|
|
Návrh koncepce psychologické péče pro kardiocentrum
Voldřichová, Ilona ; Kořán, Martin (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
v českém jazyce Rigorózní práce se zabývá tématem začlenění klinické psychologie do konceptu současné kardiologické medicíny. Moderní lékařská věda léčí pacienty nejen po stránce somatické, ale při léčbě zohledňuje i osobnost nemocného. Klinický psycholog ve své konziliární činnosti aplikuje poznání psychologické teorie a psychofyziologických mechanismů ve prospěch diagnostického i léčebného uvažování o nemocném. Cílem této práce je informovat o přínosech práce klinického psychologa v léčbě pacienta s diagnózou kardiovaskulárního onemocnění. (A) Psychologická péče o hospitalizované pacienty zahrnuje zejména: (1) Krizovou intervenci (KI), tj. práci s pacientem v subjektivně tíživé životní situaci. U lůžkových pacientů představuje tento typ péče nejčastěji indikovaný druh intervence. (2) Předoperační přípravu nemocného před kardiochirurgickým výkonem, jejímž cílem je zamezit dopadu nepříznivého psychického stavu na předoperační i pooperační vývoj. (3) Individuální přístup k osobnostně komplikovaným pacientům může nejen pomoci samotnému nemocnému, ale i podpořit pacientovu spolupráci se zdravotníky. (B) Psychické potíže nemocných v ambulantní kardiologické praxi: (1) U některých pacientů nastupuje depresivní porucha jako reakce na zdravotní zátěž se všemi důsledky na kvalitu života. (2) Kardiologové...
|
|
| |
|
|
Návrh koncepce psychologické péče pro kardiocentrum
Voldřichová, Ilona ; Kořán, Martin (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
v českém jazyce Rigorózní práce se zabývá tématem začlenění klinické psychologie do konceptu současné kardiologické medicíny. Moderní lékařská věda léčí pacienty nejen po stránce somatické, ale při léčbě zohledňuje i osobnost nemocného. Klinický psycholog ve své konziliární činnosti aplikuje poznání psychologické teorie a psychofyziologických mechanismů ve prospěch diagnostického i léčebného uvažování o nemocném. Cílem této práce je informovat o přínosech práce klinického psychologa v léčbě pacienta s diagnózou kardiovaskulárního onemocnění. (A) Psychologická péče o hospitalizované pacienty zahrnuje zejména: (1) Krizovou intervenci (KI), tj. práci s pacientem v subjektivně tíživé životní situaci. U lůžkových pacientů představuje tento typ péče nejčastěji indikovaný druh intervence. (2) Předoperační přípravu nemocného před kardiochirurgickým výkonem, jejímž cílem je zamezit dopadu nepříznivého psychického stavu na předoperační i pooperační vývoj. (3) Individuální přístup k osobnostně komplikovaným pacientům může nejen pomoci samotnému nemocnému, ale i podpořit pacientovu spolupráci se zdravotníky. (B) Psychické potíže nemocných v ambulantní kardiologické praxi: (1) U některých pacientů nastupuje depresivní porucha jako reakce na zdravotní zátěž se všemi důsledky na kvalitu života. (2) Kardiologové...
|
|
|
Psychologická intervence u problémových řidičů
Šmolíková, Jana ; Rymeš, Milan (vedoucí práce) ; Michalík, David (oponent) ; Kořán, Martin (oponent)
4 Abstrakt Disertační práce je v teoretické části zaměřena na rozbor východisek, determinujících psychologickou intervenci u problémových řidičů. Teoretická část je v prvním bloku (kapitoly 1-6) zaměřena na problematiku nehodovosti a na rozbor chování. řidičů. Druhý blok (kapitoly 7-9) analyzuje teoretické přístupy k prevenci nehod a k možným intervencím. Vybrané teorie a postupy jsou popsány a komentovány. Kapitola 10 přináší charakteristiky dvou cílových skupin, na něž jsme se zaměřili a které by měly být v budoucnosti předmětem snahy zvýšit jejich bezpečnou účast v dopravě. Kapitola 11 obsahuje metodické otázky rozboru chování řidičů. Empirická část disertační práce obsahuje charakteristiku cílů výzkumu, soubor použitých metod a výsledky dvou výzkumných etap řešení úkolu. V první etapě byla výzkumně zjišťována vhodnost tří dotazníkových metod pro diagnostiku problémových řidičů (DAS, DBQ a IMCH) u souboru 655 řidičů. Ve druhé etapě výzkumu u vybrané skupiny řidičů s vyšší mírou rizikovosti byly zjišťovány vztahy osobnostních charakteristik (měřených SPARO) k výkonovým charakteristikám, zejména k riskování (v testu WRBTV) a nehodovému chování (zjišťovanému DBQ a DAS i vyjádřenému počtem nehod a přestupků). Získané výsledky umožnují doporučit tyto metody k hodnocení řidičů v rámci intervenčních programů.
