|
|
Rodinná konference jako nástroj podporující fungování rodiny
Kratochvílová, Jana ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá přístupem rodinných konferencí, které jsou nástrojem k podpoře fungování rodiny. Cílem práce je přinést informace o podstatě, implementaci a úskalích v praxi rodinných konferencí. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na téma rodiny, jejího fungování a možností její podpory v rámci našeho systému sociální péče. Dále podává informace o přínosech a průběhu procesu rodinných konferencí. V praktické části je představen a vyhodnocen výzkum dokumentů, dokládajících důvody zavedení rodinných konferencí, jeho dopady a směřování na novém Zélandu, v Holandsku a České republice. Výzkumná část je doplněna o kvalitativní výzkum formou rozhovoru. Podává informace o způsobu řešení problému v rodinách. Z výzkumu vyplývá, že při zavádění přístupu rodinných konferencí v ČR můžeme čerpat ze zahraničních zkušeností a že rodiny, které byly zapojeny do výzkumu, jsou nastaveny k řešení obtížných situací vlastními silami. Klíčová slova: rodina, ohrožená rodina, rodinná konference, zplnomocnění, podpora
|
|
|
Prověření představ dětí v ústavní péči o jejich budoucnosti pohledem vychovatelů
Sihelníková, Milena ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Cílem práce je prověření představ dětí o jejich budoucnosti po odchodu z ústavního zařízení pomocí pohledu vychovatelů. Diplomová práce se zabývá formami náhradní péče, specifiky dětí v ústavní výchově včetně citové deprivace, přípravou a odchodem z dětského domova. Analyzuje představy dětí v oblasti vzdělání, zaměstnání, financí, bydlení, vztahů s původní rodinou, partnerství, rodičovství a záchranné sítě po odchodu z dětského domova. Práce kombinuje rozhovory s dětmi zaměřené na jejich představy o životě a dotazníky, které byly předloženy jejich vychovatelům za účelem zhodnocení reálnosti a možnosti jejich naplnění.
|
|
|
Komunikace dítěte v náhradní rodinné péči s biologickou rodinou
Vodáková, Zuzana ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Havránková, Olga (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá kontaktem dítěte vyrůstajícím v náhradní rodinné péči s jeho biologickou rodinou. Hlavním cílem práce je zmapovat, jaké jsou možnosti v kontaktu a komunikaci dítěte v náhradní rodinné péči s biologickou rodinou, jaká úskalí jsou s tímto kontaktem spojená a naopak jaké výhody a příležitosti může dítě, biologická a náhradní rodina kontaktem získat, jak se dají rizika s kontaktem spojená ošetřit a zda je k tomuto v našem systému potřebná úroveň. Zmapován byl tedy pohled sociálních pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí, sociálních pracovníků doprovázejících organizací a pěstounské rodiny. Teoretická část je základem pro část praktickou, která následuje. Současný stav pojednává o náhradní rodinné péči, právní úpravě ochrany dítěte v náhradní rodinné péči při kontaktu s biologickou rodinou, o formách a možnostech v kontaktu s ní, o problematice vazebného chování v souvislosti s kontaktem a významu vlivu vlastní a náhradní rodiny na vývoj dětské osobnosti a prožitky dítěte. V souvislosti s cílem práce byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Zjištěné výsledky byly zpracovány a následně zpracovány a znázorněny prostřednictvím myšlenkových map, tabulek a matice SWOT a odhalily základní dilemata spojená s...
