|
|
Kvantifikace inzulínové sekrece po podání syrovátkových proteinů u zdravých jedinců a u diabetiků 2. typu
Wildová, Elena ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Pelikánová, Terezie (oponent) ; Škrha, Jan (oponent)
Souhrn ÚVOD: Mléko a mléčné bílkoviny mají vyšší inzulinogenní index než index glykemický. Tato vlastnost je přisuzována především syrovátkovým bílkovinám. Cílem práce bylo zhodnotit C-peptidovou odpověď po podání syrovátkových bílkovin u zdravých jedinců (studie 1) a u pacientů s diabetes mellitus 2. typu (studie 2) ve srovnání s ostatními často experimentálně užívanými stimulačními testy. METODOLOGIE: Do studie 1 bylo zařazeno osm zdravých neobézních jedinců (BMI 17 - 25,9 kg/mš) ve věkovém rozmezí 20 až 26 let. Každý jedinec podstoupil celkem šest testů C-peptidové sekrece v průběhu jednoho měsíce. Tři testy byly perorální s podáním 1) samotné glukózy (OGTT - reference pro perorální testy), 2) samotných syrovátkových bílkovin (OWT) a 3) glukózy se syrovátkovými bílkovinami (OWGT). Zbylé tři testy byly intravenózní s podáním: 1) samotné glukózy (IVGTT - reference pro intravenózní testy), 2) argininu (AST) a 3) glukagonu (GST). Do studie 2 bylo zařazeno šestnáct neobézních (BMI 26,4 - 29,8 kg/m2 ) pacientů s diabetes mellitus 2. typu s uspokojivou kompenzací a se zachovalou inzulínovou sekrecí (průměrný lačný C-peptid byl 0,94 ± 0, 07 nmol/l; x̅ ± SEM) ve věkovém rozmezí 56 až 80 let. Každý jedinec podstoupil celkem dva testy perorální s odstupem jednoho měsíce: test s podáním 1) samotné glukózy (OGTT -...
|
|
|
Energy metabolism of skeletal muscle
Elkalaf, Moustafa GamalEldin Mahmoud Mohamed ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Drahota, Zdeněk (oponent) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Souhrn Kosterní svalovina, jakožto nejobjemnější tkáň v těle, má nezastupitelnou úlohu při udržování metabolické homeostázy. Bylo dokázáno, že mitochondrie přispívají k patofyziologii nejrůznějších metabolických onemocnění, ať již kvůli poškození bioenergetických vlastností nebo produkcí reaktivních forem kyslíku. V této práci byly jako in vitro model kosterního svalu použity myší myoblasty C2C12 a sval krysy, ze kterého byl připraven homogenát obohacený o mitochon- driální frakci. Cílem práce bylo stanovit změny v mitochondriálních respiračních parame- trech daných dostupností využitelných substrátů v kultivačním mediu, např. nahrazením glukózy galaktózou, a také zjistit vliv vysokých koncentrací glukózy na mitochondriální aktivitu během diferenciace. Dalším cílem bylo objasnit efekt inaktivních derivátů trifenyl fosfoniových (TPP+) solí, hojně využívaných pro doručení různých prób a antioxidantů do mitochondrií, na bioenergetický profil buněk. Data byla získána pomocí metod umožňující měření spotřeby kyslíku v reál- ném čase na extracelulárním flux analyzátoru a to jak v buňkách s neporušenou membránou, tak v permeabilizovaných buňkách, dále pomocí spektrofotometrick- ého měření enzymatické aktivity Krebsova cyklu a elektronového transportního řetězce, a nakonec pomocí fluorometrické detekce změn...
|
|
|
Nutriční stav pražských bezdomovců
Hrnčířová, Dana ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Derflerová Brázdová, Zuzana (oponent) ; Provazníková, Hana (oponent) ; Tláskal, Petr (oponent)
Socio-ekonomické, zdravotní a hygienické podmínky řadí bezdomovce do rizikové skupiny. Na zvýšené incidenci poruch zdravotního stavu se podílí celá řada rizikových faktorů - kuřáctví, požívání alkoholu, užívání drog, nízká osobní hygiena, kvalitativně i kvantitativně neplnohodnotná strava apod. Bezdomovci trpí častěji chronickými onemocněními a rizikové faktory aterosklerózy se vyskytují v bezdomovských minoritách častěji než ve všeobecné populaci. Také z hlediska nutriční problematiky jsou bezdomovci riziková část populace, neboť studie sledující jejich výživový stav často poukazují na podvýživu a nedostatečný příjem mikronutrientů jejichž potřebu navíc zvyšuje silné kuřáctví a konzumace alkoholu. Cílem naší studie bylo definovat u skupiny pražských bezdomovců prevalenci (a) proteinenergetické malnutrice, (b) vybraných rizikových kardiovaskulárních (KV) faktorů a srovnat s referenčními údaji české populace, (c) vyšetřit hladiny vybraných vitaminů (A, E, C, B1, B2, B6) a stopových prvků (Zn, Se, Cu) v krvi, (d) stanovit zátěž těžkými kovy (Pb, Cd) a srovnat s referenčními údaji české populace, (e) zjistit nutriční spotřebu hlavních živin a porovnat ji s doporučenými denními dávkami.
