|
|
Úloha TGFß a studium prognostických faktorů u pacientů s MDS a AML
Provazníková, Dana ; Fuchs, Ota (vedoucí práce) ; Pohlreich, Petr (oponent) ; Martásek, Pavel (oponent)
Neprokázali jsme žádnou mutaci v kódujících oblastech genů signální dráhy TGF1, ale zjistili jsme sníženou nebo nedetekovatelnou expresi těchto analyzovaných genů. Snížená exprese je zřejmě způsobena epigenetickými změnami, tedy hypermetylací a deacetylací promotorových oblastí těchto genů. Antiproliferační a apoptotický účinek TGF1 byl testován na liniích AML (ML1, ML2, CTV1 a Kasumi1). Rezistence ML2 buněk k inhibici DNA syntézy pomocí TGFβ1 je způsobena jinými faktory než mutacemi genů signalizační dráhy TGFβ1.Zjistili jsme, že zvýšená exprese genu pro SnoN (Ski-like novel gene) na úrovni mRNA i proteinu je zřejmě důvodem této rezistence. Buňky linie Kasumi1 a ML2 byly citlivé k indukci apoptózy vyvolané působením TGFβ1, ale v menší míře než při působení inhibitoru proteazomu, bortezomibu. Rozdílnost odpovědí AML buněk jednotlivých linií odráží velkou heterogenitu akutní myeloidní leukémie (AML) u pacientů s AML. Analýza prognostických faktorů AML s normálním karyotypem potvrdila, že mutace genu CEBPA (CCAAT/enhancer binding protein alpha) jsou příznivým prognostickým faktorem a naopak zvýšená exprese genů pro EVI1 ("Ecotropic Virus Integration Site 1") a ERG ("ETS- related gene") jsou nepříznivým prognostickým faktorem. EVI1 je také negativním markerem u myelodysplastického syndromu (MDS). Nepotvrdili...
|
|
| |
|
|
Úloha TGFß a studium prognostických faktorů u pacientů s MDS a AML
Provazníková, Dana ; Fuchs, Ota (vedoucí práce) ; Pohlreich, Petr (oponent) ; Martásek, Pavel (oponent)
Neprokázali jsme žádnou mutaci v kódujících oblastech genů signální dráhy TGF1, ale zjistili jsme sníženou nebo nedetekovatelnou expresi těchto analyzovaných genů. Snížená exprese je zřejmě způsobena epigenetickými změnami, tedy hypermetylací a deacetylací promotorových oblastí těchto genů. Antiproliferační a apoptotický účinek TGF1 byl testován na liniích AML (ML1, ML2, CTV1 a Kasumi1). Rezistence ML2 buněk k inhibici DNA syntézy pomocí TGFβ1 je způsobena jinými faktory než mutacemi genů signalizační dráhy TGFβ1.Zjistili jsme, že zvýšená exprese genu pro SnoN (Ski-like novel gene) na úrovni mRNA i proteinu je zřejmě důvodem této rezistence. Buňky linie Kasumi1 a ML2 byly citlivé k indukci apoptózy vyvolané působením TGFβ1, ale v menší míře než při působení inhibitoru proteazomu, bortezomibu. Rozdílnost odpovědí AML buněk jednotlivých linií odráží velkou heterogenitu akutní myeloidní leukémie (AML) u pacientů s AML. Analýza prognostických faktorů AML s normálním karyotypem potvrdila, že mutace genu CEBPA (CCAAT/enhancer binding protein alpha) jsou příznivým prognostickým faktorem a naopak zvýšená exprese genů pro EVI1 ("Ecotropic Virus Integration Site 1") a ERG ("ETS- related gene") jsou nepříznivým prognostickým faktorem. EVI1 je také negativním markerem u myelodysplastického syndromu (MDS). Nepotvrdili...
|
|
|
Genetické faktory odpovědné za vývoj dědičného karcinomu prsu a ovaria Rozsáhlé přestavby v genech BRCA1 a BRCa2
Tichá, Ivana ; Pohlreich, Petr (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Stiborová, Marie (oponent)
Souhrn Úvod: Vývoj dědičného karcinomu prsu/ovaria podmiňují zárodečné mutace řady genů. V této studii byly analyzovány rozsáhlé přestavby genů BRCA1/2 a dále jsme se zaměřili na úlohu genů CHEK2 a TP53 v tumorogenezi. Metody: U 586 vysoce rizikových pacientů s karcinomem prsu/ovaria, u kterých nebyly standardní analýzou prokázány mutace v genech BRCA1/2, byly přestavby analyzovány pomocí MLPA, long range PCR a sekvenování; dlouhé delece přesahující hranice genu byly lokalizovány pomocí oligonukleotidové aCGH specifické pro lidský chromosom 17. MLPA analýza byla rovněž použita k detekci dvou často se vyskytujících mutací genu CHEK2 (c.1100delC a delece 5395 bp). K analýze kódující oblasti genu TP53 bylo použito sekvenování. Výsledky: Detekovali jsme 9 různých přestaveb genu BRCA1 u 16 pacientů. Pět z nich (delece exonů 1-17, 5-10, 13-19, 18-22 a 21-24) nebylo dosud popsáno. Delece exonů 1-17, 5-14 a 21-22 byly detekovány opakovaně a představují populačně specifické (founder) mutace. Dlouhé delece a přestavby představovaly 12,1% (16/132) všech detekovaných patogenních mutací genu BRCA1. V genu BRCA2 žádná rozsáhlá přestavba nalezena nebyla. Výskyt patogenních mutací v dalších testovaných genech byl nižší; 2 mutace byly detekovány v genu TP53 a 9 v genu CHEK2. Závěr: Přestavby představují v naší populaci...
|
|
|
Úloha genu ATM u karcinomu prsu
Soukupová, Jana ; Pohlreich, Petr (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Foretová, Lenka (oponent)
Incidence zhoubných nádorů prsu má v České republice z dlouhodobého hlediska zvyšující se tendenci. Vývoj nádoru je výsledkem kumulace genových alterací. Postiženy jsou geny, které se podílejí na regulaci (pozitivní i negativní) buněčného růstu a dělení. Dědičné karcinomy představují asi 5-10% všech karcinomů prsu a jsou v 60-80% případů způsobeny dědičnou mutací v hlavních predispozičních genech BRCA1 a BRCA2. V patogenezi karcinomu prsu se uplatňují i další geny s nižší penetrancí, mezi něž je řazen také gen ATM. Jedná se o tumorsupresorový gen, jehož produkt je důležitý pro opravu dvouřetězcových zlomů DNA. Cílem této práce bylo zjistit frekvenci mutací v genu ATM u dědičného karcinomu prsu v naší populaci a dále určit, do jaké míry je tento gen alterován u sporadického karcinomu prsu. To zahrnovalo navržení a optimalizaci metod pro detekci mutací, analýzu výpadků alel a metylace promotorové oblasti genu ATM. Závěrem lze říci, že gen ATM má pravděpodobně význam při vzniku dědičného karcinomu prsu u minoritní části vysoce rizikových pacientek v naší populaci, ale četnost mutací je oproti BRCA1/2 významně nižší a vzhledem k velikosti genu v současné době preventivní screening tohoto genu neprovádíme. Máme zavedenu mutační analýza genu ATM a dosud jako jediní v ČR nabízíme molekulární diagnostiku pacientům...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.