Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Soukromé rozhlasové vysílání v Libereckém kraji v letech 1989-1999
Hosenseidlová, Petra ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Práce pojednává o vývoji privátního rozhlasového sektoru v Libereckém kraji v prvních deseti letech po listopadu 1989. Vzhledem ke svému časovému vymezení se práce zaměřuje na období konstituování soukromého rozhlasového vysílání v oblasti. Popisuje obecné podmínky pro vznik privátního rozhlasového sektoru po roce 1989, což zahrnuje stručné shrnutí polistopadového vývoje v rozhlasové části mediální krajiny a úvodní fáze utváření duálního systému vysílání. Dále definuje základní okruh formátů rozhlasových stanic, jenž se stává východiskem pro programovou analýzu příslušných stanic. Stěžejní část práce pak sleduje vznik, rozvoj a postupnou stabilizaci privátního sektoru v Libereckém kraji. Práce zahrnuje pouze soukromé rozhlasové stanice působící přímo na území kraje, nezabývá se celoplošnými vysílateli nebo stanicemi, jejichž signál na území příslušného kraje přesahuje ze sousedních krajů. Vznik a proměny soukromých rozhlasových stanic přitom sleduje ve třech rovinách - institucionální, ekonomické a programové. Metodami práce jsou chronologická deskripce a programová analýza.
Role rozhlasového vysílání do zahraničí v české veřejné diplomacii
Hosenseidlová, Petra ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce Role rozhlasového vysílání do zahraničí v české veřejné diplomacii se zabývá audiovizuálním (tj. rozhlasovým a televizním) vysíláním do zahraničí, které provozuje stát. Zaměřuje se na české vysílání do zahraničí, reprezentované rozhlasovou stanici Radio Praha. Vysílání stanice zajišťuje Český rozhlas a financuje ministerstvo zahraničních věcí. Cílem práce je popsat úlohu Radia Praha v současné české veřejné diplomacii. Předmětem zkoumání je proto obsah vysílání, jeho objem a zaměření. Práce se zabývá misí Radia Praha a jeho vztahem ke státu, přičemž porovnává český model s modely fungujícími v hlavních demokratických státech euroatlantického prostoru. Bere v potaz i specifika veřejné diplomacie malých a středních a také tranzitivních států. Ptá se po pozici stanice v české veřejné diplomacii, čímž se dostává také k postavení veřejné diplomacie jako celku v české zahraniční politice. Práce využívá analýzu relevantních primárních dokumentů, které se týkají české veřejné diplomacie a rozhlasového vysílání do zahraničí. Kromě toho čerpá také z poznatků z osobních rozhovorů se zástupci Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Radia Praha.
Ochrana obětí trestných činů a média: zveřejňování informací o týraných dětech před a po přijetí novely trestního řádu v roce 2009
Hosenseidlová, Petra ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Diplomová práce Ochrana obětí trestných činů a média: zveřejňování informací o týraných dětech před a po přijetí novely trestního řádu v roce 2009 se zabývá problémem sekundární viktimizace způsobené médii. Zaměřuje se konkrétně na týrané děti a zveřejňování informací vedoucích k jejich identifikaci v celostátních denících. Srovnává přitom situaci před a po přijetí novely trestního řádu v roce 2009. Tento zákon zavedl opatření směřující k lepší ochraně soukromí obětí kriminality, přičemž zvláštní pozornost věnoval nezletilým obětem a obětem některých zvlášť závažných trestných činů. Práce porovnává výskyt informací o týraných dětech umožňujících zjištění jejich totožnosti v letech 2008 a 2011 ve třech nejčtenějších českých denících - Mladé frontě Dnes, Právu a Blesku. Konkrétně se zajímá o následující údaje: jméno a příjmení oběti, jejích rodinných příslušníků, údaje o místě bydliště, fotografie oběti, jejích rodinných příslušníků či místa bydliště. Kromě toho také zkoumá, odkud novináři takové údaje či fotografie získávají. Hlavním cílem práce je zjistit, jaký měla novela zákona dopad, tedy jestli se po jejím přijetí ve sledovaných médiích objevovalo méně citlivých informací o týraných dětech než před ním. Metodami práce jsou kvantitativní obsahová analýza a komparace.
Role rozhlasového vysílání do zahraničí v české veřejné diplomacii
Hosenseidlová, Petra ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce Role rozhlasového vysílání do zahraničí v české veřejné diplomacii se zabývá audiovizuálním (tj. rozhlasovým a televizním) vysíláním do zahraničí, které provozuje stát. Zaměřuje se na české vysílání do zahraničí, reprezentované rozhlasovou stanici Radio Praha. Vysílání stanice zajišťuje Český rozhlas a financuje ministerstvo zahraničních věcí. Cílem práce je popsat úlohu Radia Praha v současné české veřejné diplomacii. Předmětem zkoumání je proto obsah vysílání, jeho objem a zaměření. Práce se zabývá misí Radia Praha a jeho vztahem ke státu, přičemž porovnává český model s modely fungujícími v hlavních demokratických státech euroatlantického prostoru. Bere v potaz i specifika veřejné diplomacie malých a středních a také tranzitivních států. Ptá se po pozici stanice v české veřejné diplomacii, čímž se dostává také k postavení veřejné diplomacie jako celku v české zahraniční politice. Práce využívá analýzu relevantních primárních dokumentů, které se týkají české veřejné diplomacie a rozhlasového vysílání do zahraničí. Kromě toho čerpá také z poznatků z osobních rozhovorů se zástupci Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Radia Praha.
