|
|
Akce StB Kulak a její dopad na Chrudimsku a Hlinecku
Blažek, Lukáš ; Šouša, Jiří (oponent)
Akce StB Kulak a její dopad na Chrudimsku a Hlinecku Abstrakt Předkládaná práce se zabývá problematikou násilné fáze kolektivizace v Československu se zaměřením na akci "Kulak". V úvodní části práce se autor věnuje historickému zasazení tématu. Zabývá se tak důležitými mezníky v dějinách první československé republiky. Větší pozornost věnuje vývoji po druhé světové válce především ve vztahu k problematice konfiskací půdy na základě dekretů prezidenta republiky a připravovaným změnám v pozemkovém vlastnictví v souvislosti s komunisty prosazovanou revizí první pozemkové reformy a následně s prosazování nové pozemkové reformy. Významná pozornost je též věnována základnímu představení nejdůležitější právních předpisů souvisejících buď se zemědělskou výrobou, pozemkovým vlastnictví či s násilnou fází kolektivizace. Autor dále představuje akci "Kulak" na celostátní úrovni. Popisuje nejdůležitější události, které souvisely s přípravou akce včetně záminky jejího uvedení v realizaci - tzv. "Babické události" na počátku léta 1951. Akce "Kulak" byla připravena v nejvyšších patrech československé politiky. Na její přípravě se podílel okruh lidí v blízkosti tehdejšího prezidenta Klementa Gottwalda. Základem pro provádění této akce se stala Směrnice ministra národní bezpečnosti, vnitra a spravedlnosti o úpravě poměrů...
|
|
|
Constitutio Criminalis Josephina a jeho vliv na rozhodovací praxi Apelačního soudu: Sexuální delikty v letech 1687-1727
Vacek, Josef ; Šouša, Jiří (oponent)
Název práce v češtině Constitutio Criminalis Josephina a jeho vliv na rozhodovací praxi Apelačního soudu: Sexuální delikty v letech 1687-1727 Abstrakt Tato práce zachycuje vývoj v trestní praxi pražského apelačního soudu mezi lety 1687-1727 a zjišťuje, jaký vliv na ni mělo Constitutio Criminalis Josephina z roku 1707/8. Výzkum se zaměřil na trestání sexuálních deliktů, tedy cizoložství, bigamie, smilstvo, incest, znásilnění a sodomie. Základním pramenem výzkumu byly dobové zákoníky, zejména Koldínova Práva městská Království českého (1579) a "Josephina", vedle nich byly využívány i říšské Constitutio Criminalis Carolina (1532), dolnorakouské Constitutio Criminalis Ferdinandea (1656) a rovněž Brikcího Práva městská (1536). Samotná praxe apelačního soudu byla zkoumána z ortelových knih, které obsahují rozhodnutí tohoto soudu. Pro každý delikt byla nejprve popsána relevantní právní úprava pro období raného novověku a následně bylo přikročeno ke zkoumání soudní praxe. Zvolenou metodou k dosažení cílů práce byla kvantitativně-kvalitativní komparační analýza, díky které je možné zachytit změny, ke kterým se zavedením "Josephiny" došlo. Mezi hlavní zjištění práce patří skutečnost, že "Josephina" znamenala důležitý předěl v trestním soudnictví. Zatímco v období před jejím zavedením byly na jedné straně hojně...
|
|
|
Úřady veřejné žaloby u mimořádných lidových s přihlédnutím na soudy Kutná Hora a Mladá Boleslav
Linhart, Marek ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce se zabývá činností mimořádných lidových soudů v Kutné Hoře a Mladé Boleslavi, zaměřuje se hlavně na činnost úřadu veřejné žaloby a veřejných žalobců jako takových u uvedených mimořádných lidových soudů. Věnuje se obecné charakteristice a specifickým rysům těchto mimořádných lidových soudů. Jejich vzniku, vývoji, organizaci a fungování s ohledem na aspekt lidovosti u těchto soudů v podobě soudců z lidu a jejich problematice. Poté se zaměří konkrétně na úřady veřejné žaloby - na jejich personální obsazení a tím spojené obtíže, např. v komunikaci s okresními národními výbory. Dále probírá problematiku fungování poválečné justice a to, jak se projevovala u tohoto úřadu, např. neustálými upravujícími výnosy Ministerstva spravedlnosti. Zaobírá se i navrhovanými tresty a tím, jak jejich výši a charakter určovala národnost. V neposlední řadě se zabývá jednotlivými typy písemností uložených v příslušných fondech. Klíčová slova (česky): Mimořádný lidový soud, Retribuce, Veřejný žalobce, Ministerstvo spravedlnosti, Okresní národní výbory, Soudci z lidu
|
|
|
Stanovení státní hranice Československa s Polskem
Hochel, Miroslav ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Stanovení státní hranice Československa s Polskem Abstrakt Předkládané pojednání se zaobírá otázkou stanovení státní hranice Československa s Polskem. Ve své první části se zaměřuje na problematiku související se vznikem obou států a koncepcemi společných hranic, které byly připraveny čelními představiteli československé politické reprezentace v průběhu světové války. Zároveň tato část pojednává o přednesení územních požadavků Československa na Pařížské mírové konferenci a souvisejících diplomatických jednáních na půdě této mírové konference. Ve své druhé části se tento text zabývá otázkou Těšínska, která se stala asi nejvýznamnějším aspektem hraničních sporů mezi oběma dotčenými státy. V jednotlivých kapitolách je podrobně rozebráno ustavení československých a polských orgánů na tomto území, jakož i jejich vzájemná jednání a následný vojenský konflikt. Zvláštní zřetel je však přikládán zejména otázce pozdějších diplomatických jednání, plánovaného referenda a konečně též rozhodnutí konference velvyslanců, v jehož důsledku došlo k rozdělení sporného území Těšínska. Třetí část předkládané práce se soustředí na území Oravy a Spiše, kde došlo k dalšímu střetnutí československých a polských zájmů v rámci stanovení státní hranice. Konečně v rámci čtvrté části pojednání je věnována pozornost ostatním úsekům státní...
