|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Psychomotorický vývoj dětí v kojeneckém ústavu
Charyparová, Michaela ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu psychomotorického vývoje dětí raného věku v ústavní péči se zřetelem k tématu dětí, které byly prenatálně zatíženy pervitinem. Teoretická část práce popisuje problematiku dětí matek s drogovou závislostí, téma ústavní péče o děti raného věku a jejího vlivu na jejich vývoj. Dále podává přehled o současném systému ústavní péče o kojence a batolata v České republice a nabízí aktuální statistická data o dětech v tomto systému umístěných. Poslední kapitola teoretické části práce popisuje vývojovou diagnostiku raného období života a její specifika a popisuje dvě vybrané diagnostické metody, používané v naší zemi. Všechna tato témata jsou předkládána na základě studia odborných zahraničních i tuzemských pramenů. Empirická část práce popisuje výzkum, který byl realizován na půdě konkrétního kojeneckého ústavu. Ten porovnával psychomotorický vývoj kojenců, které byly prenatálně vystaveny abúzu pervitinu, s vývojem dětí, které prenatálně žádné nelegální návykové látce vystaveny nebyly. Výsledky nepotvrdily statisticky signifikantní rozdíl v žádné oblasti psychomotorického vývoje mezi těmito dvěma skupinami. Klíčová slova: Kojenci, ústavní péče, psychomotorický vývoj, drogy, psychodiagnostika.
|
|
|
Aktuální vztah s matkou a vzpomínky na matku z dětství a dospívání u mladistvých odsouzených chlapců
Miechová, Michaela ; Čáp, David (oponent) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Cílem této rigorózní práce bylo zjistit, jak mladiství odsouzení aktuálně vnímají svůj vztah s matkou a jaké vzpomínky na matku se jim vybavují. Teoretická část pojednává o psychologických aspektech vztahu matka-dítě. Přibližuje charakteristiku problémového chování adolescentů a v neposlední řadě se zabývá problematikou autobiografické paměti a utvářením vzpomínek. Empirická část si pak klade za cíl najít možné společné znaky mezi aktuálním emocionálním vnímáním svého vztahu k matce a emocionálním laděním vzpomínek na ní. O to se pokouší prostřednictvím především kvantitativní studie odpovědí 50 mladistvých odsouzených z Věznice Heřmanice. Klíčová slova: vztah matky s dítětem, problémové chování, mladiství odsouzení, autobiografická paměť, vzpomínky.
|
|
|
Rozchod rodičů a volba výchovného prostředí pro dítě předškolního věku
Krchová, Eva ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu rozchodu rodičů a volbě výchovného prostředí pro dítě předškolního a mladšího školního věku. V teoretické části práce jsou nejprve uvedena specifika jednotlivých vývojových stádií dítěte, přičemž pozornost je věnována i specifikům mateřské a otcovské role. Dále je rozebrán proces rozchodu, jeho fáze a příčiny a také jeho dopad na děti, přičemž jsou uvedeny i některé typické fenomény a rizika provázející toto složité období. K danému tématu patří i právní stránka a postupy, které jsou popsány v závěrečné teoretické kapitole. Součástí práce je i empirická část, ve které pomocí kvalitativních rozhovorů se sociálními pracovníky rozkrývám problematiku rodičovských rozchodů, mapuji aktuální trendy, rizika, možnosti využití jednotlivých forem rodinného porozchodového uspořádání i roli psychologů v dané oblasti. Klíčová slova: rozchod rodičů, výchovné prostředí pro dítě, předškolní věk, mladší školní věk, střídavá péče, výhradní péče
|
|
|
Psychologické aspekty atopického ekzému u dětí a dospívajících
