|
|
Čeští králové očima Otachera Štýrského
Košátková, Anna ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce Čeští králové očima Otachera Štýrského se zabývá náhledem kronikáře, který byl příslušníkem nižší štýrské šlechty, na české krále Přemysla Otakara II. a Václava II. Kvůli obsáhlosti kroniky (na 98 000 veršů ve střední horní němčině) si práce klade za úkol přiblížit Otacherovo vnímání pouze výše jmenovaných českých králů na příkladě dvorských slavností, a to zásnub a svateb Přemysla Otakara II. s Markétou Babenberskou, Kunhuty Braniborské a Bély Uherského, na které byl Přemysl Otakar II. také přítomen. Další zkoumané festivity jsou svatba Václava II. s Jitkou-Gutou Habsburskou, pražská korunovace Václava II. a říšský sněmu v Norimberku dne 16. listopadu 1298. Pro objasnění širšího kontextu jsou do bakalářské práce zahrnuty kapitoly věnující se osobnosti samotného Otachera Štýrského a fenoménu veršovaných kronika na přelomu 13. a 14. století. Práce si klade za cíl zodpovědět otázku, jak Otacher Štýrský vnímá určité slavnosti a jaký jim ve svém vyprávění vytváří obraz. Kronikář nevěnuje všem výše jmenovaným slavnostem stejnou pozornost. U svatby Přemysla Otakara II. podává "pouhou" zprávu bez jakýchkoliv podrobností. Touto Otacherovou záměrnou stručností lze podepřít všeobecně uznávanou tezi, že Přemysl Otakar II. nebyl v očích autora kroniky, ale s nejvyšší pravděpodobností i...
|
|
|
Testamenty a testamentární praxe v kolínských městských knihách 1376-1401
Vojtíšek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tématem práce jsou testamenty dochované v kolínských městských knihách z let 1376 až 1401, které jsou analyzovány z pohledu právního, správního i z pohledu studia středověké zbožnosti. Na základě těchto pramenů má práce za cíl ukázat roli a funkci testamentu v rámci dědické praxe v královském městě Kolíně na konci 14. století. Integrální součástí práce je seznam testamentů excerptovaných z kolínských knih s datací, citací a stručnou charakteristikou.
|
|
|
Kompaktáta v utrakvisticko-katolické polemice let 1437-1500
Pálka, Adam ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
59 Abstrakt: Práce se zabývá utrakvistickými a katolickými spisy polemického charakteru, v nichž autoři argumentovali basilejskými kompaktáty. Sledované polemiky vznikly na území Českého království a Moravského markrabství mezi léty 1437-1500. Pozornost je věnována podrobnému rozboru pasáží, které o kompaktátech pojednávají, a na základě zjištěných poznatků je u každého pisatele zhodnocen jeho celkový pohled na basilejské úmluvy. Práce se pokouší odpovědět na otázku, kterých aspektů vztahujících se ke kompaktátním dohodám si autoři nejčastěji všímali a jaké podobnosti či rozdíly můžeme mezi argumentacemi jednotlivých osobností najít.
|
|
|
Využití inerciálních senzorů ve fyzioterapii
Doležalová, Eva ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Oborná, Pavlína (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení autora: Eva Doležalová Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková Konzultant práce: Mgr. Štěpánka Kozlerová Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití inerciálních senzorů ve fyzioterapii Klíčová slova: Inerciální senzory, fyzioterapie, akcelerometr, gyroskop, funkční míra nezávislosti, neurorehabilitace Abstrakt: Inerciální senzory jsou snímače, které umožňují monitoring pohybu. Své využití našly i ve fyzioterapii, kde jsou aplikovány k analýze chůze anebo k detekci pádů. Bakalářské práce je zaměřena na možnosti využití inerciálních senzorů u hemiparetických pacientů k monitoringu postižené horní končetiny. Teoretická část práce obsahuje nástin některých zahraničních studií, které se tímto tématem zabývají. Druhá polovina teoretické části je věnována neurorehabilitaci, která je důležitou součástí léčby pacientů po poškození mozku. Praktická část je zpracována kvantitativním formou výzkumu. Cílem práce bylo získat a korelovat hodnoty, které byly získány před začátkem a po skončení rehabilitačního procesu. Jednalo se o celkovou denní aktivitu horní paretické končetiny, která byla naměřená inerciálními senzory a výsledky hodnocení funkční míry nezávislosti (FIM).
