|
|
Rekognice-rozhodovací strategie a sociálně-kognitivní mechanismy uplatňované v procesu identifikace
Trojanová, Hana ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent) ; Spurný, Joža (oponent)
Stěžejním tématem disertační práce je kriminalistická metoda rekognice. Tato problematika je přiblížena především z pohledu sociální a forenzní psychologie. Hlavním cílem je popsat rozhodovací strategie a sociálně-kognitivní mechanismy uplatňované v procesu identifikace. Teoretická část se zabývá identifikačními procesy založenými na paměťové stopě, sociální kognicí v kontextu rekognice a proměnnými, jenž se nejčastěji objevují ve forenzně-psychologických výzkumech zaměřených na očité svědectví. Tyto proměnné jsou rozděleny na dvě základní oblasti - proměnné, které nelze předem kontrolovat (na straně svědka, pachatele a okolností) a proměnné, které je možné kontrolovat (na straně systému/policie). Výzkumná část představuje dva výzkumy korespondující s výše zmíněnými oblastmi proměnných. První výzkum je zaměřen na svědka a jeho rozhodovací procesy jakožto proměnnou, kterou nelze předem kontrolovat. Výsledky výzkumu potvrdily předpoklad, že respondenti využívající absolutní úsudek byli oproti těm s relativním úsudkem přesnější a rychlejší ve své identifikaci. Druhý výzkum je zaměřen na vytvoření férové rekognice, jakožto možnou kontrolovatelnou proměnnou. Hodnotili jsme rekognice vytvořené experty z praxe a námi vytvořenou počítačovou metodou. Experty vytvořené rekognice byly celkově férovější...
|
|
|
První pomoc při šikaně v práci: praktický manuál pro zaměstnance ohrožené některou z forem šikany v zaměstnání – mobbingem, bossingem nebo staffingem
Spurný, Joža ; Scheu, Lenka ; Havelka, Josef ; Ranglová, Jana
Na pracovištích bývá poměrně často opomíjena kvalita interpersonálních vztahů. Ze strany managementu takových organizací je věnována pozornost především měřitelným ekonomickým a jiným ukazatelům, aniž by si jeho příslušníci uvědomovali, že se kvalita interpersonálních vztahů významně podepisuje na těch ukazatelích, na které se především zaměřují. Na jedné straně si tak jsou ve shodě s manažerskou literaturou vědomi skutečnosti, že lidé představují největší bohatství jejich organizace, na straně druhé se však o toto bohatství nestarají adekvátním způsobem, což platí i o oblasti mezilidských vztahů. Přitom poznatky ze sociometrických výzkumů, které byly provedené v 60. letech minulého století mezi posádkami amerických bombardérů během války ve Vietnamu, poukázaly na to, že osádky tvořené průměrnými členy s dobrými vztahy mezi sebou dosahují lepších výsledků v porovnání s osádkami, které sice byly tvořené špičkovými vojáky, avšak mezi nimiž nepanovaly právě nejlepší mezilidské vztahy.1 Špatná kvalita interpersonálních vztahů na pracovišti může mít variabilní intenzitu a různou délku trvání. K nejzávažnějším jevům v této oblasti náleží mobbing, bossing a staffing, jimž je věnovaná pozornost v této stati. Jejím cílem je poskytnou základní orientaci v této problematice, na kterou je možno nahlížet z různých pohledů (např. z pohledu psychologického, sociologického, právního aj.).
|
|
|
Psychologické souvislosti motivace ke změně odsouzených mužů v rámci resocializačního programu "Získej zaměstnání"
Šípová, Emilie ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Spurný, Joža (oponent) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Disertační práce je zaměřena na zkoumání psychologických souvislostí motivace ke změně dospělých odsouzených mužů, kteří se účastnili a dokončili motivační resocializační program ‚Získej zaměstnání'. V první části práce předkládáme vybrané teoretické poznatky. Úvodní kapitoly (kap. 1-3) pojednávají o problematice sociální kontroly, souvislostech motivace ke změně pachatele a motivačních faktorech v penitenciárním prostředí. Následně popisujeme systém probačních a resocializačních programů v České republice a rizikové faktory vězeňského prostředí ovlivňující proces resocializace. Další dvě kapitoly (kap. 4-5) zachycují vývoj pohledu na penitenciární intervence, obsahují přehled terapeutických přístupů v resocializaci a diskusi k možnostem ověřování účinnosti resocializačních programů. Druhá část práce je zaměřena na popis resocializačního programu ‚Získej zaměstnání'. Předkládáme základní informace o realizaci programu (kap. 6), a dále také jednotlivá témata včetně obsahu, specifik lektorské práce a ukázek konkrétní práce odsouzených (kap. 7). Třetí část práce zahrnuje empirické šetření a předložení získaných výsledků. Úvodní metodologická část představuje cíle výzkumu a výzkumné otázky (kap. 8), proces výběru souboru a organizaci sběru dat (kap. 9), a dále jsou popsány použité metody a systém...
|
|
|
Psychologie v krizovém řízení: zátěžové a ochranné faktory u policistů zasahujících u hromadného neštěstí
Vymětal, Štěpán ; Balcar, Karel (vedoucí práce) ; Spurný, Joža (oponent) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Klíčová slova: coping, hromadné neštěstí, integrovaný záchranný systém (IZS), odolnost, policie, psychologie katastrof, psychologie v krizovém řízení, psychosociální podpora, rizikové a ochranné faktory, zvládání. Tato práce se zaměřuje do oblasti zvládání zátěže u členů zasahujících složek IZS v rámci záchranných a likvidačních prací u hromadné dopravní nehody. Předpokladem je, že rozsáhlá hromadná dopravní nehoda je typem mimořádné události, která klade zvýšené nároky na zvládání nejen u dotčených občanů, ale také na straně zasahujících profesionálů. Jedná se totiž o událost nečekanou, urgentní, zvýšeně emočně a fyzicky náročnou, vyžadující flexibilitu, zvýšenou součinnost různých profesí a nestandardní pracovní výkony. Událost, kde není možné uplatnit rutinní pracovní postupy a řízení. Specifickou skupinou, kterou se práce zabývá do hloubky, jsou policisté. U této profesní skupiny můžeme předpokládat v uvedeném kontextu zvýšenou zátěž ve srovnání s dalšími základními složkami IZS - zdravotníky a hasiči. Důvodem k této úvaze jsou následující zátěžová specifika, která se týkají práce policistů u hromadných neštěstí: horší materiální vybavení pro zásah a horší zajištění základních potřeb, omezený trénink pro hromadná neštěstí, minimální zkušenost, delší doba expozice, pasivní role, menší předpoklad...
|
host ::
RSS.