|
|
|
Výchovně vzdělávací programy pro řidiče a budoucí řidiče automobilů a motocyklů
Hendrychová, Tereza ; Valenta, Josef (vedoucí práce) ; Kořán, Martin (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na dopravně preventivní programy. Popisuje jejich současný stav v České republice a další opatření, která mají vést ke snížení počtu dopravních nehod a počtu usmrcených osob v důsledku dopravních nehod. Empirická část je rozdělena na tři oddíly. První oddíl zachycuje názory řidičů na dopravně preventivní programy. Druhý oddíl odhaduje účinnost realizace těchto programů za pomoci statistiky dopravních nehod. Třetí oddíl porovnává názory řidičů na dopravně preventivní programy a jejich chování. V závěru empirické části čtenář nalezne shrnutí výsledků a doporučení pro dopravní prevenci.
|
|
|
Vliv osobnostních vlastností a sociálně pracovních podmínek na činnost vojenských jednotek působících v zahraničních misích
Dziaková, Olga ; Mikšík, Oldřich (vedoucí práce) ; Urbanová, Miluše (oponent) ; Kořán, Martin (oponent)
Tato srovnávací analýza posuzuje rozdíly osobnostních profilů u vojáků prvních "novodobých" zahraničních misí Armády České Republiky a soudobých zahraničních misí. Charakterizuje sociálně a pracovně psychologické podmínky vojenských misí v současnosti ve srovnání s obdobím 90. let 20. století. Nachází odpovědi na otázky, jak změna zahraničních misí, vojenské služby i armády jako takové souvisí s posunem osobnostního profilu lidí, kteří se do armády hlásí a kterým vojenská činnost v misích vyhovuje v současnosti ve srovnání s obdobím prvních zahraničních misí. Vysvětluje, jak se promítají specifika pracovně psychologických nároků na osobnost vojáků, kteří se v současné době hlásí do vojenské služby v misích. Úkolem této odborné práce je najít odpověď na čtyři základní otázky: " 1. Existují rozdíly v osobnostních vlastnostech a schopnosti adaptovat se na prostředí mise u vojáků různých vojenských jednotek?, 2. Jaký je rozdíl v osobnostním zaměření vojenských profesionálů kontingentů působících v zahraničních misích v současnosti a v 90. letech 20. století?, 3. Jaké jsou rozdíly mezi nároky vojenské profese v zahraničních misích a skutečnými osobnostními vlastnostmi a dovednostmi vojenských profesionálů?, 4. Jaká je postata psychosociálních problémů vojáků v misi a jaké existují způsoby jejich řešení?".
|
|
|
Prediktory rozvoje posttraumatické stresové poruchy ve vztahu k profesnímu výběru
Klose, Jiří ; Štikar, Jiří (vedoucí práce) ; Machačová, Helena (oponent) ; Kořán, Martin (oponent)
Práce pojednává o vlivu traumatických událostí na zdraví vojáků rozmístěných v rámci vojenských misí do válečných zón v Afghánistánu, Iráku a Kosovu. Cílem je popsat vliv nadměrného působení stresu v jeho intenzitě a chronicitě a detekovat prediktory rozvoje posttraumatické stresové poruchy. PTSD je v současné době jedním z nejrozšířenějších následků bojového stresu, který způsobuje vážné zdravotní komplikace. Tyto komplikace mají vztah ke kvalitě života, postihují také rodiny vojáků, omezují znovuzapojení do pracovního života, zvyšují riziko selhání, snižují bojeschopnost a také ovlivňují možnosti opakovaného vysílání vojáků do dalších misí. Výsledky jsou využitelné pro psychologický výběr vojenského personálu, výcvik, plánování programů prevence, diagnostiky a terapie následků bojového stresu. Mezi základními prediktory PTSD jsou zkoumány věk, pohlaví, inteligence, výkonnost psychických funkcí v zátěži a osobnostní rysy, především osobnostní konstrukty nezdolnosti a sense of koherence. Výsledky vychází ze zkušenosti s českými vojáky rozmístěnými do zahraničních misí, jsou ale porovnávány i se zahraničními zkušenostmi.
|
|
| |
host ::
RSS.