|
| |
|
|
Základní fond středověkých rukopisů v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě
Říha, David Michal ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Résumé Ve své práci jsem si dal za úkol revizi katalogu Doc. Antonína Friedla, který napsal pro výstavu iluminovaných rukopisů vyšebrodských. Výstava proběhla v roce 1965 v Českých Budějovicích. Také jsem zjistit v jakém stavu rukopisy jsou, jak je o ně postaráno. Zmíněný katalog mnou byl rozšířen o rukopisy kaligraficky zdobené. S laskavým svolením bratří cisterciáků z Vyššího Brodu mi to bylo umožněno a mohl jsem pracovat s rukopisy, které katalog obsahuje i s rukopisy jež jsem do katalogu zařadil. Středem mého zájmu je Vyšebrodská gigantická bible (sig. CLV - CLVIX). Výzdoba těl iniciál v Gigantické bibli využívá z části aditivní konstrukce z románské tradice a z části gotické uzavřené formy s orámovanou výzdobou vnějších polí včetně motivu kazetového rámu. Ve vnitřních polích jsou velmi často monstra utvářena dle pozdně románských schémat, avšak oproti tomu barevná škála je založená na kontrastu podle gotických vzorů. Celkově lze výzdobu Bible shrnout do motivického repertoáru kolísajícího mezi přejímanými ohlasy francouzských gotických rukopisů spojovaných s pozdně románskou tradicí středoevropské knižní malby končícího 13. století. U některých vyšebrodských svazků, zvláště pak u třetího svazku Vyšebrodské gigantické bible (CLVII), jak již upozornil A. Friedl, můžeme sledovat sled práce ve skriptoriu a...
|
|
|
Středověké nástěnné malby v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci
Keprt, Vratislav ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Vratislav Keprt: Středověké nástěnné malby v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci (bakalářská práce 2009) Résumé Nástěnné malby v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci představují mariánsko- christologický cyklus, který se odvíjí ve dvou přibližně 170cm vysokých pásech na stěnách pětibokého presbytáře. Ikonografický program výzdoby kněžiště je v klenebních polích dále doplněn o vyobrazení církevních otců, starozákonních proroků, evangelistů a andělů nesoucích nástroje Kristova umučení. V rámci českého monumentálního malířství jsou levohradecké malby významnou památkou, která mimořádným způsobem doplňuje pohled na umělecký vývoj v poslední čtvrtině 14. století. Cílem této bakalářské práce je pomocí metod formální a ikonografické analýzy zasadit studované malby do souvislostí dobové tvorby a na základě shrnuté literatury k tématu a dohledání analogií k jednotlivým výjevům naznačit význam maleb v kontextu českého a evropského umění. Koncem 14. století náleželo patronátní právo ke kostelu sv. Klimenta ženskému benediktinskému klášteru při kostele sv. Jiří na Pražském Hradě. Vedle svatojiřského kláštera mohli mít na vznik levohradeckých nástěnných maleb též vliv i páni z Mühlhausenu, kteří v 70. letech 14. století zakoupili nedalekou roztockou tvrz. Stylová příbuznost výmalby tamní kaple s levohradeckými malbami...
|
|
|
Nástěnné malby v bývalé johanitské komendě a kostele sv. Prokopa ve Strakonicích
Hule, Jan ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
RESUMÉ Nástěnné malby v bývalé johanitské komendě a kostele sv. Prokopa ve Strakonicích Bakalářská práce "Nástěnné malby v bývalé johanitské komendě a kostele sv. Prokopa ve Strakonicích" si bere za cíl základní vhled do problematiky souboru nástěnných maleb z první poloviny 14. století dochovaných v bývalé johanitské komendě ve Strakonicích. Úvodní kapitola je zasvěcena nastínění historických souvislostí vedoucích ke vzniku maleb a stručné genezi částí areálu, v němž se malby nacházejí. Z praktických důvodů je tato kapitola podrobně dělena na jednotlivé oddíly postupně se stručně zabývající nástinem osídlení mikroregionu středního Pootaví a problematikou rodu Bavorů ze Strakonic, jako držitelů hradu, jejich vztahu k johanitům a dílčím stavebním vývojem hradu a komendy. Následující kapitola týkající se samotných maleb ve svém úvodu předkládá stručné shrnutí základní literatury k tématu, restaurátorských zásahů na malbách provedených a jejich současný stav zachování. V následujících oddílech této kapitoly je předmětem zájmu popis jednotlivých maleb s ohledem na jejich umístění v jednotlivých částech komendy a s přihlédnutím k předpokládané době vzniku. V závěru této druhé části práce je pak učiněn pokus o hrubé vymezení charakteristických znaků jednotlivých malířských dílen pracujících na tamních malbách,...
