|
|
Analýza vybraných aspektů česko-kosovských vztahů v perspektivě jižního Balkánu mezi lety 2008-2014
Zavada, Milan ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Analýza vybraných aspektů česko-kosovských vztahů v perspektivě jižního Balkánu mezi lety 2008-2014: se zabývá aspekty vzájemných diplomatických, hospodářských vztahů a českou rozvojovou pomocí. Těžiště práce je především v empirickém zkoumání málo známých faktů a také zda dochází k nějaké formě znevýhodňování Kosova ve vzájemných vztazích od vyhlášení nezávislosti Kosova až do současnosti. Práce analyzuje českou zahraniční politiku v těchto třech aspektech a porovnává je s vybranými zeměmi Balkánu. Všechny srovnávané země Balkánu budou pro komparace představeny ve vybraných parametrech, stejně jako diplomaticko-politické vztahy mezi Českou republikou a Kosovem. Právě tato komparace nám umožní zhodnotit výsledky práce české diplomacie vůči Kosovu. Práce dochází k závěru, že přes předsudky české veřejnosti a části politické reprezentace vůči Albáncům nejsou vzájemné vztahy ovlivněny.
|
|
|
Privatizace státních podniků v Bosně a Hercegovině 1995 - 2015
Šantrůček, Štěpán ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Privatizace státních podniků v Bosně a Hercegovině 1995 - 2015 Štěpán Šantrůček Abstrakt Diplomová práce "Privatizace státních podniků v Bosně a Hercegovině 1995 - 2015", analyzuje privatizaci po ukončení války v Bosně a Hercegovině (BaH) v kontextu duálního procesu transformace od války k míru (poválečná rekonstrukce) a od centrálně plánovaného hospodářství k liberálně tržní ekonomice. Práce analyzuje specifika privatizačního procesu v BaH jako jsou například přímé zapojení mezinárodního společenství, decentralizace procesu, etnicizace a zneužívání privatizace pro naplnění nacionalisticky motivovaných politických cílů. Práce dochází k závěru, že privatizační proces byl mimořádně ovlivněn společenským rozdělením po etnických liniích, což mělo negativní vliv na ekonomickou bilanci země, sociální podmínky života obyvatel a reintegraci společnosti po válečném konfliktu z let 1992 - 1995.
|
|
|
Identita a mezietnické vztahy mladých Sarajevanů: Kdo stojí na opačných stranách mostu?
Tučková, Sabina ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Sarajevo je městem, kde spolu odjakživa žili lidé různých náboženských a etnických skupin. Válka v první polovině 90. let minulého století však celou zemi rozdělila na etnicky téměř homogenní jednotky. Cílem předkládané práce je zjistit, jak mladí obyvatelé ve věku 18 - 29 let vnímají identitu současného Sarajeva a do jaké míry se ztotožňují s jeho oficiálním narativem, který prezentuje Sarajevo jako multietnické město. S využitím online dotazníku na vzorku 66 mladých Bosňáků, bosenských Srbů a Chorvatů autorka na přelomu března a dubna roku 2016 zkoumala ztotožňování se s urbánní identitou Sarajeva a faktory jako totožnost, vztah k náboženství, původ či využívané zdroje informací, které mohou jejich postoj ovlivňovat. Pro hlubší vhled do problematiky je online dotazník doplněn 15 hloubkovými rozhovory s mladými Sarajevany, kde autorka s využitím metafory mostu zkoumá pohled účastníků na mezietnické vztahy a identitu města. Výsledkem výzkumu je zjištění, že mladí Sarajevané se často odmítají identifikovat na základě etnické příslušnosti a vnímají každodenní kontakt mezi jednotlivými etnickými skupinami v Sarajevu jako přirozený. Z tohoto důvodu vnímají účastníci výzkumu Sarajevo jako v bosenském kontextu unikátní město a v naprosté většině se negativněji vymezují vůči lidem z jiných koutů země,...
