|
|
Christianizace raně středověké společnosti ve světle movitých archeologických nálezů
Dvořáková, Nikola ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
Předkládaný text se zabývá procesem christianizace s přihlédnutím k vypovídacím možnostem archeologie. Ve středu pozornosti stojí movité archeologické nálezy, které jsou obecně spojované s křesťanstvím. Tyto předměty byly rozděleny do dvou skupin: na artefakty primárně svázané s křesťanstvím (skupina I) a artefakty s praktickou nebo dekorační funkcí nesoucí křesťanskou tematiku (skupina II). Z obou skupiny byla vybrána jedna kategorie předmětů (skupina I: závěsné křížky, skupina II: nákončí), která byla podrobena rozboru. Na závěr je zhodnocen přínos k poznání procesu christianizace.
|
|
|
Počátky západoslovanských hradišť
Lohnická, Jana ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá počátky západoslovanských hradišť. Ve struktuře osídlení raného středověku měly tyto objekty význačné postavení. Jejich interpretace závisí na přesném časovém zařazení. Objasnění počátků hradišť komplikuje nesnadné datování archeologických artefaktů, zejména raně středověké keramiky. Přesné datování je nyní v některých případech možné na základě dendrochronologie. Díky této nové metodě víme, že budování opevnění začalo později, než jsme předpokládali. Na druhé straně však písemné prameny znají opevnění v 7. století. Přesto se na základě archeologických pramenů zdá, že hradiště nebyla zastoupena ve slovanském osídlení od počátku. Mezi příchodem Slovanů a budováním fortifikací tak není souvislost. Cílem práce je najít příčiny, které vedly k budování opevnění a určit funkce, které hradiště plnila. Poznání jejich vývoje v jednotlivých regionech povede k lepšímu porozumění tohoto fenoménu.
|
|
| |
|
|
The case-study of early medieval settlement in north-western Slovakia
Odler, Martin ; Sláma, Jiří (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
V predloženej bakalárskej práci sa zaoberáme osídlením časti Turčianskej kotliny v 8. - 9. storočí po Kr. Hlavným prínosom práce by malo byť publikovanie výskumu Antona Petrovského - Šichmana na sídlisku v polohe Kratiny v katastri obce Ivančiná, ktorý sa konal v rokoch 1963 a 1964. Táto práca by mala byť základom pre spracovanie osídlenia celého Turca od príchodu Slovanov do regiónu v 8. stor. až po prelom 12. a 13. stor. Z iného uhla pohľadu je pokusom o popis krajinného kontextu lokality, ktorej nálezy sa zaraďujú do blatnicko - mikulčického horizontu, mohyly pri Malom Čepčíne.
|
|
|
Grupy malých řádů
Sláma, Jiří ; Pecinová, Eliška (oponent) ; Bečvář, Jindřich (vedoucí práce)
Po úvodním výkladu obsahujícím základní pojmy a výsledky teorie grup následuje partie o Sylowových podgrupách, mj. formulace a důkazy tří Sylowových vět, které jsou základním nástrojem k popisu struktury zejména nekomutativních grup. Další výklad je směřován k popisu všech konečných grup až do řádu 15 včetně. V zásadě existují dva odlišné přístupy k charakterizaci těchto grup - na jedné straně se lze zaměřit právě na tyto konkrétní grupy, na straně druhé lze popsat grupy, jejichž řád je např. mocninou prvočísla, a získané výsledky použít v daném případě. Tato práce se snaží o rozumný kompromis mezi oběma přístupy, tj. o jakousi zlatou střední cestu mezi přílišnou specifičností a komplikovaností. V důsledku toho pojednání zahrnuje i popis všech konečných Abelových grup. Výklad je prostoupen demonstrativními příklady, přičemž je kladen důraz na nalezení příkladů grup i z oblasti mimo čistou matematiku.