|
|
|
Soutěž na kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech
Vítková, Marie ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce pojednává o liturgickém prostoru koncipovaném podle ideí Josipa Plečnika. Rozebírá možná východiska této šířkové koncepce a snaží se na ni najít odkaz v soutěžních projektech Plečnikových žáků. Cílem této práce je definovat Plečnikovo pojetí sakrálního prostoru a také sledovat jeho vývoj v pražské sakrální meziválečné architektuře. Josip Plečnik byl ve své tvorbě ovlivněn pevnou vírou v Boha, antikou a svým vídeňským učitelem Otto Wagnerem. Spojením těchto tří aspektů vznikla ojedinělá šířková koncepce liturgického prostoru, která našla odezvu mezi českými architekty meziválečného období a nadále se vyvíjela. Mimo soutěž na kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech v roce 1919, kde se s touto koncepcí Plečnikovi žáci suverénně umístili na prvních místech, se toto pojetí liturgického prostoru objevuje i v roce 1927 v soutěži na vršovický kostel sv. Václava, kde je jasně znatelný vliv projektů z vinohradské soutěže. Plečnikův odkaz je patrný i v prostorách nově budovaných sborů církve Československé. Šířková koncepce, která měla za cíl zpřehlednit liturgický prostor a přiblížit bohoslužbu lidu, Československé liturgii velmi vyhovovala. Svou koncepcí Plečnik nakročil k dalším změnám liturgického prostoru, které byly definovány na II. Vatikánském koncilu v 60. letech. Dá se...
|
|
|
Nástěnné malby v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě
Louženská, Monika ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Monika LOUŽENSKÁ NÁSTĚNNÉ MALBY V ROTUNDĚ SV. KATEŘINY VE ZNOJMĚ Bakalářská práce 2010 RESUMÉ Nástěnné malby ve znojemské rotundě sv. Kateřiny jsou památkou mimořádného významu pro celou střední Evropu. Ačkoli výmalba s unikátním programem je podnětem studia dlouhé řady badatelů již po 200 let, stále zůstává neuzavřeným tématem. Z části též nešetrnými restaurátorskými zásahy, byla výzdoba celého interiéru stavby značně poškozena, došlo ke ztrátě původní barevnosti a vnitřní modelace objemů. Přesto jsou v cyklu maleb postihnutelné stylové znaky, umožňující alespoň základní formální analýzu, jež je, spolu s historickým kontextem, zásadním aspektem pro výklad a dataci maleb. Výmalba, prováděná technikou "al secco", je vertikálně rozdělena do několika horizontálně probíhajících pásů. Zdánlivě je tvořena dvěma obsahovými složkami, rozdělujícími malby na výjevy s duchovně církevní a světskou tématikou. Přesto jde o homogenní umělecké dílo, vzniklé spoluprací několika (pravděpodobně čtyř) rukou v jedné dílně a v krátkém časovém rozmezí. Styl znojemských maleb, charakteristický lineární kresebností a pevně konturovanými, vertikálně protaženými proporcemi figur, je srovnatelný se středoevropským malířstvím, zasaženým vlnou byzantinismů kolem roku 1100. Nejbližší stylové vazby byly shledány k malířství řezenské a...
