|
|
Francouzská nemoc v konsiliární literatuře v 16. století
Divišová, Bohdana ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Žalud, Zdeněk (oponent) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Konsilia tvořila důležitou součást středověké i raně novověké odborné lékařské literatury. Literární konsilium obsahovalo písemné vylíčení jednoho konkrétního případu pacienta, jeho stavu a nemoci a radu na léčebný postup, kde lékař v souladu s dobovým diskurzem rozebral příznaky, určil diagnózu i prognózu a doporučil přesnou farmakologickou léčbu i případné technické zákroky (venesekci apod.) Konsiliární literatura byla v 16. století běžnou součástí praxe mnohých významných lékařů a dnes je neprávem opomíjeným pramenem k dějinám medicíny, farmakologie, dietologie, dějin všedního dne apod. První část dizertace je věnována definici žánru, počátečním etapám jeho vývoje i zachycení specifik v období středověku. Hlavním tématem práce se staly výsledky rozboru raně novověkých konsiliárních sbírek patnácti významných lékařů z Itálie (B. Vettori, G. B. Da Monte, V. Trincavelli, A. M. Venusti, G. Capodivaccio, C. Guarinoni), Francie (J. Fernel, G. De Baillou) a německy mluvících oblastí střední Evropy (J. Crato, R. Solenander, D. Cornarius, J. Wittich, T. Mermann, J. Mattheus). Na podkladu prozkoumání téměř sedmi tisíc konsilií z dvaceti dvou sbírek či sborníků z per vybraných autorů byly vytyčeny společné znaky konsilií daného období, odlišeny příbuzné žánry a nastíněny možnosti dalšího vývoje bádání....
|
|
|
Problematika zahalování žen v Turecku
Knesplová, Barbora ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou zahalování žen v Turecku. První teoretická část se snaží zmapovat danou problematiku s důrazem na rozmanité interpretace a vnímání šátku/hidžábu jakožto symbolu, který dnes představuje více než jen islámské náboženství. Tyto rozmanité interpretace byly zapříčiněny především historickým vývojem země, zejména specifickou modernizací Turecka, která byla spojena s pozápadněním. Především díky tomu byl šátek po mnoho let vnímán jako něco zaostalého, nemoderního, jako něco, co nepatří do novodobého Turecka. To mělo za následek, že bylo ženám zákonem zakazováno se zahalovat ve veřejných prostorách. Právě z toho důvodu práce vykresluje daný problém i v historickém kontextu, kdy kořeny této problematiky sahají až do 19. století. Druhá, empirická část je věnována kvalitativnímu výzkumu. Pro účely této práce byly realizovány polostrukturované rozhovory s tureckými vysokoškolskými studentkami, které se zaměřovaly na jejich motivace se (ne)zahalovat a další jevy s tím spojené. Rozhovory byly provedeny jak se zahalenými, tak i s nezahalenými dívkami kvůli možnosti komparace jejich výpovědí. Následně byly rozhovory analyzovány pomocí zakotvené teorie (grounded theory). Klíčová slova: hidžáb, islám, modernizace, pozápadnění, šátek, Turecko, zahalování
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Historické příčiny a souvislosti současného postavení římskokatolické církve v české společnosti
Černý, Jan Karel ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent)
(česky) Tato práce se zaměřuje na historické příčiny a souvislosti současného postavení římskokatolické církve v české společnosti. Ke zvolené problematice přistupuji skrze koncept spirituality, který nám umožňuje systematicky nahlédnout různé jevy a procesy, jež narušovaly katolickou religiozitu. Své pojednání začínám v osvícenství, které mělo zcela zásadní ideový vliv na postavení církví po celé Evropě, přičemž tuto kapitolu doplňuji o sekularizační prvky židovsko-křesťanské tradice. Následná kapitola věnující se 19. století se zaobírá především modernizačními procesy (zvláště českým nacionalismem), které mohly nahrazovat či oslabovat tradiční religiozitu. Krátké dvacáté století je rozděleno na utváření vztahu státu, církve a společnosti (první republika a komunistické období) a zároveň se v rámci této části pojednává o postmoderní proměně náboženství, jehož ,,odnože" charakterizují současnou českou spiritualitu. Revoluce a počátek 90. let je nahlížen ze dvou přístupů - z rozpadu konsenzu a z upravené liminální teorie. Jak se zdá, současné postavení katolické církve je dáno hlubinnými procesy - především anti-katolickou formou nacionalismu a mírou industrializace Čech - jejichž efekt umocnila komunistická diktatura.
|
|
|
Digitální generace. Zapojení informačních a komunikačních technologií do vzdělávacího procesu
Vaňurová, Tereza ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Diplomová práce s názvem "Digitální generace. Zapojení informačních a komunikačních technologií do vzdělávacího procesu" pojednává o roli počítačů v životě adolescentů. Informační a komunikační technologie (ICT) se rozvíjí rychlým tempem a transformují náš každodenní život. Cíle práce jsou (1) prozkoumat proměnu "digitální generace" v české společnosti na počátku 21. století, (2) zjistit zda existuje vztah mezi hraním počítačových her a školními výsledky a (3) určit, jaké faktory ovlivňují počítačovou gramotnost. K jejich naplnění byla využita komparativní sekundární analýza dat z mezinárodních výzkumů žáků PISA 2003, 2012 a ICILS 2013 zaměřeného na počítačovou a informační gramotnost. Výsledky ukazují, že mezi lety 2003 a 2013 došlo k nárůstu digitální vybavenosti a využívání ICT patnáctiletými, a v českém prostředí tak lze identifikovat odlišné digitální generace Y a Z. Hraní počítačových her zůstává doménou chlapců. Počítačová a informační gramotnost roste se zkušeností s PC, sebehodnocením základních schopností na PC a s vyšším společenským postavením rodičů. Lepších výsledků v testu také dosahují dívky a žáci víceletých gymnázií. Klíčová slova Generace, informační a komunikační technologie, vzdělávání, adolescent, počítače, PISA, ICILS
|
|
| |
|
|
Rusko v kontextu globalizace: specifika historického vývoje a alternativní modely rozvoje podle A.S. Panarina
Kargin, Evgeny ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Daná diplomová práce se zaměřuje na rozbor na základě Panarinovy tvorby postavení Ruska v podmínkách globalizačních procesů a intenzifikace mezikulturních, mezicivilizač- ních vztahů. Práce je rozdělená na tři časti. První část se věnuje Panarinove kritice globalizace. Mezi globálními problémy, které Panarin studuje, patří prohloubení světové nerovnosti (mezi rozvinutými zeměmi tzv. prvního světa (USA, státy západní Evropy, Japonsko a další) a zao- stalými zeměmi tzv. třetího světa), formování konzumní společnosti, ekologické problémy, westernizace/pozápadnění nezápadních společností, exteritorializace elit, oslabování států atd. V druhé části půjde o možnostech řešení globálních problémů v Panarinvě tvorbě. Panarin vidí tyto možnosti v bližším seznámení s kulturním dědictvím nezápadních civilizací. V dané části v této souvislosti půjde o Panarinově vizi vztahů mezi Západem a Východem v průběhu lidských dějin a o tom, jaký potenciálu k jejich vzájemnému dialogu existuje na začátku XXI. století. Třetí část bude pojednávat o Rusku nacházejícímu se v pohraničním postavení mezi Západem a Východem, ze kterého podle Panarina plyne zvláštní cyklický průběh ruských dě- jin. V této části se budeme také věnovat "atlantické" a "eurasijské" cestě rozvoje Ruska, jako dvou alternativ. První je spojená s...
|
|
| |
host ::
RSS.