Lesse, Klára ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá atopickým ekzémem u dětí a dospívajících z psychologické perspektivy. Cílem tohoto textu je popsat a vyzdvihnout psychologické aspekty tohoto onemocnění a charakterizovat oblasti, kterých se může dotýkat a na které může působit. Z hlediska struktury je práce dělena do tří částí. Úvodní teoretická část je zaměřena na deskripci zkoumané problematiky, cílem bylo podat ucelený pohled na toto onemocnění a nastínit relevantní psychologická východiska pro empirické šetření. Ve druhé empirické části je pozornost věnována vnitřním aspektům prožívání této nemoci u dětí a dospívajících. V kvantitativním výzkumu bylo snahou zmapovat specifické fenomény, výskyt depresivních symptomů a způsob výchovy v rodině. Kvantitativní výzkum je doplněn o kvalitativní část, jejímž cílem bylo hlouběji proniknout do problematiky prostřednictvím dvou kazuistik. Ty se soustředily na celkové prožívání spjaté s diagnózou atopického ekzému. Závěrečná část reflektuje získané poznatky a v konečné diskuzi shrnuje výsledky výzkumných předpokladů, včetně limitů a možností budoucí psychologické práce s tímto onemocněním. Klíčová slova Atopický ekzém, psychosomatický přístup, depresivita, způsob výchovy v rodině, pruritus
|
|
|
Životní smysluplnost a akceptace postižení u osob se zrakovým postižením.
Cerha, Ondřej ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá životní smysluplností a akceptací postižení u osob se zrakovou disabilitou. Práce je rozdělena na dvě části. V přehledové části se autor věnuje psychologickému pojetí životní smysluplnosti, otázce akceptace zrakového postižení a specifikům životní smysluplnosti v průběhu života. Cílem empirické části bylo testovat hypotézy týkající se souvislostí životní smysluplnosti a akceptace zrakového postižení. Ústřední pojmy byly operacionalizovány skóry v inventářích Škála životní smysluplnosti (ŠŽS) (Halama, 2002, 2009), respektive Acceptance of Disability Scale - Revised (ADS-R) (Linkowski, Groomes, 2007). Hypotézy byly testovány na datech získaných od souboru osob se zrakovou disabilitou (N=84). Inventář ADS-R byl poprvé uveden do praxe v českém překladu a autor práce navrhuje další užívání inventáře s názvem Škála akceptace disability. V empirické části se autor rovněž zabývá možnostmi online administrace psychologických testových metod osobám se zrakovou disabilitou. Tuto možnost ověřuje a potvrzuje v praxi. Ze všech sledovaných proměnných spolu statisticky významně souvisí životní smysluplnost a akceptace zrakového postižení. Míra zrakové disability dále signifikantně souvisí s afektivní dimenzí životní smysluplnosti. A míra zrakové disability rovněž signifikantně souvisí s...
|
|
|
Střídavá péče - její předpoklady, silné stránky a případné slabiny ve světle psychologie
Koppová, Kateřina ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem střídavé péče ve vztahu k jejím předpokladům, silným stránkám a případným slabinám ve světle psychologie. Teoretická část poskytuje vhled do souvislostí s podobou současné rodiny, s problematikou rozvodů a jejích dopadů na všechny zúčastněné a s různými podobami rodičovství. Rozpracováno je také téma legislativního zakotvení porozvodové péče o děti a jejích možných forem v rámci českého právní řádu. Velký důraz je kladen na psychologické předpoklady střídavé péče jak na straně rodičů, tak i dítěte. Na základě všech těchto poznatků jsou vyvozeny možné silné a slabé stránky střídavé péče. V neposlední řadě jsou představeny rozdílné přístupy ke střídavé péči u několika vybraných států. V závěrečné části práce je navrhnut výzkumný projekt kvalitativního charakteru zaměřující se na zhodnocení střídavé péče z pohledu jedinců, kteří mají osobní zkušenosti s tímto porozvodovým uspořádáním. Klíčová slova: střídavá péče, děti, rozvod, porozvodové uspořádání, psychologické dopady
|
host ::
RSS.