|
|
Prostorová molekulární ekologie medvěda hnědého v Západních Karpatech
Šrutová, Jana ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Hájková, Petra (oponent)
V dnešní lidmi pozměněné krajině jsou populace volně žijících zvířat častěji vystaveny ostrovnímu efektu a s tím souvisejícímu riziku ztráty genetické variability, která může vést až k extinkčnímu víru. Krajinná genetika zkoumá mikroevoluční procesy v populacích a jejich funkční vztah k prvkům krajiny. Propojení výsledků genetických analýz a výsledků habitatového modelování zkoumaného druhu pomáhá stanovit např. rozhraní vhodných prostředí nebo antropogenní bariéry genového toku v krajině. Analýza prostorové populační struktury volně žijících zvířat je důležitým nástrojem pro ochranu a manažment populací. Mezi lety 2019-2021 bylo na území Slovenska získáno 2172 převážně neinvazivních vzorků medvěda hnědého (Ursus arctos), přičemž majoritní část byla sebrána v západokarpatské oblasti. Pomocí mikrosatelitového panelu, který obsahoval 10 polymorfních lokusů a gen SRY na určení pohlaví, bylo identifikováno celkem 1036 genotypů, z toho 632 unikátních genotypů. Populace se jeví poměrně diverzifikovaná a zjištěná heterozygotnost je srovnatelná s jinými početně stabilními populacemi medvědů v Evropě. Pomocí programu STRUCTURE byla provedena bayesiánská klastrovací analýza, která slovenskou populaci rozdělila na tři, respektive čtyři subpopulace podle zvolené metody. Struktura populace byla dále analyzována...
|
|
|
Molekulární demografie medvěda hnědého v Západních Karpatech
Tkáčová, Nikola ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Tkadlec, Emil (oponent)
Spolehlivé odhady velikosti populace jsou zásadním nástrojem pro efektivní druhovou ochranu a management. Tato práce si kladla za cíl stanovit pomocí neinvazivní genetiky odhad cenzní velikosti populace, genetickou variabilitu a populační strukturu medvěda hnědého (Ursus arctos) na Slovensku, které zahrnuje většinu západokarpatské populace. Během let 2019-2021 bylo získáno celkem 2172 vzorků. Jednalo se zejména o neinvazivní vzorky, především o vzorky trusu, které byly doplněny tkáňovými vzorky. Následně byla izolována DNA a amplifikováno 12 mikrosatelitových lokusů a lokus pro gen SRY jako pohlavní marker. Podařilo se určit 1036 genotypů, z toho 632 unikátních. Slovenská populace má poměrně vysokou genetickou diverzitu a vykazuje podobné hodnoty heterozygotnosti jako populacena území s dobrým stavem ochrany a celistvou krajinou. Na základě Bayesiánské klastrovací analýzy byla zkoumaná populace rozdělena do čtyř genetických klastrů, mezi nimiž pravděpodobně existuje určitá míra genového toku. Ve východní části Slovenska (Východní Karpaty) byl zjištěn pouze jeden klastr. Ve střední části Slovenska (Západní Karpaty) jsou zastoupeny všechny klastry. Poměr pohlaví (samci/samice) byl 1.006. U samců byla pozorována vyšší míra opětovných záchytů. Velikost populace byla odhadnuta pomocí přístupu...