|
|
|
Gotické a renesanční kachle z Městského muzea v Čáslavi
Křenková, Zuzana ; Sláma, Jiří (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Tato pπίce se zabyνa nekterymi specitϊckymi rysy spojenymi s problematikou kachloνe produkce 15. a 16. stoletί. Pokusίm se ν ηί postihnout nektere aspekty νztahu techto pamatek hmotne kultury k socialnίmu prostredί, νe kterem byly uZίνany. Zakladnί premisa, ze ktere budu νychazet znί, ze ne_jen technicka ύrονeι'Ί. proνedcnf kachlu, ale i motiνy uzite na je_jich celnίch νyhfίνacίch stranach a zpusob jejich proνedenf mohou νypoνίdat ο majitelfch a jejich socialnfm zazemf (k tomuto detailneji Menou.Vkovά 1999, 375). Protoze by se za soucasneho staνu badanf dalo jen stezί pracoνat s νetsfm νzorkem nalezu, ktery by mohl osνetlit situaci na ύzemί Cech nebo dokonce zemί Koruny ceske, pokusίm se spίse ο mikrosondu ν geograficky ύzce νymezene oblasti. Konkretne sroνnam kachloνe nalezy z prostredf kraloνskeho mesta Caslaνi, hradu Lichnice a Chlumu a nalezu z okolnίch lokalit drobne_jsfho charakteru, ktere by se daly strucne, ale take az prίlis zjednodusene oznacit _jako νenkoνske. Spolecnym jmenoνatelem νsech techto lokalit _je bezprostrednί geograficka blίzkost, mίsto u1ozenί a do znacne mίry i limity, ktere je pro badatelske ύcely omezujί. Casoνe lze pouzitou kachloνou produkci zaradit priblizne mezi druhou poloνinu 15. stoletί a konec 16. sto1etί, _jedna se tedy styloνe _jak ο pozdne goticke, tak i renesancnί...
|
|
|
Archeologický výzkum Pražského předměstí v Českých Budějovicích
Eliška, Jan ; Sláma, Jiří (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce původně bylo především zhodnocení celého keramického souboru na základě jeho kompletního kresebného zdokumentování. Vzhledem kjeho rozsahu a také problémům různého charakteru, se toho zatím nepodařílo dosáhnout. Ze souboru čítajícího tisíce položek jsem se tedy prozatím soustředil především na jeho vybrané části: na zlomek tuhové zásobnice s gotickým majuskulním nápisem a na kolekci drobných keramických plastik, jejichž zhodnocení v širších souvislostech představuje největší část této práce. Do detailů jsou zde popsány sondy 4 a 5, v nichž se nalezl největší počet těchto plastik, jakož i zmíněný fragment zásobnice. V sedmi tabulkách je pak zatím pouze pro ilustraci prezentována část profilů okrajů ze zmíněných sond. Dále jsou zde stručně shrnuty dějiny osídlení, historické souvislosti založení královského města Českých Budějovic, údaje týkající se zdejšího předměstí a popis nálezové situace.
|
|
|
Šlechtická sídla v Milešovské části Českého středohoří
Sýkora, Milan ; Sláma, Jiří (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Základním úkolem předkládané práce byla dokumentace a popis šlechtických sídel ve velemínské kotlině, nacházející se uvnitř milešovské části Českého středohoří. Z těchto sídel byly vyčleněny pouze dva typy - hrady a tvrze, rezidenční dvory nebyly pojednány. Ke každé lokalitě byla provedena rešerše literatury, která byla konfrontována s vydanými písemnými prameny. Dále byly popsány dochované části objetků a pokud to bylo možné, byli i zdokumentovány. Rozbor šlechtických sídel ukázal jejich značnou typologickou variabilitu, od jednoduchých sídel s jedinou obytnou stavbou až po rozsáhlé dispozice. Velký vliv na aplikaci jednotlivých řešení měl sociální status stavebníka, jeho ekonomický potenciál, funkce stavby a časové rozpětí, ve kterém sídlo plnilo své funkce. Nejstarší známé hrady pochází až ze 14. století (Skalka, Opárno, Košťálov a Milešov). První tvrze můžeme hledat již ve století předchozím, po r. 1250. Všechna známá sídla byla jednoduchá, typu motte. Jejich majiteli byli téměř výhradně příslušníci místní nižší šlechty. Pouze dva rody, Kaplířové ze Sulevic a Vchynští z Vchynic, výrazně překročili hranice regionu a zasáhli do českých dějin. V případě Kaplířů se smutným koncem. Velká většina tvrzí a někdy i hradů, (např. Ostrý) nevznikala pouze jako centra panství, ale mnohdy byla jejím prvotním podnětem...
