|
|
Sídliště kultury s vypíchanou keramikou v Jaroměři ve světle osídlení východních Čech v mladším neolitu
Burgert, Pavel ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Zápotocká, Marie (oponent)
Práce představuje výsledky zpracování materiálu získaného výzkumem sídliště kultury s vypíchanou keramikou v Jaroměři (okr. Náchod). Pomocí prostorových vztahů a rozboru keramického souboru byla studována vnitřní chronologie sídliště. Studiem kamenné industrie bylo sídliště ukotveno do širších distribučních vztahů v regionu a zároveň bylo možné sledovat výrobní aktivity na zkoumané ploše. Pomocí keramiky byly vyčleněny tři sídelní fáze, odpovídající přechodu mezi starším a mladším stupněm kultury. Této chronologii také odpovídá měnící se stavební tradice domů na sídlišti. Existence předpokládaného samostatného výrobního okrsku nebyla prokázána. Studie přináší pohled na podobu keramické náplně v důležitém období počátků pronikání lengyelských vlivů z Moravy do prostoru Čech. Klíčová slova neolit - východní Čechy - kultura s vypíchanou keramikou - sídliště - keramika Create PDF files without this message by purchasing novaPDF printer (http://www.novapdf.com)
|
|
|
Sídliště s kulturou nálevkovitých pohárů ve Velkých Přílepech
Juřinová, Šárka ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Dobeš, Miroslav (oponent)
A large, unfortified settlement in an open position with Funnel Beaker culture in Velké Přílepy (district of Prague - west) represents one of the most important early Eneolithic period sites in Bohemia. Archaeological excavations conducted in 1994-99 uncovered over sixty structures dating to the period of Funnel Beaker culture. This study addresses the processing of a selected group of fourteen structures. On the basis of a detailed evaluation of pottery material, the relevant morphological features were used to classify the local settlement in the Siřem phase of the aforementioned culture. For the purpose of reaching a clearer understanding of the importance of the described location and its inclusion in the broader context of the settlement structure of the early Eneolithic period, the study also includes a general overview of the development of Funnel Beaker culture in Bohemia and Moravia.
|
|
|
Genderová analýza v interpretaci neolitických sociokulturních jevů
Remišová Věšínová, Kamila ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Podborský, Vladimír (oponent) ; Pavúk, Juraj (oponent)
Gender je sociální konstrukt, který vyjadřuje, že vlastnosti a chování spojované s obrazem muže a ženy jsou formovány kulturou a společností. Na rozdíl od pohlaví, které je univerzální kategorií a nemění se podle času či místa, působení gender ukazuje, že určení rolí, chování a norem vztahujících se k ženám a mužům je v různých společnostech, v různých obdobích či různých sociálních skupinách rozdílné. Archeologie je kulturně a historicky podmíněná vědecká disciplína, na svou kulturní podstatu však často zapomíná, neboť reflexe kulturně-sociálních struktur zaniklých populací je komplikovaná a její výsledek bývá navíc často nejistý, a postrádající zpětné vazby. Archeologii nelze, stejně jako ostatní humanitní vědy, jejichž je součástí, považovat za zcela objektivní vědu. Protože však ze své podstaty, tedy zkoumáním života zaniklých populací, o objektivní výsledky a poznatky usiluje, je nezbytně nutné, aby se koncentrovala na materiální kulturu (její projevy a ukotvení v sociálních strukturách), která jediná je schopna podložené výsledky zprostředkovat. Pokud však není materiální kultura zasazena do kulturního a sociálního kontextu, stává se mrtvým pramenem s téměř nulovou výpovědní hodnotou. Právě díky novým postupům, teoriím a metodám, které se zejména během posledního půl století objevily, má archeologie...
|
|
|
Men and caves in the Neolithic Period
Peša, Vladimír ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Pavlů, Ivan (oponent)
Člověk a jeskyně v neolitu Vladimír Peša ABSTRAKT Jeskyně jako archeologická lokalita je od počátku archeologických výzkumů v 19. století až po současnost nejčastěji interpretována jako dlouhodobější či krátkodobější sídliště, útočiště nebo úkryt pastevců, a doplňkově jsou uvažovány i funkce kultovní, úkryt lidí vyloučených ze společnosti atd. Počátky této představy univerzální funkce jeskyní vidím ve dvou souvislostech. Až do druhé poloviny 20. století převládal ve větší části Evropy zájem o paleolitické dějiny a interpretační model paleolitického jeskynního sídliště byl následně aplikován na často méně výrazné, či dokonce odlišné nálezové situace postmezolitických období. Za druhé, na sklonku 19. století představovala jeskyně v obecném povědomí společnosti (tedy i archeologické) především místo válečných úkrytů nebo úkryt před nepohodou při mimosídlištních hospodářských aktivitách. Úvahy o větším významu kultovních aktivit a symboliky jeskyně se v literatuře objevují častěji teprve od 80. let 20. století, ale sídlištní představa jeskyní nadále přetrvává. Předkládaná práce se pokouší na příkladu období neolitu postihnout fenomén jeskynního využívání jak z širších souvislostí chronologických, tak funkční interpretace archeologických dokladů ve vztahu k přírodnímu charakteru jeskyní. Jeskynní lokality jsou...
