|
| |
|
|
Geografické aspekty procesu deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice
Korčák, Matěj ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je vyhodnotit souvislost bývalé sudetoněmecké hranice jako tzv. primárního faktoru se sociálně-prostorovou diferenciací Česka v čase a prostoru. Na problematiku je nahlíženo chronologicky optikou procesu deinstitucionalizace, přičemž hlavním kritériem hodnoceným v rámci tohoto procesu je přetrvávající souvislost hranice s regionálními rozdíly v jejím okolí. Výběr indikátorů, u nichž je souvislost zkoumaná, vychází ze skutečnosti, že odsun českých Němců z pohraničí a následné dosídlení postižených oblastí v dlouhodobém horizontu proměnily tamní struktury obyvatelstva. Na lokální úrovni je provedena kvantitativní analýza vybraných indikátorů zastupujících tři základní struktury obyvatelstva - demografickou, sociální a ekonomickou, když jsou ve vymezených hraničních pásmech jsou na základě věcné významnosti porovnávány jejich průměrné hodnoty. Využita jsou data z cenzů mezi roky 1980 a 2021, což umožňuje sledování proměn vlivu historické hranice v čase. Zvláštní důraz je kladený na prostorovou heterogenitu míry deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice, tedy hranice je analyzována nejenom jako celek, ale sledována je i její proměnlivost v prostoru. Metodologicky práce přispívá novým inovativním způsobem k měření a vizualizaci fantomových hranic. Diskuze výsledků následně vychází...
|
|
|
Vývoj funkční autonomie obcí v Pražském městském regionu v období 1991-2019
Štrba, Šimon ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
4 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá vývojem funkční autonomie obcí v zázemí Prahy v období 1991-2019. Dynamický populační nárůst pražského zázemí, sycený především rezidenční suburbanizaci, vedl z počátku transformace k posílení dostředivých pohybů za prací a do škol. V pozdější fázi sledovaného období se tento vztah začíná měnit ve prospěch funkčně více nezávislého zázemí. Funkční autonomie obcí byla sledována ve třech rovinách: dekoncentrace pracovní příležitosti v oblasti sociálních a komerčních služeb, rozvoj sítě vzdělávacích, zdravotnických a maloobchodních zařízení a vývoj dojížďkových proudů mezi Prahou a jejím zázemím. Jak nárůst pracovních příležitostí v oblasti služeb pro obyvatele, tak rozvoje základní občanské vybavenosti poukazuje na značné zvýšení funkční autonomie sídel v zázemí Prahy. V rámci pracovní a školní dojížďky jsou však obce stále silně provázány s jádrem městského regionu. Ve sledovaném období však současně narostla také pracovní vyjížďka z jádra do zázemí, což poukazuje na přetrvávající nesoulad mezi lokalizací práce a bydliště obyvatel městského regionu (spatial mismatch). Ačkoliv nelze zázemí Prahy označit za post-suburbánní prostor, identifikovaly jsme některé trendy, které poukazují na měnící se vztahy uvnitř Pražského městského regionu. Jedná se především o růst funkčního...
|
|
|
Škola jako integrační partner. Závěrečná výzkumná zpráva projektu
Leontiyeva, Yana ; Mikešová, Renáta ; Tollarová, Blanka ; Šimon, Martin ; Čermáková, Dita
Závěrečná výzkumná zpráva prezentuje výsledky projektu Škola jako integrační partner, jehož cílem bylo podrobně analyzovat situaci žáků s nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka na základních školách v Praze v letech 2019-2021. Výzkumná zpráva je členěna do několika kapitol, z nichž první se kromě všeobecného úvodu a představení projektu věnuje definici cílové skupiny. Druhá kapitola se zaměřuje na dosavadní stav poznání zejména s přihlédnutím k existujícím zdrojům dat i datům samotným, ale i předchozím výzkumům zaměřeným na žáky s OMJ a dalším zdrojům informací. Klíčovou částí výzkumné zprávy je třetí kapitola prezentující výsledky tří vln dotazníkových šetření na základních školách v Praze. Výzkum na základních školách se zaměřil na počet žáků s OMJ podle jejich úrovně znalosti českého jazyka na jednotlivých školách, na formy jejich podpory, ale i na financování této podpory, její dostatečnost, ale i existence učitelů specializovaných na výuku češtiny jako druhého jazyka a koordinátorů. Jednotlivé vlny monitoringy se zabývaly též specifickými otázkami jako např. distanční výuka nebo nový systém jazykové přípravy. Čtvrtá kapitola zprávy představuje výsledky kvalitativního výzkumu na školách – případovou studii a analýzu hloubkových rozhovorů s různými aktéry od ředitelů škol, po učitele, koordinátory a nakonec i rodiči žáků s OMJ. Závěrečná kapitola shrnuje získané poznatky. Přílohou výzkumné zprávy jsou dotazníky ze tří vlny dotazníkového šetření a automatizované reporty prezentující výsledky šetření za celou Prahu a za jednotlivé správní obvody Prahy 1-22.
