|
|
Judikatura a její publikace
Králík, Lukáš ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Masopust, Zdeněk (oponent)
Institut upravených soudních rozhodnutí a jejich publikace pro potřeby právní praxe se v našem právním prostředí vyskytuje nejméně od 13. století, stejně jako v některých jiných evropských zemích. Ve středověku se publikovaná soudní rozhodnutí vyskytovala v různých formách a pramenech jako byly např. zemské desky nebo právní knihy, ale dají se najít i stopy po určitých sbírkách rozhodnutí. První periodické moderní sbírky judikatury se objevily v 50. letech 19. století. Původní české sbírky judikatury vznikly až se vznikem republiky po roce 1918 a dnešní sbírky pokračují v jejich tradici. Tvorba judikátů a právních vět probíhá v rámci specifických procedur u jednotlivých vrcholných soudů při přijímání tzv. oficiální judikatury do zákonem zřízených sbírek rozhodnutí. V tzv. připomínkových řízeních probíhá schvalování vybraných judikátů do oficiálních sbírek rozhodnutí. Neexistuje jednotný proces tvorby oficiální judikatury. Měla by se nastavit jednotná pravidla tvorby a výběru judikátů pro publikaci do sbírek rozhodnutí vrcholných soudů. Soudy vrcholných soudů, hlasující v kolektivních orgánech o podobě jednotlivých judikátů a celých sbírek rozhodnutí, mají také další speciální pravomoc a to přijímat zvláštní typy abstraktních rozhodnutí, které nejsou rozhodnutími v konkrétní kauze. Zjednodušeně se v...
|
|
|
Aplikace práva soudem z právně-sociologické perspektivy
Kučerová, Pavla ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Šejvl, Michal (oponent)
JUDr. Pavla Kučerová Aplikace práva soudem z právně-sociologické perspektivy Résumé Práce Aplikace soudem z právně-sociologické perspektivy se zabývá jednak jedincem, který právo v rámci soudnictví aplikuje, jednak samotným soudnictvím. Jedinec, který žije a pracuje v tak složité organizaci, jakou je moderní justice, je touto organizací ovlivňován a je tím ovlivněna i jeho práce - tedy samotná aplikace práva. Jednotlivé systémy justice, tak, jak se v průběhu let vyvinuly, směřují zhruba ke stejným cílům, k nimž však volí odlišné prostředky. Odlišné je i postavení soudců v justici meritokratické a kariérní. Tyto odlišnosti se projevují v tom, jakým způsobem jsou vybíráni kandidáti na soudce, jak jsou samotní soudci ustanovováni i jaká je možnost jejich odvolání z úřadu. Blíže jsou proto rozebrány dva odlišné systémy - federální soudnictví v USA jako příklad justice meritokratické a české soudnictví jako typická ukázka justice kariérní. V rámci USA je zmínka i o soudcovských volbách, které se však nedotýkají federální justice a jsou doménou pouze některých států. Jedná se však o natolik jedinečný způsob ustanovování soudců, že je mu věnována zmínka s tím, že jsou uvedeny klady a zápory, tak jak jsou v samotném USA vnímány. Postavení soudců je dále rozebráno i z hlediska jejich odborných a lidských kvalit....
|
|
|
Teorie humanitní demokracie
Kolář, Rostislav ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Teorie humanitní demokracie - abstrakt Cílem této práce je analysa otázky humanitní demokracie, jež by vedla k závěru, zdali je tento koncept tím správným východiskem pro soudobou společnost. Autor v úmyslu dobrat se jádra věci zvoleného předmětu práce užívá při svém bádání analythické, synthetické a historické methody. Samotná práce je logicky členěna na část všeobecnou a část zvláštní, kdy nejprve autor nachází problémy a poté usiluje o jejich vhodné řešení. V konkrétní rovině jde o problém transformace částečné demokracie, to jest, demokracie formální, po zdůraznění jejích nedostatků, v úplnou demokracii, tedy v demokracii materiální. Při bližším pohledu se práce skládá ze sedmi kapitol, přičemž každá z nich pojednává o různých aspektech zvoleného tématu. Kapitola první vymezuje některé právní pojmy a myšlenkové kategorie, je tak základem celé práce. Následující kapitola obsahuje genesi a stručný historický vývoj fenomenů demokracie a humanity. Stěžejní a nejdůležitější ideje humanitní demokracie, jako jsou idea humanitní, svoboda, rovnost a bratrství, jsou nastíněny v kapitole třetí. Všeobecná část je uzavřena kapitolou, která analysuje vztah demokracie a liberalismu. Poté následuje zvláštní část, blížeji dělená do tří kapitol. Nejprve jsou navrženy východiska z úpadku politické demokracie, především...
