|
|
The Judiciary - Europa's (il)legitimate Child?
Štamberk, David ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání problému legitimity Soudního dvoru Evropské unie. Ten je pojímán v kontextu narůstajícího významu soudní moci jako takové na národní úrovni jakož i na mezinárodní úrovni. Soudci jsou stále častěji okolnostmi nuceni právo dotvářet a určovat tak jeho konečnou podobu. Tím se ale mění jejich role v soustavě orgánů států a mezinárodních organizací. Obzvláště soudy nejvyšších instancí se stávají politickými hráči s významným vlivem. Tradiční (funkční) pojetí jejich legitimity založené na požadavcích odbornosti, nezávislosti a nestrannosti se pak ukazuje jako nedostačující a musí být doplněno požadavky demokratické legitimity a prokazatelnou existencí legitimizačního řetězce s vazbou na voliče. Na mezinárodní úroveň se tento problém promítá s tím, jak narůstá vliv mezinárodních soudů. V případě Soudního dvoru Evropské unie je problém intenzivnější pro jeho supranacionální povahu a vliv, který se mu díky tomu dostává. Jeho soudní pravomoc je podstatně širší, než tomu bývá u jiných mezinárodních soudů a i prostředky, které může použít k zajištění respektování svých rozhodnutí jsou účinnější. Měl by proto stát v čele snah o zlepšení legitimity mezinárodního soudnictví. Současný stav tomu ale příliš neodpovídá. Byla proto navržena zlepšení v oblasti jmenování soudců a generálních...
|
|
|
Vliv směrnice 2004/38 na volný pohyb občanů Evropské unie s přihlédnutím k relevantní judikatuře Evropského soudního dvora
Sokolová, Ivana ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Vliv směrnice 2004/38 na volný pohyb občanů Evropské unie s přihlédnutím k relevantní judikatuře Evropského soudního dvora Tato diplomová práce se zabývá vlivem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, na volný pohyb osob. První kapitola této práce mapuje vývoj práva na volný pohyb. Počínaje volným pohybem pracovníků, jakožto ekonomického faktoru a konče právem na volný pohyb, které je garantováno všem občanům Evropské unie. Vzhledem k tomu, že zavedení unijního občanství bylo velmi důležitým bodem ve vývoji práva volného pohybu, zabývá se tato kapitola také hodnocením tohoto institutu. Dále tato kapitola obsahuje nejvýznamnější judikáty Soudního dvora EU, které ovlivnily právo na volný pohyb zejména v souvislosti se zavedením evropského občanství. Druhá kapitola práce je stěžejní částí. Zabývá se rozborem samotného textu směrnice 2004/38, zejména předmětem úpravy, okruhem beneficientů práv a omezení plynoucí z této směrnice. Směrnice 2004/38 zrušila několik předchozích směrnic na poli úpravy volného pohybu osob a také převzala řadu principů, které se objevily v judikatuře Soudního dvora EU. Nejdůležitější z nich jsou v této kapitole zahrnuty a rozebrány. Závěrečná...
|
|
|
Pojem pozitivní opatření v judikatuře ESD
Plachý, Robert ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Provedená analýza jednotlivých pramenů evropského práva včetně judikatury Evropského soudního dvora ve vztahu k problematice pozitivních opatření umožňuje učinit následující zobecňující závěry. Pozitivní opatření jsou v rámci právního systému Evropské unie pojímána jako jedna z přípustných výjimek ze zásady rovného zacházení, a mohou být tedy uplatňována pouze v případě, pokud jejich zavedení některé z ustanovení primárního nebo sekundárního práva výslovně připouští. Jednotlivé členské státy EU nemají povinnost institut pozitivních opatření do svých právních řádů v žádné podobě zakotvit. Pokud se však pro zavedení pozitivních opatření rozhodnou, musí být taková národní právní úprava v souladu s obecnou zásadou rovného zacházení podle evropského práva. Původně byla pozitivní opatření v právním řádu Evropské unie umožněna přijímat pouze za účelem dosažení rovných příležitostí příslušníků obou pohlaví v oblasti přístupu k zaměstnání. S postupem vývoje evropské integrace se však oblast přípustného uplatnění pozitivních opatření významně rozšířila z hlediska osobní i věcné působnosti. Pozitivní opatření je v současnosti přípustné zavádět v oblasti profesního života i ve prospěch skupin osob určité rasy, etnického původu, náboženského vyznání, věku, sexuální orientace nebo zdravotního postižení....
|
|
| |
|
|
Právní povaha schengenského acquis
Solich, Robert ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Právní povaha schengenského acquis Mgr. Robert Solich Abstrakt Rigorózní práce se zabývá obecnými právními otázkami schengenského acquis, které představuje soubor pravidel souvisejících se zrušením kontrol na vnitřních hranicích dotčených států. Zaměřuje se zejména na vnitřní strukturu schengenského acquis, jeho právní účinky, právní formy a jejich vzájemné vztahy v průběhu jednotlivých fází vývoje schengenského acquis. Autor se podrobně věnuje procesu europeizace schengenského acquis, které vzniklo na základě tzv. schengenských dohod jako právní subsystém v oblasti mezinárodního práva a poté bylo integrováno do rámce EU na základě Amsterodamské smlouvy. Autor rozebírá otázku právních účinků acquis integrovaného do rámce EU a jeho koexistence s nově přijímaným komunitárním či unijním schengenským acquis. Při této analýze bere v potaz i změny vyplývající z Lisabonské smlouvy. Rigorózní práce se dále zabývá problematikou teritoriální působnosti schengenského acquis a judikaturou Evropského soudního dvora týkající se schengenského acquis.
|
|
| |
|
|
Obrácená diskriminace v komunitárním kontextu
Macháčková, Gabriela ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Cilem prace je analyza rozsudků Evropskeho soudniho dvora v oblasti zakladnich svobod se zaměřenim na obracenou diskriminaci a čistě vnitrostatni situace. Tema jsem si vybrala proto, že zakladni svobody a vnitřni trh jsou důležitou současti evropského prava. Jejich poznani zahrnuje rozmanite konkretni připady z judikatury Evropskeho soudniho dvora, na kterych lze sledovat jeho pravni argumentaci. Problematika obracene diskriminace je obtižna a kontroverzni, jejim ustřednim problemem je věcna působnost kumunitarniho prava. Existuji dva odlišne nazory na jeho řešeni, přičemž žadny z nich neni opravdu přesvědčivy. Zda se, že obracena diskriminace bude pozvolna odstraňovana s postupujici evropskou integraci a s ni spojenou harmonizaci pravnich řadů. Předmětem prace je nejprve vymezeni zakladnich pojmů a přehled rozsudků Evropskeho soudniho dvora v oblasti obracene diskriminace a čistě vnitrostátních situaci. Obracena diskriminace znamena, že domaci statni přislušnici nebo vyrobky jsou v důsledku působeni komunitarniho prava znevyhodněni oproti statnim příslušníkům nebo vyrobkům z jinych členskych statů EU. Podle principu čistě vnitrostatni situace se na určity připad použije komunitarni pravo pouze v připadě, že obsahuje tzv. evropsky prvek. Chapani čistě vnitrostatni situace je Evropskym soudnim dvorem stale...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.