|
|
Možnosti zvýšení účinnosti vybraných cytostatik
Hanušová, Veronika ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent) ; Souček, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Veronika Hanušová Školitel Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název disertační práce MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ ÚČINNOSTI VYBRANÝCH CYTOSTATIK Nádorová onemocnění patří mezi nejzávažnější nemoci a jednu z nejčastějších příčin úmrtí v civilizovaných zemích. Významnou část nádorových onemocnění lze léčit chirurgicky, radioterapií nebo chemoterapií, zejména pokud jsou zjištěna včas. Přes mnohé úspěchy je v řadě případů chemoterapie nedostatečně účinná a použití vyšších dávek cytostatik je limitováno jejich systémovou či orgánovou toxicitou. Proto jsou v poslední době intenzivně hledány nové strategie, které by vedly ke zvýšení účinnosti cytostatik v nádorových buňkách a současně ke snížení toxicity těchto léčiv pro normální zdravé buňky. Cílem předložené disertační práce bylo hledání a testování nových možností, jak zvýšit účinek protinádorové léčby. K dosažení stanovených cílů byly provedeny in vitro testy (různé buněčné linie, subcelulární frakce homogenátu z buněk, potkanů a myší) a in vivo experimenty (tumorizované myši). Prvním testovaným přístupem byla inhibice deaktivace doxorubicinu (DOX). DOX, patřící mezi nejvýznamnější cytostatika využívaná v protinádorové terapii, je metabolizován na méně...
|
|
|
Vstupní a trvalá formace trvalých jáhnů v brněnské diecézi
Souček, Pavel ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Eliáš, Vojtěch (oponent)
Bibliografická citace: Vstupní a trvalá formace trvalých jáhnů v brněnské diecézi [rukopis]: Bakalářská práce / Pavel Souček; vedoucí práce: Aleš Opatrný. - Praha, 2009.-xx s. Anotace Cílem této bakalářské práce na téma "Vstupní a trvalá formace trvalých jáhnů v brněnské diecézi" je popsat a následně vyhodnotit formaci stálých jáhnů, kandidátů i jáhnů po vysvěcení, v brněnské diecézi a to v horizontu let 2000 až 2010. Práce se skládá ze dvou částí. V té první je popsána obnova trvalého jáhenství po II. vatikánském koncilu, obecná služba trvalého jáhna v tradici Církve a církevních dokumentech, které se k tomuto tématu vztahují a to v obecné rovině. Druhá část pojednává o vlastní formaci trvalých jáhnů, a to jak formaci vstupní pro kandidáty trvalého jáhenství, tak formaci pro trvalé jáhny po jejich vysvěcení, jak je implementována v brněnské diecézi. Na závěr je pak analyticky tato formace zhodnocena. Klíčová slova Jáhenství, trvalý jáhen, diakonát, služba.
|
|
|
Studium nukleových kyselin a jejich interakcí pomocí Ramanovy mikrospektroskopie kapkově nanášených povlaků (DCDR)
Souček, Pavel ; Kopecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Mojzeš, Peter (oponent)
Práce je zaměřena na možnosti využití nové techniky nerezonanční Ramanovy spektroskopie - Ramanovy spektroskopie kapkově nanášených povlaků (drop coating deposition Raman - DCDR) při studiu nukleových kyselin. DCDR spektroskopie je založena na depozici malé kapky roztoku studované látky na hydrofobní povrch, kde po odpaření rozpouštědla, vznikne kroužek látky ve skelné fázi. Tak dojde k zakoncentrování látky a při měření pomocí Ramanova mikrospektrometru i k několika řádovému zvýšení signálu oproti standardní technice měření vzorků v kapalné fázi. V práci jsme studovali chování 12-merů DNA a DNA o délce 3000 párů bází. Náš výzkum ukázal, že DCDR spektra DNA rozpuštěné v deionizované vodě lze měřit až do koncentrace 30 M na bázi. DCDR Spektra jsou blízká spektrům měřeným z kapalné fáze, avšak deponovaný vzorek nikdy nevytváří kroužek. Ukázalo se, že dominantní roli při vzniku kroužku u nukleových kyselin hraje nikoli velikost molekul, ale jejich náboj, který vede k vzájemnému odpuzování molekul. Po přidání iontů sodíku a následně též iontů hořčíku byl pozorován vznik prstence. Faktorová analýza spektrálních map ale ukázala, že vzniklé prstence DNA nejsou spektrálně zcela homogenní a při jejich vzniku může hrát roli např. kondenzace DNA.
|
|
|
Genetické faktory rezistence vůči chemoterapii a klinické charakteristiky nádorů prsu.