|
|
|
Vývoj a organizace vojenského soudnictví u československých legií v Rusku
Mojžíš, Michal ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Vývoj a organizace vojenského soudnictví u československých legií v Rusku Během více než 6 let své existence československé legie v Rusku prošly zásadními organizačními změnami, které souvisely s přeměnou malé dobrovolnické jednotky na mnohatisícovou armádu samostatného státu. Při zkoumání organizačního vývoje legionářské vojenské justice je nutné vzít v potaz vojensko-politické okolnosti, ve kterých čs. vojsko v Rusku působilo. V období od vzniku legií v roce 1914 do roku 1917 byly čs. legie organizační součástí ruské carské armády a veškerá organizace, včetně výkonu justice, byla prováděna příslušnými ruskými orgány podle ruských právních předpisů. V 2. polovině roku 1917 došlo, navzdory rozkladu ruských ozbrojených sil, k mohutnému rozvoji čs. legií, ovšem bez odpovídajícího rozvoje justiční služby. Klíčovým předpokladem k vybudování vlastní vojenské justice bylo vynětí ruských legií z ruské armády a jejich zařazení k autonomní čs. armádě ve Francii. Současné došlo k přijetí modifikovaného francouzského disciplinárního řádu, který je prvním svébytným právním předpisem legionářské justice. Zvýšená kriminalita, spojená s nejistotou a zdlouhavým transportem legií přes celé území Ruska a Sibiře, vyvolala nutnost zřídit novou organizaci justiční služby. U jednotlivých vlakových transportů tak byly...
|
|
|
Proměny rakouského a uherského práva v letech první světové války (1914 - 1918)
Láznička, Alois ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Proměny rakouského a uherského práva v letech první světové války (1914- 1918) Abstrakt Diplomová práce se zabývá analýzou proměn rakouského a uherského práva v době první světové války se zaměřením na předlitavskou část monarchie. Zároveň se snaží odpovědět na otázku, zda byla přijímaná opatření proporcionální vzhledem k válečným okolnostem. Konkrétně zkoumá změny v ústavním, správním, trestním a občanském právu. Okrajově jsou zmíněna i jiná právní odvětví. Metodou je komparace předválečného stavu s důležitými právními normami přijatými pro případ války nebo v reakci na válečný vývoj. To vše je doplněno o dobové souvislosti s důrazem na dějiny českých zemí. V práci jsou využity primární prameny v podobě norem rakousko-uherského práva a sekundární literatura. V obecné rovině lze konstatovat, že přijímané změny byly skutečně pronikavé, a to ve všech zkoumaných oblastech. Intenzita a proporcionalita se však lišila podle konkrétního právního odvětví. V rovině ústavního práva došlo k faktické změně formy státu z konstituční monarchie na vojensko-administrativní diktaturu a byla suspendována některá občanská práva. Proměna trestního a správního práva je charakteristická rostoucím vlivem ozbrojené moci na civilní obyvatelstvo. Válečné hospodářství posouvalo poměrně liberální systém k centrálně řízené ekonomice. V...
|
|
|
Vyšetřování ve vazebních věznicích StB v letech 1948-1953
Bártíková, Daniela ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Vyšetřování ve vazebních věznicích Státní bezpečnosti v letech 1948 - 1953 Abstrakt Předmětem pozornosti této rigorózní práce je průběh vyšetřování a výkonu vazby v případech náležejících do kompetence Státní bezpečnosti v letech 1948-1953. Je představen přehled základních přepisů v této oblasti se zaměřením na pole působnosti Státní bezpečnosti a prokuratury. Je nastíněn vývoj těchto institucí za uvedené období. Práce se také zabývá problematikou věznic, ve kterých byla vyšetřovací vazba u StB vykonávána. Záměrem této práce je poskytnout čtenářům pohled na průběh vazby jednak z hlediska probíhajícího přípravného řízení trestního, ale také ze strany prostředí vazebních věznic Státní bezpečnosti. Práce se skládá z devíti částí. První část práce se zabývá problematikou politických procesů obecně a postavením a činností prokuratury a soudů v období let 1948-1953. Druhá část analyzuje postavení a vývoj Státní bezpečnosti jakožto složky, jejíž činnost měla na výsledek politických procesů zásadní význam. Je popisována cesta Státní bezpečnosti k moci, vysvětleno její postavení a struktura a zmíněni nejznámější představitelé. Část třetí se zaměřuje na analýzu dobové legislativy v oblasti trestní práva se zaměřením na průběh přípravného řízení a předpisy vztahující se k režimu ve vazebních věznicích. Čtvrtá část...
