|
| |
|
| |
|
|
Studium migračního potenciálu testikulárních kmenových buněk u Xenopus tropicalis
Fuxová, Helena ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent)
Problematika kmenových buněk díky svému možnému terapeutickému potenciálu představuje jednu z nejperspektivnějších oblastí oblastí biologie. Náplní této diplomové práce bylo studium migračního potenciálu testikulárních kmenových buněk Xenopus tropicalis, jejichž kultura byla založena z varlat juvenilních samců v laboratoři školitele. Díky vnějšímu oplození a embryonálnímu vývoji představuje Xenopus ideální modelový organismus pro transplantační a mikroinjekční experimenty in-vivo. Transplantance vitálně (PKH26) označených testikulárních kmenových buněk do blastul a periteonea pulců prokázala jejich široký migrační potenciál čítající střevo (entoderm), srdce, pronefros, genitální rýhu (mezoderm), epidermis a nervová soustava (ektoderm). Na základě mých experimentů jsem zjistila, že ideální množství transplantovaných buněk se pohybuje v rozmezí mezi 250-500 na jednoho pulce. Pro účely další charakterizace těchto kmenových buněk jsem zkonstruovala plazmidový vektor nesoucí gen pro červený fluorescenční protein. Tento plazmid byl posléze použit k přípravě žab celotělně exprimujících Katushka RFP pod kontrolou CAG promotoru. Po křížení transgenních jedinců s divokým typem bude v rámci jejich potomstva možné použít RFP pozitivní samce k založení kultury testikulárních kmenových buněk stabilně exprimujících...
|
|
|
Ontogenetický původ chrupavčitých elementů lebky axolotla
Kloučková, Lenka ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Roček, Zbyněk (oponent)
Ačkoliv některé aspekty jednotlivých studií se liší, je všeobecně přijímán fakt, že chrupavčité elementy viscerokrania obratlovců mají svůj původ v buňkách neurální lišty. Ve své práci upřesňuji tento fakt na modelovém živočichovi Ambystoma mexicanum na základě isotopických a isochronických transplantací prekurzorů neurální lišty - neurálních valů, případně již uzavřené neurální trubice před odmigrováním buněk. Celkem jsem pro svůj výzkum provedla 179 transplantací. Analyzovala jsem poté 67 embryí ve stadiích 40-42 a 7 larev o délce 15-19 mm. Touto moderní metodou prokazuji, že ventro-kaudální element viscerokrania nemá původ v neurální liště. Dále potvrzuji a upřesňuji, ze které anterio-posteriorní úrovně neurálních valů, případně rhombomer zadního mozku vznikají jednotlivé proudy neurální lišty a následně viscerální chrupavky axolotla. Jeden z elementů, basibranchiale 1, má dokonce dvojí původ. Uvádím a diskutuji zde také některé další deriváty hlavové neurální lišty jako například mezenchym hlavy a vnějších žaber, trabekuly, část otické kapsule nebo pojivové tkáně v hlavě.
|
|
|
Vývojová morfogeneze příchytných žláz a orgánů u nižších obratlovců
Minařík, Martin ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Adhezivní orgány jsou mezi larvami obratlovců široce rozšířenými strukturami. Larvám umožňují přichycení k substrátu a tím prodloužení času nutného na vývoj úst či pohybového aparátu. Známy jsou také obdobné struktury u sumek, vršenek a dokonce u kopinatce. Nabízí se tedy myšlenka, že přítomnost určitého typu adhezivní žlázy by mohla být charakteristikou ancestrálního stavu larev strunatců. Zatímco však u většiny druhů jsou tyto žlázy odvozeny od ektodermu, u bichira, zástupce bazální skupiny paprskoploutvých ryb, byl již na počátku 20. století popsán jejich entodermální původ. Původní studie však od té doby téměř upadla v zapomnění a ani recentní práce na toto téma nepřicházejí s novými poznatky. Kvůli zásadnímu přínosu studia entodermálního adhezivního orgánu bichira pro pochopení vztahu mezi tímto typem struktur u strunatců obecně, jsem se rozhodl na tento problém zaměřit. Pro získání vhodných komparativních dat byla do této studie zahrnuta také embrya drápatky, piskoře a žebrovníka. Kombinací imunohistochemických a histologických technik byl prokázán entodermální původ cementových orgánů bichira a detailně popsána jejich morfogeneze. Výsledky také naznačují, že přes odlišný původ se orgány bichira vyvíjejí v podobném tkáňovém kontextu jako cementová žláza drápatky. Také je však evidentní, že jejich...
