|
| |
|
|
Fibrilace síní - morfologické a elektrofyziologické změny srdečních síní
Matějková, Adéla ; Šteiner, Ivo (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Pařízek, Petr (oponent)
Souhrn Fibrilace síní - morfologické a elektrofyziologické změny srdečních síní Fibrilace síní (FS), nejčastější supraventrikulární arytmie, byla dlouhou dobu považována za čistě funkční poruchu. V posledních letech byly zmapovány oblasti srdečních síní, které se podílí na spouštění a udržování této arytmie. Fibrilace síní je spojována s přestavbou síňového myokardu, tzv. remodelací, provázanou s abnormalitami ve vedení vzruchu síněmi. Změny vznikají nejprve na elektrické úrovni a později se projeví na kontraktilní a strukturální úrovni. V předkládané práci jsme se snažili ozřejmit souvislost morfologických změn (jizvení, přítomnost izolovaného síňového amyloidu (IAA), zvětšení levé síně) a elektrofyziologických změn (EKG charakteristiky) síňového myokardu u pacientů s fibrilací síní. Makroskopicky a histologicky bylo vyšetřeno 70 srdcí zemřelých pacientů - 44 s anamnézou fibrilace síní (zahrnující dvě podskupiny: PERM - 20 případů s permanentní či perzistentní FS a PAROX - 24 případů s paroxysmální či nově diagnostikovanou FS) a 26 kontrolních případů bez anamnézy fibrilace síní. U všech případů byl zhodnocen EKG záznam pořízený krátce před smrtí. Pacienti s FS měli ve srovnání s kontrolní skupinou signifikantně těžší srdce, s objemnější levou síní a výraznější jizvení a pokročilejší amyloidózu ve...
|
|
| |
|
| |
|
|
Jsou znaky savčího chování fylogeneticky hodnotné a jak moc?
MATĚJKOVÁ, Adéla
Hlavní cíl této práce je posouzení použitelnosti behaviorálních znaků z fylogenetického pohledu na základě dostupné literatury a vlastní práce s připravenou maticí znaků pro kočkovité šelmy. Ze získaných údajů je patrné, že bahaviorální znaky mají fylogenetický signál. Behaviorální znaky jsou z fylogenetického hlediska použitelné.
|
|
|
Lobby farmaceutických firem v České republice
Škrobáková, Irena ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Matějková, Adéla (oponent)
Farmaceutické firmy jsou považovány za jednu z nejvlivnějších zájmových skupin v rámci lékové politiky, potažmo zdravotnictví. Práce se právě proto zaměřuje na vliv výrobců léčiv na legislativní rámec, který lékovou politiku formuje, vliv na konkrétní realizaci lékové politiky a v neposlední řadě na vliv v oblasti preskripce, prodeje a veřejného mínění. Na základě analýzy farmaceutického trhu a lékové politiky České republiky práce vymezuje nejčastější zájmy farmaceutických firem, které se snaží prostřednictvím lobbingu prosadit. Dále k těmto zájmům identifikuje přístupové body, přes které lze jejich zájmy prosadit, a snaží se tyto poznatky ilustrovat na konkrétních příkladech.
|
|
|
Aktivity zájmových skupin v oblasti GMO: případová studie geneticky modifikované kukuřice
Nekovařík, Tomáš ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Matějková, Adéla (oponent)
Diplomová práce se zabývá prosazováním zájmů v oblasti geneticky modifikovaných organismů. Cílem práce je analyzovat aktivity zájmových skupin v této oblasti a postihnout rozdílný přístup vlád ke GMO v USA a Evropě. Práce je strukturovaná do čtyř částí. První kapitola teoreticky definuje zájmové skupiny a lobbing. Druhá kapitola je věnována geneticky modifikovaným organismům a rozdílům mezi EU a USA v legislativě, rozsahu pěstování a přístupu vlád. Ve třetí kapitole se zabývá společností Monsanto -- firmou, jež dominuje v množství zájmových skupin v této oblasti. Čtvrtá kapitola práce představuje případovou studii problému geneticky modifikované kukuřice v Evropě. Právě na případu geneticky modifikované kukuřice lze v Evropské unii vidět aktivity zájmových hnutí, přístup členských států a přístup EU jako celku.
|
|
|
Lze normalizovat zahraniční vztahy mezi Spojenými státy americkými a Íránem?
Matějková, Adéla ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o tom, zda lze normalizovat vztahy mezi Spojenými státy americkými a Íránem po Íránské revoluci v roce 1979, od kdy jsou vzájemné vztahy těchto dvou zemí pouze marginální. Tato práce identifikuje klíčové problematické oblasti vzájemných vztahů těchto dvou zemí z pohledu jednotlivce. Elaboruje nad čtyřmi základními charakteristikami rozhodování jednotlivce v zahraniční politice tří amerických prezidentů, kteří byli nejvíce aktivní v politice blízkého východu od dob revoluce v Íránu.
|
host ::
RSS.