|
|
|
Vztahy raně středověkých Čech a veletského kmenového svazu v letech 805-1035
Tomášek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje vztahů raně středověkých Čech a slovanských kmenů v Polabí. Práce klade důraz na styky Čechů s veletským kmenovým svazem v letech 805-1035, srbskému a obodritskému svazu je v práci vymezen pouze omezený prostor. Přátelský a pravděpodobně i vojenský spolek Čechů a Veletů se projevoval zejména v jednotlivých střetech se sousední karlovskou, později otonskou říší. V práci je proto vybraným říšským tažením do Polabí a Čech věnována vysoká pozornost a na základě reakcí obou subjektů analyzuje možné příčiny projevů vzájemných přátelských vztahů. Podoba česko-veletského spolku se během sledovaného období měnila, což bylo způsobeno zejména vývojem mezinárodní situace ve střední Evropě. Předkládaná práce proto v jednotlivých kapitolách nastiňuje základní prvky mezinárodního středoevropského vývoje ve zkoumaném období. Práce si klade za cíl představit nejnovější výsledky bádání v oblasti zahraniční politiky raně středověkých Čech, na základě informací dobových pramenů určit pravděpodobný počátek, vývoj a zánik česko-veletského spolku, a v rámci možností přiblížit tuto doposud málo dotčenou problematiku.
|
|
|
Církevní poměry na Sedlčansku ve druhé polovině 14. a v 15. století
Měrková, Jana ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Ve své práci, s názvem "Církevní poměry na Sedlčansku ve druhé polovině 14. a v 15.století", se snažím zmapovat celkovou církevní situaci v tomto období ve vymezené části vltavského děkanátu. Vybrala jsem 10 lokalit, z nichž největší důraz kladu na město Sedlčany. V první kapitole představuji město Sedlčany ze všech úhlů pohledu, od jejich vzniku až do poloviny 15. století. Součástí této kapitoly je také část věnovaná církevním památkám města. V další kapitole přicházím k stěžejnímu bodu práce, a sice popisu jednotlivých far ve vymezených lokalitách, k soupisu kněží působících na místních beneficiích (farách a při oltářích), a celkovému vyhodnocení církevního stavu na Sedlčansku před husitskou revolucí. Pro přehlednost jsem vypracovala tabulky s údaji vyhledanými v konfirmačních knihách, soudních aktech, erekčních knihách a v registrech papežských desátků. V další kapitole popisuji epochu husitství a jeho vliv na město Sedlčany. V poslední kapitole se zabývám místní husitskou pověstí zvanou "Rosa". Rozebírám její pravdivý i smyšlený původ a popisuji její průběh. V této kapitole se snažím poukázat na stálou aktuálnost a důležitost dobových slavností. Součástí mé práce je také obrazová příloha, obsahující mapy, znak města a fotografie staveb. Doufám, že jsem ve své práci a na tak malém prostoru postihla...