|
|
|
Dynamika vývoje vestigiálních zubních základů a možnosti jejího experimentálního ovlivnění
Procházka, Jan ; Peterková, Renata (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent) ; Anděrová, Miroslava (oponent)
Vývoj zubního zárodku u myši je důležitým modelem vývojové biologie pro studium odontogeneze, ale má přesah i do oblasti obecné organogeneze a také značný biomedicínský potenciál. Zub sdílí řadu velmi podobných vývojových rysů s ostatními epitelovými orgány, jejichž vývoj probíhá procesem pučení epitelu. Zub není izolovaným orgánem, ale je součástí orgánového systému - dentice. V rámci dentice dochází k sériové iniciaci vývoje jednotlivých zubů. U primitivních placentálních savců je původní zubní vzorec tři řezáky, jeden špičák, čtyři premoláry a tři moláry. Dentice hlodavců je již velmi odvozená, je tvořena pouze jedním trvale dorůstajícím řezákem (hlodákem) a třemi stoličkami v každém zubním kvadrantu. Na místě chybějících zubů mezi jedním řezákem a stoličkami se nachází bezzubá oblast nazývaná diastema. Během embryonálního vývoje myši je však možné pozorovat zakládání rudimentárních zubních primordií jak v oblasti řezáku, tak i v diastemě. V kontrastu s těmito zjištěními řada literárních údajů vycházejí z obecně přijímaného předpokladu, že v počátečním stádiu odontogeneze (ED 11-14) se u myši vyvíjí pouze budoucí funkční řezák a první stolička (M1). Proto také všeobecně přijímaný model vychází z předpokladu, že k signálním událostem dochází po celé počáteční období stále na stejném místě...
|
|
|
Early craniofacial and dental morphogenesis in bichir, P. senegalus
Kráľovič, Martin ; Černý, Robert (vedoucí práce)
Bichiry, ako najbazálnejší zástupcovia skupiny Actinopterygii, predstavujú dôležitý článok pre pochopenie evolučných procesov nižších stavovcov a môžu pomôcť identifikovať pleziomorfné stavy znakov nielen skupiny Actinopterygii a Sarcopterygii, ale i čeľustnatých stavovcov (Gnathostomata) všeobecne. Doterajšia vzácnosť ich embryonálneho materiálu však bránila detailnejšiemu poznaniu vývinu týchto zajimavých stavovcov. Moja práca je založená na opakovaných úspešných odchovov druhu Polypterus senegalus v ČR a mal som možnosť analyzovať cez 70 jedincov v kľúčových vývinových štádiách. Zameral som sa na raný vývin zubov a dentice v orálnej oblasti i na branchiálnych oblúkov v kontexte vývinu orofaryngeálnej dutiny. Orofaryngeálna dutina bichira vzniká pomerne unikátne schizocélným spôsobom, nejranejšia morfogenéza hlavy je zrejme ovplyvňovaná prítomnosťou cementových (príchytných) orgánov. Raný vývin úst zahŕňa formáciu unikátnych štruktúr, ktoré som nazval epitelové mostíky (epithelial bridges) (Kralovic et al., 2009), a ktoré môžu predstavovať ekto-endodermálnu hranicu, kľúčovú pre zakladanie a paternovanie dentice. Porovnaval som vývin orálnych a faryngealných zubov a zistil som, že medzi vznikom prvých zubov v ústach a vo faryngeálnej dutine je výrazný časový posun, zrejme v priamej závislosti na...
