|
| |
|
| |
|
|
Regulace buněčného cyklu u rostlin: úloha aktivační defosforylace CDK při vstupu do mitózy
Mašková, Petra ; Macháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Havel, Ladislav (oponent) ; Vaňková, Radomíra (oponent)
Shrnutídisertačnípráce Buněčnédělení je jednou z elementárníchvlastností všech Žívých organismů.Zák|adní mechanismy regulujícíproces buněčnéproliferace na molekulámí úrovni jsou evolučně konzervovány napříč eukaryotickou říší.Buněčný cyklus se standardně dělí na čtyři následnéfáze, přiěemŽhlavní regulačníkroky se soustřeďujído dvou kontrolníchbodů'na přechodu Gr/S a GzlMfáze. Klíčové regulační proteiny, cyklin-dependentní kinázy (CDK), řídí postup celým buněěným cyklem. Jejich funkce je striktně závislá na katalýické cyklinové podjednotce. odpovídajícícyklinový partner interagujícís CDK totižurěuje dobu aktivity konlrrétnfrro CDlícyklinového komplexu vjednotlivých fázích cyklu. Pro získání úplné aktivity vyžadujekomplex dalšíposttranslačnímodifikace, mezi kterépatříi aktivaěnífosforylace a defosforylace CDK na specifických aminokyselinových reziduích. Rostlinný buněčný cyklus disponuje vedle evolučně konzervovaných mechanismů i dalšímiregulačnímiprocesy, kterésouvisejí s odlišnou Životní strategiírostlin. Pruchod Gr/S kontrolním bodem je silně závisl'ý na signálech z vnějšíhoa vnitřního prostředí, předevšímfytohormonech a metabolitech, buňka tak monitoruje příznivost podmínek pro dokončenícelého buněčnéhocyklu. Limitujícím faktorem pro pruchod Gr/S fází je D cyklin, jehož exprese je pod kontrolou cytokininů...
|
|
|
Studium metabolismu polyaminů v buněčném dělení a jejich úloha ve fyziologických pochodech rostlin
Gemperlová, Lenka ; Cvikrová, Milena (vedoucí práce) ; Šebela, Marek (oponent) ; Havel, Ladislav (oponent)
3.cÍLE Studium meÚabolismu po|yaminův pnůběhurůstovéhoa buněčného cyklu tabákové suspenzní ku|tury BY.2 (Nicotiana tabacum L. cv. Bright Yellow-2): určenípodilu biosynÚéry,degradacea konjugacena udrženíhomeostáze polyaminů. Dílčícíle: o Sledoviínízrrěn endogenníchhladin vo|ných a konjugovaných forempolyaminův průběhurůstovéhoa buněenéhocgtuLu.etove suspenzníkulturyBY-2. o Stanoveníaktivit biosyntetictcýchenzymůpolyaminů- ornithin-, arginin- a S-adenosylrnethionindekarboxylrázyv průběhurustového a buněčnéhocyklu tabákovésuspenzríkultury BÝ-2. o Stanovení aktiviý degradačního enzymu polyaminů ďaminoxidázy vprůběhurůstovéhoa buněčnéhocykiu tabrákové suspenztíkultury BY-2. Da|šícile: o Slďoviírrí zrrrěn endogenníchhladin volných a konjugovaných forem polyaminů u tabákové suspenzrí ku'ň'' BY.2 v podmínkáchabiotickéhostresu. . 9to9i.'- regulačních mechanismů homeostiíze polyaminů (tj.biosyntézy,degradacea konjugace)u rostlin tabákuiNícotiana tabacumL.) vprůběhudiumálníhocyklu. o Stanovenípodíluexkrecepolyaminůdo živnéhomédiau tabrákové suspenzníkultury BY-2 a u kultury vojtěšky(Medicago sativa) na udrženíhomeostázepolyarninů. o Sledoviíní zněn endogenních hladin polyarrrinů vpruběhu zygotickéa somatickéembryogenezesmrku-ztepilého(Picea abies L. (Karst.).