|
|
|
Cesta Slovinska k samostatnosti
Mašínská, Klára ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Cesta Slovinska k samostatnosti se zabývá vývojem Slovinska od smrti Tita v roce 1980 až po rok 1991, kdy byla vyhlášena jeho nezávislost. Krátce jsou zde shrnuty i události před rokem 1980, které jsou neméně důležité pro rozvoj v této oblasti. Během let docházelo k větším či menším sporům mezi Slovinskem a zbytkem Jugoslávie, které prosazovalo centralizaci a udržení jednotné Jugoslávie, zatímco ve Slovinsku se do čela dostávali liberální komunisté. Slovinsko těžilo z podpory Německa, Rakouska a Vatikánu při svojí cestě za samostatností. Nicméně i další příhodné podmínky mu nahrávaly - geografická poloha, etnická homogennost nebo dobrá ekonomická situace. Slovinsko ještě jako jednu možnost udržet se v Jugoslávii vidělo transformaci federace na konfederaci, a s tím spojené rozvolnění vztahů, což však bylo vedením Jugoslávie odmítnuto. Po jednoznačném referendu a nezávislosti byla v červnu 1991 vyhlášena samostatnost, kterou však Jugoslávie nechtěla uznat a vypukla desetidenní válka, která naštěstí nepřinesla velké ztráty na životech. Po přijetí Brionské deklarace se Slovinsko stalo plně samostatným státem s mezinárodním uznáním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mediální obraz Kosova ve vybraném českém tisku mezi lety 2000 až 2008
Nápravník, Jan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje mediální Obraz Kosova ve vybraných českých denících (Hospodářské noviny, Deník Právo a Mladá Fronta DNES) mezi lety 2000 až 2008. Celkem je analyzováno 116 zpravodajských článků v časovém období mezi lednem roku 2000 až únorem 2008. Při práci je využívána kvantitativní obsahová analýza. Cílem zkoumání je odpovědět na otázku, zda tři vybrané české deníky ve výše zmíněném období podávaly kvalitní a neutrální zpravodajství. Praktická část je rozdělena do čtyř částí a v každé z nich jsou deníky podrobovány analýze na základě předem určených nástrojů a následně každý deník obdrží hodnocení zvlášť v každé oblasti. V závěrečném shrnutí je pak celkově zhodnocena práce jednotlivých deníků.
|
|
|
Kosovská otázka a česká zahraniční politika
Zavada, Milan ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Kosovská otázka a česká zahraniční politika se zabývá dvěma hlavními aspekty vztahů mezi Českou republikou a Republikou Kosovo: aspektem vzájemných hospodářských vztahů a českou rozvojovou pomocí. Těžiště práce je především ve vzájemných vztazích od vyhlášení nezávislosti Kosova až do současnosti. Práce analyzuje českou zahraniční politiku v těchto dvou aspektech a porovnává je s vybranými zeměmi Balkánu. Všechny srovnávané země Balkánu budou pro komparace představeny ve vybraných parametrech, stejně jako diplomaticko-politické vztahy mezi Českou republikou a Kosovem. Právě tato komparace nám umožní zhodnotit výsledky práce české diplomacie vůči Kosovu. Práce dochází k závěru, že vývoj česko-kosovských vztahů ve všech zkoumaných aspektech, se s ohledem na doposud přezíravý postoj části české politické reprezentace, vyvíjí až překvapivě progresivně, nicméně se jedná zpravidla o dílčí akce, nikoliv výsledek systematického přístupu české zahraniční politiky.
|
|
|
Situace srbských uprchlíků z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny v Srbsku (2002 - 2012): Případová studie Grupa 484
Mádlová, Tereza ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce se zabývá srbskými uprchlíky z Bosny a Hercegoviny a Chorvatska, kteří do Srbska odešli pod tlakem událostí odehrávajících se v oblasti Západního Balkánu v první polovině 90. let. Jejich počet přesáhl 500 tisíc. Zpočátku byl stát paralyzován vnitřními sociálními, politickými i ekonomickými problémy. Po roce 2000, kdy padl režim Slobodana Miloševiće, se nová vláda začala otázkou uprchlíků aktivně zabývat. Hledala koncept, který by jejich situaci nejlépe vyřešil. V roce 2002 si vymezila konkrétní cíle v rámci vládního dokumentu Národní strategie pro řešení otázky uprchlíků a vnitřně přesídlených osob. Řešení návratů do země původu, které srbská vláda původně podpořila, nicméně nenaplnilo původní očekávání, proto se posléze srbští zákonodárci rozhodli více zaměřit na integraci uprchlíků do srbské společnosti. Během období 2002 až 2012 se podařilo situaci stabilizovat a počet uprchlíků razantně snížit. Na tomto procesu se výrazně podílel také neziskový sektor. Diplomová práce se primárně zabývá právě úlohou neziskových organizací v tomto procesu. Případová studie konkrétně analyzuje činnost neziskové organizace Grupa 484, která se problematikou uprchlíků zabývala od úplného počátku a jejíž činnost měla zásadní dopad na řešení situace uprchlíků v Srbsku.
