|
|
Politické perzekuce příslušníků armády od února 1948
Sládková, Daniela ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Politické perzekuce příslušníků armády od Února 1948" popisuje perzekuci vojáků v uvedeném období v souvislosti s tezí o třídním boji, hledáním třídního nepřítele a s budováním tzv. Velké armády. Vysvětlí hlavní způsoby perzekucí, jejich vykonavatele a nástroje a pokusí se zjistit, zda byly osudy vojáků obdobné a jak zapadaly do typologie pronásledovaných skupin. Zároveň představí dva příběhy vojáků, kteří se stali oběťmi této politické zvůle.
|
|
|
Poválečné volby 1946 v ČSR jako mezník nástupu KSČ k moci
Častorálová, Andrea ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
ABSTRAKT Bakalářská práce Poválečné volby 1946 v ČSR jako mezník nástupu KSČ k moci se zabývá přeměnou politické taktiky komunistické strany v Československu po volbách v roce 1946. Od jejího znovuobnovení v roce 1945, až po únorový převrat v roce 1948 prošel její postup k absolutnímu převzetí vlády v zemi významnou změnou. V úvodu jsou popsány události, které předcházely konání voleb a které se staly důležitým činitelem majícím vliv na jejich výsledek. Jedná se nejen o pravidla stanovená Národní frontou, jež například omezila počet účastníků či limitovala volební kampaň jednotlivých stran, ale také o průběh propagace a konání voleb. Druhá část popisuje reakce hlavních lídrů na výsledek a rozebírá připravované kroky komunistické strany. Dále sleduje dobu společné vlády, během které se komunisté zaměřili na řízený vnitřní rozklad nekomunistických stran Národní fronty a na postupné pronikání do širších vrstev společnosti. Text je zakončen stručným pohledem na únorové dny, které byly vyvrcholením dlouhodobě propracované taktiky, tlaku na nekomunistickou část vládních orgánů a svébytným procesem politické změny v zemi. Významnou roli sehrály i zmíněné zahraniční události jako byl například Marshallův plán nebo založení Informbyra.
|
|
|
Demokrat Petr Zenkl (od učitelství do exilu)
Nekola, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Konečný, Karel (oponent) ; Raška, Francis (oponent)
Studie "Demokrat Petr Zenkl (od učitelství do exilu)" je komplexní politickou monografií jednoho z nejvýznamnějších československých politiků, PhDr. Petra Zenkla. Popisuje jeho odboj proti Rakosko-Uhersku, osvětovou činnost a počátky v politice, komunální působení v Praze, účast ve vládách druhé a třetí republiky, kariéru v rámci Československé strany národně socialistické a vůdčí úlohu protikomunistického exilu v USA během studené války.
|
|
|
Průmyslové dědictví Kladna
Rojková, Veronika ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Průmyslové stavby a podniky patří neodmyslitelně ke tváři středočeského města Kladna. Prostřednictvím terénního průzkumu je v práci zachycen současný stav kladenských industriálních památek i zmapována jejich historie. Použity jsou pouze konkrétní případy, které jsou zapsány mezi technické památky a jsou zajímavé jak z historického, tak urbanistického či technického hlediska. Díky zachycení historické i současné situace vznikl ucelený pohled na technické památky v dané oblasti a současně došlo k seznámení se s přístupem a pohledem společnosti na industriální dědictví. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje úvodu do problematiky a vysvětlení základních pojmů. Druhá část se zaměřuje na historii hutnictví a hornictví na Kladensku a také se věnuje hlavním památkám, kde kromě jejich historie je zmíněn i současný stav. Třetí oddíl zachycuje současné využití památek, hledá inspiraci v České republice i v zahraničí, jak s nevyužívanými objekty naložit a nakonec i mapuje aktivity, které mají pomoci upoutat zájem veřejnosti o technické památky a především pomoci samotným památkám. V závěru jsou pak shrnuty hlavní myšlenky a závěry práce. Hlavním cílem práce bylo přiblížit jedno z měst s průmyslovou historií, zachytit a vyjádřit hodnotu průmyslového dědictví a zvážit nárok technických staveb...
|
|
|
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
|
|
|
Neúspěch demokratického socialismu - vnitřní vývoj národních socialistů a sociální demokracie v prvním poválečném roce (jaro 1945 - léto 1946)
Drda, Václav ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce je věnována vnitřnímu poválečnému vývoji dvou demokratických, socialistických stran v poválečném Československu. První je Československá strana národně socialistická. Druhou je Československá sociální demokracie. Obě strany byly jedněmi ze šesti povolených stran Národní fronty. Cílem práce je zmapovat vývoj obou stran od května 1945 do léta 1946, kdy proběhly parlamentní volby a pokusit se objasnit, proč ani jedna v těchto volbách neuspěla. V úvodních dvou kapitolách zdůvodňuji výběr tématu a hodnotím použité literární prameny. Následuje kapitola, která nastiňuje politický vývoj mezi stranami Národní fronty na jaře 1945 před osvobozením Československa. Další kapitola je věnována období od konce války až do podzimu 1945, kdy proběhly ustavující sjezdy obou stran. Zkoumám zde mimo jiné vnitřní organizační strukturu obou stran, od vrcholných funkcí, přes odborné komise, až po ty nejnižší. V této kapitole je i část zkoumající různé ideologické skupiny uvnitř obou stran. Pátá kapitola je věnována oběma ustavujícím sjezdům národních socialistů a sociálních demokratů. Šestá kapitola zahrnuje období od podzimu 1945 do voleb 1946 a je věnována předvolební kampani a sestavování kandidátek. V sedmé kapitole mapuji volební výsledek a jeho dopad na obě politické strany. Závěr již objasňuje...
|
|
|
Rehabilitace politických vězňů v Československu. Zákony o soudní rehabilitaci z let 1968 a 1990.