|
|
|
Studium funkce rodiny hybridních prolinem bohatých proteinů
Dvořáková, Lenka ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Vágner, Martin (oponent) ; Havel, Ladislav (oponent)
Lenka Dvořríková SrnNurÍoIsmreÓ.ú pnÁcB 4. ZAVERY Předkem HyPRPs byl dejmě protein z rodiny LTPs, ktenýzískalďouhou N-tenrriná|níprolinem bohatoudoménu.Vzrik HyPRPs mohl bý jednou z událostísměřujícíchk vývoji semennýchrostlin. Pro tvorbu funkčníterciárnístrrrktury8 CM doményHyPRPs neníďejmě důležitajejí konkrétrísekvence, ale pouze zachověni charakteristického uspořádráníosmi rysteinoých zbytk{ kteréjsou důležitépro její utvríření a stabilizaci. HyPRPs s dlouhými N.terminá|nÍmi prolinem bohatými doménami (nawámy,,C.ýpe.,)jsou pravděpodobněýlogeneticky původní,zatímco HyPRPs s aýpiclcými N-terminálními doménami(velrni krátké,glycinem bohaté)se vyvinuly ňejmě relativně recentrě a neávisle u jednotliých 13sJlinnÝchdrutrůzkrácením,ztrátoupopř. přestavbamipůvodníchdelších p*.tlinembohaýchdomén. Glycinem bohatédoményHyPRPs by mohly vzrikat inverzí v kódující sekvenci prolinem bohafých domén.Tentp mechanismus by se mohl uplatňovatobecněv evoluci strrrkturrríchproteinůbuněčnéstěny. N-terminálnídomény',C.t5y'pe..HyPRPs zustaly u krýosemennýchrostlin poměmě dobře konzervované(dlouhé a hydrofobni), zatímco ostahrí HyPRPs se rychle vyvíjely. U nahosemennýchrostlin všakdošlok hlavní diversifikaci naopak v rámci skupiny ',C-Bpe... Koexistence konzervovanýcha rychle se vyvíjecíHyPRPs by tak mohla být evoluční...
|
|
|
Pražský skauting za normalizace - Vzpomínky skautských činovníků
Havel, Lukáš ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
SOUHRN Práce se zaměřuje na období Normalizace, zejména na dějiny skautingu v Praze v letech 1968 - 1989. Popisuje historii hnutí v tomto období a pomocí metody orální historie tematizuje základní přístupy skautských činovníků ke konci organizace Junák a také jejich další činnost. Skrze koncept kolektivní paměti pak hledá důvody rozdílných pohledů a představ i s jejich historickými kořeny a důsledky. Nakonec také sleduje individuální příběhy jednotlivých skautských vedoucí na pozadí běhu "velkých dějin". KLÍČOVÁ SLOVA Orální historie, paměť, skauting, Junák, Praha, Kruh, Psohlavci, Normalizace, volný čas.
|
|
|
Molecular and cellular aspects of programmed cell death in response to genotoxics in plants
Smetana, Ondřej ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Havel, Ladislav (oponent) ; Reichheld, Jean-Philippe (oponent)
Programovaná buněčná smrt (PCD) je důležitý mechanizmus, se kterým se u mnohobuněčných živočichů setkáváme nejen během vývoje a morfogeneze, ale i během jejich interakce s prostředím. PCD je přesně regulovaný proces, který je navíc evolučně velmi konzervovaný. Jedním z nejlépe popsaných typů PCD je apoptóza u živočichů, která se vyznačuje smrštěním cytoplasmy, specifickým štěpením DNA a tvorbou apoptotických tělísek, které jsou nakonec pohlceny okolními buňkami. U rostlin se však díky specifické stavbě rostlinné buňky setkáváme s PBS autofagyckého typu. PCD může být spuštěna během nepříznivých podmínek okolního prostředí, zejména během přetrvávajícího poškození DNA v podobě dvouřetězcových zlomů (DSBs) molekuly DNA. U savců spuštění PCD navozené DSBs molekuly DNA vyžaduje aktivitu kinázy ATM a dalších proteinů jako například E2F a p53. Stabilizace p53 má za následek zastavení buněčného cyklu v kontrolním bodu G1/S zatímco E2F transkripční faktor spustí apoptózu aktivací PCD specifických genů, například kaspáz. Bylo popsáno, že E2F může navodit buněčnou smrt i během pouhé overexprese. Navzdory vysoké konzervovanosti signálních drah PCD u eukaryot, některé regulátory PCD (např. kaspázy nebo p53) nebyly dosud u rostlin identifikovány, proto toho o signalizaci rostlinné PCD moc nevíme. Výjimkou je E2F...
|
|
|
Indukce a detekce programované buněčné smrti (PCD) v buněčných liniích tabáku
Kuthanová, Andrea ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čapková, Věra (oponent) ; Havel, Ladislav (oponent)
_l _l I r-I l I l_ I l_ I l_ I l_ I l.' I l., l-, l_ l.'I l.' l. l. l_ l.. l_ 4.ZAVERY 1. Ionty kadmia a ch|ad spo|eh|ivěnavodily buněčnousmrt zejménapnogramovarréhotypu 2. Programovanéumírríníbuněk by|o doprováz'enočetnýmimorfologickými změnami, ale jen omezeněspecific|ými 3. Výskyt internukleozomální fragmentace DNA do o|igonukleozomálních jednotek spolehlivým indilcítorem procesuPCD Ruznéfrizebuněčnéhocyklu jsou různěcitlivék působení50pM cdso4 Různéstrcsovévlivy vyvolaly tvarové malformace jader, kter.e však pravděpodobně primárně nesouvise|ys pnogramovanoubuněčnousmrtíbuněk nenr 21
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.