|
|
|
Právní kultura státu Izrael
Vitouš, Daniel ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Právní kultura Státu Izrael Klíčová slova: právní kultura, Izrael Současný právní řád Státu Izrael se vyznačuje unikátním prolínáním různých právních systémů. Izraelské právní prostředí je možné charakterizovat jako propojení právních principů vycházejících z kontinentálního práva a common law i práva náboženského. Cílem této práce je zhodnotit, jak se tyto rozdílné prameny práva mísí v moderním izraelském právním řádu. Hlavní otázkou, na niž tato analýza hledá odpověď, je zda lze Izrael zařadit do některé ze základních právních kultur (anglo-americké či kontinentální). Případně zda je kombinace prvků právního řádu natolik jedinečná, že je třeba považovat izraelský systém za zcela unikátní druh právní kultury. Tato práce analyzuje izraelský právní řád v základních právních odvětvích. Soustředí se na otázky ústavního uspořádání, vzniku státní moc a jejího naplňování v každodenní praxi. Izrael je parlamentní demokracií s principy podobnými mnoha evropským států, zároveň zde ale existují i určité odlišnosti. Typickým aspektem je významný vliv náboženských politických stran. Největším ústavním a politickým specifikem Izraele je pak systém řady základních zákonů, které nahrazují psanou ústavu. Velká část této práce je dále věnována vztahu mezi státem a jednotlivcem. To představují především otázky...
|
|
|
Morální argumentace v rozvažování soudů při aplikaci práva
Šimek, Jiří ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem práva a morálky z pohledu soudce aplikujícího právo. Odráží se od definice morálky jako normativního systému, který určuje co je dobré a co špatné, přičemž špatné trestá vnitřní sociální sankcí. Takto pojatá morálka je k právu, co se obsahu týče, ve vztahu průniku množin. Existuje oblast, ve které by měly platit pouze normy morální, oblast pouze pro normy právní a taková oblast, kde se obsah norem morálních i právních překrývá. Morálka může do rozhodování soudce při aplikaci práva pronikat nejméně třemi směry. Zákonodárce může v zákoně přikázat soudci, aby vtáhl morální normu do svého rozvažování. V českém právu je takovým příkazem institut dobrých mravů, použitý například v ustanovení § 3 nebo § 39 občanského zákoníku. Podle fenomenologické hermeneutiky je jakákoliv interpretace, tedy i interpretace právní, podmíněna existencí před-struktur. Těchto před-struktur se nemůžeme zbavit, tvoří nutný interpretační rámec interpretující osoby. Součástí před-struktur je i morální cítění, či morální stanovisko interpretující osoby. Skrze před-struktury se morálka může vědomě i nevědomě promítat do rozhodování soudce. Posledním případem průniku morálky do práva v rozhodovací praxi soudu je použití morálního argumentu v právní interpretaci. Ten je možné použít teprve, pokud...
|
|
|
Princip sociálního státu v politické teorii a judikatuře Ústavního soudu
Kaloč, Otakar ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Princip sociálního státu v politické teorii a judikatuře Ústavního soudu Abstrakt Tématem této práce je fenomén sociálního státu, sociálních práv a jejich soudního přezkumu Ústavním soudem v České republice. Cílem práce je představit sociální stát z hlediska teoretického, historického i praktického naplňování jeho cílů ať už jde o politickou realitu nebo o rozhodovací praxi Ústavního soudu, která pak zpětně ovlivňuje politické prostředí. Vychází, jak z teoretických děl politické filozofie, tak z poznatků ústavního práva a judikatury Ústavního soudu. Práce si všímá, jak chápou sociální otázku základní politické teorie jako je liberalismus, socialismus nebo feminismus. Historickou část této práce je zastoupena popisem vývoje sociální problematiky ve státech, jako je Velká Británie a USA. Zde můžeme vidět, že se jedná o dlouhodobý vývoj od počátku sedmnáctého století až po období největšího rozmachu po druhé světové válce. Jsou zde zmíněny i některé politické aspekty chudoby. Neméně důležitou částí práce je pak přehled teorií typologií různých "režimů" a druhů sociálních států druhé poloviny dvacátého století. S tím je spojen i podrobněji vysvětlený pojem dekomodifikace, jako osvobození lidské pracovní síly od čistě tržních zákonů. Blíže jsou představeny negativní dopady fenoménu globalizace na národní státy a...