|
|
|
Psychosociální podpora pro rodinu duševně nemocného
Šůstková, Jana ; Pěč, Ondřej (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
V bakalářské práci vycházím z následujících předpokladů. Rodina je důležitým faktorem v procesu uzdravení, a proto je dobré ji vhodně zapojit do péče o duševně nemocné. Ale i rodina potřebuje podporu, protože může být v krizi vlivem duševní nemoci jejího člena. Protože spektrum duševních nemocí je široké, rozhodla jsem se, že pro lepší pochopení problému toto spektrum zúžím a zaměřím se jen na schizofrenii. A to proto, že patří mezi nejčastější závažná duševní onemocnění a je jednoznačně diagnostikovatelná. V teoretické části své práce se budu věnovat rodině jako systému, jejím funkcím a také tomu, jak schizofrenie může tento systém narušit. Popíšu systém péče o duševně nemocné a dostupné formy podpory rodině. V praktické části povedu rozhovory se sociálními pracovníky v komunitních týmech a centrech pro duševně nemocné. Z rozhovorů posoudím, jakým způsobem podporují rodinu. Vyhodnotím, zda považují za důležité rodinu nejen zapojit do práce s klientem, ale také ji podpořit v jejích potřebách a obtížných situacích, které způsobuje duševní nemoc jejího člena. Klíčová slova: Schizofrenie, rodina, rodinný systém, podpora rodiny, systém péče o duševně nemocné, deinstitucionalizace, destigmatizace.
|
|
|
Mezigenerační problémy v příbuzenské pěstounské péči
Lipenská, Ilona ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice příbuzenské pěstounské péče. Příbuzenská pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, kdy dítě vychovává někdo z příbuzných. Tato forma má bezesporu mnoho výhod, ale také s sebou přináší mnohá úskalí. Má práce se zaměřuje na potencionální problémy v příbuzenské pěstounské péči. Pojednává o mezigeneračních problémech v příbuzenské pěstounské péči, kdy dítě vychovávají jeho prarodiče. Cílem této práce bylo zjistit, jaké jsou mezigenerační problémy a zdůraznit rozdíly mezi pěstounskou péčí a příbuzenskou pěstounskou péčí. Klíčová slova rodina, náhradní rodinná péče, pěstounská péče, dávky pěstounské péče, příbuzenská pěstounská péče, děti ve výchově prarodičů, mezigenerační problémy
|
|
|
Sociální aspekty stárnutí u osob bez domova v souvislosti se systémovými opatřeními v Praze
Pěnkava, Pavel ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Bezdomovectví je sociálně deviantní jev, zapříčiněný neschopností jedince řešit krizové situace a způsobující destrukci zejména vztahového, ale také materiálního prostředí. U svých nositelů způsobuje sociální exkluzi, která se postupně stává neměnnou. Proces bezdomovectví lze rovněž popsat jako vertikální propad v rámci sociální stratifikace, což vyvolává hlubokou frustraci a v řadě případů vede k rezignaci na úsilí o efektivní řešení nepříznivé situace (Pěnkava, 2013). Příčiny takového propadu jsou vícefaktoriální, k jeho řešení je proto nezbytná spolupráce na úrovni multidisciplinárních týmů. V současné době však tyto problémy v mnoha případech řeší výhradně sociální pracovníci, kteří jsou nuceni činnost odborníků, např. z oblasti práva, psychologie, pedagogiky volného času, geriatrie a medicíny, suplovat. Ústředním tématem disertační práce jsou možnosti a limity řešení současné situace osob bez domova v seniorském věku na území hlavního města Prahy. Jedná se o specifickou skupinu, která je vzhledem ke svému věku, odlišnému uspokojování potřeb a s tím spojenými riziky, bezprostředně ohrožena na zdraví a životě. Dalším průvodním jevem je zde zkušenost snižování vlastní důstojnosti, kterou tato skupina pociťuje nejen ze strany ostatních osob bez domova, ale i příslušníků většinové společnosti....