|
|
| |
|
|
Vliv centrální serotoninergní a dopaminergní aktivity na nutriční a metabolické parametry
Brunerová, Ludmila ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
VLIV CENTRÁLNÍ SEROTONERGNÍ A DOPAMINERGNÍ AKTIVITY NA NUTRIČNÍ A METABOLICKÉ PARAMETRY MUDr. Ludmila Brunerová SOUHRN Úvod: Neuromediátory dopamin a serotonin hrají významnou roli v homeostatické i v hédonické regu- laci příjmu potravy, pravděpodobně vykazují přímé metabolické působení a zvláště serotonin ovlivňuje také afektivitu. Jejich centrální aktivitu lze kvantifikovat pomocí neuroendokrinních funkčních testů. Společné mediátory regulace metabolizmu a afektivity představují zajímavý výzkumný cíl. Cíle práce: Prvním cílem bylo popsat vztah mezi centrálním serotoninergním tonem měřeným pomocí citalopramového testu, afektivitou, preferencí makronutrientů v potravě a metabolickým profilem u zdravých mužů. Druhým cílem práce bylo ověřit použití sublinguálního apomorfinu jako próby v neu- roendokrinním testu hodnotícím centrální dopaminergní aktivitu. Třetím cílem práce bylo popsat vztah mezi centrálním dopaminergním tonem měřeným pomocí sublinguálního apomorfinového testu, prefe- rencí makronutrientů v potravě a metabolickým profilem. Metodika: Studie probíhala ve 4 vyšetřovacích dnech, vždy s týdenním intervalem mezi jednotlivými dny, na 42 zdravých mužích (průměrný věk 43,5 ± 7,4 let a průměrný BMI 27,4 ± 5,7 kg/mš). V den 0 bylo provedeno antropometrické a biochemické...
|
|
|
Výskyt specifických ostrůvkových autoprotilátek u pacientů s HNF1A-MODY a HNF4A-MODY
Urbanová, Jana ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Štechová, Kateřina (oponent) ; Bém, Robert (oponent)
Ostrůvkové autoprotilátky jsou asociovány s autoimunitní inzulitidou a patří k základním diagnostickým kritériím diabetes mellitus 1. typu. Nicméně, narůstá důkazů o jejich přítomnosti i u jiných typů diabetes mellitus. V této práci se zaměřujeme na incidenci ostrůvkových autoprotilátek u českých pacientů s MODY (Maturity-onset Diabetes of the Young) a analyzujeme jejich funkční relevanci ve smyslu vzniku diabetu a glykemické kompenzace. Autoprotilátky proti dekarboxyláze kyseliny glutamové 65 (GADA) a proteinu tyrozin fosfatázy 2 (IA-2A) byly měřeny v kohortě 28 českých MODY pacientů (s geneticky prokázanou diagnózou). Vybrané klinické a laboratorní údaje byly korelovány s expresí autoprotilátek a jejich kinetikou. Téměř jedna čtvrtina vyšetřených pacientů s MODY (7/28; 25%) měla pozitivní GADA nebo IA- 2A. GADA byly prevalentnější (7/7) nežli IA-2A (1/7). Incidence těchto autoprotilátek nekorelovala s HLA (Human Leukocyte Antigen) rizikovým genotypem ani s konkrétním typem mutace v MODY genech. Pacienti, kteří exprimovali ostrůvkové autoprotilátky vyvinuli v porovnání s pacienty bez autoprotilátek diabetes později, ale měli horší glykemickou kompenzaci. Exprese autoprotilátek klesla při jakémkoliv zlepšení kompenzace diabetu. Pouze jeden pacient nekorespondoval s výše uvedeným a vykazoval známky...
|
|
|
Faktory ovlivňující metabolizmus homocysteinu u vybraných nemocí s komplexní etiopatogenezí
Veselá, Kamila ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Nečas, Emanuel (oponent) ; Rušavý, Zdeněk (oponent) ; Poledne, Rudolf (oponent)
V současné době dochází v medicíně k velkému rozvoji molekulárně genetických technik, které významně pomáhají objasňovat příčiny vybraných nemocí. U některých chorob je genetický podklad již dobře znám. Jedná se především o monogenně podmíněná onemocnění. Bohužel u řady onemocnění zůstává jejich genetická příčina stále neznámá. Největší skupinu tu tvoří tzv. komplexní nemoci, kde se na vzniku a rozvoji onemocnění podílejí jak faktory genetické tak negenetické. K těmto chorobám patří např. aterosklerosa, diabetes mellitus, orofaciální rozštěpy, preeklampsie, defekty neurální trubice a mnohé jiné. Komplexní onemocnění jsou závažným zdravotním a sociálním problémem ve vyspělých zemích. Objasnění všech rizikových faktorů je věnována velká pozornost, protože při znalosti těchto faktorů se nabízejí možnosti účinné prevence a léčby. Cílem mé práce bylo získat nové poznatky faktorech ovlivňujících metabolismus homocysteinu s ohledem na vznik některých komplexních nemocí v české populaci.
