|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s juvenilní idiopatickou artritidou.
Matějková, Andrea ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Jarošová, Hana (oponent)
Jméno autora: Andrea Matějková Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jitka Čemusová, Ph.D. Název bakalářské práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s juvenilní idiopatickou artritidou Rok obhajoby bakalářské práce: 2012 Souhrn: Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou revmatických onemocnění v dětském věku, konkrétně problematikou juvenilní idiopatické artritidy. Tato práce obsahuje tři části, kdy první tvoří úvod, druhá je část teoretická, která se zaměřuje na detailnější popis nemoci včetně vyšetření a následné terapie a třetí je část speciální, která obsahuje kazuistiku péče o pacienta s juvenilní idiopatickou artritidou. Tuto kazuistiku jsem zpracovávala během své měsíční praxe v Revmatologickém ústavu v Praze. Součástí speciální části je vstupní a výstupní kineziologický rozbor, krátkodobý a dlouhodobý fyzioterapeutický plán, návrh terapie a popis deseti terapeutických jednotek. Klíčová slova: revmatologie, juvenilní idiopatická artritida, terapie, kazuistika
|
|
|
Antisemitské stereotypy a časopis Arijský boj
Matějková, Anna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem této práce je postihnutí úlohy antisemitských stereotypů v české literatuře, antisemitské propagandě v období konce třicátých a začátku čtyřicátých let 20. století, přičemž se soustředí zejména na časopis Arijský boj. Dále se věnuje antisemitismu v díle Jana Nerudy, Jakuba Demla a Jaroslava Durycha. Zaměřuje se např. na stereotypy Žida rituálního vraha, bohovraha, lichváře, svůdce, spiklence a věčného Žida. Klíčová slova: stereotypy, antisemitismus v literatuře, časopis Arijský boj
|
|
| |
|
| |
|
|
Fibrilace síní - morfologické a elektrofyziologické změny srdečních síní
Matějková, Adéla ; Šteiner, Ivo (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Pařízek, Petr (oponent)
Souhrn Fibrilace síní - morfologické a elektrofyziologické změny srdečních síní Fibrilace síní (FS), nejčastější supraventrikulární arytmie, byla dlouhou dobu považována za čistě funkční poruchu. V posledních letech byly zmapovány oblasti srdečních síní, které se podílí na spouštění a udržování této arytmie. Fibrilace síní je spojována s přestavbou síňového myokardu, tzv. remodelací, provázanou s abnormalitami ve vedení vzruchu síněmi. Změny vznikají nejprve na elektrické úrovni a později se projeví na kontraktilní a strukturální úrovni. V předkládané práci jsme se snažili ozřejmit souvislost morfologických změn (jizvení, přítomnost izolovaného síňového amyloidu (IAA), zvětšení levé síně) a elektrofyziologických změn (EKG charakteristiky) síňového myokardu u pacientů s fibrilací síní. Makroskopicky a histologicky bylo vyšetřeno 70 srdcí zemřelých pacientů - 44 s anamnézou fibrilace síní (zahrnující dvě podskupiny: PERM - 20 případů s permanentní či perzistentní FS a PAROX - 24 případů s paroxysmální či nově diagnostikovanou FS) a 26 kontrolních případů bez anamnézy fibrilace síní. U všech případů byl zhodnocen EKG záznam pořízený krátce před smrtí. Pacienti s FS měli ve srovnání s kontrolní skupinou signifikantně těžší srdce, s objemnější levou síní a výraznější jizvení a pokročilejší amyloidózu ve...
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace z pohledu pacienta po poškození mozku a členů multidisciplinárního týmu
MATĚJKOVÁ, Andrea
Abstrakt Diplomová práce se zabývá fungováním koordinované rehabilitace a multidisciplinárního týmu v domácím prostředí u osob po získaném poškození mozku. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část popisuje historii a fungování koordinované rehabilitace a multidisciplinární spolupráce. Dále je tato část zaměřena na charakteristiku získaného poškození mozku. Ve výzkumné části byla použita metoda kvalitativní výzkumné strategie, technika polostrukturovaného rozhovoru. První část výzkumu byla zaměřena na rozhovory s klienty. Rozhovory probíhaly s klienty po poškození mozku a cévní mozkové příhodě po dosažení 3 měsíců od vstupu do projektu. Rozhovor byl realizován sociálními pracovníky a byl zaměřen na hodnocení péče multidisciplinárního týmu. Klienti hodnotili práci, čas, komunikaci a spolupráci jednotlivých odborníků spolupracujících na klientově zdravotním stavu a sociální situaci. V druhé části výzkumu byla použita metoda focus group, ohniskové skupiny, které se zúčastnilo 12 členů týmu. Cílem výzkumu bylo popsat, jak funguje multidisciplinární tým z pohledu pacienta po poškození mozku a členů multidisciplinárního týmu v rámci projektu GAJU. Projekt GAJU nese název: "Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S)". Základním kritériem výběru klientů bylo zachování komunikačních schopností tedy schopností účastnit se řízeného rozhovoru na základě dotazníku FIM a WHODAS 2. i doplňujících otázek k sociální oblasti i metodám a technikám fyzioterapie a ergoterapie. V souvislosti s cílem práce byly stanoveny výzkumné otázky a to konkrétně: Jak vnímají činnost multidisciplinárního týmu klienti zapojení do projektu GAJU a jak vnímají činnost multidisciplinárního týmu členové projektu GAJU, kteří realizují koordinovanou rehabilitaci v terénu. Po příchodu z nemocnice je pro pacienty nejdůležitější přítomnost rodiny. Klientům pomáhal multidisciplinární tým, který pravidelně dojížděl do domácího prostředí. Členy týmu tvořili fyzioterapeuti, ergoterapeuti, sociální pracovníci a lékaři. Vzhledem k časté docházce fyzioterapeuta ke klientovi, vnímají často pacienti tohoto odborníka jako stěžejního při rekonvalescenci. Neméně důležitý je i ergoterapeut, u kterého si chválí práce na jemné motorice či představení pomůcek. Sociálního pracovníka chápou spíše jako psychickou či informační podporu. Mezi pozitiva patří například dojíždění týmu do domácího prostředí, propojenost členů týmu či rozvoj klienta ze všech směrů podpory. Mezi negativy se objevuje například absence praxe některých členů týmu, ale i nevyhovující forma získávání dat pomocí dotazníků.
|
|
| |
host ::
RSS.