|
|
Nedostatek vody v Česku a implementace do výuky na gymnáziích
Kalinová, Petra ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Nedostatek vody patří mezi aktuální témata nejen v Česku. Vzhledem ke změně klimatu a faktu, že sucho zasáhlo území Česka v poslední době hned několikrát, je potřeba, aby se naše země dokázala připravit na opakující se suché epizody. Možnosti řešení sucha v Česku včetně příkladů konkrétních opatření, stejně jako další základní informace o suchu v Česku, předkládá tato bakalářská práce. Hlavní cílem této bakalářské práce je však vytvoření projektového dne na téma Nedostatek vody v Česku. Tvorba projektového dne je součástí projektu PERUN, který je zaměřen na změnu klimatu a sucho a jeho důsledky na území Česka. Projektový den byl formou pretestu-posttestu ověřen v praxi a byla tak potvrzena jeho účinnost a otestována kvalita materiálů. V naprosté většině případů se u žáků projevil pozitivní trend nárůstu správných odpovědí, a tím si přítomní žáci prohloubili své vědomosti týkající se této problematiky. Klíčová slova: nedostatek vody, Česko, sucho, střední školy, výuka
|
|
|
Miskoncepty ve výuce zeměpisu v tématu planetární geografie
Kalicherová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Cimová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se věnuje devíti nejčastějším miskonceptům v planetární geografii, které byly odhaleny na základě analýzy předchozích výzkumů na toto téma a následně ověřeny na studentech 2. stupně základních škol. Teoretická část se zaměřuje na důvody vzniku miskonceptů obecně i v planetární geografii a následně na detailnější rozbor vybraných nejčastějších miskonceptů. U každého z nich je popsáno, jak daný nepochopený jev funguje ve skutečnosti, a poté, jak nejpravděpodobněji vzniká ona mylná představa o něm a proč. Praktickou část tvoří tvorba didaktického testu a vyhodnocení dat, které byly nasbírány od 292 studentů druhého stupně čtyř základních škol. Hlavním cílem bakalářské práce bylo ověřit, zda se nejčastější miskoncepty v planetární geografii vyskytují i u žáků na českých školách a v jaké míře. Dílčím cílem bylo zjistit, jak se miskoncepty liší v jednotlivých ročnících, a zda míra miskonceptu závisí na uplynulé době, před kterou byla látka probírána. Výsledky ukázaly, že i studenti českých základních škol mají mnoho mylných představ ohledně planetárních jevů. Ve většině případů si však vedli lépe než respondenti v předchozích výzkumech, které byly pro tuto práci analyzovány. Výsledky dále nenaznačovaly, že by se míra miskonceptu příliš lišila u jednotlivých ročníků. Na základě těchto...
|
|
|
Výpar z vodní hladiny
Novotný, Eduard ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Šuhájková, Petra (oponent)
Výpar a evapotranspirace jsou významným komponentem hydrologického cyklu. Přesné měření či výpočet výparu jsou zásadní pro studie budování a řízení vodních zdrojů či pro efektivní zavlažování plodin v zemědělství. V průběhu historie vzniklo mnoho modelů pro výpočet potenciální evapotranspirace na základě různých meteorologických veličin. U těchto modelů je nutné zjistit jejich přesnost, a to porovnáním s naměřenými hodnotami výparu výparoměrem. V této práci je porovnáváno 7 modelů pro výpočet potenciální evapotranspirace či výparu z volné vodní hladiny na základě teploty vzduchu s výparem naměřeným výparoměrem VYPAR-1200 za výparoměrnou sezónu 2021 v meteorologické stanici Vrchlice. Nejpřesnější výsledky měly modely představené Oudinem a kol. (2010) a Šuhájkovou a kol. (2019), s hodnotami RMSE 1,061 a 1,105 mm/den a MBE 0,554 a 0,303 mm/den. I tak jsou ale odchylky dosti značné a pro přesnější výpočet výparu pro oblast Vrchlice by byla nutná parametrizace těchto modelů. Klíčová slova výpar, vodní hladina, výparoměr, meteorologická stanice Vrchlice
|
|
|
Kolísání hladiny podzemní vody v horském vrchovišti Rokytka
Lencová, Kateřina ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Rašeliniště jsou celosvětově rozšířené ekosystémy mající zásadní vliv na hydrologické poměry povodí. Zvláštní význam pak mají právě horská vrchoviště, pro něž je charakteristický výskyt v pramenných oblastech vodních toků. I přes nesporný význam horských vrchovišť z hlediska odtokových poměrů však nebyl jejich vliv doposud jednoznačně objasněn. Obzvláště důležitým tématem jsou pak horská vrchoviště pro území Šumavy, kde představují zcela zásadní prvek krajiny. Zájmová lokalita této práce je tudíž situována do jedné z šumavských pramenných oblastí, a to konkrétně do povodí Rokytky. V rámci této práce bylo na problematiku hydrologické funkce sledovaného vrchoviště pohlíženo zejména prostřednictvím rozdílů v kolísání hladiny podzemní vody v různých částech horského vrchoviště. Zároveň byl sledován vliv příčinné srážky na změnu hladiny podzemní vody ve vrchovišti i na odtokovou odezvu Rokytky. Srážky jsou totiž pro vrchoviště jediným zdrojem vody a jejich vliv je tak zcela klíčový. Přestože se řada předešlých studií věnovala vlivu tohoto vrchoviště na odtokové poměry Rokytky, nebyly dosud analyzovány výšky hladiny podzemní vody z manuálně měřených vrtů. A právě tato data umožnila hodnotit velikost a charakter kolísání hladiny podzemní vod v různých hloubkách rašeliny, což je jedním z klíčových kroků...
