|
|
Dvoudobý jednoválcový motocyklový motor s výfukovými ventily
Slovák, Marek ; Svída, David (oponent) ; Drápal, Lubomír (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o konstrukčním návrhu dvoudobého motocyklového motoru se souproudým vyplachováním podle patentového návrhu Františka Pudila (PV 7018-80) 216305. Motor je navrhován pro použití ve sportovních off-road motocyklech. Cílem práce je navrhnout motor této koncepce a tím odhalit její přínosy a nedostatky. V práci je proto kladen důraz na návrh těch konstrukčních celků, které přímo souvisí s nestandardní koncepcí motoru. Naopak součásti, které lze řešit konvenčně byly řešeny pouze okrajově nebo nebyly řešeny vůbec. V úvodní části práce jsou podrobně probrány očekávané výhody a nevýhody této koncepce. Výpočtová část práce je zaměřena na rozvod motoru. Byl proveden návrh časování i výpočet parametrů ventilového rozvodu. Zbylá část je věnována konstrukci jednotlivých součástí motoru.
|
|
|
Úpravy pohonných jednotek pro motoristický sport
Slovák, Marek ; Ramík, Pavel (oponent) ; Dundálek, Radim (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce pojednává o základních možnostech jakými lze zvyšovat výkonnostní parametry motoru za účelem nasazení jednotky v motoristickém sportu. Zaměřuje se především na teoretickou stránku provedení úprav, poskytuje však také praktické příklady. V žádném případě se nejedná o příručku ani o přesný výčet úprav, které jsou pro různé motoristické disciplíny prováděny. Práce poskytuje čtenáři spíše vhled do témat, které přinášejí největší zvýšení výkonu motoru, nebo jsou z hlediska nastolené problematiky jinak zajímavé.
|
|
|
Druhová a cytotypová diverzita invazních zástupců rodu Symphytrichum ve střední Evropě
Varvažovská, Adéla ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Hodálová, Iva (oponent)
Cytotypová variabilita astřiček rodu Symphyotrichum je na území Severní Ameriky, odkud tento druh pochází, relativně dobře prozkoumána. Bohužel v Evropě, kam byly astřičky původně zavlečeny jako okrasné rostliny, jim doposud nebyla věnována, co se týče jejich celkové stejně jako cytotypové variability jen omezená pozornost. Publikací a údajů o cytotypové variabilitě a karyologii v Evropě je velmi omezený počet, přičemž některé z nich uvádí výskyt několika druhů a druhových komplexů vyšších ploidních. Astřičky na mnoha místech zplaňují, dokáží se reprodukovat jak vegetativně, tak generativně a kolonizují především stanoviště narušená lidskou činností. Proto byly zařazeny mezi invazivní druhy rostlin. Z biosystematického hlediska jsou astřičky velice komplikovanou skupinou, jelikož jsou morfologicky a karyologicky vysoce variabilní. Celou situaci navíc komplikuje fenomén polyploidie a intenzivní mezidruhová a vnitrodruhová hybridizace. Tyto skutečnosti se podepisují na obtížném určování jedinců a populací a jejich přiřazení k jednotlivým taxonům. Cílem této diplomové práce, bylo objasnění cytotypové variability planě rostoucích druhů astřeček rodu Symphyotrichum (Asteraceae) na území střední Evropy. Sběr materiálu byl zaměřen především na Českou republiku a Slovensko. Pozornost byla soustředěna na...
|
|
|
Původ a funkce heterostylie u krytosemenných rostlin
Nainar, Adam ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slovák, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem heterostylie, což je zvláštní vlastnost některých zástupců krytosemenných rostlin, například prvosenek /Primula/ založená na dvou nebo třech současně se vyskytujících formách jednoho druhu a projevuje se opačným výškovým postavením prašníků a blizen, což podporuje reciproké opylování a snižuje riziko samoopylení. Úvod na začátku práce porovnává heterostylii s různými dalšími adaptacemi, kterými se krytosemenné rostliny brání samoopylení. Dále je práce rozdělena na jednotlivé tematické kapitoly, například výskyt a typy heterostylie (distylie, tristylie), jsou zde také četné zmínky o historii zkoumání tohoto jevu a o možnostech, na základě kterých se heterostylie mohla vyvinout. V práci jsou také zmíněny další dodatečnévlastnosti heterostylních rostlin, například rozdíly v pylových zrnech. Tato práce se také zabývá interakcemi heterostylních rostlin s opylovači a stručně i genetickou podstatou heterostylie, což je pro vysvětlení všech těchto vlastností velmi důležité téma. V závěru je zmíněn projekt "Honba za Petrklíčí!", který v současné době mapuje populace prvosenky jarní /Primula veris/ v přírodě řady evropských zemí a poměr výskytu jednotlivých květových morf.
