|
| |
|
| |
|
|
ZPŮSOB NAHLÍŽENÍ NA SEXUALITU OSOB S "POSTIŽENÍM" V RÁMCI ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE. Komparace projektů sexuální asistence v České republice a Novém Jižním Walesu
Janíčková, Kateřina ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji tématu sexuality osob s "postižením", službou sexuální asistence a podmínkám, které jsou v daném ohledu nastoleny v zařízeních poskytujících sociální péči. Tímto způsobem chci zjistit, jak jsou zástupci/zástupkyně těchto zařízení otevřeni/y tématu sexuality osob s "postižením" využívajících sociálních služeb, a jaká je tudíž výchozí pozice pro ty, kdo nabízejí osvětu či praktickou asistenci při uspokojování sexuálních potřeb osob s "postižením". Kromě toho, že se zabývám situací v České republice, přičemž pro tento účel jsem zvolila dotazníkové šetření, rozhodla jsem se také pro porovnání situace u nás se situací v Novém Jižním Walesu, kde v předešlých letech proběhlo obdobné dotazníkové šetření. Nový Jižní Wales je v mé práci zástupcem zemí, které se rozhodly pro legalizaci poskytování sexuálních služeb, zatímco u nás je tato služba stále v "šedé zóně". Právě vzhledem k rozdílnosti právní úpravy poskytování sexuálních služeb, která dle mého názoru, a především na základě zjištěných informací, hraje velkou roli také pro vnímání služby sexuální asistence pro osoby s "postižením", očekávám, že výsledky australského dotazníku a z toho vyplývající míra přístupnosti k informacím, potažmo k službě sexuální asistence pro osoby s "postižením" budou příznivější.
|
|
|
Současný život "superžen" po zániku primární rodiny
Hanáková, Šárka ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Ženy, kterým se v diplomové práci věnuji, byly za státního socialismu nazývány "superženami". Jejich úkolem bylo skloubit profesní kariéru s péčí o rodinu a domácnost. Přestože se situace v rodině proměnila a tradiční model rodiny, v němž jako jediný živitel fungoval muž, byl nahrazen demokratickým modelem, v němž byli živiteli muž i žena, práce v domácnosti a péče o děti zůstávala primárně povinností ženy. V období státního socialismu byly ženy zatíženy "dvojím břemenem". Svůj život věnovaly rodině a jejich volný čas, kterého jim oproti mužům zbývalo méně, většinou odpovídal zájmům dětí nebo celé rodiny. V práci se zaměřuji na to, jak se těmto ženám žije nyní, kdy jsou již v důchodu a po ztrátě životního partnera žijí samy a také na to, jak se s touto odlišnou životní situací a změnami společenských rolí vyrovnávají. Pracuji s teoretickými přístupy emancipovaného ženství a aktivního stáří jako způsobu vyrovnávání se se změnou společenského postavení. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní přístup, který v této práci realizuji prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s ovdovělými seniorkami.
|
|
|
Motivace pro vstup do aktivních záloh z pohledu žen
Stehlíková, Jiřina ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám tématem žen v aktivní záloze. Aktivní záloha je čím dál aktuálnějším tématem vzhledem k neustále se objevujícím novým bezpečnostním hrozbám a zvyšující se potřebě občanů a občanek být připraveni, kdyby došlo na nejhorší. V teoretické části představuji základní koncepty, z nichž ve své práci vycházím. Velký důraz je kladen na aktivní zálohy od jejich vzniku až do současné podoby. V rámci empirické části jsem provedla deset polostrukturovaných rozhovorů se členkami aktivní zálohy. Cílem práce je zjistit, jaké motivace vedou ženy ke vstupu do prostředí dosud vnímaného spíše jako mužské. Kromě toho mě také zajímalo, s jakými reakcemi okolí se setkávají díky působnosti v aktivní záloze a jaké výhody či nevýhody z toho plynou. Především mě zajímaly osobní zkušenosti a zážitky informátorek. Klíčová slova: aktivní záloha, ženy, motivace, gender, armáda, rozhovory, militarizace, ozbrojené síly, armádní záloha
|
|
|
(Ne)kojení. Zkušenosti žen a možnosti jejich volby v otázce kojení
Podhrázská, Iva ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá autonomií žen v otázce kojení v českém prostředí. Zkoumá zejména podobu kojení a její normativnost prostřednictvím hloubkových rozhovorů s ženami, jež prošly zkušeností s kojením. Cílem této práce je popsat podobu současné normy kojení, její limity, negativa a dopady pomocí feministické optiky a nabídnout možná řešení v diskurzu kojení. Základním teoretickým východiskem práce je vývoj normy kojení, její propagace, společenské vnímání a legislativní ukotvení v České republice. Zejména se práce věnuje feministické kritice diskurzu kojení, která poskytuje potřebné argumenty, jak na zkoumaný fenomén normy kojení nahlížet jiným způsobem a představuje normu kojení jako sociálně a kulturně konstruovanou. Analytickým výstupem práce je poté představení současné normy kojení v českém prostředí v podobě direktivního požadavku vůči ženám, aby kojily, který tak ohrožuje ženskou integritu. Klíčová slova norma kojení, strategie podpory kojení, propagace kojení, feministická kritika, zkušenost s kojením
|
|
|
Opakované mučení nedokonalého těla. Specifika cvičení ve fitness centru z genderové perspektivy.