|
|
|
Proliferace a dynamika tkání během vývoje zubů a jim pribuzných patrových lišt
Rothová, Michaela ; Peterková, Renata (vedoucí práce) ; Matalová, Eva (oponent) ; Černý, Robert (oponent)
V této dizertační práci jsem se zaměřila na otázky týkající se buněčné proliferace a dynamiky tkání u tří klíčových oblastí obličejového vývoje: během potlačení nebo revitalizace zubních pupenů, které se vyvíjejí v myší embryonální dentici jako pozůstatky ztracených premolárů; během vzniku zubní papily a zubního folikulu prvního myšího moláru; a během vzniku patrových lišt na ústním povrchu tvrdého patra u myši. Buněčnou proliferaci v tvářové oblasti dolní čelisti jsme porovnávali u méně a více vývojově pokročilých myších zárodků na embryonálním dni 13,5, v období předpokládané zástavy růstu premolárového rudimentu R2. Ukázali jsme, že růst rudimentu R2 je potlačen v důsledku nízké míry buněčné proliferace a vysoké míry apoptózy. Zajímavé bylo, že při narušení Sprouty signalizace, R2 rudiment vykazoval podobnou míru proliferace a apoptózy jako progresivně rostoucí první molár. V důsledku těchto změn se R2 rudiment u Sprouty 2 mutantních myší revitalizoval a vyvinul v nadpočetný zub před prvním molárem. Dále jsme objevili, že během stádia zubního pupenu a pohárku, je zubní mezenchym velmi dynamická tkáň, a že zubní papila prvního myšího moláru vzniká pouze z omezené populace buněk původní kondenzace zubního mezenchymu. Studovali jsme identitu buněk zubní papily, které nejsou odvozené od buněk...
|
|
|
Časný vývoj dentice u myší kmene Tabby
Smrčková, Lucie ; Peterková, Renata (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent)
Vyvíjející se myší zub je výborný model pro studium molekulární regulace odontogeneze a organogeneze. Embryonální myší dentice se skládá ze základů funkčních zubů a základů zubů rudimentárních, které svůj růst v průběhu vývoje zastaví a zaniknou, nebo se stanou součástí funkčního zubu. Myši s poruchami genů nám navíc umožňují objasňovat funkce jednotlivých genů, jejich produktů a signálních drah. Ektodysplasin je protein nezbytný pro správný vývoj ektodermových derivátů - kůže, vlasů, žláz a zubů. Myši Tabby, které mají mutaci v genu Eda, kódujícím protein ektodysplasin, vykazují ve své dentici řadu vývojových poruch. Časný vývoj dentice dolní čelisti Tabby embryí byl morfologicky zmapován. Předpokladem pro správné pochopení regulačních mechanizmů odontogeneze u myší Tabby je však také zmapování časoprostorové dynamiky signálních center při časném vývoji zubních základů. Jedním z markerů signálních center během časné odontogeneze je Shh exprese. Cílem této diplomové práce bylo porovnat signální centra zubních primordií na základě exprese Shh a její časoprostorové dynamiky v dolní čelisti Tabby a WT myších zárodků. Tyto výsledky byly poté korelovány se známými morfologickými daty s cílem přispět k objasnění role rudimentárních zubních základů při vývoji funkčních zubů u myší Tabby, a tím nepřímo...
|
|
|
Komparativní vývojová morfogeneze vnějších žaber obratlovců
Crkvová, Barbora ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Přikryl, Tomáš (oponent)
Předmětem této studie jsou přídatné vnější respirační struktury larev obratlovců. Za účelem mezidruhového porovnání těchto struktur byla studována vývojová morfogeneze vnějších žaber u bichira druhu Polypterus senegalus a axolotla druhu Ambystoma mexicanum a vývoj vnějších žaberních filament u piskoře druhu Misgurnus fossilis. K popsání vnějších aspektů vývoje posloužily snímky ze skenovacího elektronového mikroskopu, pro sledování vnitřní morfologie a pochopení tkáňového kontextu, ve kterém jednotlivé respirační struktury vznikají, byly použity klasické histologické řezy a kryořezy s imunohistochemickým značením. Má data odhalila, že vnější respirační struktury těchto tří druhů jsou pokaždé formovány jiným způsobem. Tyto tři způsoby jsem popsala jako odlišné vývojové módy jejichž vývojová dynamika je pokaždé tvořena odlišnou embryonální vrstvou. Zatímco u piskoře se vnější žaberní filamenta vyvíjejí jako jednoduché protažené výběžky ektodermu, u axolotla jsou vnější žábry generovány aktivitou mezodermu tvořícího svaly a mesenchymu neurální lišty, který dá vznik rozsáhlé pojivové tkáni vyztužující vnější žábry. U bichira bylo překvapivě odhaleno, že vrstvou zodpovědnou za rané formování vnějších žaber je v tomto případě laterálně expandující faryngeální entoderm; tento způsob vzniku pravděpodobně úzce...
|
host ::
RSS.