|
Role propagandy v online diskurzu vybraných kampaní na podporu dobrovolného dárcovství krve v České republice
Blažková, Barbora ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent) ; Jirák, Jan (oponent)
Problematika dobrovolného dárcovství krve je v České republice aktuální téma, neboť počet dárců stále nedosahuje takových čísel jako v sousedních státech. Jelikož je Česká republika v počtu dárců daleko za evropským průměrem, je logické, že se Český červený kříž za pomoci transfúzních oddělení českých nemocnic a ve spolupráci s různými organizacemi, např. Českým rozhlasem, snaží prostřednictvím kampaní získávat nové dobrovolné dárce krve. Jazyk tohoto typu kampaní má převážně persvazivní charakter. Z tohoto důvodu se často mluví o bílé propagandě, která vychází z ověřitelných a pravdivých faktů a jejímž cílem je přesvědčit adresáta o legitimitě dané ideologie. Bílá propaganda také pomáhá vybudovat důvěru u cílového adresáta, která je později využita. Jinými slovy, z cílového adresáta se stává dárce krve. Diplomová práce tedy analyzuje persvazivní jazykové prostředky propagandy přítomné v online diskurzu vybraných kampaní. Na základě zjištěných poznatků se práce pokouší charakterizovat tento typ diskurzu a po jazykové stránce navrhnout vlastní kampaň na podporu dobrovolného dárcovství krve.
|
|
Tvorba české verze metody Resilience to Trauma Scale
Blažková, Barbora ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
4 Abstrakt Tématu resilience, akcentování kladných stránek osobnosti a hledání zdroj podpory k rozvoji vnit ních sil člov ka náročným životním okolnostem navzdory se v posledních letech dostává stále intenzivn jší pozornosti odborné i laické ve ejnosti. Výsledky zkoumání fenoménu resilience, psychické odolnosti, se propisují do teoretických koncepcí, ale i do intervenční oblasti, psychoterapie, poradenství a preventivních program . P edm tem teoretické práce bylo p edstavení teoretického pojetí resilence a s ním spojených témat, zvláštní pozornost pak byla v nována problematice resilience v či traumatu, dále pak výsledk m výzkum v oblasti zdroj resilience, rizikových a protektivních faktor , byla též p edstavena specifika resilience v návaznosti na p íslušnost k v kové kategorii. P edm tem empirické části bylo vytvo it českou verzi metody Resilience to Trauma Scale - Research Edition (RTS-RE) a její explorativní analýza s cílem dát vzniknout pilotní verzi, jež by mohla být dále základem pro následné širší použití v rámci výzkumu resilience. Pro tyto účely byly vedle českého p ekladu RTS-RE využity další dv metody: Beck v inventá deprese ĚBDI-II) a Personal Views Survey (PVS). Výsledky empirické části práce ukazují slibné psychometrické vlastnosti české verze metody a potenciál jejího využití pro výzkumné i...
|
|
Potřeby žen s vícečetným těhotenstvím
BLAŽKOVÁ, Barbora
V České republice se v posledních 15 letech zvyšuje počet mnohočetných těhotenství. Přirozeným faktorem pro jejich vznik je například postupně se zvyšující věk matky, výskyt vícečetného těhotenství je do značné míry ovlivněn i širšími možnostmi volby programu IVF u léčitelných sterilit. Tato bakalářská práce seznamuje čtenáře s tématem mnohočetného těhotenství po stránce nejen teoretické, ale i praktické, vycházející ze zkušeností matek čekajících dvojčata. Teoretická část je rozdělena na tři období, ve kterých jsou systematicky uvedeny jednotlivé fáze těhotenství, období porodu a po porodu. Pro snazší orientaci v dané problematice je každé období popsáno z pohledu medicínského a ošetřovatelského. V první části práce je tedy vymezena problematika vícečetné gravidity klasifikace vícečetného těhotenství, jeho diagnostika, ošetřovatelská péče v prenatálním období, při porodu a v poporodní době, jsou zde zmíněny přidružené komplikace a představeny teorie potřeb. V poslední kapitole jsou potřeby žen s vícečetným těhotenstvím rozebrány. Praktická část je zaměřena na zjištění biopsychosociálních potřeb žen ve všech třech obdobích v těhotenství, během porodu a v období po porodu. Výzkum proběhl v Ústavu pro matku a dítě v Praze Podolí. Cílem bakalářské práce bylo tyto potřeby analyzovat a zjistit rozdílnost v prožívání těhotenství, porodu a období po porodu. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím kazuistiky. Stanovený cíl byl realizován na základě tří výzkumných otázek jaké jsou biopsychosociální potřeby žen s vícečetnou graviditou během těhotenství, během porodu a v poporodní době. K výzkumu byly osloveny dvě ženy prvorodička (primipara) a žena těhotná podruhé (sekundipara). V praktické části BP bylo zjištěno, že vícečetné těhotenství žena prožívá velmi podobně jako těhotenství s jedním plodem. Na základě analýzy rozhovorů žen se ukazuje, že období těhotenství s vícečetnou graviditou nemusí být náročnější než u žen jednočetného těhotenství. Potřeby žen s vícečetnou graviditou jsou v mnoha ohledech shodné, nejčastěji popisovanými problémy těhotných jsou zvýšená únava, bolesti zad či zvýšené nucení na močení. Jako obtížnější ženy uvádí dýchání, zvýšenou bolestivost kloubů, omezenou možnost zaujetí vhodné polohy a s ním spojené nepohodlí při spánku. Důvodem je větší prostorová a váhová náročnost plodů. V otázce potřeb kazuistiky ukázaly, že kvůli obavám z průběhu vícečetné gravidity, císařského řezu a kvůli strachu ze zvládání následné péče o dvojčata, pociťovaly respondentky v průběhu všech tří fází těhotenství největší potřebu v dostatečné informovanosti a v komunikaci se zdravotnickým personálem. Samotný porod dvojčat vnímají ženy stejně jako porod jednoho dítěte a potřeby žen v této fázi jsou obdobné. Kazuistiky popisují případy dvou žen po císařském řezu. Období po porodu probíhá stejně jako po těhotenství s jedním plodem. Zásadní rozdílnost je v péči o novorozence a kojení. Z odpovědí respondentek je patrné, že je velmi důležitá edukace v této oblasti. Výzkumná část práce ukazuje, jak je nutná kvalitní ošetřovatelská péče, schopnost empatie, naslouchání a komunikace mezi zdravotním pracovníkem a klientem. Je důležité pěstovat pozitivní vztah mezi oběma stranami. Nejde jen o rutinní vykonávání ošetřovatelské péče klientek, ale i o zvolení lidského přístupu, vřelosti a empatii. Závěr práce obsahuje zvýraznění rozdílů mezi jednočetným a vícečetným těhotenstvím. Výsledek této práce by mohl sloužit zdravotnickému personálu (porodním asistentkám a novorozeneckým sestrám) v základní orientaci a pohledu na danou problematiku. A to především z toho důvodu, že vícenásobné těhotenství není tak běžné a tudíž těhotné ženy (a matky) mají do jisté míry rozdílné potřeby, na které je vhodné adekvátně reagovat z pozice právě zdravotnického personálu, který těmto ženám je vlastně nejblíž.
|
| |
| |