|
|
| |
|
|
Církevní dějiny Benešova ve světle archeologických výzkumů
Váňová, Libuše ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
99 Bibliografická citace Církevní dějiny Benešova ve světle archeologických výzkumů /rukopis/: diplomová práce / Váňová Libuše; vedoucí práce: Petr Kubín. - Praha, 2011. - 99 s. Anotace: Diplomová práce "Církevní dějiny Benešova ve světle archeologických výzkumů" vychází z dosud publikovaných prací, které mapují historii města a jeho církevních objektů. V první fázi je tedy nejprve věnována pozornost současnému zpracování tématu. Druhá fáze je pak zaměřena na přehled archeologických výzkumů, které se v dané lokalitě v průběhu doby uskutečnily. Důraz je kladen na výzkumy objektů sakrální povahy (klášter minoritů, farní kostel sv. Mikuláše, špitál s kostelem sv. Alžběty, areál piaristické koleje). Výsledky těchto výzkumů jsou pak konfrontovány s řečí písemných pramenů. V rámci objektivity nebylo možné opomenout i některé profánní objekty. Bez jejich archeologického prověření by totiž unikaly dějinné souvislosti. Za přínos lze považovat, že se podařilo objevem slovanského pohřebiště z 10. - 11. století podpořit zprávu (byť z pozdního pramene), která hovoří o svěcení kostela v Benešově v roce 1070. Klíčová slova: Církevní dějiny Benešova - historie města - archeologie Abstrakt: Thesis "Ecclestical History of Benesov in the light of archeological research" is based on Publisher work, which charts the history of...
|
|
|
Páni Hasištejnští z Lobkovic na sklonku středověku
Gavenda, Lukáš ; Doležalová, Eva (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Severozápadní Čechy jsou často a priori vnímány jako kraj bez velkých tradic, bez mnohých kulturních stop či jako krajina pouze průmyslová, s poničeným životním prostředím, a tedy prostor někdy až okrajového zájmu. Ve skutečnosti se ale jedná o plnohodnotnou oblast, srovnatelnou v historickém i kulturním vývoji s vyspělými regiony českých zemí a Střední Evropy. Příčiny jejího ve společnosti poněkud upozaděného obrazu jsou zhusta hledány v složitých událostech 20. století, kdy došlo k přetržení přirozené kontinuity soužití Čechů s Němci. Nové obyvatelstvo, přišlé v době po 2. světové válce, muselo složitěji a často zcela znovu hledat svou pozici v kraji. Postupně se tato bilance zlepšuje. Snaží se tomu pronikáním ke kořenům původní bohatosti přispět i historická věda a její obory. Netýká se to jen výzkumu minulého politického a hospodářského života, ale také oblasti kulturní, vývoje architektury, výtvarného umění či slovesnosti. Tyto složky se vždy prolínaly a vzájemně ovlivňovaly. Celkově i detailně nahlíženo se tak vytvářely zajímavé obrazy charakterizující svět laiků i duchovních, lidí prostých i bohatých, obchodníků i urozených. Ke studiu dějin a reálií hasištejnské větve rodu Lobkoviců mne přivedl můj trvalý zájem o historii, architekturu a výtvarné umění. Získal jsem ho v zázemí své rodiny, ve které...
|
|
|
Románské emporové kostely v Čechách a jejich zakladatelé
Gája, Robert ; Doležalová, Eva (oponent) ; Žemlička, Josef (vedoucí práce)
Románské emporové kostely tvoří nejvýraznější fenomén české církevní architektury. Chci upozornit především na jednolodní venkovské kostely se západní emporou. Naše země patří v Evropě mezi oblasti s jejich nejhojnějším výskytem. Jak historické tak uměnovědné bádání se snažilo tyto stavby a jejich účel vykládat v různých historických souvislostech. Především je spojovalo s určitou etapou ve vývoji sociální emancipace rané české šlechty a také s určitou vývojovou fází ve výstavbě farní sítě a v osamostatňování české církve od vlivu světských patronů. Ve své diplomové práci se chci proto věnovat románským emporovým kostelům z několika úhlů pohledu. Prvním úkolem bude zhodnocení jejich funkcí a úloh, které plnily v české středověké společnosti a zároveň vývoje emporových kostelů všeobecně v průběhu 13. a 14. století. Chci vlastně zachytit odraz společenských poměrů v ve vývoji sakrální architektury raného a vrcholného středověku. Na druhé straně se chci věnovat dobovému právnímu postavení těchto kostelů a případným změnám, které přinesla postupná emancipace církve a zavádění oficiálních stanovisek církve do běžného života. Zejména tu mám na mysli dobové právní názory laické společnosti na úlohu církevího majetku. A také jakou roli při tom sehrály zakladatelé kostelů a jejich nároky. A nakonec se budu věnovat...
|
host ::
RSS.