|
|
|
The introduction to the bronze studies in Cambodia
Seang, Rosath ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Bláhová, Zuzana (oponent)
Práce je věnována problematice studia doby bronzové na území Kambodže. Toto období je zde datováno od roku 4000. Studium doby bronzové v Kambodži, ležící v nížině v jihovýchodní Asii, bylo dlouho ovlivněno faktem, že země byla v letech 1865 - 1953 francouzskou kolonií. I přesto ale byly první archeologické výzkumy pravěkých loklait provedeny v Kambodží dříve než v ostatních zemích východní a jihovýchodní Asie. Představitel francouzského protektorátu v Kambodži poručík Jean Moura, vedený zájmem o památky pravěku, získal výzkumem v roce 1864 kamenné nástroje na lokalitě Samrong Sen poblíž řeky Chinit. Nálezy byly později převezeny ke studiu do Francie a lokalita Samrong Sen byla opět zkoumána v letech 1878-1879. Tím bylo prakticky zahájeno studium doby bronzové v Kambodži. Předložená práce se zabývá také podrobnějším popisem geografických podmínek Kambodži, složením obyvatelstva, společností, jazykovými zvláštnostmi a náboženstvím. Základem práce je charakteristika hlavních archeologických lokalit doby bronzové, klasifikací a technickým rozborem nálezů bronzových předmětů. Práci je možno považovat za první přehledovou studii o době bronzové na území Kambodže.
|
|
|
Výšinná lokalita Baba, Praha 6 - Dejvice. Vývoj pravěkého osídlení a jeho nové doklady
Jiříček, Jan ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl poskytnout ucelený pohled na pravěké osídlení polykulturní výšinné lokality Baba v Praze 6 - Dejvicích a předložit souhrn veškerého archeologického bádání na ní. Skromným přáním autora pak je, aby tato práce posloužila všem badatelům, kteří zde budou v příštích letech provádět archeologické akce, jako kompletační příručka a úvod do jejich bádání. Lokalita je v archeologickém povědomí známa již z konce 19. století a od těch dob zde byla provedena řada menších či větších archeologických akcí záchranného charakteru. Záznamy o nich jsou povětšinou uloženy v podobě kusých nálezových zpráv v muzeích, a pokud jsou nálezy publikovány, zabývají se především problematikou jednotlivého nálezu. Takto nastřádané poznatky je třeba uvést do kontextu. V práci tak je akcentována nutnost chápat lokalitu jako jeden celek, od návrší u kostela sv. Matěje až po skalní ostrožnu nad řekou Vltavou. Právě v kontextu všech dosavadních nálezů se totiž ukazuje, že Baba byla vždy osídlena po celé ploše výšiny a ve svém okolí nesporně zaujímala místo centrálního významu. V první části práce je podán přehled všech dosavadních výzkumů a nálezů na lokalitě, přičemž značný prostor věnuji výzkumu v letech 197 4 - 1978, jenž tvoří bázi poznání o Babě. V další části je předložen autorem nově zpracovaný výzkum z roku...
|
|
|
Problematika sídlištních nálezů z přechodu střední a mladší doby bronzové na Kroměřížsku
Mihal, Jiří ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Popelka, Miroslav (oponent)
Kultura lužických popelnicových polí na střední Moravě je poměrně dost známá. Období, které tomuto dlouhému úseku předcházelo, není však zcela jasné, přestože od prvních systematických výzkumů uplynulo už víc než půl století. Tzv. keramika s vypnulinami je typická zejména pro vrstvu B a C na Hradisku u Kroměříže. Tématem této práce je rozbor 12 sídlištních lokalit, z nichž devět odpovídá této skupině nálezů. K nim jsou připojeny ještě další tři, jež patří do průběhu střední doby bronzové a kulturně souvisí s tímto vývojem. První nálezy pro tuto práci jsem získal v 70.-90. letech 20 st. a začátkem 21 st., k tomu jsem vypracoval u polykulturních lokalit většího rozsahu Třebětice "Brodička" a "Padělky" (2002) a Zahnašovice "Loučky" (2004) jednoduché postupy, jež odpovídají nedestruktivním metodám systematických povrchových sběrů. Materiál tak můžeme porovnat nejen mezi jednotlivými sídlišti, ale i v rámci jednoho sídliště. Dokumentační, konzervační, kresličské práce jsem prováděl v průběhu studia. Určování nálezů jsem prováděl samostatně podle dostupné literatury, ve sporných případech jsem se obracel na odborníky např. na A.Štrofa. Veškeré tyto práce jsem dělal za podpory Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou na FF UK Praha a prof. Dr. Miroslava Buchvaldka. Po vyhodnocení budou nálezy uloženy do sbírek...