Kunická, Tereza ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Kleibl, Zdeněk (oponent)
Nádory prsu jsou nejčastějšími malignitami postihujícími ženskou populaci jak u nás, tak i ve světě. Léčba tohoto onemocnění zahrnuje chirurgické odstranění nádoru, radioterapii, chemoterapii a léčbu systémovou (hormonoterapii). V poslední době se přistupuje i k cílené biologické léčbě. Každá pacientka však na léčbu reaguje jinak - interindividuální variabilita v odpovědi na léčbu je tudíž vysoká. Jednou z nejvýznamnějších překážek úspěšné chemoterapie je mnohočetná léková rezistence (multidrug resistance, dále jen MDR). MDR často souvisí se sníženou intracelulární akumulací protinádorových léčiv a zvýšenou expresí ABC transportérů, jako je např. námi studovaný ABCC1. Tato rodina membránových transportních proteinů zahrnuje nejznámější prostředníky MDR, především ABCB1, ABCC1 a ABCG2, které pumpují různé typy léčiv ven z nádorových buněk, čímž vůči nim způsobují rezistenci. Hlavním cílem této práce bylo stanovení genetické variability genu ABCC1 u 191 pacientek s karcinomem prsu a stanovení expresních profilů 30 pacientek (ze souboru 191 pacientek, viz výše) léčených předoperačně. Dále jsme se zabývali vztahy mezi genotypem, resp. fenotypem ABCC1 a prognostickými faktory, resp. výsledkem chemoterapie pacientek. Genová exprese byla měřena u preamplifikovaných vzorků cDNA pomocí real-time PCR s...
|
|
|
Sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu
Mohelníková Duchoňová, Beatrice ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent) ; Macek, Milan (oponent)
Úvod: Cílem této práce bylo sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu. První část se zabývá etiologickými faktory, a to vlivem polymorfismů v biotransformačních enzymech a genetických alterací v genu CHEK2 na vznik těchto malignit. V druhé části jsou analyzovány geny transportu cytostatik jako případné prognostické a prediktivní markery odpovědi na onkologickou léčbu. Materiály a metody: Polymorfismy a další genetické alterace byly zjišťovány pomocí real-time PCR, alel-specifické PCR a PCR-RFLP metody v DNA získané z krve pacientů. Byla hodnocena frekvence polymorfismů a posuzován jejich význam s ohledem na dostupná epidemiologická data. Exprese genů byly stanoveny metodou qPCR v párových vzorcích tkání nádoru a okolního parenchymu. Výsledky: Pro většinu námi sledovaných polymorfismů se nepodařilo prokázat vztah mezi jejich přítomností a rizikem vzniku obou těchto malignit. Variantní alela CYP2A13*7, byla nalezena u 7 z 265 hodnocených zdravých kontrol, ale nebyla nalezena u žádného pacienta s karcinomem pankreatu. Výskyt variantní alely GSTP1-Val a genotypu GSTT1-null byl naopak spojen se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu pankreatu (OR=2,38; 95% CI=1,17- 4,83). V souboru pacientů s kolorektálním karcinomem byl genotyp GSTT1-null v kombinaci...
