|
| |
|
|
Farnost Bystré a její sakrální bohatství
Havlátová, Hana ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato práce bude obsahovat vybrané kapitoly z dějin farnosti Bystré od prvních písemných zmínek do současnosti. Zvláštní pozornost je věnována období druhé poloviny 20. století, období komunistické totality, svědectví současníků. Hlavní cíl této diplomové práce spočívá v záměru seznámit veřejnost s některými dosud písemně nezpracovanými vybranými kapitolami dějin této farnosti. Jedná se především o období druhé poloviny 20. století, kdy nebyla vedena farní kronika. V souvislosti s písemným uvedením do farnosti nelze opomenout sakrální bohatství bysterské farnosti, které i během totalitního období procházelo náročnými opravami a četnými úpravami. Klíčová slova: Bystré, farnost, kostel, kněz
|
|
|
Slezské řezané barokní sklo ve sbírce Uměleckoprůmyslového musea v Praze
Bednářová, Tereza ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent)
Diplomová práce "Slezské řezané barokní sklo ve sbírce Uměleckoprůmyslového musea v Praze" se zabývá slezským řezaným barokním sklem ve sbírce Uměleckoprůmyslového musea v Praze v rozmezí od poslední čtvrtiny 17. století do třetí čtvrtiny 18. století. V práci je popsána technika řezání a její historie. Dále se práce zabývá počátky řezby ve Slezsku, které jsou spjaty s rodinou hrabat Schaffgotschů na území Hirschberger Talu. Neopomenutelná je též osoba slavného řezáče skla Friedricha Wintera, který měl společně se svou dílnou výrazný vliv na slezskou řezbu v následujících desetiletích. V práci jsou rovněž zmíněni další významní řezáči, především pak Christian Gottfried Schneider. Pro správné časové i místní zařazení jsou velmi důležité kapitoly zabývající se tvarovým a ornamentálním vývojem slezských řezaných barokních skel. Na první textovou část práce navazuje katalog s vybranými předměty ze sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Většina těchto předmětů nebyla dosud publikovaná. Pokud se v literatuře díla z katalogu objevila, často jim nebylo věnováno příliš mnoho pozornosti.
|
|
|
Barokní malířství sakrálních staveb ve Veselí nad Moravou
Kostkanová, Adéla ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé: Práce s názvem "Barokní malířství sakrálních staveb ve Veselí nad Moravou" představuje sakrální malířství v období uměleckého rozkvětu města Veselí nad Moravou. Hlavní náplň této práce je popis malířských sakrálních děl a přiblížení jejich umělecké hodnoty. Malířská výzdoba prostor tří kostelů ve Veselí nad Moravou nebyla nikterak badatelsky zpracována. O možném autorství jednotlivých oltářních obrazů z kostela svatého Bartoloměje a kostela Svatých Andělů strážných spekuluje Jaroslav Sedlář. Jediné podložené autorství je u hlavního oltářního obrazu Andělé ve službách víry z kostela Svatých Andělů strážných. O uvedeném obrazu se zmiňuje i Klára Garas ve své publikaci Franz Anton Maulbertsch.
|
|
|
Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou a obec Dobřichovice v proměnách českých dějin
Kaucká, Helena ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Resumé_Kaucká Helean.txt Resumé Autor: Helena Kaucká Název práce: Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou a obec Dobřichovice v proměnách českých dějin Cílem této práce je postihnout základní vývojové etapy dějin města Dobřichovice, jejichž minulost je úzce spjata s Rytířským řádem křižovníků s červenou hvězdou. V této práci se zamýšlím nad vztahem obce Dobřichovice k Řádu v průběhu dějin. V první kapitole se zmiňuji o historii Řádu a jeho spiritualitě. Dále se věnuji obci Dobřichovice, přičemž jsem se snažila postihnout nejdůležitější momenty v jejích dějinách z hlediska Řádu. Hlavní prameny, které umožňují dobře postihnout sepětí řádu a Dobřichovic a z nichž čerpám, jsou farní kronika bývalé farnosti při kostele sv. Martina a sv. Prokopa v Karlíku, Hradcova kronika Dobřichovic a materiály o Řádu v Národním archivu ČR a Státním okresním archivu Praha-západ se sídlem v Dobřichovicích. Dějiny Dobřichovic nelze vyprávět bez postihnutí dějin Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, neboť dějiny křižovníků a dějiny Dobřichovic se úzce prolínají od prvních zmínek o Dobřichovicích, které souvisejí s raným obdobím Řádu, kdy se Dobřichovice staly jejich majetkem, přes staletý rozvoj Dobřichovic, husitských válek, třicetileté války, zrušení poddanství v roce 1848 až po sekularizaci obce a řádového majetku v...
