|
|
The Logic of Nuclear Strategy Explaining Small Nuclear Arsenals
Ludvík, Jan ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Sokov, Nikolai N. (oponent)
Tato dizertační práce se věnuje dvojici zásadních otázek: a) jak funguje odstrašování mezi státem s malým jaderným arzenálem a mnohem silnějším vyzyvatelem, b) co přispívá k jeho fungování? Výzkum je inspirovaný metodou historických komparativních studií a cílí na napravení existujících nedostatků v literatuře o odstrašování. Tím největším přitom je empiricky neopodstatněná analytická priorita jaderného odstrašování. Práce čerpá z bohaté teoretické literatury o odstrašování, na jejímž základě identifikuje faktory, jež mohou vysvětlit komplexitu odstrašujících vztahů a zejména způsob interakce jaderného a konvenčního odstrašování s nevojenskými aspekty. Empiricky se práce opírá o pět historických případů: 1) vztah mezi USA a Čínou na počátku šedesátých let, 2) vztah mezi Sovětským svazem a Čínou na konci šedesátých let, 3) vztah mezi Izraelem a Irákem v letech 1977 - 1981, 4) vztah mezi USA a Severní Koreou v letech 1992 - 1994, 5) o Karibskou krizi, jež slouží jako kontrolní studie. Výzkum přitom ukazuje, že je třeba přehodnotit vztah mezi jaderným a konvenčním odstrašováním. Existující literatura neopodstatněně podceňuje význam konvenčních hrozeb v mezinárodní politice. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Israeli Precision Strikes after the Second Intifada: On Target or Missing the Mark?
Hawkins, Andrew ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Během Druhé Intifády, Izrael šokoval mezinárodní společenství tím, že se stal první zemí na světě, která veřejně přiznala užití politiky cíleného zabíjení. Přestože byla tato metoda využívána Izraelem už v předchozích konfliktech, Druhá Intifáda byla zlomovým bodem v izraelské historii z důvodu série dramatických změn, která jejich cílená politika představovala, jež se ostře lišila od té využívané předtím. Za použití srovnávací analýzy, se tato diplomová práce zabývá 38 případy izraelských cílených operací provedených před a během Druhé Intifády s cílem určit, zda změny provedené v politice během Druhé Intifády vyústily ve více či méně úspěšné cílové operace ve srovnání s těmi vykonanými před touto dobou. Výsledek této studie naznačuje, že s příchodem politických změn, izraelské cílové operace během Druhé Intifády byly méně úspěšné než ty vykonané před ní.
|
|
|
UAVs as a tool in the fight against Al-Qaeda in the context of the U.S. strategic culture: Discourse analysis
Koleják, Martin ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Studium strategické kultury a jejího vlivu na jednání státu je v teoriích mezinárodních vztahů ještě stále poměrně nový fenomén. Podobně tomu je i v případě bezpilotních letadel, které do studií mezinárodní bezpečnosti začaly výrazněji pronikat pouze před nekolika lety. Cílem této práce je prozkoumat způsob, jakým Spojené státy nasazují své bezpilotní letouny při boji proti teroristické síti Al-Kajdá na území Pákistánu, Jemenu a Somálska. Konkrétně jsem se zaměřil na to, co tohle jednání, kterého jsme byli svědky zejména od nástupu Baracka Obamy do funkce prezidenta, znamená v kontextu strategické kultury USA. Zvolený problém jsem řeším pomocí diskurzivní analýzy a modelu strategické kultury, jehož autorem je Colin Gray. V samotném diskurzu politických a vojenských lídrů USA se mi podařilo identifikovat všechny čtyři ukazatele strategické kultury, které jsem si odvodil v teoretické části práce. Krom toho jsem v diskurzu objevil několik zajímavých metafor a symbolů. Přínosem této práce je, že zkoumá nasazení bezpilotních letounů přes optiku strategické kultury, což nebylo doposud vědecky zpracováno. Klíčová slova: UAV; drony; strategická kultura; Colin Gray; Alastair Johnston; Barack Obama; Al- Kajdá
|
|
|
Orientalism reversed: Critical analysis of the African Court on Human and Peoples' Rights
Bruner, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce používá kritickou teorii a s její pomocí zkoumá historii a fungování Afrického soudu pro lidská práva. Tato judiciální instituce byla založena v roce 1998, avšak až do roku 2013 nerozhodla jediný případ v jádru věci, veškeré stížnosti byly odmítány pro nedostatek jurisdikce. Teprve v roce 2013 vydal soud pouhé dva rozsudky, které se skutkově zabývají situací stěžovatelů. Nicméně nadále existuje reálné nebezpečí, že soud bude fungovat jen pro státy, které mu to dovolí. Takováto nečinnost soudu silně kontrastuje s intenzitou porušování lidských práv na africkém kontinentě. Stejně tak vyvrací ideje liberálního institucionalismu, podle nichž by mezinárodní organizace měly posilovat spolupráci mezi státy a zároveň přispívat k rozvoji vzájemně propojených oblastí: ekonomické spolupráce, demokracie a ochrany lidských práv. Práce je empirickou jednopřípadovou studií, která se vymezuje proti předpokladům liberálního institucionalismu a využívá kritickou teorii v užším slova smyslu, aby dokázala, že soud byl sice přijat na základě liberálně-institucionálního přesvědčení, ovšem bez reálné ochoty států svěřit mu skutečnou autoritu a omezit svou suverenitu. Soud, jakožto procesní rozšíření hmotněprávních ochrany lidských práv, má pouze zvýšit legitimitu afrických států a zařadit je do klubu...