|
|
|
Sváteční Kristus
Záruba - Pfeffermann, Josef ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent) ; Klípa, Jan (oponent)
Obraz Svátečního Krista je ikonografickým typem, který se již stal pevnou součástí ikonografických lexikonů jako velmi vzácná a neobvyklá forma pozdně-středověkého Mahnbildu1. Je tvořen centrálně umístěnou figurou Krista nebo alegorické postavy a okolo bývají rozloženy různé pracovní nástroje nebo pracující postavy. Kristus je v některých případech pracovními nástroji zraňován. V ikonografických lexikonech byl tento typ definován jako zvláštní typ obrazu, který byl užíván jako osvětný prostředek prosazující svěcení svátků a dodržování svátečního klidu. Toto jasné přiřazení k určitému významu je v krátkém pojednání slovníkového hesla nezbytné. Aniž bych tuto funkci zpochybňoval, snažím se doložit větší významovou šíři. Sváteční Krista spojuji také s eschatologickými představami, které ostatně s ideologií sedmého dne velmi těsně souvisí. Spojení Krista a řemeslných nástrojů se snažím vysvětlit jako sociálně velmi důležitý symbol laicisace křesťanské víry. V práci nejprve rozvíjím rostoucí význam vizuální zbožnosti a tělesného následování Krista pro kulturu třináctého století. Tímto přehledem ukazuji na stručnou rekapitulaci vývoje eucharistické úcty a františkánského konceptu Imitatio Christi. Nejdynamičtější rozvoj této kultury se vázal především na klášterní prostředí a na kulturu privátní kontemplace. Pro...
|
|
|
Dekorativní tvarosloví italského knižního malířství (1250-1330)
Kubík, Viktor ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Predmetem teto prace je rozbor dekorativniho tvaroslovi italskeho knizniho malirstvi v easovem rozmezi od poloviny '200 po l.tretinu '300 pomoci metody, kterou v nasem dejepise umeni pouzival Jan Kvet (1896-1965).1 Jadremjeho metody je dusledny rozbor vyzdoby rukopisu z hlediska celkoveho systemu rozvrhu vyzdoby i z hlediska typologie jednotlivych motivu ornamentiky. Vychozi predpoklad se opira 0 nutnost studia genese jednotlivych forem ornamentiky, protoze pouze pri znalosti, alespoii bezprostredne predchazejiciho zpusobu pouziti sledovanych motivu a komposienich schemat lze studovany motivicky repertoar ajeho promeny zasadit do zretelneho typologickeho kontextu. Soueasne lze na tomto zaklade definovat nazvoslovi ornamentiky s ohledem na komposieni a skladebne principy, ktere utvarely vzezreni sledovanych motivu, a to v sirsim easovem horisontu, nez jake nabizi vymezene sledovane obdobi. Promeny a transformace studovaneho dekorativniho tvaroslovi se neomezuji na analogie v bezprostredne sevrenem easovem useku ei zuzenem regionalnim ei stylovem okruhu, ale oteviraji moznost studia v sirsich souvislostech. Kombinace typologickeho rozboru, formalni analysy omamentiky v ramci dilenske produkce v jednotlivych centrech ajejich komparace na typologickem zaklade (evidujicim promeny jednotlivych druhu ornamentu)...
|
|
|
Dekorativní tvarosloví italského knižního malířství (1250-1330)
Kubík, Viktor ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Predmetem teto prace je rozbor dekorativniho tvaroslovi italskeho knizniho malirstvi v easovem rozmezi od poloviny '200 po l.tretinu '300 pomoci metody, kterou v nasem dejepise umeni pouzival Jan Kvet (1896-1965).1 Jadremjeho metody je dusledny rozbor vyzdoby rukopisu z hlediska celkoveho systemu rozvrhu vyzdoby i z hlediska typologie jednotlivych motivu ornamentiky. Vychozi predpoklad se opira 0 nutnost studia genese jednotlivych forem ornamentiky, protoze pouze pri znalosti, alespoii bezprostredne predchazejiciho zpusobu pouziti sledovanych motivu a komposienich schemat lze studovany motivicky repertoar ajeho promeny zasadit do zretelneho typologickeho kontextu. Soueasne lze na tomto zaklade definovat nazvoslovi ornamentiky s ohledem na komposieni a skladebne principy, ktere utvarely vzezreni sledovanych motivu, a to v sirsim easovem horisontu, nez jake nabizi vymezene sledovane obdobi. Promeny a transformace studovaneho dekorativniho tvaroslovi se neomezuji na analogie v bezprostredne sevrenem easovem useku ei zuzenem regionalnim ei stylovem okruhu, ale oteviraji moznost studia v sirsich souvislostech. Kombinace typologickeho rozboru, formalni analysy omamentiky v ramci dilenske produkce v jednotlivych centrech ajejich komparace na typologickem zaklade (evidujicim promeny jednotlivych druhu ornamentu)...
|
|
| |
host ::
RSS.