|
|
|
Zázračné a milostné obrazy Panny Marie ve Slezsku
Dobešová, Michaela Filipa ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Resumé Zázračné a milostné obrazy Panny Marie ve Slezsku Cílem bakalářská práce byla snaha o shrnutí literatury k úctě mariánské v oblasti českého Slezska. První část práce je zaměřena na historické vymezení území českého Slezska, následuje mariánská úcta ve středověku i novověku s vyzdvižením osobností malířské tvorby. Dále se soustřeďuje na původ milostných, zázračných a uctívaných obrazů Panny Marie, jednak z pohledu legendického, tak i faktického. Většina obrazů se obecně váže k období od pozdní gotiky do konce baroka. Práce především představuje kompilát sesbírané české literatury, která se ve valné většině pojí s poutními lokalitami a tím i s uctívanými obrazy. Tímto představuje katalog nejznámějších obrazů v prostředí českého Slezska. Práce však zdaleka neobsahuje celistvý pohled na úctu v českém prostředí území slezského. Místa zvláštní úcty mají své další lokality menšího rozsahu, které jsou dosud neprobádané a jejich osudy neméně zajímavé.
|
|
|
Bývalý kostel sv. Vavřince pod Petřínem na Malé Straně v Praze
Bělohlávková, Monika ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce se zabývá historií bývalého kostela sv. Vavřince pod Petřínem na Malé Straně v Praze, který v současné době slouží jako koncertní a výstavní síň festivalu Pražské jaro a Klubu přátel Pražského jara. Práce se snaží zachytit stavebně-historický vývoj kostela, bohatou malířskou výzdobu a celkovou rehabilitaci objektu provedenou v 90. letech 20. století. Tato rehabilitace byla spojena především s navrácením objektu do původní podoby sakrálního prostoru, kterou měl před přestavbou na obytný dům oč. 19. století, a s rozsáhlým restaurováním nástěnných maleb, které zde byly během prací objeveny. Nejstarší objevené malby spadají až do období románského, nacházejí se zde také malby gotické, renesanční i barokní. Klíčová slova: Gotická architektura Praha Osada Nebovidy Bývalý kostel sv. Vavřince pod Petřínem / na Újezdě / v Nebovidech Restaurování nástěnných maleb Stránky 42 Slova 14 159 Znaky (bez mezer) 78 316 Znaky (včetně mezer) 92 837 Odstavce 295 Řádky 1423
|
|
| |
|
|
Ikonografie andělských bytostí s důrazem na význam andělů v baroku
Zámečníková, Klára ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Resumé: Ve své práci na téma Ikonografie andělských bytostí s důrazem na význam andělů v baroku se zabývám především vývojem zobrazování všech nadpřirozených bytostí, známých jako andělé. V úvodní kapitole ovšem nejprve představuji teologické osobnosti, které se o anděly, andělský svět a víru v ně zajímali, a věnovali jim své knihy a spisy. Jednou z nejvýznamnějších osobností je anonymní osobnost Dionysius Areopagita, který ve svém díle z 5.-6. století O nebeské hierarchii podrobně popsal andělskou hierarchii a přiřkl každému andělu svou funkci. Další kapitole je věnovaná dějinám samotné úcty k andělům. Zde jsem se snažila vyhledat počátky úcty v Písmu svatém Starého a Nového Zákona a v apokryfní literatuře. Nedílnou součástí je i porovnání andělských bytostí křesťanské kultury s bytostmi obdobnými, které se objevují v jiných kulturách.Také zde připomínám rozličné způsoby projevování úcty k nim. Ústřední kapitolou je nástin vývoje samotného zobrazování andělů od raně křesťanského umění po umění 20. století. Pro přehlednost i srovnání se samostatně věnuji tradičnímu zobrazování v Zemích Východní církve a tradici křesťanského Západu. V poslední, čtvrté, kapitole se již plně věnuji výtvarným projevům v českém barokním prostředí. U nás se úcta k andělům v barokní době rozšířila především díky jezuitskému řádu,...
|
|
|
Korunování milostných mariánských obrazů v českých zemích
Vrabelová, Dana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Korunování milostných mariánských obrazů v českých zemích Resumé diplomové práce Dana Vrabelová Královské insignie, koruna a trůn, darované mariánskému milostnému obrazu k větší cti a slávě, symbolizují pozemský vrchol mariánské úcty a zbožnosti. S myšlenkou na korunování milostných mariánských obrazů přichází v baroku hrabě Alessandro Sforza Pallavicini z Piacenzy, italský šlechtic, který byl od mládí znám svojí velikou úctou k Matce Boží. Jeho úmysl schválil papež Urban VIII. (1623-1644). Byla založena nadace hraběte Sforzy, jejíž správou pověřil papež vatikánskou kapitulu u sv. Petra. Pro korunovaci vydala vatikánská kapitula jasně formulované podmínky: předpokladem korunovace byl věhlas obrazu (clara imago), který uctívali věřící jako zázračný (gratiis refulgens). Zázraky musely být prokazatelné přísežnými výpověďmi hodnověrných svědků. Předpokladem korunovace též bylo stáří úcty (antiquitas originis et artis) a rozšíření kultu v co největším okruhu uctívatelů (cultus eximius et antiqus), kteří museli přicházet do poutního místa pravidelně a z veliké dálky (concursus populi longinquo et perigrinationes continuae). Papež Urban VIII. vydal zvláštní breve, v němž jsou pro slavnostní dny uvedeny též plnomocné odpustky a pověřoval zvláštním dekretem korunovatele. První takový obřad, dle těchto předpisů, se...
|
host ::
RSS.