|
|
|
Členění oblasti Šumavy z hlediska silných srážek
Králová, Kateřina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Členění oblasti Šumavy z hlediska silných srážek Abstrakt Práce se zabývá prostorovým a časovým rozložením silných srážek v oblasti Šumavy. První část práce je věnována rešerši literatury týkající se srážkových poměrů v horských oblastech a stručné charakteristice Šumavy. Druhá část je věnována nejprve analýze celkem 683 silných srážkových událostí na 64 stanicích rozložených rovnoměrně mezi Česko, Německo a Rakousko. Za silné srážkové události bylo vybráno vždy 50 největších denních úhrnů srážek na jednotlivých stanicích v období 1971-2018. Analýza byla zaměřena na sezonní rozdělení těchto událostí do čtyř období, a to jaro, léto, podzim a zima. Zde se projevuje silná vazba mezi zimním obdobím a západním prouděním a letním obdobím a cirkulačními typy B, Bp, SWc a C, a také je zde potvrzeno, že jaro a podzim jsou spíše přechodná období mezi teplou a chladnou částí roku s ohledem na silné srážky. Dále došlo k analýze silných srážkových událostí na základě umístění těžiště události Tu do kvadrantů I-IV, které byly definovány za pomoci vytvořeného vektorového prostoru. I. a IV. kvadrant (česká strana Šumavy) obsahuje především Tu v teplé části roku a II. a III. kvadrant (německo-rakouská strana) shromažďuje drtivou většinu Tu zimních srážkových událostí. Analýze byly podrobeny i vybrané silné srážkové události...
|
|
|
Evaluace přírodních ohrožení z GLOFs v pohoří Cordillera Huayhuash
Baťka, Jan ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Evaluace přírodních ohrožení z GLOFs v pohoří Cordillera Huayhuash Abstrakt: Proglaciální jezera procházejí ve vysokohorských oblastech v souvislosti s probíhajícími klimatickými změnami dynamickým vývojem. Ve většina světových pohoří již proběhl výzkum zabývající se ohrožením, které tato jezera mohou představovat. Peruánská Cordillera Huayhuash však zatím stála mimo zájem vědců. Autor této práce nejprve vytvořil a vyhodnotil inventarizaci ledovcových jezer v daném pohoří a následně vyhodnotil vybraná jezera z pohledu ohrožení GLOF. V diskuzi jsou výsledky porovnány s dalšími světovými pohořími, díky čemuž je možné učinit podstatné závěry. Většina charakteristik jezer v pohoří Huayhuash je ovlivněna lokálním specifickým faktorem - fluviální erozí, která probíhala od posledního glaciálního maxima. Nicméně obecné principy, jako například statistické rozdělení jezer podle jejich elevace, které platí i pro další porovnávaná pohoří, jsou zde stále identifikovatelné. Jezera tohoto pohoří obecně představují pouze nízké či dokonce žádné ohrožení z GLOF, výjimku tvoří pouze případy jezer v přímém kontaktu s ledovcem a také sekvence plošně rozsáhlých jezer, které byly podrobněji analyzovány. Klíčová slova: geomorfologie, GLOF, inventarizace jezer, přírodní ohrožení, Peru
|
|
|
Vznik a vývoj proglaciálních jezer v Patagonských Andách
Danišová, Dominika ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Vznik a vývoj proglaciálních jezer v Patagonských Andách ABSTRAKT: Proglaciální jezera jsou dynamické vodní hmoty, které jsou zásadně ovlivněny vývojem ledovcových mas, morfologií reliéfu a klimatickými faktory. V současné době se ledovce vyznačují převážně postupným táním, které úzce souvisí s globálními změnami klimatu. S ústupem horského zalednění se zvětšuje objem vody ledovcových jezer, což může vést ke zvýšenému riziku přelití, či protržení hrází jezer. Cílem této práce bylo nejdříve formou rešerše popsat, jak tato jezera vznikají, jaké faktory hrají roli v jejich vývoji a jak ona samotná mohou ovlivňovat své okolí. Dále bylo na základě vytvořené inventarizační tabulky prostorově a časově analyzováno 640 jezer v oblasti Severopatagonského ledovcového pole v Patagonských Andách v časovém rozmezí od roku 1984 až po současnost. Výsledky potvrzují předpoklad, že spolu s úbytkem ledovcových hmot dochází v této oblasti také ke zvětšování a vzniku nových ledovcových jezer. Práce se snaží prokázat souvislost s klimatickými daty, ačkoliv ta jsou pro tento region poměrně nedostatečná. Klíčová slova: proglaciální jezera, ledovce, hrazení jezer, Severopatagonské ledovcové pole, GLOF