|
|
|
Vývoj prokuratury v okrese Trutnov v letech 1949 - 1993
Jarolínová, Veronika ; Šouša, Jiří (oponent)
Vývoj prokuratury v okrese Trutnov v letech 1949 - 1993 Abstrakt v českém jazyce Předkládaná práce se zabývá vznikem, vývojem a činností Okresní prokuratury v Trutnově v letech 1949 - 1993. Časové vymezení této práce je ohraničeno na počátku rokem 1949, kdy došlo ke vzniku okresních prokuratur jako zcela nového typu úřadů veřejné žaloby, a na konci rokem 1993, kdy byla přijata zcela nová právní úprava státních zastupitelství, která již neměla kořeny v období komunistického Československa. Práce se v první části zabývá organizací a postavením úřadů veřejné žaloby z historicko - právního úhlu pohledu, přičemž do jeho rámce je začleněn vznik Okresní prokuratury v Trutnově. Navazující druhá část se zabývá věcnou působností prokuratury, hlavními zásadami její činnosti, kvalifikací a etikou prokurátora. Zejména je zde pojednáno podrobněji o problematice prokurátorského dozoru, jehož integrálními složkami byly všeobecný dozor, trestní stíhání osob a dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení trestním, dozor nad zákonností postupu a rozhodování soudů a státních notářství a dozor nad zachováním zákonnosti v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova. Třetí část této práce se zaměřuje na vnitřní organizaci práce prokuratury a vedení registraturních pomůcek. Do...
|
|
|
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století
Dolečková, Martina ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl pojednat o vývoji a podobě magdeburského práva ve čtrnáctém až šestnáctém století se zaměřením na jeho odvolací stolice Litoměřice a Olomouc, včetně analýzy bádání a historiografie týkající se tohoto práva. Práce je založena na komplexní analýze magdeburského práva začínající u historického kontextu jeho vzniku a šíření do českých zemí a končící u popisu a komentáře pramenů magdeburského práva jakož i jeho nejdůležitějších institutů. V práci jsou použity nejen metody právněhistorické, ale i historické a pomocně historické. Konkrétně lze zmínit metodu právní analýzy textu, diplomatickou metodu, komparativní metodu a rovněž obsahovou analýzu dostupné literatury. Práce nejprve pojednává o bádání a vědě o magdeburském právu od devatenáctého století po současnost. Cílem je nabídnout čtenáři komplexní přehled o vývoji jednotlivých tendencí v tomto bádání, probíhajícím diskurzu a jednotlivých přístupech k magdeburskému právu. Dále následuje analýza vývoje magdeburského práva, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na Litoměřice a Olomouc, coby odvolacích stolic magdeburského práva na území Čech a Moravy. Tento vývoj je sledován ve dvou fázích, tj. ve fázi pronikání práva během procesu kolonizace na naše území,...
|
|
|
Šlechta a kodifikace českého městského práva
Bartoň, Miroslav ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Šlechta a kodifikace českého městského práva Abstrakt Tato práce pojednává o vlivu šlechty na kodifikační proces českého městského práva, obzvláště v šestnáctém století, a zabývá se důvody úspěchu Práv městských Království českého od Pavla Kristiána z Koldína. Popisuje vývoj měst a městského práva, a to konkrétně od husitství až po vydání Práv městských, a také právní oblasti relevantní pro tuto tématiku, tedy českou část oblasti severoněmecké a jihoněmecké. Stručně se věnuje ustanovení stavovského státu a jeho vlivu na česká města, obzvláště Vladislavskému zřízení zemskému a sporům, které vyvolalo. Dále je nastíněn kodifikační pokus Brikcího z Licska, je zkoumán jeho zdrojový materiál a důvody, proč se toto dílo nikdy nestalo platnou kodifikací městského práva. Zvláštní důraz je kladen na vývoj politické situace z hlediska měst a jejich vztahu ke šlechtě od usnesení zemského sněmu o tom, že městské právo má být kodifikováno, z roku 1545 až po vydání Koldínova zákoníku roku 1579. Jsou zkoumány důvody, proč sepsání a přijetí přijatelné kodifikace trvalo tak dlouhou dobu, popsán odpor litoměřické právní oblasti proti vnucení kodifikace založené na staroměstském právu a práce se dotýká i náboženských nepokojů v sedmdesátých letech šestnáctého století. Následuje část popisující roli Viléma z Rožmberka jakožto...
|
host ::
RSS.