Ochrana obětí trestných činů a média: zveřejňování informací o týraných dětech před a po přijetí novely trestního řádu v roce 2009
Hosenseidlová, Petra ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Diplomová práce Ochrana obětí trestných činů a média: zveřejňování informací o týraných dětech před a po přijetí novely trestního řádu v roce 2009 se zabývá problémem sekundární viktimizace způsobené médii. Zaměřuje se konkrétně na týrané děti a zveřejňování informací vedoucích k jejich identifikaci v celostátních denících. Srovnává přitom situaci před a po přijetí novely trestního řádu v roce 2009. Tento zákon zavedl opatření směřující k lepší ochraně soukromí obětí kriminality, přičemž zvláštní pozornost věnoval nezletilým obětem a obětem některých zvlášť závažných trestných činů. Práce porovnává výskyt informací o týraných dětech umožňujících zjištění jejich totožnosti v letech 2008 a 2011 ve třech nejčtenějších českých denících - Mladé frontě Dnes, Právu a Blesku. Konkrétně se zajímá o následující údaje: jméno a příjmení oběti, jejích rodinných příslušníků, údaje o místě bydliště, fotografie oběti, jejích rodinných příslušníků či místa bydliště. Kromě toho také zkoumá, odkud novináři takové údaje či fotografie získávají. Hlavním cílem práce je zjistit, jaký měla novela zákona dopad, tedy jestli se po jejím přijetí ve sledovaných médiích objevovalo méně citlivých informací o týraných dětech než před ním. Metodami práce jsou kvantitativní obsahová analýza a komparace.
Politická reforma v Rusku za vlády Vladimira Putina: Zákon o politických stranách a jeho vliv na politickou opozici
Hosenseidlová, Petra ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Práce Politická reforma v Rusku za vlády Vladimira Putina: Zákon o politických stranách a jeho vliv na politickou opozici pojednává o dopadu výše zmíněného zákona na ruské opoziční strany v období vlády prezidenta Putina, tedy v době od schválení zákona v roce 2001 do roku 2008. Zaměřuje se především na tři hlavní opoziční strany sledovaného období, tedy Komunistickou stranu Ruské federace, Svaz pravicových sil a Jabloko a hodnotí dopad zákona na tři oblasti jejich fungování: registraci, financování a volební výsledky demonstrované na příkladě voleb do Státní dumy v prosinci 2003. Provedená analýza ukázala, že výše zmíněný zákon měl na sledované aspekty nakonec menší vliv, než se předpokládalo, a že nebyl cíleně zneužíván stávající státní mocí k potírání opozice. To v žádném případě ale neznamená, že by Putinův režim opoziční strany nijak neomezoval. Používal k tomuto účelu jenom jiné prostředky, např. očerňující předvolební kampaň, selektivní právní zásah vůči hlavnímu sponzorovi opozice nebo administrativní zásahy státní moci do průběhu voleb.
Soukromé rozhlasové vysílání v Libereckém kraji v letech 1989-1999
Hosenseidlová, Petra ; Maršík, Josef (oponent) ; Moravec, Václav (vedoucí práce)
Práce pojednává o vývoji privátního rozhlasového sektoru v Libereckém kraji v prvních deseti letech po listopadu 1989. Vzhledem ke svému časovému vymezení se práce zaměřuje na období konstituování soukromého rozhlasového vysílání v oblasti. Popisuje obecné podmínky pro vznik privátního rozhlasového sektoru po roce 1989, což zahrnuje stručné shrnutí polistopadového vývoje v rozhlasové části mediální krajiny a úvodní fáze utváření duálního systému vysílání. Dále definuje základní okruh formátů rozhlasových stanic, jenž se stává východiskem pro programovou analýzu příslušných stanic. Stěžejní část práce pak sleduje vznik, rozvoj a postupnou stabilizaci privátního sektoru v Libereckém kraji. Práce zahrnuje pouze soukromé rozhlasové stanice působící přímo na území kraje, nezabývá se celoplošnými vysílateli nebo stanicemi, jejichž signál na území příslušného kraje přesahuje ze sousedních krajů. Vznik a proměny soukromých rozhlasových stanic přitom sleduje ve třech rovinách - institucionální, ekonomické a programové. Metodami práce jsou chronologická deskripce a programová analýza.

Viz též: podobná jména autorů
1 Hosenseidlová, Pavla
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.