|
|
|
Analýza a charakterizace sestřihových variant BRCA1
Hojný, Jan ; Kleibl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent)
Breast cancer gene 1 (BRCA1) kóduje jaderný fosfoprotein, jehož základní funkce spočívá v regulaci odpovědi na poškození genomové DNA. Protein BRCA1 se podílí na vzniku a funkci proteinových superkomplexů, které se účastní reparace dvouřetězcových zlomů. Tyto superkomplexy vznikají na základě protein-proteinových interakcí mezi vysoce konzervativními doménami proteinu BRCA1 a jeho vazebnými partnery. Kromě divoké formy (wt) BRCA1 mRNA obsahující všech 22 exonů kódujících protein o velikosti 220 kD, byla popsána řada alternativních sestřihových variant (ASV) BRCA1 mRNA, které dávají vzniknout proteinovým izoformám postrádajícím významné strukturní domény. Předpokládá se, že vznik ASV BRCA1 mRNA je jednou z možností regulace funkce BRCA1 proteinu. Do současné doby není znám komplexní profil ASV BRCA1 ve fyziologických tkáních či míra a tkáňová specifičnost jejich exprese. Studium těchto aspektů bylo náplní této práce. Na vzorcích celkové RNA jsme optimalizovali postup identifikace ASV BRCA1 včetně celých transkriptů wt BRCA1 s délkou přes 5,5 kb. V následně vyšetřovaných vzorcích RNA izolované z periferní krve pacientek s karcinomem prsu a žen bez nádorového onemocnění jsme vedle wt formy identifikovali celkem 13 ASV BRCA1 mRNA. Většina (9/13) identifikovaných ASV BRCA1 reprezentovala formy se...
|
|
|
Vstupní a trvalá formace trvalých jáhnů v brněnské diecézi
Souček, Pavel ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Kotas, Jan (oponent)
Bibliografická citace: Vstupní a trvalá formace trvalých jáhnů v brněnské diecézi [rukopis]: Bakalářská práce / Pavel Souček; vedoucí práce: Aleš Opatrný. - Praha, 2009.-xx s. Anotace Cílem této bakalářské práce na téma "Vstupní a trvalá formace trvalých jáhnů v brněnské diecézi" je popsat a následně vyhodnotit formaci stálých jáhnů, kandidátů i jáhnů po vysvěcení, v brněnské diecézi a to v horizontu let 2000 až 2010. Práce se skládá ze dvou částí. V té první je popsána obnova trvalého jáhenství po II. vatikánském koncilu, obecná služba trvalého jáhna v tradici Církve a církevních dokumentech, které se k tomuto tématu vztahují a to v obecné rovině. Druhá část pojednává o vlastní formaci trvalých jáhnů, a to jak formaci vstupní pro kandidáty trvalého jáhenství, tak formaci pro trvalé jáhny po jejich vysvěcení, jak je implementována v brněnské diecézi. Na závěr je pak analyticky tato formace zhodnocena. Klíčová slova Jáhenství, trvalý jáhen, diakonát, služba.
|
|
|
Genetické faktory odpovědné za vývoj dědičného karcinomu prsu a ovaria Rozsáhlé přestavby v genech BRCA1 a BRCa2
Tichá, Ivana ; Pohlreich, Petr (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Stiborová, Marie (oponent)
Souhrn Úvod: Vývoj dědičného karcinomu prsu/ovaria podmiňují zárodečné mutace řady genů. V této studii byly analyzovány rozsáhlé přestavby genů BRCA1/2 a dále jsme se zaměřili na úlohu genů CHEK2 a TP53 v tumorogenezi. Metody: U 586 vysoce rizikových pacientů s karcinomem prsu/ovaria, u kterých nebyly standardní analýzou prokázány mutace v genech BRCA1/2, byly přestavby analyzovány pomocí MLPA, long range PCR a sekvenování; dlouhé delece přesahující hranice genu byly lokalizovány pomocí oligonukleotidové aCGH specifické pro lidský chromosom 17. MLPA analýza byla rovněž použita k detekci dvou často se vyskytujících mutací genu CHEK2 (c.1100delC a delece 5395 bp). K analýze kódující oblasti genu TP53 bylo použito sekvenování. Výsledky: Detekovali jsme 9 různých přestaveb genu BRCA1 u 16 pacientů. Pět z nich (delece exonů 1-17, 5-10, 13-19, 18-22 a 21-24) nebylo dosud popsáno. Delece exonů 1-17, 5-14 a 21-22 byly detekovány opakovaně a představují populačně specifické (founder) mutace. Dlouhé delece a přestavby představovaly 12,1% (16/132) všech detekovaných patogenních mutací genu BRCA1. V genu BRCA2 žádná rozsáhlá přestavba nalezena nebyla. Výskyt patogenních mutací v dalších testovaných genech byl nižší; 2 mutace byly detekovány v genu TP53 a 9 v genu CHEK2. Závěr: Přestavby představují v naší populaci...