|
|
|
Post-Liberal regional dynamic of South America: A Inductive vs. deductive approaches
Boháček, Petr ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
S koncem studené války se začal regionalismus stávat populárním způsobem ke studiu mezinárodních vztahů. Nicméně, eurocentrické a deduktivní přístupy zůstávají dominantním proudem regionalistických teorií. Deduktivní metody ale imitují schopnost těchto teorií přesně vysvětlit odlišné regionální fenomény. Cílem této práce je prozkoumat validitu hlavních regionálních teorií v kontextu Jižní Ameriky, která nabízí ideální prostředí pro studii post-liberálního regionalismu. Tato diplomová práce má za cíl identifikovat hlavní nedostatky v současné debatě o regionalismu. Hlavní hypotéza je, že i navzdory tomu, že deduktivní přístupy jsou hlavní metodou ke studii regionalismu, jsou to právě induktivní teorie, které úspěšně dokážou popsat regionální dynamiku díky eliminaci extra-regionálních předpokladů a exkluzivnímu odvození hypotéz z regionálních realit. Tato hypotéza je testována na případu integrace v Jižním Americe skrze čtyři tematické okruhy postavené na předpokladech hlavních regionalistických teorií, které ověřují jejich validitu. Následná analýza trajektorií regionalismu v Jižní Americe dokazuje, že deduktivní přístup úspěšně identifikuje klíčové faktory, nicméně, chybně předpovídá následnou regionální dynamiku tím, že očekává funkcionalistickou integraci v evropském stylu. Na druhé straně induktivní...
|
|
|
Dual Securitization of Public Space in Relation to Sport Mega Events
Svitková, Katarína ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Cieľom tejto práce je skúmať bezpečnostné opatrenia v mestách v súvislosti s veľkými športovými podujatiami. S použitím medzinárodnej politickej sociológie ako teoretického základu argumentujem, že mestský priestor je vystavený procesu ktorý nazývam dvojitá sekuritizácia. Formulujem štyri základné charakteristiky daných bezpečnostných opatrení ktoré sú globálne štandardizované a ktoré považujem za neliberálne: mimoriadnosť, sledovanie, militarizácia a urbánne obmedzenia. V prípadových štúdiách sa zameriavam na to, ako sa tieto opatrenia ospravedlnili a aplikovali počas Olympijských hier a Svetového pohára FIFA v Pekingu, Južnej Afrike, Londýne a Riu de Janeiru. Napriek určitým rozdielom ktoré vyplývajú z lokálnych kontextov argumentujem, že prístupy hlavných aktérov v daných štyroch mestách boli veľmi podobné. Bez ohľadu na typ politického režimu alebo stupeň socioekonomického rozvoja, mimoriadnosť veľkých udalostí slúži ako impulz pre rozsiahle a hlboké sledovanie a militarizáciu súčasných miest. V tomto procese sa zabezpečovanie verejného priestoru a mestského obyvateľstva deje na úkor osobných slobôd.
|
|
|
Analýza médií jako nástroj systémů včasného varování - případ Mali
Kopečný, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
SHRNUTÍ Diplomová práce se zabývá tématem systémů včasného varování (SVV), klíčového komponentu prevence konfliktů, přičemž konkrétní model SVV založený na kvantitativní analýze výstupů mezinárodních médií otestovala na případu vypuknutí povstání v Mali v lednu 2012. Jako nástroj SVV si pro tyto účely vybrala analýzu mezinárodních médií reprezentovaných největšími světovými tiskovými agenturami. Hlavním cílem práce bylo nalézt odpověď na výzkumnou otázku, zda dokázala mezinárodní média anticipovat vypuknutí konfliktu v Mali? Odpověď na tuto otázku měla zároveň v širším kontextu ukázat, zda dokáží mezinárodní média zaznamenat rostoucí napětí vedoucí ke konfliktu a zda tedy mohou být relevantním nástrojem SVV. Používaný model pozorující období od srpna 2011 až do vypuknutí povstání 17. ledna 2012 měl ukázat, zda bylo možné konflikt na základě mediální analýzy předpovědět. Pro nasměrování a doplnění modelu byly identifikovány strukturální faktory nestability předvedené na pozadí dynamiky několik desítek let se opakujícího konfliktu. Zároveň byla provedena diskurzivní analýza pozorovaného období v mezinárodních médiích za pomoci teorie sekuritizace kodaňské školy bezpečnostních studií. Tato diskurzivní analýza i vytyčený model SVV v odpovědi na výzkumnou otázku shodně ukázaly, že mezinárodní média nedokázala...