|
|
|
Bosňácká menšina v Srbsku a Černé Hoře v období desintegrace Jugoslávie. Genese národní identity
Heler, Daniel ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Diplomová práce "Bosňácká menšina v Srbsku a Černé Hoře v období desintegrace Jugoslávie: Genese národní identity" se na základě theoretického zpracování problematiky utváření moderních národů a národních států, v konstruktivistickém přístupu a jeho konsekvencím pro interní bezpečnost spojenou s existencí národnostních menšin, snaží zasadit problematiku formování nacionální identity Muslimů či Bosňáků do širšího rámce rozpadu druhé i třetí Jugoslávie. Otázka genese bosňáckého národa je zkoumána v podmínkách území Novopazarského Sandžaku situovaného do sensitivní oblasti mezi Srbskem, Černou Horou, Bosnou a Kosovem. Konkrétně práce odpovídá na otázky, jak probíhala genese konstruování muslimské a bosňácké nacionální identity v podmínkách periferního území Sandžaku, jaký byl vztah muslimské/bosňácké menšiny ke státu, režimu a státnímu národu, ve kterém/se kterým žila, v reflexi místních bosňáckých nacionálních elit a jaké korelace mezi státoprávními a politickými změnami v Jugoslávii, Srbsku a Černé Hoře a vnímáním vlastní národní existence muslimské/bosňácké komunity v rámci těchto států je možné vysledovat. Práce nemá být pouze úzce zaměřenou studií, ale má být i jistým příspěvkem do širší diskuse o rozpadu Jugoslávie.
|
|
|
Srbská menšina v Kosovu a vztahy mezi Kosovem a Srbskem v letech 2008 - 2013
Řezáčová, Veronika ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat vztahy mezi srbskou menšinou v Kosovu, Kosovem, Srbskem v letech 2008 až 2013 za použití konceptu "Triadic Nexus" Rogerse Brubakera mezi národní menšinou, nacionalizujícím státem a externí národní domovinou. Koncept "Triadic Nexus" pak doplní další koncept "Quadratic Nexus" Davida Smitha, který do analýzy přidává roli mezinárodních aktérů, které bude představovat OSN a EU. Na severu a jihovýchodě Kosova žije velká komunita Srbů, která neuznala nezávislost Kosova v roce 2008. V letech 2008 až 2013 se kosovské úřady pokoušely integrovat tuto srbskou menšinu do kosovské společnosti, často však neúspěšně. Kosovští Srbové udržovali vztahy se Srbskem, mj. i díky srbským paralelním institucím v Kosovu. Postavení srbské menšiny v Kosovu je analyzováno skrz právní rámec a (ne)integraci v kosovských administrativních a politických institucích. Tato analýza by měla zodpovědět otázku, zda je srbská menšina ze strany kosovských úřadů perzekuována nebo ne. Na základě integrace srbské menšiny v srbských institucích, jak politických, tak administrativních, práce ukazuje, jak velký problém představují srbské paralelní instituce pro začlenění srbské menšiny v Kosovu. Poslední část práce se zaměřuje na první fázi jednání mezi Kosovem a Srbskem v letech 2011 až 2013 pod dohledem EU,...
|
|
|
Between Liberal Policies and Conservative Values: The Role of the EU in Improving Sexual Minority Rights in Albania
Vinther, Christian Kjaelder ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Master Thesis by Christian K. Vinther, Charles University, Prague (77110981) 21/05/2015 Between Liberal Policies and Conservative Values: The Role of the EU in Improving Sexual Minority Rights in Albania Abstrakt V roce 2009 People's Advocate v Albánii představili návrh, že by se Albánie měla stát první zemí na Balkáně, kde bude legalizováno gay manželství. Tento návrh byl také podporován premiérem Sali Berishou. Zvláštní na tom je, že tento návrh byl představen ve stejné zemi, která je dle informačního přehledu, nejhomofóbnejší zemí v Evropě. Představen byl navíc ve stejnou dobu, kdy Albánie neměla antidiskriminační zákon a LGBT aktivistické skupiny se zdály být víceméně legálně neexistujícími. Od roku 2009 však Albánie zaznamenala pokrok v přístupu k LGBT záležitostem, a pozoruhodně přijala liberální politiku pro sexuální menšiny. Přesto, jak je uvedeno nahoře, zůstává paradoxem, proč země jako je Albánie, kde je tolik rozšířena homofobie, potřebuje legalizovat gay manželství. V takovém případě zůstává stále velmi nepravděpodobné, že gay populace bude používat tento druh zákona, kvůli obtěžování a marginalizaci této minoritní skupiny. Neshoda mezi konzervativním zastoupením společnosti a vznikající liberální politikou bude proto hlavním výzkumným tématem v této diplomové práci a je mým úmyslem zkoumat...
|
host ::
RSS.