|
|
|
Zpracování barevných kovů ve středověku. Příspěvek k interpretaci nálezů na Náměstí Republiky v Praze
Vyšohlíd, Martin ; Sláma, Jiří (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Snahou autora této práce byla interpretace dvou téměř totožných objektů nalezených v průběhu rozsáhlého archeologického výzkumu v areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky na Novém Městě pražském. Objekty, které byly odkryty s téměř ročním odstupem v letech 2004 - 2005, dělila vzdálenost 50 m. Jednalo se o do podloží zahloubené jámy západovýchodní orientace na jejichž dně bylo odhaleno torzo konstrukce. První z objektů byl značně narušen mladšími zásahy ze 17. století. Z jeho celkové podoby se nám tak dochovala prakticky pouhá polovina. Druhý z objektů, odhalený v ploše vlastního náměstí Republiky (téměř naproti vchodu do kostela sv. Josefa) mladšími zásahy poničen nebyl. Jednalo se o podélnou jámu o délce 4,4 m, maximální šířce (ve střední části) 1,8 m a hloubce okolo 1,2 m. V jejím středu spočíval topný kanál tvořený dvěma řadami diabasových kamenů (délka 0,63 - 1,35 m). Právě ty bývají, vzhledem ke svým výborným tepelně-akumulačním vlastnostem, typickou součástí středověkých pyrotechnologických objektů nacházených v pražském prostředí. Spáry mezi jednotlivými kameny a jejich svrchní partie byly vyplněny mazanicí. Na tuto konstrukci byl vynesen jílový prstenec o vnitřním průměru mezi 0,65 až 0,85 m, přičemž jeho šíře byla od 5 do 20 cm. Výplně zásypů obou objektů tvořily převážně...
|
|
|
Středověké osídlení na dolním toku Divoké Orlice
Buryška, Tomáš ; Sláma, Jiří (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je svým tématem zaměřena na středověké osídlení na dolním toku řeky Divoké Orlice, a to za využití některých metodických postupů dějin osídlování. Máme prostou snahu přispět k poznání dosud příliš nezkoumaného regionu, který na některých místech v textu nazýváme Kosteleckem. Práce je v prvé fázi shrnutím dostupných pramenů a na základě získaných informací je vytvořen soupis všech zjištěných středověkých lokalit. V druhé fázi nám jde o nastínění některých sídelně historických otázek, přičemž za hlavní pramennou základnu nám vedle písemných pramenů slouží také archeologické nálezy. Přihlédnuto musí být samozřejmě i k dalším oporám sídelně historického studia jako je toponomastika morfologie sídlišť a podobně. Cílem práce není úspěšné řešení obecných otázek středověkého osídlení, ale zařazení příkladu Kostelecka do širšího kontextu středověkého osídlení českých zemí. Po nutných vstupních kapitolách, které se věnují geografické charakteristice Kostelecka, metodice sídelně historického výzkumu a pramenné základně, se dostaneme kjádru věci. Tímto jádrem je středověké osídlení, kterému v našich podmínkách více či méně vždy a všude předcházelo osídlení pravěké. První část statě o středověkém osídlení je zaměřena na jednotlivé katastry, které jsou zpracovávány bez vzájemných souvislostí a slouží...
|
host ::
RSS.