|
|
Effect of the subchronic and early-life permethrin exposures on rat liver: oxidative stress and endogenous antioxidant responses
Palan, Matyáš ; Zemanová, Lucie (vedoucí práce) ; Dršata, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Univerzita Camerino Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmaceutická fakulta Katedra biochemických věd Katedra molekulární biologie Kandidát: Matyáš Palan Školitel: Associate Prof. of Biochemistry Rosita Gabbianelli, Ph.D. RNDr. Lucie Škarydová, Ph.D. Název diplomové práce: Účinek podání permetrinu po narození a ve formě subchronických dávek na játra potkanů: vliv na oxidační stres a antioxidační odpověď Permetrin je široce používaný a pro savce málo toxický insekticid. Nicméně dlouhodobá expozice nebo expozice v počáteční fázi života může způsobovat problémy. Pro studium vlivu permethrinu na játra byly vybrány dva různé zvířecí modely. V modelu subchronické expozice byli použiti adolescentní potkani, kterým byl podáván permethrin (150 mg/kg tělesné váhy/den) po dobu 60 dní. Byli usmrceni ihned po ukončení expozice. Pro model expozice v počáteční fázi života byla použita mláďata potkanů, kterým byl podáván permethrin (34.05 mg/kg tělesné váhy/den) po dobu 15 po sobě následujících dní. Potkani byli usmrceni po 300 dnech od začátku léčby. Za účelem vyhodnocení dopadu expozice byly měřeny markery oxidačního stresu (peroxidace lipidů, obsah karbonylových skupin), množství superoxid dismutázy, katalázy, glutathion peroxidázy, aktivita glutathion transferázy, množství...
|
|
|
Využití diferenční skenovací fluorimetrie v charakterizaci vybrané karbonylreduktasy
Tomanová, Radana ; Zemanová, Lucie (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Radana Tomanová Školitel: RNDr. Lucie Škarydová, Ph.D. Název diplomové práce: Využití diferenční skenovací fluorimetrie v charakterizaci vybrané karbonylreduktasy Diferenční skenovací fluorimetrie (DSF) je jednoduchá a rychlá metoda, která umožňuje stanovit optimální podmínky pro stabilizaci proteinů a určit jejich ligandy. DSF sleduje tepelné rozvíjení proteinu v přítomnosti fluorescenční barvy (např. SYPRO oranž, 2,6-ANS). Barva je vysoce fluorescenční v nepolárním prostředí, jako jsou hydrofobní místa rozvíjejícího se proteinu, které se při postupném zvyšování teploty odkrývají na povrch. Teplota tání (Tm) proteinu vyjadřuje jeho stabilitu. Určení ligandů je založeno na skutečnosti, že s vazbou ligandu se zvyšuje stabilita proteinu (ΔTm > 0). Cílem této práce bylo metodu DSF zavést na našem pracovišti, použít ji pro charakterizaci karbonylreduktasy 1 (CBR1) a zhodnotit získané výsledky s nezávislými metodami a literaturou. Nejprve pomocí citrátsyntasy byla ověřena funkčnost metody a byly optimalizovány podmínky pro CBR1. K výběru optimálního prostředí pro screening ligandů CBR1 byla testována skupina několika pufrů pH 3-10 bez aditiv nebo s přídavkem NaCl nebo glycerolu. Dále byl měřen vliv...
|
|
|
Role of systemic inflammation in Parkinson's disease
Veselá, Karolína ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Zemanová, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd University of Seville, Faculty of Pharmacy Department of Biochemistry and Molecular Biology Kandidát: Karolína Veselá Školitelé: Prof. Dr. José Luis Venero Recio, Prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D. Název diplomové práce: Systémový zánět v patogenezi Parkinsonovy choroby. Parkinsonova choroba (PD) je po Alzheimerově chorobě druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění, a s rostoucím průměrným věkem populace prevalence stále roste. Charakteristické příznaky jsou způsobeny úbytkem nervového přenosu v dopaminergní nigrostriatální dráze, přičemž patogeneze této neurodegenerace není doposud objasněna. Rostoucí poznatky ukazují, že klíčovým mechanismem je bludný kruh oxidativního stresu a patologické aktivace mikroglií, avšak otázky, kde tento proces začíná a jak ho zastavit, zůstávají bez jasných odpovědí. Tato práce se zabývá rolí systémového zánětu jako faktoru zhoršujícího neurodegeneraci a jednou z možných příčin vyvolávajících chronický zánět v mozku spojený s úbytkem dopaminergních neuronů. Používá model intraperitoneálního podání neurotoxinu 1-methyl-4-fenyl-1,2,3,6- tetrahydropyridinu (MPTP) myším, který navozuje specifickou dopaminergní neurodegeneraci, a na rozdíl od ostatních modelů PD nezpůsobuje...