|
|
|
Analýza rezidenční mobility mladých lidí v zázemí Prahy
Dušek, Petr ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Analýza rezidenční mobility mladých lidí v zázemí Prahy Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá studiem rezidenční mobility mladých lidí ve věku 17- 29 let v zázemí Prahy. Hlavním cílem práce je zhodnotit dosavadní a předpokládanou budoucí míru migrační mobility s důrazem na analýzu migračního chování, především postojů a motivů mladých lidí k případnému stěhování v budoucnu. Cílem práce je také identifikovat skupiny mladých lidí s odlišnými postoji ke stěhování. První část práce se věnuje diskuzi relevantních teoretických přístupů. Další kapitola představuje použité metody výzkumu: analýzu statistických dat a polostrukturované rozhovory. Empirická část práce nejprve rozebírá vývoj migrace v zázemí Prahy. Hlavní kapitola práce zjišťuje klíčové faktory, které hrají roli v procesu rezidenční mobility mladých lidí. Klíčová slova: suburbanizace, rezidenční mobilita, mladí lidé, Pražský metropolitní region, rozhovor
|
|
|
Kontraurbanizace: rytmy, identity, domovy
Šimon, Martin
7 Abstrakt Výzkumy kontraurbanizace, které jsou stěžejním tématem této dizertační práce, představují vhodné pole, kde je možné zkoumat proměny soudobých společností a jejich sociálně prostorových organizací. Dynamika těchto proměn vyvolává poptávku po nových teoretických konceptech, které by umožnily probíhající změny uchopit, a které by poskytovaly vysvětlení těchto změn. Pojem kontraurbanizace není ustálený, už od svého prvotního použití přestavuje sporný termín. Z pohledu geografie osídlení vyvolala kontraurbanizace obecnou debatu o nastávajících trendech vývoje osídlení v urbanizovaných společnostech, která ukazovala na odlišné logiky koncentrace a dekoncentrace lidských aktivit. Kontraurbanizace operacionalizovaná jako migrační pohyb představuje výzvu pro řadu standardních uchopení migrace. Logika ne- ekonomicky motivované migrace z center do periferií vyžaduje hledání alternativních vysvětlujících modelů i výzkumných metod. Hodnocení vlivu a dopadů kontraurbanizace v lokalitách je analogií na klasické sociálně vědní studie hodnotící integraci přistěhovalců z venkova ve městech. Dizertační práce se skládá se dvou základních oddílů. První oddíl představuje širší teoreticko-metodologické uvedení do zkoumané problematiky. Kontraurbanizace je představena jako prostorový ale i sociální fenomén. Podrobněji...
|
|
|
Škola jako integrační partner. Průběžná výzkumná zpráva projektu
Leontiyeva, Yana ; Mikešová, Renáta ; Tollarová, Blanka ; Šimon, Martin ; Čermáková, Dita
Průběžná výzkumná zpráva je shrnutím dosavadních poznatků projektu Škola jako integrační partner, který se zabývá integrací žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na pražských základních školách. První část zprávy se věnuje analýze dostupných statistických dat, analýze předchozích výzkumů a dalších zdrojů informací o žácích s OMJ jako např. výročních zpráv škol. Druhá část shrnuje poznatky z rozsáhlého výzkumu na základních školách v Praze ve školním roce 2019-2020 zjišťujícího situaci žáků s nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka. Výzkum se zaměřil na zjištění počtu těchto žáků na jednotlivých základních školách v Praze s rozlišením podle jejich jazykové úrovně, na využití jednotlivých podpůrných opatření ze strany škol, na financování podpory žáků s OMJ a na existenci učitelů specializovaných na výuku češtiny jako druhého jazyka na základních školách.
|
|
|
Prostorová analýza výsledků prezidentských voleb 2018 v hlavním městě Praze
Vratný, Radek ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
České prezidentské volby v roce 2018 byly značně kontroverzní a polarizující událostí. Jedním polarizujícím faktorem byla představa, že volební chování lidí v Hlavním městě Praze je výrazně odlišné od volebního chování lidí ve zbytku Česka. Primárním cílem této práce je tedy studium volební podpory obou kandidátů druhého kola voleb napříč územím Prahy. Hlavní část analýzy se soustředí na prostorovou diferenciaci volebních výsledků obou kandidátů ve volebních okrscích Prahy a hledání prostorových shluků podpory. Za účelem tohoto výzkumu byly využity nástroje explorační prostorové analýzy dat, konkrétně globální a lokální metody prostorové autokorelace. Následně se práce snaží objasnit faktory podmiňující toto volební chování pomocí socioekonomických a demografických ukazatelů za užití metody vícenásobné lineární regrese. Výsledky analýzy prokázaly prostorovou proměnlivost volebních výsledků obou kandidátů napříč Prahou, nalezly shluky podpory, a také potvrdily, že toto volební chování lze vysvětlit především socioekonomickými indikátory.
|
|
|
Zveřejnění dat o kriminalitě na úrovni ulic - návrh na řešení pro města v Česku
Šimon, Martin ; Jíchová, J.
Cílem příspěvku je představit návrh na zveřejnění dat o kriminalitě na úrovni ulic v podmínkách českých měst. Příspěvek nejprve informuje čtenáře o aktuálních výzkumech ve světě, které se věnují analýzám kriminality na úrovni ulic. Ze zahraničních výzkumů víme, že pokud analyzujeme kriminalitu na mikro-úrovni uličních segmentů, tak je polovina trestné činnosti koncentrována na pouhých pěti procentech segmentů. Tyto závěry do značné míry platí i v českých městech a mají své důsledky pro současnou bezpečnostní praxi. V Česku existující popularizační projekty typu www.mapakriminality.cz jsou sice užitečné, nicméně vedou k vytvoření mylných představ o územním rozmístění kriminality. Vzhledem k výše zmíněné velké nerovnoměrnosti kriminality na úrovni ulic poskytují veškeré statistiky kriminality využívající areálové jednotky (OOP, MOP, okresy) občanům extrémně zkreslenou a nepřesnou informaci o reálném rozmístění kriminality. Možným řešením tohoto problému je vytvoření korigovaného indexu kriminality na úrovni ulic založeném na víceleté řadě dat o kriminalitě, který by poskytoval reálnou představu o míře kriminality v území, ale zároveň by umožnil dostatečnou míru anonymizace.
|
|
| |
host ::
RSS.