|
|
|
Efektivní strategie formování právního vědomí u studentů středních škol
Urban, Michal ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá právní vědomí studentů středních škol, zejména gymnazistů, a způsoby, jakými je možné ho kultivovat. Jedná se o téma, které se nachází ve stínu pozornosti právních vědců, byť mnozí právní odborníci opakovaně upozorňují na jeho význam i na skutečnost, že přesnější znalost právního vědomí občanů a způsobů, jak jej ovlivňovat, nám pomáhá lépe rozumět fungování práva ve společnosti. Práce se skládá z teoretické části, ve které vymezujeme pojem právního vědomí, mapujeme s pomocí empirických výzkumů jeho úroveň a popisujeme efektivní strategie, kterými je možné ho kultivovat. V praktické části potom na základě studentských dotazníků, rozhovorů s učiteli a pozorování jejich výuky ověřujeme, se kterými výukovými strategiemi lze účinněji právní vědomí formovat. V teoretické části je nejprve představen základní právně-teoretický pojem celé práce, tj. pojem právního vědomí. Práce v první kapitole představuje právní vědomí jako jeden ze stěžejních pojmů každého právního řádu, protože spojuje svět objektivního práva se světem práva, které ve společnosti skutečně působí a se kterým se lidé každodenně potkávají. Právní vědomí obsahuje jak znalosti platného práva (právní vědomí de lege lata) tak mínění o právu, tj. naše subjektivní hodnocení pozitivního práva (právní vědomí de...
|
|
|
Axiologické aspekty efektivnosti působení práva
Čechák, Petr ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
I. Hodnoty a hodnotové soudy představují fenomény ovlivňující efektivnost působení práva jak v užším tak v širším slova smyslu. Přesněji řečeno skutečnost, zda-li určité hodnoty jsou promítnuty v obsahu práva ovlivňuje (či alespoň má potenciál ovlivnit) efektivnost práva v širším smyslu. Hodnotově soudy vztahující se k právu, tj. otázka, zda-li hodnotící subjekt (adresát právních norem jako příkazů nositele autority) věří, že právo určité hodnoty reflektuje, ovlivňuje (či alespoň má potenciál ovlivnit) efektivnost působení práva v užším smyslu. Efektivnost působení práva v užším i v širším smyslu představuje míru plnění účelů vztahujícím se k právu jako výsledek působení práva. Efektivnost působení práva v užším smyslu představuje míru, v níž chování adresátů právních norem odpovídá obsahu práva. Účel, který zde má být plněn je snižování entropie společenských vztahů tak, aby právo mohlo vytvořit řád. Efektivnost působení práva v širším je sama podmíněna efektivností působení práva v užším smyslu (dosažení slušné úrovně efektivnosti působení práva v užším smyslu sama představuje prostředek ve vztahu k dosahování efektivnosti působení práva v širším smyslu). V případě efektivnosti působení práva v širším smyslu je účelem, který má být realizován, je uskutečňování obecného dobrého či zajištění...
|
|
|
Co je po právu?
Krzyžanková, Katarzyna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Základním cílem této práce je při využití analyticko-deskriptivní metody ve spojení s víceoborovým přístupem identifikace a analýza hlavních faktorů, jež se promítají do odpovědi quid iuris v určitém případě. Jinak řečeno, střípky různorodých informací pramenících z různých humanitních oborů, a to psychologie, sociologie, právní vědy, etnologie a antropologie, jsou využity k poodhalení mnohdy ukrytých činitelů ovlivňujících odpověď, co je po právu. Práce sestává z šesti částí: Úvodní kapitola nabízející prvotní náhled na danou problematiku je rozvinuta ve čtyřech hlavních celcích, které postupně vytvářejí stále přesnější obraz různých proměnných, jež se zrcadlící v odpovědi quid iuris. Konkrétně, v části II. je zkoumán vzájemný vztah mezi právem na straně jedné a kulturou a lidskými instinkty na straně druhé. Na základě analýzy antropologicky zaměřené literatury je přitom vysloven závěr, že podoba práva je především ovlivněna lidskou kulturou a že univerzální lidské instinkty mají vliv spíše toliko na tzv. minimální obsah přirozeného práva (H. L. A. Hart). Tato domněnka je následně rozvinuta v části III., ve které je pozornost soustředěna zejména na určení těch ve společnosti paralelně působících norem, jež lze (je třeba) považovat za právo. Úvaha je vedena ve dvou rovinách, tj. je samostatně...
|
|
|
Presumpce nelegitimity státní moci
Gregárek, Matěj ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Práce zpochybňuje "mýtus snadné legitimace" a argumentuje ve prospěch opatrnější přístupu vůči nedobrovolným společenským uspořádáním tím, že přesouvá důkazní břemeno ve prospěch individuálních práv. každé jednání státu by mělo být považováno za nepřípustné, pokud není prokázáno bez důvodných pochybností, že je naprosto nezbytné. s předpokladem existence individuálních práv jakožto počátečním bodem, práce se zabývá pokusy odvodit státní legitimitu z individuálních práv. Nakolik shledává tyto pokusy jako neúspěšné, dochází k závěru, že jediným způsobem, jak zajistit státu legitimitu je skrze kompromis mezi individuálními právy a praktickými problémy. avšak mají-li si individuální práva zachovat určitou váhu, tento kompromis musí být něčím limitován, proto práce dále rozebíra problematiku "nezbytných a vhodných zásahů" a koncept ideologie jako faktor, který determinuje a v konečném důsledku omezuje státní moc.
|
host ::
RSS.