vylučované kořeny rostlin, které slouží rostlinám k získávání živin z půdy nebo ke zvýšené odolnosti vůči biotickému stresu. Kořenové exudáty tak mohou skrývat velký potenciál, který lze využít v zemědělství. S rostoucí lidskou populací je stále větší tlak na zemědělství, které musí poskytnout dostatek potravin pro uživení celosvětové populace, tedy pro zajištění potravinové bezpečnosti. Doposud se zemědělská činnost pokoušela tuto poptávku uspokojit intenzifikací zemědělství, především šlechtěním vysoce produktivních plodin a intenzivním hnojením, možné benefity kořenových exudátů však při šlechtění zůstávaly přehlížené. Praktiky intenzivního zemědělství mohou dále zhoršovat dopady probíhající klimatické změny, například zvýšenou mineralizaci půdního uhlíku nebo snižováním biodiverzity. Využitím kořenových exudátů v produkci plodin bude možné dosáhnout zpřístupnění nepřístupných forem živin v půdě, i vyšší odolnosti plodiny vůči škůdcům, bez zmíněných negativních dopadů intenzivního zemědělství. V této práci jsem se pokusil popsat hlavní funkce kořenových exudátů, jejich reakci na zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře a další stresory klimatické změny, dále jsem se pokusil popsat využití kořenových exudátů zemědělské produkci, která se potýká s následky...
|
|
| |
|
|
Reprodukčně izolační bariéry v hybridní zóně myši domácí (Mus musculus)
Albrechtová, Jana ; Piálek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Reifová, Radka (oponent)
Reprodukční izolace (RI), která může vést až ke vzniku nových druhů, může probíhat na několika úrovních a zahrnuje jak předreprodukční morfologické odlišnosti nebo biogeografická a fyziologická omezení bránící kopulaci mezi jedinci z divergujících populací, tak postreprodukční nekompatibility gamet. RI brání v toku genů mezi nepříbuznými druhy a v určité míře též mezi vznikajícími druhy či poddruhy. V práci se zaměřuji na reprodukční izolaci probíhající na úrovni gamet, takzvanou gametickou izolaci mezi blízce příbuznými poddruhy myši domácí (Mus musculus). Vhodným modelem pro studium RI je hybridní zóna (HZ) mezi dvěma poddruhy myši domácí, myší západoevropskou (M. m. domesticus) a myší východoevropskou (M. m. musculus). O šíři přibližně 10 kilometrů prochází HZ napříč celou Evropou. V hybridní zóně dochází ke kontaktu a vzájemnému křížení obou poddruhů. Pokud se mezi poddruhy vyskytne gametické izolace, může to představovat jistou bariéru toku genů a zamezení výskytu hybridního potomstva, které může být v konkurenci s rodičovskými poddruhy v nevýhodě. Haldanovo pravidlo speciace říká, že u hybridů je poškozeným pohlavím to heterogametické. U savců je postiženo samčí pohlaví kvůli přítomnosti XY pohlavních chromozomů. Některé z takových nevýhod mohou být, neživotaschopnost hybridů či skryté...
|
|
|
Zhodnocení fyziologického stavu buku lesního ve výsadbách na lokalitách napříč gradientem jeho stanovištní ekologické valence
Palouš, Daniel ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent)
Buk lesní (Fagus sylvatica L.) je jednou z dominantních dřevin Evropy, kde představuje klíčový druh pro fungování lesních ekosystémů. Probíhající změna klimatu s sebou přináší podmínky, které budou na mnoha místech současného rozšíření buku lesního představovat nepříznivý stres. S ohledem na současný kritický stav lesů v ČR i v dalších evropských zemích je o to naléhavější jejich stav sledovat. Na to jsou potřeba nástroje umožňující včas zachytit zhoršující se fyziologický stav porostů. Takové nástroje mohou být indikátory fyziologického stavu. V předkládané práci je hodnocena použitelnost a citlivost vybraných indikátorů fyziologického stavu na gradient podmínek (teplota, srážky, relativní vlhkost vzduchu) v rámci ekologické valence buku lesního. V období vrcholu jedné vegetační sezóny byly sledovány čtyři porosty buku lesního, jež na základě souborů lesních typů představovaly gradient suboptimálních až optimálních podmínek. Byl sledován porost představující stanovištní a mikroklimatické optimum (Kocanda); porost limitovaný dostupností vody (Hradecko) na spodním okraji vertikálního gradientu rozšíření; porost limitovaný nízkou teplotou vzduchu (Deštné) na horním okraji vertikálního gradientu rozšíření; a porost na stanovištním optimu, ale (pro buk lesní, jako stinnou klimaxovou dřevinu) s...
|
|
| |
host ::
RSS.