|
|
|
Evaluation of biological activity of resveratrol and its derivatives in cell cultures
Miler, Jaroslav ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Zemanová, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Universita Roma TRE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologie Katedra biochemických věd Kandidát: Jaroslav Miler Školitelé: Prof. Sandra Incerpi Mgr. Eva Novotná, Ph.D. Název diplomové práce: Hodnocení biologické aktivity resveratrolu a jeho derivátů na buněčných kulturách Záměrem práce bylo zkoumat především antioxidační a částečně i cytostatické vlastnosti resveratrolu, jeho čtyř derivátů (trimethoxyresveratrolu, pterostilbenu, oxyresveratrolu a AVD 163 - molekuly lišící se od trimethoxyresveratrolu polohou jedné methoxy skupiny) a 2,2',5-trihydroxychalkonu. Pokusy byly prováděny na dvou odlišných buněčných kulturách (L6 myoblastech získaných z kosterního svalstva krys a lidských THP-1 monocytech z periferní krve pacientů s akutní monocytickou leukémií). Byly použity čtyři metody: Fluorimetrické stanovení ROS pomocí DCF-DA (dichlorfluoresceindiacetátu); MTT test pro hodnocení cytotoxicity (provedeno pouze s L6 myoblasty); počítání množství buněk k hodnocení antiproliferační či proliferační aktivity moleku; EPR spektroskopie (elektronová paramagnetická rezonance) byla provedena jen s nejnadějšími molekulami. Hlavní metodou bylo fluorimetrické stanovení míry inhibice produkce ROS. Nejlepší výsledky prokazoval 2,2',5-trihydroxychalkon. Oxyresveratrol také...
|
|
| |
|
|
Freshwater wetlands as a biogeochemical archive: Temporal changes in climate and environmental records
Zemanová, Leona ; Novák, Martin (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent) ; Hojdová, Marie (oponent)
Rašeliniště pokrývají na zemském povrchu plochu o velikosti 4.106 km2 . Akumulace organické hmoty v rašeliništích během posledních 11 000 let je způsobena převahou rostlinné produkce nad rozkladem organické hmoty. Rašeliniště tvoří rezervoár organického uhlíku a zároveň jsou užitečným vědeckým nástrojem pro rekonstrukci historického znečištění atmosféry. První část disertace se zaměřuje na rašeliniště jako dynamický rezervoár uhlíku při předpovídané klimatické změně, která může ovlivnit uhlíkový cyklus a emise skleníkových plynů do atmosféry. Ke studiu byly použity tři různé metodické postupy - laboratorní inkubace rašelinných monolitů, transplantační experiment a měření toků plynu in situ. Pomocí laboratorních inkubací jsme studovali vliv zvýšené teploty, poklesu hladiny a kombinaci těchto parametrů na produkci skleníkových plynů z rašelinných vzorků mírného (Velké Dářko, VD, ČR) a boreálního (Stor Åmyran, SA, Švédsko) klimatického pásu. V současné době je potenciální produkce metanu z rašeliniště mírného pásu cca 14krát větší než z rašeliniště boreálního pásu (28 mg m-2 h-1 na VD a 2 mg m-2 h-1 na SA). Rašelinné vzorky z obou lokalit reagovaly různě na zvýšení teploty. Produkce metanu se díky změně teploty změnily devítinásobně. Postupný pokles vodní hladiny z 2 na 14 cm pod povrchem měl mnohem...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.