|
|
|
Modulace metabolické aktivace ellipticinu složkami monooxygenasového systému
Mrázová, Barbora ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Tichá, Marie (oponent) ; Souček, Pavel (oponent)
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE KATEDRA BIOCHEMIE Modulace metabolické aktivace ellipticinu složkami monooxygenasového systému Autoreferát disertační práce RNDr. Barbora Mrázová Školitelka: Prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc. Praha 2010 RNDr. Barbora Mrázová Úvod 1 ÚÚVVOODD Ellipticin (5,11-dimethyl-6H-pyrido [4,3-b] karbazol, obrázek 1) patří mezi pyridokarbazoly a společně s některými jeho deriváty se řadí mezi alkaloidy rostlin čeledi Apocyanaceae, které vykazují výraznou protinádorovou aktivitu[15, 21, 24, 31] . Ellipticin byl poprvé izolován v roce 1959 z listů rostliny Ochrosia elliptica Labil[6] , ale jeho biologické působení (a některých jeho derivátů) bylo objeveno až v roce 1967, kdy se podařilo ellipticin uměle syntetizovat[7] . Ellipticin a jeho polárnější deriváty 9-methoxy- ellipticin a 2-methyl-9-hydroxyellipticin jsou ve formě acetátu farmakologicky využívány již od 70. let minulého století. Používají se zejména k léčbě pokročilého karcinomu prsu s kostními metastázemi, akutní myeloblastické leukémie, sarkomů ledvin a karcinomu štítné žlázy[1, 17, 18, 19, 23] . Ellipticin vykazuje také anti-HIV aktivitu. Způsobuje totiž inhibici retrovirové integrasy, proto se zkoumá i jeho možné použití při léčbě AIDS[24, 32] . Ellipticin je v organismu přeměňován cytochromy P450 až na pět...
|
|
|
Metabolismus karcinogenního o-nitroanisolu a jeho metabolitu o-nitrofenolu a environmentalních polutantů 2-nitrobenzanthronu a 3-nitrobenzanthronu
Svobodová, Martina ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent) ; Souček, Pavel (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BIOCHEMIE Metabolismus karcinogenního o-nitroanisolu, jeho metabolitu o-nitrofenolu a environmentálních polutantů 2-nitrobenzanthronu a 3-nitrobenzanthronu Autoreferát disertační práce RNDr. Martina Svobodová Školitelka: Prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc. Praha 2010 RNDr. Martina Svobodová Úvod -1- ÚVOD 2-Nitroanisol 2-Nitroanisol (2-methoxynitrobenzen, 2-NA, obrázek 1) je významný průmyslový polutant a silný karcinogen vyvolávající u myší a potkanů tvorbu nádorů močového měchýře, v menší míře také nádory sleziny, jater a ledvin [19, 30, 31] . Tato sloučenina má také toxické účinky a způsobuje anémii. 2-NA je primárně používán jako prekursor při výrobě o-anisidinu (2-methoxyanilinu), intermediátu, který je dále využíván v barvářském průmyslu při výrobě azobarviv. Rovněž je využíván ve farmaceutickém průmyslu jako meziprodukt při syntéze některých léčiv [30, 31] . Navzdory tomu, že 2-nitroanisol je silným karcinogenem pro hlodavce, vykazuje jen slabou mutagenní aktivitu v Amesově testu pro kmen Salmonella typhimurium. Tato karcinogenní látka vykazuje též nízkou aktivitu v cytogenetických testech. Indukuje nepatrný nárůst chromosomálních aberací a sesterských chromatidových výměn, ale pouze při vysokých koncentracích [31] . 2-Nitroanisol může být...
|
host ::
RSS.