|
|
|
Vztah konceptů humanitrní intervence a změny režimu: případ operaci v Libyi
Hanzal, Jaromír ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce Vztah konceptů humanitární intervence a změny režimu: případ operace v Libyi se zabývá studiem vojenských intervencí po roce 1989 v kontextu aktuálního teoretického diskursu. Jejím hlavním výzkumným úkolem je zhodnocení operace NATO Unified Protector v Libyi z roku 2011. Autor si klade především otázku, zda lze vzhledem k extenzivnímu výkladu mandátu rezoluce RB OSN č. 1973 ještě hovořit o humanitární intervenci (v souladu se soudobým mezinárodním právem ukotvené v rámci R2P), nebo zda se operace přiblížila změně režimu. Na základě analýzy primárních zdrojů je v práci ukázáno, že aktéři, kteří poskytli teoreticky nestranné síly (zejména USA, Francie a Velká Británie), se bez ohledu na bezprostředně pozitivní humanitární přínos mise zároveň výrazně podíleli na pádu režimu Muammara Kaddáfího. Vzhledem k okolnostem operace ale lze hovořit spíše o tzv. skryté změně režimu, která je v práci také definována. S pomocí teoretického rámce vytvořeného Michaelem Reismanem je dále zhodnocena legitimita takového počínání. Text je rozdělen do tří hlavních kapitol. První kapitola přibližuje širší kontext teorií spravedlivé války, humanitární intervence a změny režimu. V druhé kapitole jsou analyzovány referenční případy intervencí a změn režimu po roce 1989. Tyto autor dělí do čtyř skupin; na...
|
|
|
La Frontière/Il Confine: Migration and the Border between Italy and France
Sundal, Kendra ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Bibliographic Note Sundal, Kendra. 2013. La Frontière/Il Confine: French and Italian Migration Discourse. 85 pages. Master's thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of Political Studies. Supervisor doc. PhDr. RNDr. Nikola Hynek, M.A., PgDipRes, PhD Abstract This work analyzes the historical background and discourse on migration in Italy and France, focusing on migration from and through former colonies in North Africa. Drawing on a feminist methodological approach, the work discusses how migrants may be perceived or treated differently based on gender, and how this impacts (or is impacted by) policies. In particular, one illustrative event, the closure of the Franco-Italian border in April 2011, is analyzed more deeply using the theory of domopolitics as introduced by William Walters. By tracing the history and the discourse about migration and integration from colonial times to the present, this event and other recent debates related to Mediterranean migration are contextualized. Key Terms: migration, France, Italy, borders, Arab Spring, domopolitics, feminist methodology, discourse analysis, historical representation
|
|
|
Proč státy vyrábí jaderné zbraně? Aplikace Saganova teoretického konceptu na případ Státu Izrael
Čermáková, Kamila ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Diplomová práce se podrobně zabývá historickým vývojem jaderného programu Státu Izrael od roku 1948 do současnosti a zkoumá motivy, které vedly k rozhodnutí jaderné zbraně získat či jejich arzenál rozvíjet. Nalezené motivy jsou srovnány s teorií Scotta Sagana, který navrhl tři modely ke klasifikaci motivů pro zisk jaderných zbraní. Bezpečnostní model vychází z vlivu jaderných zbraní na posílení bezpečnosti státu, vnitropolitický model vidí jaderné zbraně jako nástroj pro politické zisky a normativní model zdůrazňuje jejich symbolickou hodnotu. V práci vycházím z teze, že mohou být nalezeny i jiné motivy, než které odpovídají modelům Scotta Sagana, či motivy ze dvou nebo více modelů, což by pro platnost Saganovy teorie představovalo výzvu, na jejímž základě by bylo možné navrhnout podněty pro další výzkum. Pro identifikaci nezávislých proměnných, neboli motivů pro izraelský jaderný program, je použita metoda rozbor procesu (process tracing), v jejímž rámci definuji kritické momenty vývoje programu, ze kterých motivy pro zisk jaderných zbraní vychází. V práci se zabývám i izraelskou politikou strategické neurčitosti spočívající v naprosté mlčenlivosti oficiálních zdrojů ohledně jaderného programu, která umožnila zmírnit negativní následky nuklearizace Blízkého východu.
|
host ::
RSS.