|
|
Děkanský kostel sv. Bartoloměje: Obraz děkanského kostela na pozadí vývoje středověkého Pelhřimova
Peltan, Václav ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dosud ne zcela zodpovězenou otázkou počátků města Pelhřimova na řečickém panství pražských biskupů a vývoje sakrálních staveb v tomto sídle. Ve starém předlokačním osídlení existoval již od pol. 12. stol. kostel sv. Víta, k němuž počátkem 14. stol. přibyl kostel Matky Boží ve zdech (později při reformaci bylo jeho patrocinium změněno na patrocinium sv. Bartoloměje apoštola). Po značně složitém období husitských bouří a následné církevní reorganizaci kostel sv. Víta na předměstí pomalu ztrácel na svém významu, zatímco kostel v hradbách se plně rozvinul a stal se chrámem farním a později i děkanským. Na základě vlastního výzkumu, doposud nepublikovaných studií a rekonstrukčních modelů, tedy předkládám podobu pelhřimovského děkanského kostela v době založení, tedy na přelomu 13. a 14. stol., v níž s malými změnami setrval až do poloviny 16. stol. Tato stavební fáze bývá v literatuře opomíjena a není ještě dostatečně prozkoumána ani zaměřena. Ve své práci si tedy kladu za cíl tuto výraznou mezeru v poznání pelhřimovského děkanského chrámu doplnit. Klíčová slova Pelhřimov, děkanský kostel, 14. století, středověk, raná gotika, bazilika
|
|
|
Osobnost Josefa Fanty a jeho secesní tvorba
Sedlmayerová, Markéta ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Osobnost Josefa Fanty a jeho secesní tvorba Diplomová práce se bude zabývat osobností Josefa Fanty, který žil v letech 1856- 1954 a jeho secesní tvorbou. V první části přiblíží osobnost Josefa Fanty a nastíní jeho historizující tvorbu. Poté se hlavní část práce zaměří na Fantovu uměleckou tvorbu ovlivněnou secesí z let 1897-1932. Nejprve se budě věnovat jeho secesním stavbám v Praze i mimo hlavní město. Pozornost bude soustředěna na budovu nádraží Františka Josefa v Praze, dnešní Hlavní nádraží, Hlahol a Mohylu míru. Práce rovněž představí Fantovu funerální tvorbu a pomníky. Dále se dotkne jeho zásahů do historických budov a jeho práce v rámci návrhů interiérů, zejména jeho interiér na Světové výstavě v Paříži 1900 a jeho výzdobu při návštěvě císaře Františka Josefa I. v Praze. V závěru se pokusí zhodnotit Fantovy secesní motivy a jeho pojetí secese. Klíčová slova Secese, Josef Fanta, architektura, historismus, funerální umění
|
|
|
Marie Anna Savojská a zámek Ploskovice
Slívková, Hana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Zamýšlená a předkládaná diplomová práce se věnuje osobě někdejší české královny a rakouské císařovny Marie Anny Savojské (1803-1884) a místu jejích častých pobytů v severočeském zámku v Ploskovicích. Marie Anna, se svým manželem Ferdinandem V. (1793-1875), si zámek zvolili jako svou letní rezidenci po císařově abdikaci v revolučním roce 1848. Aby vhodně reprezentoval a zvenčí i uvnitř zastupoval důstojenství někdejšího vladaře z habsbursko-lotrinského domu, bylo zapotřebí jej v celkem krátkém čase významně upravit českými umělci a řemeslníky v duchu soudobé druhorokokové tvorby. V jednotlivých kapitolách práce jsou přiblíženy životní osudy Marie Anny, historie a úpravy zámku, jeho vybavení a výzdoba především z pohledu dějin umění.
|
|
|
Stavební historie rotundy svaté Maří Magdaleny v Přední Kopanině
Chabičovská, Hedvika ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá románským kostelem v Přední Kopanině, která se nyní nachází na území Prahy 6. Věnuje se dějinám Přední Kopaniny a jejímu osídlování od pravěkých časů, od období středověku. A to nejenom z hlediska archeologických nálezů, ale i ze stavebních a písemných zpráv. Krátkým přehledem se dotkne hospodářského vývoje kostela svaté Maří Magdaleny a k ní přiléhající fary, vzniku kostela, jeho úpadku i novému povznesu na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Hlavní kapitola číslo 6 řeší stavební vývoj kostela v devatenáctém a dvacátém století. Vědecký přínos práce spočívá ve stanovení vypovídací hodnoty a autenticitě románského jádra kostela, jak o tom svědčí plánová dokumentace a obrazový materi ál. KLÍČOVÁ SLOVA archeologie, kostel, osidlování, renovace, stavební historie, vývoj.