Fuková, Hana ; Cuhra, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Předmětem bakalářské práce je srovnání dvou zákonů o soudní rehabilitaci, které byly vydány v důsledku snah o revizi politických procesů, především těch z 50. let. Politické procesy byly a dodnes jsou jedním z nejdiskutovanějších témat týkajících se období vlády komunistické strany. Lidé v nich byli obviňování ze skutků, které nespáchali, a v mnoha případech odsuzováni k smrti jen proto, že se stávajícím režimem nesouhlasili nebo pro něj byli "nebezpeční". Když nejprve v polovině padesátých let a později koncem šedesátých let začala vládnoucí strana s jejich revizemi, zaměřila se jen na případy odsouzených bývalých komunistů. Nejprve byly ustaveny tzv. revizní komise, později, v roce 1968, když byla celková společenská a politická situace uvolněnější, byl vydán první zákon o soudní rehabilitaci, který měl očistit všechny nespravedlivě odsouzené v politických procesech. Po srpnové invazi následující politika normalizace ale odsunula téma rehabilitací do pozadí. Naopak, v sedmdesátých a osmdesátých letech znovu probíhaly politické procesy, už se však nevyznačovaly takovou brutalitou a přísnými tresty jako dříve. V roce 1990, po nástupu demokratického režimu, bylo přistoupeno k řešení problematické otázky "očištění" bývalých politických vězňů stejně jako v roce 1968 pomocí právní normy. Analýza vede k otázce,...
|
|
|
Edvard Beneš a otázka demise v únoru 1948
Krajíčková, Jana ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá okolnostmi přijetí demise nekomunistických ministrů v únoru 1948. Hlavní postavou se v únoru 1948 stal Edvard Beneš a práce se snaží zjistit, co druhého československého prezidenta vedlo k rozhodnutí demisi přijmout, neboť jejím přijetím se Československo dostalo na dlouhá léta do komunistického područí. Práce mapuje období 1938-1948, kdy se utvářel Benešův postoj k Sovětskému svazu a období února 1948, kdy byla demise přijata.
|
|
|
Židé v poválečném Československu
Sušilová, Radana ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Diplomová práce Židé v poválečném Československu se zabývá situací českých a moravských Židů po druhé světové válce. Práce se zaměřuje na Židy, osvobozené v koncentračních táborech, na průběh jejich repatriace do vlasti a problémy s jejich adaptací do společnosti v poválečném Českolovensku. Práce sleduje fungování československých repatriačních orgánů a zahraničních židovských institucí, které pomáhaly Židům s návratem do společnosti. Hlavní jádro práce spočívá v popsání rozporů mezi židovskými obcemi a českými úřady, ke kterým docházelo v průběhu návratu Židů a jejich začlenění do společnosti. V neposlední řadě se také zabývá Židy původem z Podkarpatské Rusi a Židy německými, jejichž podmínky byly mnohem horší.
|
|
|
Politické dimenze československého exilu v Kanadě 1948-1989
Hodboď, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filosofická fakulta Ústav politologie Diplomová práce Bc. Jakub Hodboď MSc. Politické dimenze československého exilu v Kanadě 1948 - 1989 Political Dimensions of the Czechoslovak Exile in Canada 1948 -1989 Praha 2011 vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Kocian, CSc ABSTRAKT Předkládaná práce komplexně představila politické aktivity československého exilu v Kanadě a jejich dimenze ve sledovaném období 1948-1989. Studie je vyústěním téměř šesti let výzkumu, který autor realizoval částečně mezi krajanskou komunitou v Kanadě. Práce tak využívá nově objevené primární pramenné materiály získané v kanadských veřejných i privátních archivech v kombinaci s metodou orální historie (interview s krajany) a heuristickým využitím existujících publikovaných poznatků. Kromě politických aktivit československých exilových a krajanských organizací a jednotlivců práce zkoumala také politické dimenze kulturně-vzdělávacích a tělovýchovných aktivit exilu v Kanadě a nastiňuje aktivity komunistického režimu proti exilu v Kanadě. Československá komunita byla na prahu února 1948 poměrně dobře organizována, s pevnou členskou základnou klíčových krajanských organizací a zkušenostmi s organizováním pomoci během 2. světové války. Ve srovnání se separatisticky smýšlející slovenskou komunitou ovšem postrádala finanční...
|
host ::
RSS.