|
|
Výroba krytu elektromotoru
Kolář, Zdeněk ; Svoboda, Petr (oponent) ; Císařová, Michaela (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na návrh výroby krytu elektromotoru z nízkouhlíkové oceli 11 305 o tloušťce 1,5 mm. Pro výrobní sérii 100 000 kusů za rok je vybrána technologie hlubokého tažení bez ztenčení stěny. V praktické části je zjištěno, že tělo krytu lze zhotovit jedinou tažnou operací. Průměr přístřihu po zvětšení o přídavek na ostřižení nabývá 212 mm, který bude vyráběn stříháním ze svitků o šířce 222 mm a vnějšího průměru 1200 mm. Celková síla, o velikosti 249,18 kN, zahrnuje kromě tažné složky ještě přidržovač a vyhazovač. Výroba je realizována na hydraulickém lise CUPJ 63 DEU od firmy HŠV Polička, jenž je doplněn o spodní hydraulické zařízení. Pro stroj je navrhnuto tažidlo, umožňující výrobu těla krytu v jedné tažné operaci. Návrh je doplněn o podrobný montážní postup. Pro optimální podmínky procesu je využito maziva MORLAUB KFP 61 V.
|
|
|
Optimalizace tepelného zpracování a volby materiálu průmyslových nožů na zpracování dřeva
Nevřala, Martin ; Zapletal, Josef (oponent) ; Kolář, Zdeněk (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá řešením problematiky optimalizace tepelného zpracování a volby materiálu průmyslových nožů na zpracování dřeva ve spolupráci s firmou Pilana Tools Knives. Nože této firmy jsou používány v různých částech světa, mimo jiné i v severních státech, kde pracují v extrémních podmínkách při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Proto bylo při hodnocení kvality nožů provedeno množství testů za různých pracovních podmínek a na základě těchto zkoušek bylo provedeno zhodnocení výsledků z hlediska materiálového i ekonomického.
|
|
| |
|
|
Rozvoj schopnosti sebehodnocení žáků na 2. a 3. stupni různých typů škol (determinace sebehodnocení) - kvalitativní výzkum
Davidová, Jaroslava ; Kolář, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
V dnešní době, kdy společenský vývoj probíhá hekticky, dochází k tomu, že mladí lidé se mnohdy brání stát se součástí světa dospělých. Je to pravděpodobně dáno faktem, že v současnosti je život dospělého člověka náročnější a složitější, než tomu bývalo dříve. Prostředí sociálně vyspělé společnosti mnohdy poskytuje nepříznivé podmínky pro vývoj mladých lidí - mimo jiné také proto, že se v dnešním světě mění postoj ke vzdělání. Vzdělání se v mnoha případech eliminuje na prostředek k získání ekonomicky lukrativnějšího zaměstnání, stává se pojistkou ke vstupu do tzv. "vyšší společnosti". A ačkoli se mladí lidé na jedné straně brání přijímat názory předchozích generací, na straně druhé však mnohé z těchto názorů od nich nevědomky přijímají. A to včetně některých negativních momentů v hodnotových orientacích, ve způsobu života i k výše zmíněnému přístupu ke vzdělání. Společnost slouží mladému člověku kromě jiného také jako sociální zrcadlo. Mladý jedinec se snaží být svým okolím akceptován, zejména jedná-li se o prostředí vrstevnické, neboť mu to přináší uspokojení, jistotu, kladné hodnocení, na jehož podkladě buduje své sebehodnocení, jež bývá v tomto věku často narušeno změnami dospívání a četnými konflikty.
|
|
|
Motivační funkce školního hodnocení
Kubíková, Jitka ; Kolář, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Práce se zabývá školním hodnocením z hlediska jeho specifik a funkcí se zaměřením na motivační působení. Poznatky týkající se hodnocení jsou napřed uvedeny v samostatné kapitole, v níž jsou ukázány pozitivní a negativní stránky forem hodnocení v praxi. Část pojednávající samostatně motivaci zahrnuje výklad potřeb ve vztahu ke školním činnostem a krátké vysvětlení kauzální atribuce. Bližší pozornost je věnovaná výkonové motivaci, zvl. charakteristikám výkonových potřeb v souvislosti s reakcemi žáků na psychickou zátěž v úkolových situacích. Stručně jsou zmíněny některé novější teorie motivace a jejich aplikace ve škole, které poukazují na možnosti modifikování vnější motivace směrem k autonomii. Více jsou rozpracovány způsoby a aspekty hodnocení, které podporují motivaci a poskytují žákům vzory pro sebehodnocení. Kvalitativní výzkum je zaměřen na procesy hodnocení směřující k pozitivní motivaci. Závěrečné teze shrnují několik doporučení pro sebereflexi učitele v roli hodnotitele. Klíčová slova Školní hodnocení, motivace, výkonová motivace, sebehodnocení.