|
|
|
Slovak and Czech architecture of the 20th century 60: Comparison of selected buildings
Rusňáková, Lucia ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace Bakalárska práca je venovaná stanoveniu základných zhôd a odlišností slovenskej a českej architektúry 60. a 70.rokov 20.storočia. Vychádza z porovnania štyroch vybraných reprezentatívnych dvojíc stavieb, architektonických pamätníkov (Pamätník SNP v Banskej Bystrici a dostavba veží kostola P. Marie a sv. Jeronýma, Cyrila a Metoda, Vojtecha a Prokopa v Prahe), krematórií (Bratislava a Zlín), areálov vysokých škôl (Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre a České vysoké učení technické v Prahe) a mostov vo veľkomestskom prostredí (Most SNP v Bratislave a Nuselský most v Prahe). Porovnávacej analýze stavieb predchádza náhľad vývoja slovenskej a českej architektúry v 20. storočí s dôrazom na jeho 60. roky a otázku, či v spoločnom československom štáte existovali dve špecifické národné školy. Súhrnne na ňu odpovedá záverečná kapitola, zhrňujúca výsledky komparácie vybraných stavieb. Analyzované stavby sú graficky a fotograficky dokumentované.
|
|
| |
|
|
Svatý Zikmund - český zemský patron ve středověké kultuře
Savina, Ekaterina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je interpretace sv. Zikmunda a jeho kultu v kontextu středověké kultury. Pozornost je věnována jednak legendě popisující život burgundského krále sv. Zikmunda, kterého Karel IV. povýšil mezi české zemské patrony. Pozorován je jeho kult v Čechách i v ostatních zemích středověké Evropy. Na vybraných příkladech výtvarných děl středověkého umění je následně sledováno jeho postavení a význam v rámci ostatních českých zemských patronů.
|
|
|
Sakrální architektura a aglomerace středověkých Litoměřic
Žebrová, Martina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl přiblížit královské město Litoměřice v jeho středověké podobě, tehdejší aglomerační strukturu a sakrální architekturu tohoto města. Litoměřice vynikají především z hlediska bohatství jejich památkového fondu a touto prací bych ráda připomněla zejména památky, o jejichž podobě již dnes svědčí jen menší či větší pozůstatky, kostely, které zde tehdy stávaly. Práci bych ráda pojala jako monografii středověkých Litoměřic se souhrnným výčtem svatyň, opevnění, hradu a středověkých domů.
|
|
|
Josef Václav Scheybal: Dokumentátor a sběratel
Svobodová, Jana ; Pospíšil, Aleš (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomové práce se věnuje osobnosti Josefa Václava Scheybala (1928 - 2001) a jeho působení převážně v severních Čechách. Pokouší se zachytit všechny stránky Scheybalovy osobnosti, neboť byl malířem, grafikem, ilustrátorem, historikem umění a etnografem. Byl znalcem lidové architektury a plastiky, lidového mobiliáře, technických zařízení, lidového oděvu, grafiky, lidových písní; byl tvůrcem řady expozic. Zároveň spolupracoval s Ústavem pro etnografii a folkloristiku, účastnil se etnografických výzkumů po celé republice, jejichž výsledky pravidelně publikoval. Jeho zaměření na lidovou architekturu vyústilo v celoživotní badatelskou a dokumentátorskou práci. Shromáždil hodnotné dílo kresebných dokumentů, publikací o lidové architektuře i volné tvorby v plenéru. Diplomová práce zahrnuje i jeho rodinu, otce Josefa Scheybala a manželku Janu Scheybalovou. Klíčová slova Scheybal, etnograf, sběratel, dokumentátor, lidové stavby, lidová architektura, lidový kroj, severní Čechy, Pojizeří
|
|
|
Obrazy kostela Všech svatých na Pražském hradě
Trunkátová, Monika ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je malířská výzdoba kolegiátního kostela P. Marie a Všech svatých na Pražském hradě (dále jen kaple Všech svatých). Úvod je věnován samotné kapli. Následuje popis a umělecko-historické zhodnocení jednotlivých, zde zavěšených, obrazů. V rámci této části práce jsou sledovány okolnosti a doba vzniku, osoby umělců i objednavatelů, ikonografie ale také úpravy a restaurování popřípadě změny umístění obrazů. Ačkoliv se v kapli nachází malby od významných domácích i zahraničních umělců renesance a baroka; jmenovitě od Hanse von Aachena (1551/52-1615), Charlese Dorignyho (1534-1551), Václava Vavřince Reinera (1689-1743) a Kristiana Šebestiána Dittmanna z Lavensteinu (1639-1701), přesto zdejší malby doposud nebyly náležitě zhodnoceny. To je cílem této práce, která si nečiní nároky na přesahy v oblasti architektury a kulturní historie ale zaměřuje téměř výhradně na malířství. Klíčová slova kaple Všech svatých, Pražský hrad, malířství, renesance, baroko, sv. Prokop, Hans von Aachen, Charles Dorigny, Václav Vavřinec Reiner, Kristian Šebestian Dittmann z Lavensteinu aj.
|
host ::
RSS.