|
|
|
Hydrologické sucho na Lužnici v roce 2018
Junková, Anna ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou hydrologického sucha na Lužnici v roce 2018. První část je zaměřena na provedení literární rešerše na téma sucho, jeho typy, příčiny a dopady. Dále je za pomoci literatury vyhodnoceno hydrologické sucho v letech 2014 až 2018 v Česku. Tato kapitola slouží jako východisko pro stěžejní část práce zabývající se hydrologickým suchem na Lužnici v roce 2018, k jehož vyhodnocení byla využita metoda prahové hodnoty a nedostatkových objemů. Analýza je provedena na základě dlouhých datových řad z limnigrafických stanic Pilař a Bechyně. Tyto profily jsou porovnávány za účelem zjištění případných rozdílů. Výsledky práce ukazují, že hydrologický rok 2018 byl na Lužnici z hlediska sucha v novodobé historii velmi významným rokem. Klíčová slova: hydrologické sucho 2018, nedostatkové objemy, prahová hodnota, Lužnice
|
|
|
Reakce povrchových a podzemních vod na hydrologické sucho v letech 2015-2018 na Horní Lužnici
Husarik, Pavel ; Burian, Alois (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na přiblížení sucha, jakožto extrémního a komplexního jevu. Přehledně shrnuty jsou jeho typy, příčiny a dopady na krajinu a společnost. Dále je uvedena reakce povrchových a podzemních vod na suché období. V teoretickém závěru je také konkrétně rozebráno období hydrologického sucha na území České republiky mezi roky 2015 až 2018. V praktické části jsou vyhodnoceny charakteristiky měsíčních a ročních odtoků, zhodnocena je reakce povrchových a podzemních vod pomocí dat. Použita byla data jak pro povrchové, tak pro podzemní vody a úhrnů srážek pozorovací sítě ČHMÚ. Využita byla i data průměrných úhrnů srážek. Zhodnocení časových řad bylo provedeno z hlediska srážko- odtokového režimu - čár překročení, rozložení měsíčních průtoků. Výsledky poukázaly na to, že nejmenších průměrných průtoků bylo dosaženo v roce 2018. V tomto roce byla také nejnižší průměrná hladina podzemní vody. Oproti tomu nejvíc suchých dní bylo v zájmovém období zaznamenáno v roce 2015. Klíčová slova: povrchové vody, podzemní vody, hydrologické sucho, horní Lužnice
|
|
|
Supraglacial lakes detection and volume estimation from remote sensing data
Rusnák, Samo ; Brodský, Lukáš (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Detekce supraglaciálních jezer a kvantitativní odhad jejich objemu z dat DPZ Abstrakt Supraglaciální jezera představují důležitou roli v pochopení dynamiky ledovců, včetně jejich reakce na klimatické změny. Tato práce se zabývá problematikou odhadu hloubky a objemu jezer pomocí fyzikálního modelu. To přináší výzvu z hlediska zohlednění vlivu více faktorů, jakými jsou kryokonit na povrchu ledovce a nerozpuštěné látky ve vodě jezera, jejichž vliv na fyzikální model je ve výzkumu většinou opomíjen. V této práci je použita regresní analýza parametru g fyzikálního modelu, který představuje koeficient útlumu světla, a řízená klasifikace supraglaciálních jezer. Výsledky odhalují variabilitu parametru Ad, který představuje odrazivost dna jezera, a jeho vliv na modelovanou hloubku a objem supraglaciálních jezer. Výsledky poukazují na problematiku globální parametrizace fyzikálního modelu supraglaciálních jezer a upozorňují na potřebu dalšího výzkumu s cílem zlepšit jeho přesnost a prozkoumat budoucí možnosti v této oblasti. Klíčová slova: supraglaciální jezero, dálkový průzkum Země, strojové učení, fyzikální model, odhad hloubky, regresní analýza
|
host ::
RSS.