|
|
|
Højskole a jejich specifika v dánském vzdělávacím systému
Laudová, Marika ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Kolář, Zdeněk (oponent)
Práce analyzuje stručně teorii, historii a praxi tzv. folkehjskole (lidové vysoké školy), která je dánským přínosem pedagogice světového významu. Tyto školy jsou výsledkem společenského a kulturního klimatu v Dánsku a intelektuálním přínosem duchovního, filosofa, historika, politika a barda N.F.S. Grundtviga a pedagoga a organizátora Ch. Kolda. První z nich vznikla r. 1844 v Rddingu v Severním Šlesvicku. Podnětem k rozvoji těchto škol byla i politická situace po válce mezi Pruskem a Dánskem a potřeba zlepšit vzdělání a schopnosti venkovské mládeže pro rozvoj jejich hospodářství. Tyto školy pracovaly svobodně podle nových principů, nezávisle na státním školském systému, a měly velmi kladný vliv na rozvoj a demokratizaci dánské společnosti. Časem se rozšířily po celé Skandinávii, v menším rozsahu do celé Evropy, do skandinávských i jiných komunit v USA a nejnověji i do některých rozvojových zemí. Celoživotní vzdělávání, kterému tyto školy pomáhaly, je inspirací pro současnou Evropskou unii, jak o tom svědčí evropský program Grundtvig. Jsou popsány a analyzovány myšlenkové základy, organizace, vlastní zkušenosti s pobytem autorky na dvou těchto školách v Dánsku, podněty reflektované v pedagogické literatuře. Diplomová práce poukazuje také na možný přínos tohoto typu školy pro evropské školství.
|
|
|
Vliv sebehodnocení žáků se specifickými poruchami učení na profesní volbu
Jindřichová, Jana ; Kolář, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kremličková, Marta (oponent)
Cílem diplomové práce je rozkrýt úroveň sebehodnocení, které vnímáme jako hodnocení sama sebe, vztah k sobě samému a součást sebepojetí. Konkrétně se v práci zaměřujeme na sebehodnocení žáků ve vztahu k výkonu v základní škole. Sebehodnocení považujeme za jeden ze základních prvků, které najdeme jen u lidské bytosti. Jedná se o specifický konstrukt, jenž je vlastní pouze člověku. Dále se v této práci zajímáme o žáka se specifickými poruchami učení (SPU). Zohledňujeme, v jaké instituci žáka se SPU chceme pozorovat, zda to bude žák individuálně integrovaný do běžné základní školy, či žák v běžné základní škole, ale ve speciální třídě, anebo to bude žák ze speciální školy. Nakonec jsme do výzkumného souboru vybrali žáky se SPU ze speciální Základní školy Integrál.
|
|
|
Integrované vyučování v primární škole. Vlastivědný projekt s respektováním interdisciplinarity
Vaněček, Michal ; Kolář, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá problémem integrovaného vyučování v české primární škole, speciální důraz je položen na řešení možnosti další integrace vlastivědného učiva, na tuto teoretickou část navazuje zpracování návrhu projektu, který na základě respektování interdisciplinarity integruje učivo o domově, o rodném místě. Praktická část, tedy samotný vlastivědný projekt, se sestává z pracovních listů pro žáky 4. - S.ročníku zš a z teoreticko - metodických rádců pro učitele (včetně jednoho pedagogicko - filozofického okénka). Pracovní listy pro žáky jsou v práci barevně odlišeny.
|
|
|
Používané metakognitivní strategie žáků pátých tříd ve specifické doméně čtení
Říčan, Jaroslav ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Škoda, Jiří (oponent) ; Kolář, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá problematikou zjišťování úrovně metakognitivního rozvoje u žáků 5. tříd docházejících do (a) běžných nespecializovaných základních škol, (b) základních škol implementujících prvky daltonské výuky a (c) základních škol implementujících prvky programu RWCT. Cílem empirického šetření bylo ověření předpokladu, že typ vzdělávacího programu, a od něj se odvíjející realizované strategie řízení kurikula, mohou mít vliv na metakognitivní rozvinutost žáka ve specifické doméně čtení. Z toho důvodu je metodologie výzkumu založena na kvaziexperimentálním uspořádání. Autor v této práci zjišťuje úroveň jak (a) řídící složky, tak (b) znalostní složky metakognice na vzorku 1103 žáků. Výsledky výzkumu potvrzují předpoklad, že typ vzdělávacího programu má vliv na metakognitivní rozvoj žáka a to konkrétně: (a) žáci ZŠ RWCT dokážou lépe posoudit relativní efektivitu nabízených strategií na pozadí úkolové situace (metakognitivní znalost) a společně s žáky ZŠ Daltonského plánu jsou schopni (b) lépe rozlišovat chybné odpovědi od správných a zároveň jsou (c) přesnější ve svém odhadu o ne/správnosti odpovědí vztahujících se k porozumění čtenému, než žáci docházejících do běžných nespecializovaných škol (metakognitivní řízení). Jak žáci ZŠ RWCT, tak žáci ZŠ Daltonského plánu signifikantně (d) lépe skórovali v...
|
|
| |
host ::
RSS.