|
|
|
Stížnosti uživatelů služeb BONA, o.p.s. jako nástroj zpětné vazby
Furmaníková, Lada ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Probstová, Václava (oponent)
Velký důraz, který je po roce 1989 kladen na dodržováni lidských práv, se velmi výrazně odrazil i v oblasti sociálních služeb. Posilování práv občanů, uživatelů sociálních služeb, pak v průběhu 90. let 20. století nalézalo svoje vyjádření v dokumentech, jejichž cílem bylo velmi individualizovaným způsobem podpořit sociální začleňování občanů a jejich uplatnění ve společnosti. Jedním z cílů sociálních služeb se stalo umožnění důstojného života občanům tak, aby mohli prosazovat svá práva a oprávněné zájmy. Od ledna 2007 jsou principy, které odrážejí dobrou praxi v dodržování lidských práv a svobod v sociálních službách součástí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhlášky č. 505/2006 Sb. (příloha č. 2), a to v podobě tzv. Standardů kvality sociálních služeb. Právě v souvislosti s uvedenými změnami a požadavky na kvalitu prochází sociální služby transformací. Podobně, jako v jiných sociálních službách, bylo i v sociálních službách poskytovaných nevládní neziskovou organizací BONA, o.p.s. nutno zásadně přehodnotit praxi poskytovaných služeb. V souladu se Standardy kvality sociálních služeb musí být změny v metodice poskytování služeb podpořeny změnou postojů pracovníků i uživatelů sociálních služeb k tomu, jak mají sociální služby vypadat a k jakému cíli by měly směřovat. Taková změna předpokládá...
|
|
|
Princip solidarity v hlavních monoteistických náboženstvích
Ošancová, Kateřina ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Odrobiňák, Jaromír (oponent)
Princip solidarity je pojem, který je známý asi především z oblasti sociologie a sociální politiky. Odkazuje nás k dalším příbuzným termínům jako je altruismus, filantropie, dobročinnost a možná nám také asociuje témata jako morálka, etika, hodnoty, normy společnosti. Solidární znamená být svorný, vzájemně se podporovat, uvědomovat si svou příslušnost k celku. Solidarita se rodí z vědomí faktické nerovnosti lidí ve společnosti - nerovnosti majetku, schopností, možností, a je vyjádřením snahy tyto nerovnosti korigovat. Altruismus a solidarita v nejrozmanitějších podobách byly přítomny v lidské společnosti od nepaměti, již v primitivních společnostech se našly principy altruistického či solidárního chování. Byla to ale až velká monoteistická náboženství, který dala principům solidarity určitou institucionalizovanou podobu a zahrnula je do svých doktrín, v nichž byla pomoc bližnímu formulována jako ctnost. (Tomeš 2001) Solidarita je společensky dosti zajímavým jevem. Požaduje, aby jedinec (alespoň částečně) rezignoval na svůj bezprostřední individualistický zájem a nad něj postavil zájem druhých anebo zájem společenství jako celku. Takové jednání je pak obvykle hodnoceno jako dobré, správné, morální, etické. Odpovědi na to, proč je takové jednání dobré, správné a žádoucí rozpracovávají dopodrobna opět...
|
|
|
Dobrovolnictví v sociálně vyloučených lokalitách
Sechovcová, Jana ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Klingerová, Petra (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje problematiku dobrovolnictvi v sociálně vyloučených lokalitách. V úvodnich kapitolách jsou vysvětleny pojmy, které se k tématu poji, tedy dobrovolnictvi, dobrovolník, sociálni vyloučeni, sociálně vyloučená lokalita a dalši. Druhá část práce je věnována praktickému výzkumu týkajicimu se tématu dobrovolnictvi v sociálně vyloučených lokalitách. Na základě dotazníkového šetřeni provedeného mezi dobrovolníky organizace Člověk v tisni a jejich koordinátory je zde vymezeno, kdo vlastně dobrovolnici v sociálně vyloučeném prostředi jsou, jaké jsou jejich potřeby a jaké maji při své činnosti v tomto prostředi problémy. Součásti práce je i návrh metodiky práce s dobrovolníky pro organizaci Člověk v tisni. Kličová slova: Dobrovolnictvi, dobrovolník, sociálni vyloučeni (sociálni exkluze), sociálně vyloučená lokalita, metodika
|
|
| |
host ::
RSS.