|
|
|
Evolution of members of the genus Cardamine from the Anatolia-Caucasus region and the Balkan Peninsula
Kantor, Adam ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Frajman, Božo (oponent) ; Tribsch, Andreas (oponent) ; Oberprieler, Christoph (oponent)
Táto práca si kladie za cieľ objasniť evolúciu zástupcov vybraných druhových skupín rodu Cardamine, ktorý predstavuje druhovo bohatý rod s celosvetovým rozšírením a veľmi zložitou evolučnou históriou. Skúmané druhy predstavujú vlhkomilné trváce byliny, pričom práca bola zameraná na štúdium ich diverzity na území Balkánskeho polostrova a juhozápadnej Ázie, s dôrazom kladeným najmä na region Anatólie a Kaukazu. Tieto oblasti obsahujú celosvetové centrá biodiverzity (global biodiversity hotspots) a dôležité glaciálne refúgiá, no napriek tomu je len veľmi málo známe o evolučných mechanizmoch a environmentálnych faktoroch, ktoré v týchto oblastiach zohrávali rolu pri diverzifikácii a speciácii rastlín. V tejto práci boli adresované otázky týkajúce sa fylogenézy a taxonómie študovaných skupín, s cieľom stanoviť význam polyploidizácie a hybridizácie v ich evolúcii. Hlavnou aplikovanou metódou bola technika Hyb- Seq, založená na princípe sekvenovania novej generácie (next-generation sequencing), ktorá sa ukázala byť veľmi účinnou a všestrannou metódou pri riešení evolučných otázok. V práci bol použitý integratívny prístup, kombinujúci Hyb-Seq s rôznymi inými karyologickými, molekulárnymi, cytogenetickými technikami a metódou modelovania ekologických ník, čo umožnilo veľmi komplexný pohľad na riešené témy....
|
|
|
Piktogramy rostlin jako podpora vizuálního učebního stylu ve výuce botaniky
Drozdová, Anna ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Poupová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá piktogramy rostlin coby možnou podporou vizuálního učebního stylu ve výuce botaniky. Obsahuje průřez tématy učebních stylů a průřez tématy výuky biologie. V kapitole učebních stylů se zaměřuje na metody zkoumání vizuálního učení a na obrázky a piktogramy sloužící k učení. Práce předpokládá, že vizuální styl učení je pro učení nejefektivnější, a že jeho lepší zapracovaní do hodin biologie může pozvednout zájem i o méně oblíbené tematické celky spadající do tohoto předmětu. V kapitole zaměřené na výuku biologie se poté soustředí na populární a nepopulární témata v hodinách biologie a speciálně se zaměřuje na botaniku a problémy spojené s její výukou. Práce nabízí řešení této situace využitím piktogramů rostlin za účelem zvýšení popularity botaniky, kterým by mohla být aplikace piktogramů rostlin do výuky botaniky na základních a středních školách. V závěrečné části sumarizuje a diskutuje poznatky o vizuálním stylu výuky a využití obrazových materiálů, a to především piktogramů, při zefektivnění výuky botaniky podpořené argumenty z různých vědeckých zdrojů, které svědčí o užitečnosti piktogramů rostlin ve výukovém prostředí.
|
|
|
Antropogenní hybridizace mezi vybranými pěstovanými a volně rostoucími zástupci z rodu Malus (Rosaceae)
Orlovská, Lívia ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Hybridizace je důležitým hybatelem v evoluci rostlin, zároveň však může představovat hrozbu pro genetickou integritu druhů. Specifickým případem je genový tok indukovaný lidskou činností neboli antropogenní hybridizace, která představuje stále větší riziko pro genetickou diverzitu původních rostlinných druhů. V této práci je kromě teoretických poznatků o hybridizaci, introgresi a ochraně genetické diverzity, demonstrován význam a dopady antropogenní hybridizace a introgrese na příkladu modelového systému z rodu Malus. Rozborem dostupných studií na dané téma porovnávám a vyhodnocuji stav evropských populací divoce rostoucího druhu Malus sylvestris, který podléhá hybridizaci a introgresi především s pěstovaným druhem Malus domestica. Data vypovídají o běžně probíhající hybridizaci mezi těmito druhy v různé míře až do 37 % zastoupení hybridních jedinců v populaci. Významným je přitom lidský vliv, a to zejména prostřednictvím intenzifikace ve využívání krajiny, následkem kterého dochází k častějšímu střetu druhů a následnému genového toku. Dostupné studie sledující hybridizaci mezi těmito druhy jsou však vesměs lokální a chybí ucelený pohled na danou problematiku. V České republice a na sousedním Slovensku dokonce podobné empirické studie s využitím genetických dat doposud úplně chybí. Z uvedeného...