|
|
|
Effect of selected nutrients on skeletal muscle mitochondrial metabolism
Tůmová, Jana ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Poledne, Rudolf (oponent) ; Drahota, Zdeněk (oponent)
SOUHRN Kosterní sval hraje významnou roli v udržování metabolické homeostázy celého organismu. Metabolické změny v kosterním svalu přispívají k patogenezi celé řady onemocnění, jako je obezita, diabetes 2. typu a hypertenze. Nadbytek a nevhodné složení živin negativně ovlivňují metabolismus kosterního svalu. Porozumění mechanismům, kterými k tomu dochází, je tedy důležitým cílem metabolického výzkumu. Cílem této práce bylo sledovat viabilitu buněk kosterního svalu a parametry mitochondriální respirace po experimentálně indukovaných změnách v dostupnosti nebo složení vybraných živin (mastných kyselin a glutaminu). Pokusili jsme se také objasnit mechanismy zodpovědné za pozorované změny, jako je poškození mitochondriální DNA (mtDNA) nebo aktivace jaderných receptorů. Jako in vitro model kosterního svalu byly použity kultivované svalové buňky. Dále jsme sledovali mitochondriální funkci a akumulaci tuku v kosterním svalu u veganů, tedy jedinců konzumujících striktně rostlinnou stravu. Na svalových buňkách linie C2C12 jsme studovali účinky volných mastných kyselin (VMK). Zjistili jsme, že již relativně nízké dávky nasycené kyseliny palmitové zvýšily produkci peroxidu vodíku, indukovaly poškození mtDNA a mitochondriální respirační dysfunkci a snížily viabilitu myoblastů. Diferencované myotuby byly více...
|
|
|
Diabetes mellitus a porucha barierové funkce střeva
Hoffmanová, Iva ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Keil, Radan (oponent)
SOUHRN Úvod: Porucha bariérové funkce tenkého střeva je zapojena v patogenezi imunitně mediovaných chorob (jakými jsou diabetes mellitus 1. typu či celiakie) a metabolických onemocnění (jakým je diabetes mellitus 2. typu). Cíle práce: Prvním cílem práce bylo ověřit přítomnost poruchy epitelové bariéry tenkého střeva u obou typů diabetes mellitus a popsat eventuální rozdíly oproti celiakii, která je typickým onemocněním provázeným poruchou integrity intestinální bariéry. Druhým cílem bylo posoudit korelaci mezi poruchou intestinání bariéry a dobou trvání či kompenzací diabetes mellitus u pacientů s oběma typy diabetes a body mass indexem u pacientů s diabetes mellitus 2. typu. Třetím cílem bylo u pacientů s celiakií posoudit vliv bezlepkové diety na zlepšení integrity slizniční vrstvy tenkého střeva. Metodika: Do studie bylo zahrnuto 166 jedinců včetně zdravé kontrolní skupiny a pěti pacientských skupin s následujícími onemocněními: diabetes mellitus 1. typu s vyhaslou inzulinitídou (T1D), diabetes mellitus 1. typu s probíhající inzulinitídou (T1D/INS), diabetes mellitus 2. typu (T2D), recentně diagnostikovaná, tj. neléčená celiakie (CLD) a celiakie léčená bezlepkovou dietou (CLD-GFD). V séru uvedených jedinců jsme testovali marker apoptózy epitelových buněk - cytokeratin 18 caspase-cleaved fragment...
|
|
|
Effect of selected drugs on mitochondrial metabolism in an in vitro model of human skeletal muscle
Krajčová, Adéla ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Kieslichová, Eva (oponent) ; Houštěk, Josef (oponent)
SOUHRN Úvod: Rostoucí počet studií ukazuje, že mitochondriální dysfunkce mohou být způsobeny některými běžně užívanými léky a sehrávat klíčovou roli v rozvoji jejich nežádoucích účinků. Jedním z příkladů je derivát fenolu propofol. Propofol je intravenózní, rychle a krátkodobě působící hypnotikum, které se rutinně užívá jak k anestezii v průběhu operačních zákroků, tak i k sedaci na jednotkách intenzivní péče. Syndrom propofolové infuze (PRIS) je vzácnou, avšak závažnou komplikací podávání léku s velmi vysokou mortalitou. Mezi jeho typické známky patří metabolická acidóza, nově vzniklé arytmie, změny na EKG podobné známkám pozorovaným u Brugada syndromu, hypertriglyceridémie, horečka, hepatomegalie, rhabdomyolýza, srdeční a/nebo renální selhání. Riziko vzniku syndromu se zvyšuje se stoupající dávkou a dobou podávání (˃48 hod). Mechanismus vzniku syndromu není dosud znám: pilotní studie provedené na animálních modelech naznačují poškození mitochondriálního metabolismu. V úvodní části práce byla provedena rešerše všech 153 publikovaných kazuistik popisujících PRIS a všech dosud provedených experimentálních prací. Dalším cílem studie bylo potvrdit hypotézu mitochondriálního poškození pomocí prolongované in vitro expozice lidských svalových buněk různým koncentracím propofolu a poté měřením jejich...
|
host ::
RSS.