|
|
|
Phylogeography and conservation genetics of rare palearctic megaherbivores
Červeňák, Jakub ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Robovský, Jan (oponent)
Táto literárna rešerš je zameraná na preživšie druhy pleistocénnych megaherbivorov v palearktickej oblasti. Popisuje základné členenie herbivorov podľa trofickej niky, adaptácie spojené s typom potravy a uplatnenie Copeho pravidla v evolúcii kopytníkov. Následne rozoberá rôzne prístupy v definovaní megafauny a dôvody extinkcií veľkých živočíchov na konci pleistocénu a v priebehu holocénu. V závere všeobecnej časti zdôrazňuje význam zástupcov megafauny ako kľúčových druhov a koncepty downsizingu, s ním spojeného trofického downgradingu a myšlienku rewildingu. V druhej časti je u losa mokraďového (Alces alces), zubra hrivnatého (Bison bonasus) a koňa Przewalského (Equus przewalskii) podľa dostupnej literatúry popísaná pleistocénna história druhu, fylogeografia a výrazná antropogénna redukcia areálu v holocéne. Napokon je preberaná história snáh o záchranu druhu a súčasné poznatky o ochranárskej genetike týchto druhov v súvislosti s prekonaným bottleneck efektom. Kľúčové slová: pleistocénna megafauna, bottleneck, reintrodukcia, rewilding, browsing, grazing
|
|
|
Phylogeography of Rousettus aegyptiacus in the Mediterranean region
Dundarova, Cheliana ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Rod Rousettus má pro kaloně netypický areál zahrnující Asii i Afriku. V Persii, Arábii a východním Středomoří tvoří severní hranici rozšíření čeledi. To bylo ovlivněno schopností echolokace, která umožnila této skupině používat jako úkryty jeskyně, šířit se nezávisle na přítomnosti lesních biotopů a osídlit oblasti s mediteránním typem klimatu. Cílem práce je pomocí sekvenování mitochondriálního markeru s rychlou evolucí studovat genetickou variabilitu, její geografickou distribuci a demografii u severních populací kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus). Fylogenetické rekonstrukce naznačují relativně hlubokou divergenci mezi disjunktními částmi areálu ve východní Africe a východním Mediteránu. Haplotypy ze Sinaje a Jordánu mají bazální pozici v rámci severního klastru, což ukazuje na roli příslušných oblastí při kolonizaci východního Středomoří. Severní haploskupina je středně diverzifikovaná s částečnou geografickou lokalizací jednotlivých haplotypů. Signifikantní korelace mezi maticí genetických a geografických vzdáleností svědčí o určitém omezení genového toku mezi jednotlivými koloniemi, přinejmenším u samic. Analýzy landscape genetics odhalují diskontinuity v prostorové distribuci genetické variability, v některých případech korelující s geografickými bariérami, např. na Kypru, kde patrně hraje roli...
|
|
|
Geoinformatické přístupy v krajinné genetice
Mráz, Jakub ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá základními metodami krajinné genetiky. Krajinná genetika je spojený obor populační genetiky a krajinné ekologie. Využívá geoinformativní a statistické metody a metody svých mateřských borů. Zde se metody genetické části oboru Krajinné genetiky, metody populační genetiky, řešit nebudou. Práce je věnovaná metodám zjišťující hranice populace a metody pro zjištění spojení mezi studovanými populacemi. Zmiňovaná je také historie, jak krajinné genetiky, tak geoinformativních metod a paradigma daných oborů, k lepší orientaci a kontextu. V neposlední řadě jsou u většiny metod jmenovány Geoinformativní systémy (GIS), počítačové programy, které tyto metody dokáží využít a aplikovat na potřebné projekty. Klíčová slova: GIS, Krajinná genetika, Krajinná ekologie, Konektivita, Least-cost path, Circuit theory
|
|
| |
|
|
Fenotypové a molekulární přístupy v systematice palearktických a neotropických rosniček rodů Hyla a Osteocephalus (Amphibia: Hylidae)
Gvoždík, Václav ; Moravec, Jiří (vedoucí práce) ; Mikulíček, Peter (oponent) ; Hulva, Pavel (oponent)
SOUHRN Systematika rosniček (Hylidae) prošla v posledních desetiletích bouřlivým vývojem a to jak na vyšších taxonomických úrovních (podčeledi a rody), tak na úrovni druhové. Na původní klasickou morfologickou systematiku nejprve navázal bioakustický přístup, kdy se oznamovací hlasy samců v některých případech ukázaly jako významná reprodukčně-izolační bariéra a tudíž jako důležitý znak pro systematiku. Zcela nový vhled však přišel až se zavedením genetických metod do systematiky. To umožnilo odlišit nejen morfologicky ale i akusticky kryptické taxony. Nejvhodnějším přístupem v systematice rosniček je pak kombinace těchto rozdílných přístupů. Cílem dizertační práce bylo za pomocí kombinace morfologických, bioakustických a molekulárně-genetických přístupů zhodnotit systematiku rosniček rodu Hyla z oblasti východní Evropy až Blízkého východu a amazonského rodu Osteocephalus. Dizertační práce se skládá z obecného úvodu, tří publikovaných prací, dvou prací v recenzním řízení a závěru. První tři práce se zabývají fenotypovým (morfologie a bioakustika) přístupem v systematice. První práce se zabývá otázkou variability ve zbarvení, resp. kresbě mezi kyperskými a přilehlými pevninskými (Turecko, Sýrie, Libanon) populacemi druhu Hyla savignyi. Zjištěný frekvenční rozdíl v přítomnosti a typu dorzálního skvrnitého...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.