|
|
|
Šárecký stupeň na horním toku Moravy
Davidová, Tereza ; Kazdová, Eliška (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Pro studium období šáreckého stupně v oblasti Mohelnické brázdy, respektive při horním toku řeky Moravy, je v současné době k dispozici třináct známých lokalit na devíti katastrech. Ve všech případech se jedná o sídlištní areály archeologicky zjištěné povrchovými sběry, sondážemi a menšími či velkými výzkumy. Mezi významné nebo plošně rozsáhlejší výzkumy patří výzkum a sběry J. Horkého a V. Kapla v poloze Mohelnice - nadjezd mezi léty 1957 - 1987, výzkum R Tichého v letech 1953 - 1971 v poloze Mohelnice - U cukrovaru, dále drobné ale časté výzkumy v poloze Police - Polanka převážně prováděný J.Horkým a V. Kaplem a poslední výzkum vedený V. Gošem a J. Halamou v roce 2003 v Postřelmově - U Františka. Archeologické aktivity na ostatních lokalitách jsou již drobnějšími akcemi nebo není k dispozici dostatečná dokumentace, a proto je možné s nimi pracovat jen omezeně.
|
|
|
Human remains on the settlement sites of the Czech eneolithic period
Kovaľ, Juraj ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Táto práca je pokusom o rozpoznie a zúžitkovanie výpovednej hodnoty všetkých foriem nálezov l'udských pozostatkov na sídliskách českého eneolitu. Uspokojit' sa s výkladom l'udských pozostatkov na sídliskách len ako s fenoménom priebežne prestupujúcim celým pravekom znamená ochudobniť sa o možnost' odhalit' konkrétne výpovede o charaktere duchovnej kultúry v dynamickom a premenlivom prostredí eneolitu. Komplikovaný výklad tohoto formálne i obsahovo bohatého javu, a to či už uvažujeme o jednaní štandardne pohrebnom, nepohrebne rituálnom, či morálno-právne podmienenom, je nutné zvažovat' v užšom prostredí jednotlivých kultúr, či určitých oblastí ich rozšírenia, a to najma v kontexte s nálezmi l'udských pozostatkov mimo sídlisk. Ciel'om je, na základe konfrontácie pravidelností identifikovaných v množine informácií sústredených v databáze s modelovanými výkladovými rovinami, odhalit' rolu akú hralo v konkrétnych obdobiach českého eneolitu zámemé umiestňovanie l'udských pozostatkov do priestoru sídlisk. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sídliště řivnáčské kultury ve Vliněvsi (okres Mělník)
Kulfierzová, Zuzana ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se zabývám řivnáčskou kulturou a hlavně zpracováním jejího rovinného sídliště ve Vliněvsi (okr. Mělník). Od roku 1999 probíhá na tomto polykulturním nalezišti záchranný archeologický výzkum, který doložil osídlení od eneolitu po dobu stěhování národů. Objeveno bylo pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry a několik hrobů kultury se šnůrovou keramikou. Z doby bronzové je nejvýrazněji zastoupena kultura únětická, které patří sídliště i pohřebiště, z mladšího bronzu kultura mohylová. Výrazné je osídlení z období halštatu a laténu. Pár objektů pochází z mladší doby římské a z doby stěhování národů. Mezi lety 2000-2003 byla při výzkumu ve Vliněvsi objevena také řivnáčská kultura, konkrétně dvě řivnáčské polozemnice a šest jejích objektů. V první části práce jsem se věnovala samotné kultuře, dějinám bádání o ní, popisem náplně a vztahům řivnáčské kultury k ostatním soudobým kulturám. Dále se zabývám popisem samotné lokality, zpracováním a zhodnocením jejích nálezů. Na konec jsem se zajímala o typy, funkce a způsoby konstrukce řivnáčských obydlí a snažila se také porovnat polozemnice z Vliněvsi s řivnáčskými chatami z jiných rovinných sídlišť. Vycházela jsem z knihy Homolka u Stehelčevsi (1968), která je dosud jedinou samostatnou publikací věnovanou této kultuře, a dále pak z různých...
|
host ::
RSS.