|
|
|
Role pohlavního rozmnožování v invazním chování polyploidních invazních druhových komplexů
Jarůšková, Dominika ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Urfus, Tomáš (oponent)
Invazní rostliny mají výrazně negativní vliv na složení a strukturu rezidentních společenstev. Mohou způsobit výrazný pokles jejich biologické rozmanitosti, a dokonce vážně ohrozit existenci vzácných druhů. Jedním z faktorů, které mohou ovlivnit a zvýšit invazní chování cizích druhů, je duplikace celého genomu (polyploidie). Prostřednictvím zvýšené genetické diverzity může polyploidie ve srovnání s jejich diploidními protějšky zlepšit celkovou zdatnost, reprodukční schopnosti a konkurenceschopnost polyploidních cytotypů. Tato práce vytváří literární přehled zaměřený na mechanismy reprodukce invazních druhů a evaluaci jejich role v invazním chování. Rozmnožování je dále rozebráno právě v kontextu polyploidie, se speciálním zaměřením na vlivy polyploidie na reprodukci sexuální. Součástí práce je v neposlední řadě kapitola představující a diskutující případové studie, které se zabývají vybranými invazními polyploidními druhovými komplexy a analyzují úspěšnost jejich sexuální reprodukce v invazním i přirozeném areálu rozšíření. Klíčová slova: polyploidie, invazní rostliny, pohlavní rozmnožování
|
|
|
Vznik a udržování cytotypů s lichou ploidní úrovní v heteroploidním systému a jejich příspěvek k heteroploidnímu toku genů u vytrvalých invazních druhů
Dýbová, Markéta ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Šrámková, Gabriela (oponent)
Polyploidie je jedním z klíčových faktorů v evoluci cévnatých rostlin. Polyploidní cytotypy jsou od svých diploidních protějšků většinou reprodukčně izolované, existuje však možnost výměny genů mezi různými ploidiemi/druhy prostřednictvím heteroploidního toku genů. Tato výměna může být zprostředkována pomocí lichých a aneuploidních cytotypů, které se vyvinuly hybridizací, ale také de novo, fúzí redukovaných a neredukovaných gamet. Primárním zaměřením práce je zhodnotit poznatky o vzniku lichých cytotypů v heteroploidních systémech a zhodnotit jejich příspěvek k výměně genů mezi danými ploidiemi. Zvláštní důraz je kladen na tok genů mezi vyššími úrovněmi ploidie v komplexech vytrvalých invazních druhů, mechanismy umožňující jejich udržení v populaci a důsledky jejich dlouhodobého přetrvávání mezi ploidními (druhovými) hybridizacemi na jejich invazní potenciál. Klíčová slova: lichá ploidní úroveň, invazní rostliny, hybridizace, životní formy
|
|
|
Zabijácké rostliny v Praze a jejím okolí: Průvodce jejich diverzitou a skrytým nebezpečím
Kováříková, Kateřina ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Nepohyblivost rostlin a jejich neschopnost úniku před nebezpečím, je kompenzována tvorbou různých obranných strategií, které využívají zejména toxické rostliny. Hlavním cílem bakalářské práce je literární rešerše na téma jedovaté (toxické) rostliny, a to jak v kontextu obranných mechanismů, tak i jejich významu pro lidskou společnost. Práce se zabývá popisem hlavních skupin toxických obsahových látek, shrnuje jejich chemické složení, vlastnosti, rozšíření a účinky na lidský organismus. Druhá polovina práce se věnuje diverzitě planě rostoucích, ale i výběrem kultivovaných rostlin naší krajiny se specifickým zaměřením na květenu Prahy a jejího blízkého okolí. Podrobněji rozebírá rostlinné zástupce ze dvou čeledí, významné z hlediska produkce toxických sekundárních metabolitů. Konkrétně se jedná o čeledi lilkovité (Solanaceae) a pryskyřníkovité (Ranunculaceae). Společně s popisem dílčích zástupců, jejich rozšířením, ekologií, jsou v mé práci popsány i zdokumentované otravy a využití jedovatých rostlin v lidovém léčitelství a moderní medicíně. Podnětem pro vytvoření této práce je nízké povědomí nejen dětské populace, ale i dospělých, o nebezpečnosti, rizicích a dopadu těchto toxických rostlin na lidský organismus, které je mohou ohrozit dokonce i na životě. Klíčová slova biodiverzita, jedovaté...
|
host ::
RSS.