Psotová, Helena ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem fitness z genderové perspektivy. V prostředí konkrétního fitness centra byl proveden výzkum zaměřený na prostor posilovny a jeho návštěvníky a návštěvnice. Pomocí zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů bylo zkoumáno, jak specifická činnost pomáhá utvářet identitu cvičících a jak se formují vztahy mezi nimi navzájem. Zároveň byl analýze podroben prostor posilovny a pravidla, podle nichž se lidé v daném prostředí chovají. Práce představuje posilovnu na jednu stranu jako prostředí, které konzervuje dominantní představy o formování maskulinit a femininit, ale na druhou stranu umožňuje cvičícím v určitých situacích nabourávat genderový řád nestereotypním chováním. Ukázalo se, že navštěvování fitness centra ovlivňuje a disciplinuje životy cvičících i mimo posilovnu.
|
|
|
Genderová konstrukce role učitele v mateřské škole z pohledu pedagogických profesionálů a profesionálek
Šinfeltová, Jitka ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Diplomová práce s názvem Genderová konstrukce role učitele v mateřské škole z pohledu pedagogických profesionálů a profesionálek se zabývá genderovou konstrukcí role učitele v mateřské škole, a to jak z perspektivy samotných učitelů, tak z perspektivy učitelek a ředitelek, kteří s učiteli v mateřských školách učí. Za tímto účelem jsem provedla nejprve nezúčastněné pozorování, které jsem následně doplnila polostrukturovanými rozhovory. Diplomová práce se skládá ze dvou částí - teoretické a empirické, přičemž v teoretické části jsou vymezeny základní koncepty a argumenty vztahující se k výzkumné otázce a empirická část se skládá z metodologických postupů a analýzy rozhovorů s učiteli, učitelkami a ředitelkami a také analýzy nezúčastněného pozorování. Klíčová slova: genderová konstrukce role, učitelé, učitelé v mateřských školách, pedagogičtí profesionálové a profesionálky, mateřská škola, nezúčastněné pozorování, polostrukturované rozhovory
|
|
| |
|
|
Společné jmění manželů - iluze nebo realita? Systém příspěvkového hospodaření očima žen
Andreska, Zuzana ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Maříková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou ekonomické autonomie žen v manželství ve světle právního institutu společného jmění manželů. Práce se dotýká otázky vztahu reproduktivní a produktivní práce v dnešní společnosti a dopadem tohoto vztahu na ekonomickou autonomii žen. Pomocí feministických hloubkových rozhovorů je zkoumán fenomén příspěvkového hospodaření, který souvisí s odchodem žen z trhu práce. Cílem práce je přispět ke zvyšování ekonomické autonomie žen skrze odhalení způsobů vzniku, udržování a racionalizace systému příspěvkového hospodaření. Přínos práce spočívá v proniknutí do fungování příspěvkového systému, který se vyznačuje kontrolou muže nad rodinnými financemi, čímž se odchyluje od imperativu solidarity mezi manžely zakotveném v institutu společného jmění manželů. Závěrem práce tedy je, že považovat rodinu za solidární instituci fungující na principu altruismu je projevem přehlížení mocenských vztahů v rodině. Důsledkem tohoto zjištění je nutnost řešit ekonomickou autonomii žen na úrovni celospolečenské, nikoliv rodinné, a to skrze kulturní a ekonomické zrovnoprávnění reproduktivní a produktivní práce.
|
host ::
RSS.